Bere ostatním hračky :-)

65
24.5.09 16:15

Bere ostatním hračky :-)

Ahoj, jsem úplně bezradná. Chodíme se synem (16m) na pískoviště, na různé „kroužky“ a do mateřského centra. Zjistila jsem ale, že před každou takovou akcí jsem nervózní z toho, jak to bude probíhat. Matýsek si začne hned přivlastňovat všechny hračky, ani si nehraje, protože pořád sleduje, jestli si někdo nějakou hračku nebere, a když jo, tak k němu utíká, křičí a hned mu jí vezme. Je větší a silnější než jeho vrstevníci, tak ještě ke všemu pokaždý vyhraje. A i když jsem přečetla spoustu „příruček“, vůbec netuším, jak mám reagovat. No „bacat“ ho nebudu, slovně mu to nevysvětlím, a abych za ním pobíhala a řešila „spory“ a brala mu hračky z ruky, to bych se zbláznila a stejně by to k ničemu nevedlo… Samozřejmě pokud mu něco vezmu, tak následují výbuchy vzteku. Bohužel občas potkávám maminky, které vyloženě čekají, jak zasáhnu (občas si i něco vyslechnu :roll: ). Hlavně bych ale chtěla vědět, jak reagovat, abych nějak negativně neovlivnila jeho chování nebo charakter do budoucna, jestli chápete, co tím myslím.
Jak řešíte tyto situace vy?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

6149
24.5.09 16:32

Známe, pokud někomu hračku vyrve z ruky, vezmu mu jí, vrátím původnímu majiteli s vysvětelním, že to se nedělá, s tím si teď hraje někdo jiný. Řvát si může, to patří k akutnímu vzdoru, bez toho to asi nejde. Ale rozhodně bych tu situaci neignorovala…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1112
24.5.09 16:48

Miklis, já tedy taky čekám, že zasáhne máma dítěte, které bere hračku nebo bouchá do toho mého. To je snad přirozené, že když má někdo dítě, které si zrovna prochází obdobím „útočení“ na druhé děti, tak rodič musí pořád dokola zasahovat a vysvětlovat. Až pokud se k tomu nemá, jdu a koriguju cizí dítě já - a věř mi,není to nic příjemného. Na druhou stranu, nemůžu nechat mého jemného introvertního dvouleťáka trpět pod útoky divokých dětí. :wink:
Nic proti nim, nemůžou za to, každé dítě je jiné, některé se chovají jako tvůj syn, některé jako můj. Chápu, že tě to může otravovat, Ale myslím, že tak jako já se snažím svého syna učit, že když mu někdo vytrhne hračku z ruky, má si ji vzít zpátky, že když k němu někdo přijde a z ničeho nic mu rve ucho od hlavy, tak má do něj strčit, tak stejně tak ty musíš učit svoje dítě, že napadat druhé se nesmí.
Oni se to časem snad naučí a na pískovištích světa zavládne klid a mír :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
65
24.5.09 17:00

To ne, já tím určitě nemyslela, že to ignoruju (jen, že si připadám jak blázen, když furt za ním běhám a beru mu ty „půjčený“ hračky), Matýsek tedy naštěstí nikoho nemlátí, no to bych samozřejmě okamžitě zasáhla, spíš jsem měla na mysli, jestli nemám dělat něco jiného nebo to prostě dělat jinak a taky jak korigovat „půjčování“ hraček - třeba když si Matylda bere cizí hračku, druhé dítko brečí, já mu tu hračku bere, tak brečí i moje dítě, druhá maminka řekne, ať si tu hračku půjčí,a já prostě nevím… Stejně je to i v opačném případě - když cizí dítko chce hračku mého dítěte - chtěla bych docílit toho, že mu jí Matýsek „půjčí“… je to reálné nebo je to blbost? Nechci trvat na tom, aby matka toho druhého dítěte mu tu hračku vzala a vrátila jí nám, naopak. No prostě jak postupně docílit „kolektivního“ chování :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1112
24.5.09 17:36

Je to těžký, já vím. Já například učím svého, že když něco chce, tak má poprosit. On fakt od roka prosí ručičkama, od roka a půl umí říkat prosím. Takže když začne scénovat, že chce něčí hračku, tak mu říkám, ať poprosí - on jde a prosí a druhé dítě samozřejmě nereaguje, neb je na to ještě příliš malé :) tak tomu svému vysvětluju, že se holt nedá nic nedělat, že to je chlapečkova hračka, že si s ní teď hraje a nechce ji půjčit, tak mu ji musí nechat nebo ať mu za ni zkusí nabídnout něco svého … a ten můj taky třeba brečí, že nedosáhl svého, ale to se nedá nic dělat, tak to v životě holt chodí.

Kdyby jim ty věci bral z rukou, tak bych trvala na tom, že to se nesmí a i kdyby mu to ta druhá maminka dovolila, tak bych chtěla, že musí poprosit a když by druhé dítě tu hračku nepůjčilo, tak by si ji vzít prostě nesměl. Nemyslím, že bychom naše děti měly učit nějakým falešným ohledům. Každý má právo požádat o půjčení. Ale každý má právo to půjčení své věci odmítnout. A ten odmítnutý se musí naučit se s tím smířit. Jasně, časem je budeme učit, že je fajn i půjčovat svoje hračky, protože naoplátku si půjčí jiné atd., získají kamarády a tak, ale myslím, že v 16měsících nebo 2leteech je na to ještě moc brzo.

Myslím, že kolektivního chování - tos nazvala hezky :) - se naučej až mnohem mnohem později, ale že je potřeba jim od úplného malička ukazovat, jak to má být. Aby se to postupně pro ně stalo něčím přirozeným.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7666
24.5.09 17:42

Na kolektivní chování má hodně času.

  1. Matýsek bere někomu hračku - vzít hračku Matýskovi a říct - ne, teď si s tím hraje chlapeček, až přestane, můžeš si to půjčit. Matýsek řve, pochopitelně :-) , klidně mu říct, že chápeš, že tu hračku teď moc chtěl, ale má jí chlapeček a Matýskovi by se taky nelíbilo, kdyby mu chlapeček něco bral.
  1. matka chlapečka řekne - tak ať si jí vezme, to je sice hezké, ale jednak chlepečka zradí (viz bod 3) a jednak Matýsek dosáhne řevem čeho chtěl. Takže říct - ne, díky, teď jí měl Honzík, tak my si jí vezmeme, až bude volná.
  1. nenutit Matýska, aby hračku co má v ruce půjčoval . Děti v tomhle věku neznají to, že půjčím a on mi taky půjčí. naopak, pokud máma řekne - dej mu - nebo mu to sama vezme a dá chlapečkovi, Matýsek cítí, že v mámě nemá oporu… Takže spíš říct - s tím si teď hraješ, popř. to je tvoje (pokud je) a nemusíš to půjčovat, když nechceš. Dětem tohle dochází až kolem školkového věku.
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7666
24.5.09 17:45

omlouvám se za strohost, je to jak z učebnice, ale kojim u toho datluju jednou rukou.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
832
24.5.09 20:01

Ahoj krasne tema.take mame par problemu v chovani kolektivu.spis jde o to,ze nas maly je flegmaticky typ.vetsinou se stava,ze si jeho hracky nekdo pujci a jeste je na nej hnusny v chovani.napr. minule trileta holka vzala jeho babovky a jeste mu rekla,at na to nesaha,a jde pryc.v tu ranu hracky zabavuju,vetsinou odvlecu D jinam a rikam nahlas,ze tohle neni hezke chovani ,ze takhle to nefunguje.D je spis typ,ze kdyz ho nekdo bouchne,tak hledi co se deje,nez aby oplacel ci plakal.
A pridavam,ze uz vubec nemam rada chovani maminek kdy D jde kolem „jejich“ hracky a cizi matka na D -nech to byt,to je nase.prijde mi ze pak deti jsou evidentne po ni - sobecke.podotykam,ze my pujcujem vsechno a bez vyjimek.
Miklis- ja jen vysvetluju a vysvetluju..ono to ma neco do sebe,ditko to po x-te pochyti.
Papu - hezky napsane v bodech. jen k 3.bodu - mas pravdu,ze tohle je ten duvod,kdy ditko ztraci oporu v matce.ale bohuzel to vetsinou vypada dost blbe pred temi matkami,ze mu to nechcem hned dat,kdy si druhe ditko pisklo.ale opet rikam,je rozdil jak to ta mama rekne.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
10054
24.5.09 20:41

Miklis - přejde ho to neboj. Naše malá měla tohle období taky a můžu ti říct, že pak už jsem s ní radši ani nikam nechodila. Protože jsem na to prostě neměla nervy. Vysvětlování ani pár na zadek vůbec nezabíralo, ale cca po 2 měsících jí to přešlo samo. No a samozřejmě, že na mě ostatní mámy koukali jako na blbečka, který neumí usměrnit svoje dítě. Ale co jsem měla dělat, zabít jí, jen abych se zachovala dobře? :wink:
Ono já bych řekla, že většinou je problém v nás (tedy alespoň u mě to tak bylo), že co si pomyslí ostatní, že máme nevychované dítě a jak teda zakročíme.
A aby hračku půjčil? To chce taky čas, myslím, že je na to ještě malý.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7666
24.5.09 21:22

barčo máš úplnou pravdu - vypadá to blbě.
Nicméně, tochu odbočím, náš malý je lehce hyperaktivný a ještě vzteklounek, takže já jsem na situace „vypadá to blbě, dítě je nevychovaný spratek, proč si ho ta máma neusměrní…“ zvyklá. Tím ovšem neříkám, že je umím dokonale zvládat, to ne.

Ale je určitě důležitější, aby moje dítě mělo pocit bezpečí a oporu ve mě, než aby si cizí matka něco myslela.
Takže třeba i kamarádkám doma jsem to řekla. Jedna kámoška si dokonce nosí pro malýho svoje auta :lol:
Venku to dělám tak, že pokud malý něco má a aněkdo mu to bere, tak nejdřív čekám, jak se s tím poperou sami. Pokud to vypadá, že si to náš troubelínek nechá vzít, tak přijdu a děcku řeknu - teď mu to neber, ano, on si s tím teď hraje. Vezmi si něco jiného a můžeš si to půjčit, až si s tím hrát nebude.
Pochopitelně, když ta věc je cizího chlapečka, tak Míšovi řeknu, že to musí vrátit. Je z toho často vztek a řev, ale asi by bylo divný, kdyby nebyl.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5044
25.5.09 08:04

)Ahoj,

myslím, že to je docela normální, Matyáš to dělal taky. Někde jsem četla, že do 3 let věku děti nerozeznávají pojem „moje - tvoje“, tak mají pocit, že všechno je jejich a lidi okolo jim ty „jejich“ hračky prostě berou.

My jsme to řešili tak, že jsem vždycky Matyášovi vysvětlila, že pokud si chce od někoho půjčit hračku (myšleno vyrvat mu ji z ruky :D ), tak mu za to ale musí dát nějakou jinou. Takže jsme vždycky šli, z té hromady hraček vybrali něco jiného a dali to tomu dotyčnému dítěti. Docela to fungovalo a Máťa to takhle řeší dodnes.

Přeju pevný nervy, vím, že se člověk cítí v takových chvílích jako idiot, ale neboj, i tohle krušný období časem poleví :-)

Tereza

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
857
25.5.09 09:49

Papu, poklona, moc se mi líbily tvoje odpovědi.

Eva

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3481
25.5.09 12:12

Taky se mi líbí odpovědi Papu, jsi machr :wink: Ty máš dětskou psychologii v malíčku. Nejsi náhodou učitelka? :P

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7666
25.5.09 12:49

No holky děkuju, to se úplně červenám :oops:
Učitelka teda nejsem, z psychologie mám sice dvoje státnice, ale praktikuju to tak leda na těch mých dvou.
A abyste nemyslely, ona ta teorie je moc hezká věc, když se to takhle napíše, ale jsou situace, že jde teorie stranou a dítě zcela nepsychologicky dostane na zadek :-)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3481
25.5.09 13:09

:lol: já mám právě taky státnici z psychologie a pedagogiky, tak jsem si u tvých příspěvků fakt připomněla čtivo jak od Matějčka či jiného psychologa :wink: a na zadek bude náš Adam dostávat taky. Nikomu to nikdy neublížilo (v rozumné míře tedy) :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama