Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Voltiček píše:
Gratuluji, máš opravdu typického muže, nelam si nad tím hlavu. Možná se na mne ztrhne kritika, ale dnešní trend je jasný - pokud je manžel v určitém období chladnější, tak je jasné „nemiluje tě, má jinou, nutná pauza, apod…“ Nenech se nabádat tím, že u muže je normální přílišná přízeň, je normální nosit dárky, kytky, supermuž neexistuje. Taky mám doma tabletového muže, chladnějšího, i přesto, že mě štve, tak mu dám pusu když přijde, když se jde spát, když odchází. Mám toho po krk, věř mi, ale ženské zbraně jsou od toho, aby se použily. Ty jsi doma krkem rodiny, takže to vem do svých rukou a buď v pohodě. Kdyby tě nemiloval, byl by už fuč. Jsou to jen citlivé a málo sebevědomé bytosti, které potřebují spíše tu mateřskou péči, než tu manželskou. U nás mám zjištěno, že vždy jsem musela začít změnou u sebe. Štve mě to, ale co už. Hlavně, že fungujeme.
Důležité je, že vám tyto role vyhovují. Je to kus od kusu. Já osobně bych si chlapa, ke kterému se budu chovat jako matka a točit s ním, fakt nemohla vážit a to by byl konec. Viděla bych v něm troubu, co na všechno skočí, to by nešlo. Ale jak už jsem řekla, každému vyhovuje něco jiného a hlavně, když vám to takhle funguje. ![]()
@Ostravak76 píše:
@Voltiček Právě jsem sundal klobouk a musím dát virtuální poklonu.Ty musíš být ale opravdu vyrovnaná sebevědomá ženská!
Musí, když má doma další dítě v podobě chlapa. Někdo tu rodinu musí táhnout.
![]()
Pokud to zakladatelce nevyhovuje, pak je naštěstí pořád čas na tom pracovat, malou podmínkou ale je, že musíte chtít oba. Je určitě pravda, že „chladnost“ partnera může mít nějaký důvod. To že zapíná televizi nebo počítač místo trávení času s tebou znamená, že ti utíká. Do svého světa, protože v tom reálném není z nějakých důvodů spokojen. Proč? Máte oba práci na vztahu. Musíte oba zjistit, co mu na vztahu vadí. Pozor, zakladatelko, nevysvětluj si to jako svou chybu, nic takového! Utíká, něco mu vadí. Něco jej neuspokojuje. Snaží se najít si náhradu.
Osobně: znám to, přehlížel a neviděl jsem utíkání mojí ženy do jogy/dovolené s kamarádkami atd, až se rozhodla mi utéci zcela, za svým šťastným životem, za ideálním partnerem (trpká poznámka: ženatý „M“ se neukázal býti správná volba). Neudělej prosím stejnou chybu!
Příspěvek upraven 10.11.16 v 10:25
@opulus píše:
Takové ledové království… znám to a také mi to vadí. Človek má pocit, že už druhého nezajímá. A bohužel, asi to tak i často je.
Roztáčí se tím citová spirála. Ten citlivější to vnímá jako nezájem o sebe. Snižuje mu to sebevědomí a radost ze života. Postupně ztrácí zájem o vztah. Ten méně citlivý si tu ztrátu zájmu o vztach vysvětluje po svém - často tak, že se partner změnil. Ten citlivější rezignuje a začně potlačovat své potřeby. A už to jede…Nevěřím tomu, že komunikace na toto téma vždy pomůže - zpravidla se to změní jen krátkodobě. Protože se řeší jen projev něčeho dlouhodobějšího.
Když ne komunikace, co tedy navrhuješ?
@Ostravak76 píše:
@Voltiček Právě jsem sundal klobouk a musím dát virtuální poklonu.Ty musíš být ale opravdu vyrovnaná sebevědomá ženská!
Příspěvek upraven 10.11.16 v 10:45
Ostravak a Kobliha zdravím! No, co už nám zbývá. ne, vážně. Matku mu nedělám a nenechá se sebou točit. Ale my ženské to někdy nenápadně musíme vzít do svých rukou. Chlapy opravdu potřebují pomuchlovat, a nevidím v tom zrovna sex. Považuju je za velmi citlivé osoby schované za rádoby tvrdou masku. Vždyť my ženy jsme daleko silnější. je potřeba zachovat rodinu a opravdu individuálně nalézat vyústění všech potíží. Vemte si, že jsme vyrůstali v dobách, kdy se pro rodinu dělalo opravdu vše. Ženy v plném zápřahu, často bez pomoci manželů. A šlo to. Nepatříme trochu do rozmazlené generace? A věřte mi, taky je mi někdy ouzko. Ale potřebujeme přežít. Do doby, kdy nám děti utečou a já se nechci dívat na manželství, kde se v padesáti vše učíme odznovu.
Je to divné, rok se někoho o něco doprošovat to bych teda nedala. Před narozením byl v poho a teď taká otočka už dávno si to měla s ním pořešit. Bych se ho spíš zeptala co je to jako za život.
To je realita, Elle
. Taky jsem dnes vyprovodila manžela do práce stylem políbení, přáním všeho dobrého, zavřela dveře, promnula si ruce, prohlásila „Tak to bychom měli“ a šla jsem si uvařit kávu ![]()
@Voltiček realita? mě by se teda příčilo pořad u někoho škemrat o sex ![]()
@elle21 píše:
Je to divné, rok se někoho o něco doprošovat to bych teda nedala. Před narozením byl v poho a teď taká otočka už dávno si to měla s ním pořešit. Bych se ho spíš zeptala co je to jako za život.
A hlavně normální zdravý chlap nevydrží se samohonou takovou dobu, at si každý říká, co chce. Není to normální, pokud není nemocný, ale k tomu ta odpověď NEVIM
. Kdyz teda pominu, že obě otazky byly hloupé
Některý chlapy mají trochu problém při otázkách o vzájemném citu. Nějak mi přijde, že jak přijdou děti mají pocit, že přestali žít a že skomírají…Tohle je tu opravdu tento týden několikátá diskuze na takové téma. Moje babička říkala, že dnes často hledáme problémy, kde nejsou, že žijeme všichni v blahobytu a tak nevíme, co jsou to problémy, že vztahy často taková zkouška buď utuží a nebo rozloží. ![]()
Ono záleží jak tvůj partner vyjadřoval vztah k tobě před tím, pokud nikdy nebyl na projevy, tak tě jen odpovědí nevím, snaží setřást, aby o tom mluvit nemusel, třeba jen o nejistotě, kterou cítí…ale pokud jeho proměna je velká, byla bych na pozoru. Pak tím NEVÍM může opravdu myslet NE…a to je špatné.
My se hádáme jednou za uherák a nikdy se v konfliktu neptám jestli mě miluje…
Ptám se ho na to denně, ale ne proto, aby mi to pořád opakoval dokola, ale je to taková naše hra, kdy já mu cpu, že mě vůbec nemiluje, protože…za to si dosaď cokoli, např že mi nekoupil nic dobrého, že chci vyměnit jedno z našich aut, které vybíráme už strašně dlouho a nemůžem najít, co by se nám líbila…takže u nás jsou podobné věty pouze nástrojem škádlení.
Jinak ten pocit, kdy si to potřebujem říct, přichází hlavně v kritických chvílích, kdy nás potká něco ošklivého a nebo nakopak nezkého…třeba jedem s dětma na výlet, těšíme se, je krásně a já si uvědomím, jak moc jsem šťastní, tak mu chytnu ruku v autě a on mi ji silně zmáčkne, podívá se na mě těma krásnýma tmavýma očima a řekne „Miluju tě“
Ale vztah je hlavně o soužití a komunikaci, my máme vztah hodně krásný…voláme si několikrát denně, když je v práci, řešíme spolu, co budu vařit, co musíme nakoupit, co vyváděly děti, co kočka, co pes…
A on je ten typ, co odjede brzo ráno do práce a v sedm volá, ať si jdem roztáhnout žaluzie a podívat na zahradu, že tam máme překvapení, že napadl sníh
Žijeme naše životy hodně propojeně, vím že to taky není dobré, kdyby se s jedním z nás něco stalo, tak to bude hodně zlé, aspoň z mé strany ![]()
@Voltiček Oběma nohama na zemi!
Jak si čtu znova úvodní příspěvek, tak jeho vážně něco trápí. Není to zakladatelka osobně, není to dítě. Něco jiného. Něco mu schází. Utíká do svého světa (televize, počítač) aby to co hledá našel. Není to televizní pořad ani hra, to jsou jen substituce. Zakladatelko, držím palce, jak na to společně přijdete, bude to zase super.
@elle21 Jejda, a já jsem ráda, že mám od sexu klid. Když slyším o náruživosti žen, nevím, zda jim závidět nebo je litovat ![]()
@ChZuzka Obdivuju odvahu si při takové zkušenosti pořídit tak brzy další dítě. Můj už děti nechce. My jsme pro zajímavost spolu posledně spali v polovině května, čili před půl rokem
A to jsem se musela sakra hodně snažit. Pusu jsme si taky nedali už pár měsíců a když jsme si ji dřív dávali, tak to byla vždycky má iniciativa - třeba jsem ho ráno odchytila těsně před odchodem do práce a dala jsem mu pusu. Někdy se nechal jen na tvář. Pak jsem se na to vykvákla. Jsou dny a týdny, kdy to nějak neřeším, ale pak třeba uvidím nějaký pusinkující se pár u kočárku a začne mě to zas štvát.