Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Ostravak76 píše:
Pozor, teď je to úmyslně hodně přehnané, ale **„celý den jsem rubal uhlí, máme na nájem a tvoje šminky, na pivo nechodím a nemlátím tě, kdybych tě nemiloval tak by mě ani nehlo“.****
S tím nesouhlasím. Hodně často si vzpomenu na výrok psychologa Jeronýma Klimeše, který se zabývá partnerstvím:
„Chlap dá často přednost životu v polorozpadlém vztahu. K psychologovi jde, až když je i ten polovztah rozpadlý. Jenže tou dobou už ženu usmažil ve vlastní šťávě a ta se už dávno smířila s tím, že o vztah přišla.“
To, že chlap nemluví, vůbec nemusí znamenat, že je všechno v pořádku.
@adam75 píše:
S tím nesouhlasím. Hodně často si vzpomenu na výrok psychologa Jeronýma Klimeše, který se zabývá partnerstvím:„Chlap dá často přednost životu v polorozpadlém vztahu. K psychologovi jde, až když je i ten polovztah rozpadlý. Jenže tou dobou už ženu usmažil ve vlastní šťávě a ta se už dávno smířila s tím, že o vztah přišla.“
To, že chlap nemluví, vůbec nemusí znamenat, že je všechno v pořádku.
Výrok jsem neznala, ale přesně vystihuje mé manželství.
Už exmanzelstvi
Zakladatelko, dítě je ve vztahu obrovskou změnou, kteoru spolu s manželem zažíváte rok. Je to náročné pro oba, ikdyž třeba víc práce zastaneš ty. Překvapivě hodně chlapů vnímá dítě jako určitou konkurenci a vnitřně těžce nese takové ty okamžiky, kdy on musí počkat, protože dítě tě potřebuje.
Pokud ty o něj stojíš, tak bys mu to měla umět říct. Měla bys mu říct, že ty ho máš ráda, že chceš být s ním i vaším dítětem. Že víš, že dítě znamená, že k sobě máte teď trochu dál, ale že chceš, abyste oba pracovali na nápravě a našli si čas na ty věci, co vás spolu vždycky bavily a znovu spolu zažívat ty věci, kvůli kterým jste se dali dohromady. Zároveň, ale, že pokud on s vámi být nechce, nechceš prodlužovat jeho, své ani dceřino tráení a že bude pro všechny lepší, když nebudete pokračovat ve vztahu, kde se jeden z vás necítí dobře.
Vše v klidu, bez zbytečných výlevů emocí, konstruktivně, stále dávat najevo pochopení a zájem na nápravě, nevytýkat, že je to jeho vina…
@Premek_Orac píše:
Zakladatelko, dítě je ve vztahu obrovskou změnou, kteoru spolu s manželem zažíváte rok. Je to náročné pro oba, ikdyž třeba víc práce zastaneš ty. Překvapivě hodně chlapů vnímá dítě jako určitou konkurenci a vnitřně těžce nese takové ty okamžiky, kdy on musí počkat, protože dítě tě potřebuje.
Pokud ty o něj stojíš, tak bys mu to měla umět říct. Měla bys mu říct, že ty ho máš ráda, že chceš být s ním i vaším dítětem. Že víš, že dítě znamená, že k sobě máte teď trochu dál, ale že chceš, abyste oba pracovali na nápravě a našli si čas na ty věci, co vás spolu vždycky bavily a znovu spolu zažívat ty věci, kvůli kterým jste se dali dohromady. Zároveň, ale, že pokud on s vámi být nechce, nechceš prodlužovat jeho, své ani dceřino tráení a že bude pro všechny lepší, když nebudete pokračovat ve vztahu, kde se jeden z vás necítí dobře.
Vše v klidu, bez zbytečných výlevů emocí, konstruktivně, stále dávat najevo pochopení a zájem na nápravě, nevytýkat, že je to jeho vina…
@Premek_Orac píše:
Zakladatelko, dítě je ve vztahu obrovskou změnou, kteoru spolu s manželem zažíváte rok. Je to náročné pro oba, ikdyž třeba víc práce zastaneš ty. Překvapivě hodně chlapů vnímá dítě jako určitou konkurenci a vnitřně těžce nese takové ty okamžiky, kdy on musí počkat, protože dítě tě potřebuje.
A neměl by si tohle ten chlap vyřešit sám? Jak chlap pomáhá ženě v tom, že se po porodu necítí atraktivní, že se cítí víc jako mlíkárna než jako žena, že je obrovský, až neúnosný tlak okolí na to, aby byla především dokonalou matkou a na sebe zapomněla? Jakou je chlap oporou rodině, když má mentalitu jako malé dítě? Žena má na starosti sebe, dítě a ještě se má starat o muže, aby si náhodou nepřipadal odstrčený? Aby jí muž potom řekl, že je vlastně babochlap a všechno zastane sama a on si připadá chudáček jako peněženka?
Chlap, kterého popisuješ, by potřeboval spíš pár facek než politovat. Nicméně máš pravdu, vyskytuje se to, protože chlapci a muži nejsou v naší společnosti vůbec vedeni k tomu, aby sami sebe občas upozadili. Holčičky a mladé ženy k tomu jsou naopak vedeny neustále.
a vnitřně těžce nese takové ty okamžiky, kdy on musí počkat, protože dítě tě potřebuje.
To už snad ani komentář nepotřebuje. Slza mi ukápla…
@Kobliha51 píše:
@Premek_Oraca vnitřně těžce nese takové ty okamžiky, kdy on musí počkat, protože dítě tě potřebuje.
