Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Bezdotykové manželství?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.11.16 11:38
Neměl si pořizovat dítě, je to jednoduché. S takovym člověkem budeš uz vzdy sama, protoze dítě nemůžeš odkládat a uz vubec byvh to nedelala jen oroto, ze jeho to s dítětem nebavi. On je dospělý nebo je mu 16?
Ano, my taky děláme věci bez dětí, jsou u babiček, druhých rodičů, ale především trávíme čas společně jako rodina a to s partnerem ani společné dítě nemáme
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.16 11:40
Těžko radit, samozřejmě. Já do tvých řádků promítám pocity ze svého krachlého vztahu a co jsme pro záchranu dělali.
Spekuluji, takže to neber osobně, jen jako text na obrazovce. Možná, že tě z bere jako někoho, pro koho dělá jen peněženku a nic za to nedostává. Pozor, to není o tom jak ty to cítíš, ale on, navíc spekuluji, nejsem on 
Napadá mě ještě zkusit společně „podnikat“, výroba dřevěných panenek nebo něco takového. Napiš si na papír 10 věcí, které tě opravdu baví. Pak to proškrtej na 5 věcí které tě hodně baví a chtěla by jsi je dělat za každou cenu. Pak je seřaď dle tvojí důležitosti. Počkej dva dny a udělej to znovu. A až budeš mít tu věc, kterou takhle najdeš, tak si představ jak s ní vyděláváš peníze. Prodej, výroba, služba. Je to na tobě. Zase, nic neztratíš, i kdyby se on nakonec rozhodl, že teda fakt ne, tak budeš aspoň samostatná. Ty budeš už vědět, co dál. Snad mi rozumíš. Nebo manželská poradna a odborník. Snad by mohl pomoci, minimálně poznat, co tomu mu vlastně chybí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.11.16 11:46
Kolik je mu let? Ty kamarádi s dětmi se zapojují do péče o děti jak? Zkusila bych, zda podnikají nějaké společné akce se k nim přidat. Více ho zapojit do péče o dceru. Jdeš třeba někam ty a on se o dceru postará? Nebo odchází jen on za kamarády a svými koníčky?
- Citovat
- Upravit
11.11.16 12:09
@adam75 píše:
@opulus no tak ale pak ať se nediví… já taky nerada o některých věcech mluvím, ale to neznamená, že to za mě bude muset řešit někdo jiný. Tisíce výmluv a přitom by stačilo, aby se k tomu chlap postavil čelem.
Nemá se divit čemu?
Proč máš pocit, že ten kdo mlčí, čeká, že to za něj bude řešit někdo jiný? To je hloupost. Tato neochota o tom mluvit je mimochodem i u žen, které také mlčí, naznačují, doufajíce, že mu to dojde, mění své chování, působí jako němá výčitka. Prostě je to jejich projev nespokojenosti. Je to hůře čitelné? Budiž, ale to, že ještě někdo něco slyší, vůbec neznamená, že to i chápe, co tím dotyčný myslí. Navíc člověk má reflex začít sám sebe obhajovat, což může vést k pocitu, že mu ten druhý vlastně nerozumí, nebo nechce rozumět. A to platí zejména pokud se budeš bavit o citech, kdy druhého nechceš ranit, ale zároveň máš vyjádřit svůj pocit nespokojenosti s ním.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.16 12:38
@Anonymní píše:
Dobré ráno,
prosím o anonymitu, protože jde o intimní záležitosti. Nevím, s kým se poradit, tak to zkouším tady.
S mužem máme dceru, které je víc jak rok. Já jsem na mateřské a muž chodí do práce. V podstatě už od narození dcery přestal vyhledávat fyzický kontakt se mnou - mazlení, sex, objímání, pusa. To vše je jen výjimečně a na můj popud. Dříve jsme si například před spaním nebo odchodem do práce dávali pusu - takový rituál. Teď nic. Nutno říct, že jsem tím už tak otrávená, že se poslední dobou ani nesnažím ten kontakt navázat, protože si připadám tak nějak poníženě, jako bych za chlapem dolízala. Bavíme se spolu docela normálně, ale už dlouho jsme si nepovídali jen tak o tom, co nás baví. Pořád řešíme nějaké problémy a pokud zrovna nic neřešíme, tak si manžel zapne telku nebo počítač, popřípadě si hraje s mobilem
Už několikrát jsem s ním o tom mluvila a nikdy mi nebyl schopen nic kloudného říct. Posledně jsem mu položila dvě zásadní otázky: 1) Miluješ mě? 2) Chceš s námi zůstat? Na obojí mi odpověděl NEVÍM
A já teď taky nevím. Zažila jste některá něco takového?
