Batole nesnáší děti

4303
16.11.15 20:39

Batole nesnáší děti

Ahoj, potřebovala bych radu ohledně dvouleté dcery. Od malička nesnáší cizí děti. Teď jsme dospěli do fáze, kdy se k ní cizí dítě nesmí ani přiblížit, jinak začne okamžitě řvát. Dítě ji nemusí ani nic dělat, stačí, že je na blízku. Od jejích 6 měsíců chodíme na cvičení. Do letních prázdnin alespoň celkem cvičila, i když kontakt s dětmi nevyhledávala. Teď od října necvičí vůbec, pouze celou hodinu prořve. Já jsem dospěla do fáze, kdy bych tam nejradši už nechodila. Ostatní děti jakžtakž cvičí, jen ta naše řve kvůli všemu. Po každé hodině jsem urvaná jak kůň, protože dceru celou hodinu musím nosit, jinak řve. Do kolektivu se ji v rámci možností snažím brát. Na hřišti si nesednu, u všeho jí musím asistovat a být jí na blízku. To samé v dětské herně. Pořád mě musí vidět a mít nejlépe 5 cm od sebe. Sama si pro hračku nedojde, musím s ní za ruku. Nedávno nesnášela ani holčičku, se kterou se zná od narození. Teď si už celkem hrají i bez řevu. Do té doby, než je naše dítě kousnuto nebo štípnuto :roll: Přijde mi, že děti už nějak poznají, že si naše nechá vše líbit a poměrně často ji někdo bere hračky. Snažím se zasahovat a hračku nedat, ale některé děti drží hračky tak silně, že to vzdám. Přetahovat se s cizími dětmi nehodlám :roll: Poradil by mi někdo, jak se vůči dceři chovat? Být jí nadále oporou a bránit ji? Nebo ji učit, ať se brání sama? Od září příštího roku by měla zřejmě nastoupit do školky, ale za této situace je to podle mě nereálné. Dav 25 cizích dětí je pro dceru noční můra. Nezvládá ani 5 cizích dětí. Nemá někdo prosím zkušenost? Zvažuji návštěvu dětského psychologa. :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

16.11.15 20:46

@kacka52 doporučuju brát do kolektivu dál, ale nic nelámat přes koleno. Přetahovat se s cizími dětmi o hračku ne, důsledně jim ale říct, že hračka je dcery a má ji ráda a chce si s ní hrát. tečka. Dcerka je mlaá, může se to zlomit ze dne na den a za rok, až půjde do školky z ní může být milovník kolektivu. Částečně jsem to tak měla s prostřením synem, furt mě za prdelí, s dětmi si moc nehrát. Od září chodí do školky, má 3,5 a naprosto v pohodě, s děckama lítá. Jo a na cvičení bych nechodila, přece jen je dcerka ještě malá a třeba ji to prostě nebaví. Zkusit jiné aktivity, něco v mateřském centru, jiný typ zábavy nebo jen ven na dětská hřiště. Dcerka má právo na to, že ji cvičení nebaví ;) A pokud nemá jiný problém, tak bych k psychologovi nechodila, upřímně, které dítě není ve dvou letech divné. Každé má něco…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
K82
1194
16.11.15 20:49

@kacka52 dobry den! Dcera 2,5 ma podobne to, ze nemusi stejne stare deti. Mimina nebo starsi jsou pro ni vetsinou v pohode, nemate to treba taky tak? Jinak co bych delala ja-pokud rve na KAZDEM cviceni, tak bych tam proste nechodila. Na hristi a v herne naopak zkuste neasistovat, takto ji jen berete moznost umet se prosadit. Pokud u ni jste opravdu porad, tak je to jen zacarovany kruh, spolehne se na to, ze tu socialni interakci vlastne udelate za ni. Tzn. Pokud ji hekdo vyslovene ublizuje, zasahnete, ale pokud se ji nic nedeje, nechte ji byt, at to zkousi sama.
P. S. Pokud by jste si myslela, ze je to pro ni opravdu stresujici a nedarilo se, psycholog je na miste.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4303
16.11.15 20:58

@mischelinka Díky za reakci. Ono ji to cvičení baví, směje se, ale nesmí to být nic kolektivního. Jako třeba teď všichni jdeme a budeme běhat opičí dráhu. Pokud cvičí se mnou na míči, tak to celkem jde. Spíš je mi záhadou, že do prázdnin celkem v pohodě a od toho října zhoršení o 1000%. Už mám někdy pocit, že to i některým maminkám vadí. Jejich dítě se přiblíží a naše hned spustí :roll: Někdy se přistihnu, že se i stydím a chtěla bych více společenské dítě :oops: Jsem jako ráda, že nikomu neubližuje, nikomu nic nebere a hezky si hraje. Ale někdy je to už fakt na hlavu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4303
16.11.15 21:05

@K82 Dcera se bohužel bojí i dětí mladších, než je ona sama. Naopak nemá příliš problémy s dětmi o hodně staršími. Manželovu sestru (10) a její kamarády má ráda a hraje s nimi. Bere je asi jako dospělé, s těmi také nemá takový problém. Je i hodně stydlivá, tak se musí ve společnosti rozkoukat a potřebuje čas. Řve fakt na každém cvičení :roll: Někdy víc, někdy méně. Já se jí snažím neasistovat a nechat ji. Jenže ihned za mnou letí s řevem a sama nikam nepůjde. Ani pro hračku, prostě se nehne z místa. Když vidím, že jí žádné dítě nic nedělá, tak jí opakuji, že se nic neděje a že jsem nic neviděla. Nic ale nepomáhá, sama v davu cizích dětí je úplně ztracená.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7480
16.11.15 21:06

Já se jí nedivím, že pláče, když se k ní přiblíží dítě…Má špatnou zkušenost, když byla poštípána a kousnuta. Věkem se to upraví. Na cvičení bych nějaký čas polevila, evidentně jí to nesvědčí. Děti se každým měsícem mění, jejich nálada se projevuje odlišně.
Dej jí čas…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
K82
1194
16.11.15 21:13

@kacka52
Ted jsem napsala elaborat a padl mi net a vse fuc. Tak jen kratce-zkuste ji vyslat na hriste apod. I s nekym jinym. My mamy byvame precitlivele, deti to vi a vyuzivaji toho. Treba budete prekvapena, ze s tatou/babi to delat nebude, alespon tak to bylo u nas.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4303
16.11.15 21:31

@pannda Jo tu zradu určitě beru jako velký a hlavní spouštěč. Stalo se jí to v nízkém věku, cca kolem roku možná i dříve. Beru to, že některé děti prostě mají kousací/štípací období. Jen jsem netušila, že to bude na naši dceru mít takové následky :nevim: Asi dokončíme nějak cvičení, které máme zaplacené, pokud to nějak půjde a další sérii platit už nebudu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4303
16.11.15 21:33

@K82 Vyzkoušeno, dělá to s každým, kdo s ní jde. I s tátou a babičkou. Ona tu nervozitu necítí ze mě, ale sama jen vidí cizí dítě, začne být nervózní a bere čáru. Snažím se jí nějak rozptýlit, povzbudit. Poslední dobou už jí i říkám, ať se brání pokud se jí něco nelíbí. Bohužel to neumí a je ‚výborným‘ adeptem na šikanované dítě.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
PID
723
16.11.15 21:37