To už snad ani komentář nepotřebuje. Slza mi ukápla…
Jen aby se dočkal, když už počká…
@Kobliha51 píše:
@Premek_Oraca vnitřně těžce nese takové ty okamžiky, kdy on musí počkat, protože dítě tě potřebuje.
To už snad ani komentář nepotřebuje. Slza mi ukápla…
Přesně.
@adam75 píše:
A neměl by si tohle ten chlap vyřešit sám? Jak chlap pomáhá ženě v tom, že se po porodu necítí atraktivní, že se cítí víc jako mlíkárna než jako žena, že je obrovský, až neúnosný tlak okolí na to, aby byla především dokonalou matkou a na sebe zapomněla? Jakou je chlap oporou rodině, když má mentalitu jako malé dítě? Žena má na starosti sebe, dítě a ještě se má starat o muže, aby si náhodou nepřipadal odstrčený? Aby jí muž potom řekl, že je vlastně babochlap a všechno zastane sama a on si připadá chudáček jako peněženka?Chlap, kterého popisuješ, by potřeboval spíš pár facek než politovat. Nicméně máš pravdu, vyskytuje se to, protože chlapci a muži nejsou v naší společnosti vůbec vedeni k tomu, aby sami sebe občas upozadili. Holčičky a mladé ženy k tomu jsou naopak vedeny neustále.
Dokonale vystizeno ![]()
@opulus píše:
Jen aby se dočkal, když už počká…
Žena, která chce, manzela / partnera neupozadi a umi se k nemu chovat jako zena i ve fázi novopecene matky. Bohužel ale spousta matek vidí skutečně jen to miminko a na muže zapomíná a pak se jen diví. Ja mam deti plánované 1,5roku od sebe a nikdy exmanzel nepoznal, ze je neco míň než byval. Rozvod byl z jinych důvodů.
@adam75 píše:
A neměl by si tohle ten chlap vyřešit sám? Jak chlap pomáhá ženě v tom, že se po porodu necítí atraktivní, že se cítí víc jako mlíkárna než jako žena, že je obrovský, až neúnosný tlak okolí na to, aby byla především dokonalou matkou a na sebe zapomněla? Jakou je chlap oporou rodině, když má mentalitu jako malé dítě? Žena má na starosti sebe, dítě a ještě se má starat o muže, aby si náhodou nepřipadal odstrčený? Aby jí muž potom řekl, že je vlastně babochlap a všechno zastane sama a on si připadá chudáček jako peněženka?Chlap, kterého popisuješ, by potřeboval spíš pár facek než politovat. Nicméně máš pravdu, vyskytuje se to, protože chlapci a muži nejsou v naší společnosti vůbec vedeni k tomu, aby sami sebe občas upozadili. Holčičky a mladé ženy k tomu jsou naopak vedeny neustále.
Jak si má sám vyřešit vnitřní pocit nezájmu od partnerky? On si to nějak vyřeší, ale zase se to nejspíše nebude líbit té ženě - a to ani nemyslím řešení nevěrou.
Pro tebe se role ženy smrskne v době rodičovství jen na roli matky. Myslím si, že rodiče jsou oba dva, partneři také, a toto citové „odříznutí“ druhého partnera je podle mého zcela špatně. Ať už z jedné nebo druhé strany.
Muž bývá do role „peněženky“ často vmanipulován, i když nepopírám, že jsou určitě i tací, kterým to tak vyhovuje. Cítit to, že mě partner(ka) potřebuje, a že jsem žádaný je podle mého základním kamenem ve vztahu, alespoň pro mě.
To, co popisuješ v druhém odstavci se pak často přetransformuje na závislost matky na dítěti a závislost dítěte na matce, což neprospívá ani jednomu.
Výsledkem toho jsou „mamánci“, „mamáhotel“, zženštilí chlapy apod. přesně to, co kritizuješ.
@alimdar Přiznám se, že jsem z tebe trochu zmaten ![]()
Na jednu stranu souhlasíš se mnou na druhou stranu souhlasíš s @adam75 .
Přičemž bych řekl, že naše názory jsou velmi rozdílné, dokonce bych řekl, že opačné.
@opulus jak si to má sám vyřešit? Možná vyvolat konstruktivní konverzaci se ženou a nabídnout svou maximální pomoc v péči o dítě, aby žena měla trochu času pro sebe a mohla se věnovat i partnerskému životu. On cítí problém, on má vyvolat řešení a nabídnout možnosti vyřešení. Sedět v koutě, krčit rameny a čekat, že to někdo vyřeší za něj - jo, to dělá malé dítě.
Výrok „chlap je do role peněženky vmanipulován“ jenom krásně vystihuje tvůj názor, že chlap je pouze pasivním prvkem a nikoli aktivním tvůrcem reality v domácnosti. Což já říkám, že je špatně.
Mamahotel a schopnost upozadit se je dost něco jiného.
@adam75 Hele, já osobně jsem byl do role peněženky vmaninupulován. Jak se narodilo třetí dítě, tak jsem byl de facto pro dobro malého vyhozen z manželské postele. Ano, ve chvíli kdy jsem měl vážně chuť na intimitu (a to se nebavíme o plnohodnotném sexu), tak si vzala v posteli do náruče nejmenšího. Byl jsem ale příliš zamilovaný a tedy jsem to toleroval. Snad pochopíte jak to myslím. Jako manžela a milence mě odhazovala a já to nevěděl.
Takže ano, po narození dítěte se oba musí snažit. Ona aby manžel v ní znovu viděl milenku, on aby ji maximálně podporoval.
A ještě k tomu to ani nevíš, protože on ti to neřekne. Tohle tedy nechápu. Sex pro mě není tedy jediný a nejvyšší smysl života, ale to se ani neobejmete, nepřitisknete, nedáte si pusu? Bez toho si partnerský život představit nedokážu.