anonymka
Nevím je nevím. Třeba má nějaký důvod, ale racionalizovat emoce a diskutovat je, nemá smysl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.16 12:47
@Anonymní píše:
@Ostravak76 Strašně ráda bych, ale manžel - ještě před nějakými 2 roky nadšenec do spousty věcí, mi všecko zarytě bojkotuje. Jediné, co ho zajímá, je jeho oblíbený sport, čehož já se s dítětem nejsem schopna nějak víc účastnit.
Vylepšit malé pokoj - proč, když je malá, nemá z toho rozum a stejně všechno akorát zničí. To raději půjde s kámošema na fotbal a ušetřené peníze uloží na účet. Tak jsem jí vyzdobila stěny sama.
Společný výlet, dovolená…Ne, s malou ho to nebaví.
Dělala jsem věnce na hřbitov a další podzimní výzdobu - dle něj kravina. Nechtěl se mnou ani v lese sbírat materiál.
Se cukrovím by to neklaplo, sladké nejí.
Furt něco vymýšlím, on vždycky jen převrátí oči. Kdybych třeba vymyslela aktivitu typu Vyrážíme do Himalájí na K2 bez dítěte, tak to by možná kývnul, ale to jaksi nejde, že…:D
Pro zajímavost žhavá novinka je, že neví, jestli chce s námi slavit Vánoce. Vše je drahé, stromek je kravina, dárky ho nebaví vymýšlet ani platit, tak to prý možná bojkotuje
Nějak mi dochází fantazie a asi i trpělivost a psychické síly.
Přijde mi, že má špatný kamarády.
Nepřál si třeba místo dcery syna?
I když teda tatínkové většinou tíhnou ke svým dcerám (a naopak), je možné, že na rodinu nebyl a není vnitřně ještě připravený.
Z toho jak jej popisuješ mi přijde, jako kdyby měl nějakou krizi.
Jak na něj reaguje malá?
Možná by jsi mohla zkusit nechat je samotné více pohromadě, aby si našli společnou cestu.
Vánoce můžete řešit tak, že i ty napíšeš Ježíškovi. Možná neví, čím ti udělat radost, tak by to nejraději neslavil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.16 13:13
@opulus píše:
Nemá se divit čemu?
Proč máš pocit, že ten kdo mlčí, čeká, že to za něj bude řešit někdo jiný? To je hloupost. Tato neochota o tom mluvit je mimochodem i u žen, které také mlčí, naznačují, doufajíce, že mu to dojde, mění své chování, působí jako němá výčitka. Prostě je to jejich projev nespokojenosti. Je to hůře čitelné? Budiž, ale to, že ještě někdo něco slyší, vůbec neznamená, že to i chápe, co tím dotyčný myslí. Navíc člověk má reflex začít sám sebe obhajovat, což může vést k pocitu, že mu ten druhý vlastně nerozumí, nebo nechce rozumět. A to platí zejména pokud se budeš bavit o citech, kdy druhého nechceš ranit, ale zároveň máš vyjádřit svůj pocit nespokojenosti s ním.
Promiň, ale Tvoje myšlenkové procesy vůbec nechápu. Já jsem žena a nic nenaznačuji, moji partneři, kteří doufali, že si něčeho všimnu, neuspěli. Možná uvažovali podobně jako Ty. Tím neříkám, že je to špatně, ale mně je to úplně cizí. Já to mám nastavené tak, že si věci neberu osobně a jsem ráda, že ten druhý je ke mně fér. I ten druhý má právo na svoje pocity a dokud to není vyřčené, tak se s tím nedá pracovat. „Ohledy“ a „doufání“ a „reflexy“ v této oblasti jsou na škodu věci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
11.11.16 13:18
@Premek_Orac píše:
Já netvrdím, že je to tak správné. Já tvrdím, že tak jako žena prochází po porodu kvůli hormonálním a dalším změnám náročným obdobím, tak v lehčí formě prostě prochází po příchodu dítěte na svět i muž. V partnerství se v tu chvíli přerozdělují role a někteří muži to prostě blbě dávaj…
Některé ženy taky, nemysli si. Není každá rozená matka rodu, to je prostě tak a není to nic špatného. Jen ta máma nemůže jen tak zdrhnout ačkoliv by to kolikrát ráda udělala.
- Citovat
- Upravit
11.11.16 14:33
@adam75 Nevím, čemu nerozumíš. Napsal jsem, že verbální komunikace je jen jednou z forem sdílení/projevem pocitů. A že i tato forma je omzená na to jak to chápe ten co to říká a jak tomu rozumí ten co to slyší. To, že je to pro tebe ta jediná možná, přeci neznamená, že žádná jiná není.
Pokud ti někdo svým chováním a jednání dává najevo, že je mu s tebou dobře, tak to nevnímáš - nerozpoznáváš, protože to nezaznělo verbálně?
Ale je fajn, ten názorový posun, kdy už připouštíš, že každý může projevovat své pocity nějak jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.16 14:38
@opulus že je někomu se mnou dobře, samozřejmě vnímám, ale to přece není věc k řešení. Věci k řešení je potřeba komunikovat slovně. Říct je dostatečně jasně a případně opakovaně, aby to ten druhý plně pochopil. A říct by to měl ten, kdo cítí problém. Opravdu jinou možnost nevidím.
Projevovat pocity je jedna věc, řešit problémy je něco úplně jiného. Řešení problémů může i nemusí zahrnovat projevení pocitů a i tak by to byla jenom jedna ze součástí celé věci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.16 15:05
@adam75 píše:
@opulus že je někomu se mnou dobře, samozřejmě vnímám, ale to přece není věc k řešení. Věci k řešení je potřeba komunikovat slovně. Říct je dostatečně jasně a případně opakovaně, aby to ten druhý plně pochopil. A říct by to měl ten, kdo cítí problém. Opravdu jinou možnost nevidím.Projevovat pocity je jedna věc, řešit problémy je něco úplně jiného. Řešení problémů může i nemusí zahrnovat projevení pocitů a i tak by to byla jenom jedna ze součástí celé věci.
Tím jsem chtěl narazit na to, že vnímáš projev pocitů, které jsou i nevyřčené. Tedy z toho usuzuju, že vnímáš i negativní pocity u partnera.
Je to spíš o pohodlnosti říct si, tak on mlčí, tak se nic neděje a nic neřeším (já problém nemám).
Pokud mi na druhém záleží a vidím, že se něčím trápí, tak se ptám sám, není mi to jedno. Jsou tací, kteří s tím prostě nepřijdou první (čekají jestli si druhý všimne), pak jsou tací, kteří to nechtějí řešit verbálně, ale raději to napíší.
Samozřejmě to pro nějaké řešení nemůže zůstat pouze v rovině náznaků. To, ale také nikde netvrdím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.16 16:42
@opulus píše:
@adam75 Nevím, čemu nerozumíš. Napsal jsem, že verbální komunikace je jen jednou z forem sdílení/projevem pocitů. A že i tato forma je omzená na to jak to chápe ten co to říká a jak tomu rozumí ten co to slyší. To, že je to pro tebe ta jediná možná, přeci neznamená, že žádná jiná není.Pokud ti někdo svým chováním a jednání dává najevo, že je mu s tebou dobře, tak to nevnímáš - nerozpoznáváš, protože to nezaznělo verbálně?
Ale je fajn, ten názorový posun, kdy už připouštíš, že každý může projevovat své pocity nějak jinak.
Ja treba ne… ten verbalni projev nutne potrebuju a to jeste takovej, ktery jsem ochotna vzit na vedomi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.16 17:49
Vidím jako problém zásadní změnu v chování jednoho nebo obou z partnerů. Pokud si zakladatelka vzala objímajícího vřelého muže a teď má doma to co popisuje, tak fakt neexistuje nic čím by to mohlo místní diskutéři obhájit a to z jednoho prostého důvodu. Protože to zjevně zakladatelce vadí, chce doma muže co se chová tak jak si jej vzala a to v docela zásadní oblasti.
Osobně jsem chodila s bývalým, který taky z ničeho nic (pro mne, čili pokud nastal nějaký problém, neřešil ho) stal ledovým princem. Nevydrželo to moc dlouho. Pak sem se dozvěděla, že věděl, že kdyby byl ledovej od začátku, tak mě nesbalí. Čili zakladatelko, pokud ses s ním bavila a on ti řekl, že jeho změna nemá žádnou příčinu, pak to vidím bledě. Protože tohle ti prostě bude vadit vždy a budeš hledat stejně jako já posléze někoho, kdo tvoji potřebu po vřelém kontaktu naplní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.16 18:21
@opulus vnímám negativní pocity u partnera, ano (většinou). Ale to ještě neznamená, že hned půjdu a budu se v tom šťourat a řešit to. Ať se tím ten člověk probere a pokud cítí potřebu, ať za mnou přijde a řekne mi to.
Nemysli si, já přesně rozumím tomu, co říkáš. S bývalým partnerem jsme v tomto nebyli na stejné vlně a nedokázali jsme se domluvit ani na tom, co bude k večeři. Jeho logika (zjednodušeně) - dnes se mi nedařilo v práci, tak bych si dal guláš. Přece když se mi před rokem nedařilo v práci, taky jsem měl chuť na guláš, tak je to jasné. A jakto, že já nejsem schopna to vnímat a odvodit si to?
Logika se současným partnerem - mluvit, mluvit, mluvit. Nechávat si prostor, respekt, individualitu. Mluvit o blbostech, o vážných věcech, říkat a psát si krásná slova, mluvit při sexu, být kreativní. Jsme oba narození ve vzdušném živlu (Vodnář a Váha), lítáme, potřebujeme přesnou navigaci i prostor, abychom mohli roztáhnout křídla.
Bývalý partner byl Býk, zemský živel, myslel si, že mě přitáhne dolů, protože lítat je špatné, protože každý let stejně skončí pádem, takže je zbytečný nebo spíš škodlivý a rizikový, protože se tím JEMU vzdaluju, že se nakonec všechno bude řídit podle jeho logiky středobodu světa, protože gravitace nakonec zafunguje. Nezafungovala, nešlo to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.16 19:26
@adam75 píše:
@opulus vnímám negativní pocity u partnera, ano (většinou). Ale to ještě neznamená, že hned půjdu a budu se v tom šťourat a řešit to. Ať se tím ten člověk probere a pokud cítí potřebu, ať za mnou přijde a řekne mi to.Nemysli si, já přesně rozumím tomu, co říkáš. S bývalým partnerem jsme v tomto nebyli na stejné vlně a nedokázali jsme se domluvit ani na tom, co bude k večeři. Jeho logika (zjednodušeně) - dnes se mi nedařilo v práci, tak bych si dal guláš. Přece když se mi před rokem nedařilo v práci, taky jsem měl chuť na guláš, tak je to jasné. A jakto, že já nejsem schopna to vnímat a odvodit si to?
Logika se současným partnerem - mluvit, mluvit, mluvit. Nechávat si prostor, respekt, individualitu. Mluvit o blbostech, o vážných věcech, říkat a psát si krásná slova, mluvit při sexu, být kreativní. Jsme oba narození ve vzdušném živlu (Vodnář a Váha), lítáme, potřebujeme přesnou navigaci i prostor, abychom mohli roztáhnout křídla.
Bývalý partner byl Býk, zemský živel, myslel si, že mě přitáhne dolů, protože lítat je špatné, protože každý let stejně skončí pádem, takže je zbytečný nebo spíš škodlivý a rizikový, protože se tím JEMU vzdaluju, že se nakonec všechno bude řídit podle jeho logiky středobodu světa, protože gravitace nakonec zafunguje. Nezafungovala, nešlo to.
To si mne teda vystrašil s tím. bykem ale my jsme oba zemské znamení
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