@kacka52 Meli jsme to trochu podobne se starsim synem. Bal se hlavne zivejsich deti, to vzdycky radeji couvnul, hracku si nechal vzit anebo je dokonce radeji sam polozil, pak byl z toho smutny. Na cviceni treba nevlezl do tunelu, pokud tam bylo nejake jine dite. Meli jsme 4 aktivity tydne, takze docela dost.
Postupne se to zlepsovalo, od 3 let chodi i do skolky na par dni, jen teda dopoledne.
Ja jsem se ho postupne snazila osamostatnit, treba:ted Ti pomuzu pro tu hracku dojit, ale priste to zkusis zvladnout sam, protoze ja potrebuju „neco“ udelat a rekla jsem co jakoze potrebuju udelat. Ale nelamala jsem to pres koleno, ale povzbuzovala ho. Kdyz nechtel jit sam, tak jsem rekla, ze mu pomuzu, ale musi pockat, az to „neco“ dodelam.
A jak holka reaguje, kdyz ji nekdo tu hracku vezme? Jestli place, tak bych ji fakt branila. Deti se nejlepe uci vzorem, takze tezko ji lze naucit, aby se branila sama, kdyz uvidi, ze ji nebrani vlastni mama. Ale taky nesnasim pretahovani se o hracky s cizimi detmi. :hug: Ja se vzdy zeptala syna, zda hracku pujcime a kdyz rekl, ze ne, tak jsem cizimu diteti rekla, ze ted ne, ale treba za chvilku jo. Casto to zabralo.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
K82
1194
16.11.15 21:40

@kacka52
Ja Vas chapu, taky jsem z toho byla na mrtvici, ale u nasi je to dnes nesrovnatelne lepsi a naopak jsem v nedeli v hernicce koukala, ze sama v pohode rekne „ne, dej mi to atp.“ A naopak neco ona chtela vzit jinym detem, takze budeme zrejme resit i opacny problem. Taky ma nevl. Brachu, ktery byl doted za Boha a i kdyby ji delal nevim co, jeste by mu podekovala. A dneska? Hadali se tady cely den uplne o vse a ona porad „dej mi to,..“. Takze vydrzte, je to des, ale urco se to zlepsi.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
16.11.15 21:42
@kacka52 píše:
@mischelinka Díky za reakci. Ono ji to cvičení baví, směje se, ale nesmí to být nic kolektivního. Jako třeba teď všichni jdeme a budeme běhat opičí dráhu. Pokud cvičí se mnou na míči, tak to celkem jde. Spíš je mi záhadou, že do prázdnin celkem v pohodě a od toho října zhoršení o 1000%. Už mám někdy pocit, že to i některým maminkám vadí. Jejich dítě se přiblíží a naše hned spustí :roll: Někdy se přistihnu, že se i stydím a chtěla bych více společenské dítě :oops: Jsem jako ráda, že nikomu neubližuje, nikomu nic nebere a hezky si hraje. Ale někdy je to už fakt na hlavu.

tak i to bývá časté, že se děti změní ze dne na den. Mě taky někdo vyměnil toho mého roztomilého budulinka za hroznýho vztekavce. Ostatní maminky se nemají co divit ani jim nemá co vadit. Pokud tvoje malá neubližuje jejich dětem, tak je jim do toho houby. Taky nikdy neví, jak se změní jejich děti. Můj první syn byl úžasné miminko i batole, klidný, hezky spal, papal, na hřišti oblíbený, nikomu nic nebral, nekousal a já se v duchu chvástala, že je to mou výchovou. No a pak se narodil druhý a dorostl přesně do toho dítka, na které já vždycky koukala na hřišti. Podle popisu dcerce nevadí cvičení jako takové, ale co je špatného na tom, že u toho chce mámu? Může mít separační úzkost a potřebuje mít jistotu, že jsi a budeš s ní. A taky mi přijde, že je ve svém věku na kolektivní cvičení malá. Některé děti to v tomto věku zvládají, jiné prostě ne. Já se synem v tomto věku chodila do Sokola na cvičení pro maminky s dětmi, ale žádná organizovaná činnost, vytáhla se všechna nářadí a děti si prostě prolézaly podle chuti opičí dráhu spolu s maminkami nebo jinými blízkými. Třeba můj prostřední syn ani teď, ve svých 3,5 letech nechce dělat nic organizovaného, povely se neřídí a ze dne na den se ze společenského dítka stal závislák na mamince. Trvá to už asi měsíc, ale najendou se bojí babiček, táty a chce být jen se mnou. A to je zvyklý u babiček spávat, trávit s nimi čas beze mě… ze dne na den prostě nechcedn

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
16.11.15 21:45
@kacka52 píše:
@pannda Jo tu zradu určitě beru jako velký a hlavní spouštěč. Stalo se jí to v nízkém věku, cca kolem roku možná i dříve. Beru to, že některé děti prostě mají kousací/štípací období. Jen jsem netušila, že to bude na naši dceru mít takové následky :nevim: Asi dokončíme nějak cvičení, které máme zaplacené, pokud to nějak půjde a další sérii platit už nebudu.

ale děti se prostě štípou, koušou… není to nic hezkého, ale tak to je, teprve se učí, jak reagovat jinak a lépe. Nedělala bych z toho dcerce trauma :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
PID
723
16.11.15 21:48
@kacka52 píše:
@K82 Dcera se bohužel bojí i dětí mladších, než je ona sama. Naopak nemá příliš problémy s dětmi o hodně staršími. Manželovu sestru (10) a její kamarády má ráda a hraje s nimi. Bere je asi jako dospělé, s těmi také nemá takový problém. Je i hodně stydlivá, tak se musí ve společnosti rozkoukat a potřebuje čas. Řve fakt na každém cvičení :roll: Někdy víc, někdy méně. Já se jí snažím neasistovat a nechat ji. Jenže ihned za mnou letí s řevem a sama nikam nepůjde. Ani pro hračku, prostě se nehne z místa. Když vidím, že jí žádné dítě nic nedělá, tak jí opakuji, že se nic neděje a že jsem nic neviděla. Nic ale nepomáhá, sama v davu cizích dětí je úplně ztracená.

Hele, ona se hlavne potrebuje citit v bezpeci. Neciti z Tebe treba „tlak“ na to, ze chces, aby byla samostatnejsi? Nezkousela jsi ji dovolit, aby sama rozhodla, ktere aktivity na cviceni bude delat? Vsak nemusite delat vse, treba by ji pomohlo nektere aktivity ted jen pozorovat z povzdali z bezpeci u maminky. A proste to komentovat: ty deti delaji to a to… Jee, podivej! To se mi moc libi, to je legrace. Ja bych to moc rada vyzkousela. Ty taky? Vyzkousime to spolu? Nee? Dobre, tak se budeme jen koukat, jo?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4303
16.11.15 22:05

@PID V prvním odstavci úplně vidím naší dceru. Chová se úplně stejně. Největší problém bývají také živější děti. Bojí se, když běhají, skáčou, křičí. Hračky také často raději odevzdá ‚dobrovolně‘. Pokud ji někdo hračku bere násilím, tak buď brečí nebo se jen vzteká a pak si vezme něco jiného. Mnohdy ji ale děti berou i tu další hračku a to už jsem fakt v koncích. Matky koukají nevraživě, že si jejich dítko přece chce jen hračku teď půjčit a už neřeší, že si ji dcera vzala jako první. Pak vypadám já blbě, že holku bráním a hračku dát nechci. No začneme se prostě bránit víc, ať nabere dcera trošku sebevědomí. Ta školka mě trápí dost. Manžel o druhém dítěti nechce ani slyšet, takže školka jen dopo možná nebude. Přemýšlela jsem, že od jara ji zkusím dát na 1-2 dopoledne do soukromé mini školičky, kde jsou 2-3 učitelky na max 12 dětí. Od září, nejhůře od ledna 2017 bude muset na celý den, podle mojí práce. Nelíbí se mi a nejradši bych s ní byla doma.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama