Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Genovesa píše:
No to je hrozný. Ne, nemáme to tak. I když s příhodem dětí nám nezbývají moc síly a prostor na manželský život, objetí a pusa zůstávají. Radu bohužel nemám.![]()
![]()
My to tak máme stejně. Já jsem pěstounka a od přijetí děťátka do péče jsem jak na závodech, večer padám mrtvá do postele, často usnu kdekoliv v bytě, na čem se dá ležet, ale pusa, objetí a vyznání lásky zůstává. Kdyby mi partner řekl, že neví, jestli chce se mnou zůstat a neví, jestli mě miluje, tak bych to asi ukončila. Já jsem mazel a byla bych z toho asi odrovnaná.
Mě můj chlap odpovídá nevím, když ho doslova nějakýma otázkama dlouhodbě prudím, nebo řeším blbiny. Což mě dojde až za nějakou dobu, že vlastně má pravdu.
I když já na něm teda poznám, podle mimiky a tónu hlasu, kdy je „nevím“ odpověď jakože fakt neví, nebo naopak „už to neřeš, nechci se o tom bavit“.
To NEVIM muže znamenat taky „neco mi na tobě vadí, a protože te miluji tak mne to boli ale nedokazu ti to rict co to je protoze by te to bolelo nebo je to tak zavazne ze… “
U jiné ženske by nerikal nevím…
Já se přiznám, že mám tohle jinak. Pokládat někomu otázku, jestli mě miluje, mi přijde jako cesta do pekel. Nikdy jsem nikomu neříkala, že ho miluju a ani to nevyžaduju, kdyby s tím na mě manžel vyrukoval, asi bych koukala a on to má stejně. Takže je otázka, jak často jste si to, jestli se milujete, říkali předtím a jestli to nebylo na nátlak. Protože to, jestli tě miluje nebo „jen má rád“, dle mého vůbec není důležité. Důležité je to chování. Pokud chceš tedy pokládat přímé otázky, tak se ho spíš zeptej, jestli nemá někoho jiného. Z mého pohledu mít nemusí, bude to jen vyhoření, najednou je všechno jinak, svět se otočil vzhlůru nohama. Chlapi jsou dost ješitní a je to pro ně rána, když přestanou být středobodem vesmíru. Takže se zkus zamyslet nad tím, jakým způsobem se ubírá ta snaha o komunikaci - je konstruktivní? Je totiž potřeba odhodit emoce, nevyčítat, netlačit. Zkuste se zase postupnými krůčky přibližovat k sobě. Pro začátek se třeba můžete domluvit na rituálech - při příchodu domů si prostě dáte pusu, případně se krátce obejmete a to fakt každý den dodržujte. Vypadá to jako hloupost, ale může to ohromně pomoct proti té propasti, co mezi vámi roste. Taková snaha o znovuzamilování.
Holky, jak muž osobně jsem říkal budoucí ex- NEVÍM na otázky, na které se nedá odpovědět. Asi bych jako chlap neříkal NEVÍM jako zástupnou odpověď za „ne“ (ve smyslu: nemiluji tě, ale nechci tě ranit). Vidím to jen jako muž. Prostě na šílené vyznání nehoroucí lásky až za hrob nemá náladu, únava z práce, hrozný šéf. Nebo jej tazatelka těmi otázkami tak trochu štve, jak dokázat lásku? Jde změřit? Miluji tě přesně 2,5kilometru. Zvážit? Miluji na tebe každý kilogram. ![]()
Pozor, teď je to úmyslně hodně přehnané, ale „celý den jsem rubal uhlí, máme na nájem a tvoje šminky, na pivo nechodím a nemlátím tě, kdybych tě nemiloval tak by mě ani nehlo“.
Asi bych zkusil společný poklidný víkend (hotel nemusíte opouštět
).
V lásce podle mě neexistuje „nevím“, pouze ano nebo ne, pro které je to nevím jen zbabele synonymum.
Podivej, můj partner taky neříká " miluju tě", ale v jedné diskuzi mi rekl, že kdyby to tak nebylo, nebydlime spolu a nejsme spolu, nesdílí se mnou zazitky. Taky me to mrzir, ale ne každý je na slova. Ex mi to rikal pořád, pritom to byl tyran. Takže, slova která chybí, ještě nic neznamenaji.
U nas ale jsou dotyky a polinky, pohlazení, pomazleni na dennim poradku. Neexistuje nespat a neusinat v objetí, milujeme se téměř denně.
Bohužel to u vas nevidím moc růžově, což me mrzí ![]()
@Ostravak76 Já to vidím stejně. Co znamená miluji tě? Fakt někoho nemiluju jen proto, že mu to neumím nebo nechci říct? To je nesmysl. Prostě vycházet se musí z celkového chování a ne jen z toho, jestli (a třeba i dlouhodobě) nemá náladu. Každý v sobě můžeme mít zmatek. Jde spíš o to, jestli to chceme překonat a je i hodně způsobů, jak to totálně zazdít.
Jinak já bych odpověď NEVÍM, jako úplné NE nebrala. On to skutečně momentálně nemusí vědět. Ale jak jsem psala, tak bych se ptala na jiné otázky, než jestli mě miluje a chce s námi zůstat. Spíš bych zjišťovala, co by z jeho pohledu bylo dobré změnit, aby se cítil líp, respektive abychom se líp cítili všichni.
@Ostravak76 Já říkám téměř vždy všechno v klidu, jsem dost flegmouš a to už musí být fak něco, abych já řvala. Prostě jsem se ho po naprosto neproduktivním rozhovoru na téma náš intimní život zeptala na ty dvě zmíněné věci.
Víkend bez dítěte je bohužel v nedohlednu. S hlídáním to máme komplikovanější. V létě jsme strávili odpoledne sami dva mimo domov (u mých rodičů - vzali malou ven) a dopadlo to tak, že manžel čučel do mobilu a já jsem se nejdřív o něco (trapně) pokoušla a pak jsm šla ven se psem ![]()
Kdyz chces kecnout, tak napis, mam to za sebou…pri 2hem diteti sem si tim taky prosla. zranovalo mne, ze mne manzel odmita, nepomohlo nic, proste sem mnela pocit, ze se mu hnusim…pravda je takova, ze za tim byla kombinace vice faktoru…nechci je rozpisovat- intimni…nevera za tim ale napr. neocakavane nebyla-taky sem si to myslela…ja cekala az se to zmeni…ale uz sem podala zadost o rozvod a tedkom zijeme odsebe, ex pekne dolejza dokonce mne taha i po manzelskych poradnach
taky mu tam pani pekne cisti zaludek a on ji za to jeste plati
ale ja uz spatky nechci… ![]()
@Anonymní píše:
Dobré ráno,
prosím o anonymitu, protože jde o intimní záležitosti. Nevím, s kým se poradit, tak to zkouším tady.
S mužem máme dceru, které je víc jak rok. Já jsem na mateřské a muž chodí do práce. V podstatě už od narození dcery přestal vyhledávat fyzický kontakt se mnou - mazlení, sex, objímání, pusa. To vše je jen výjimečně a na můj popud. Dříve jsme si například před spaním nebo odchodem do práce dávali pusu - takový rituál. Teď nic. Nutno říct, že jsem tím už tak otrávená, že se poslední dobou ani nesnažím ten kontakt navázat, protože si připadám tak nějak poníženě, jako bych za chlapem dolízala. Bavíme se spolu docela normálně, ale už dlouho jsme si nepovídali jen tak o tom, co nás baví. Pořád řešíme nějaké problémy a pokud zrovna nic neřešíme, tak si manžel zapne telku nebo počítač, popřípadě si hraje s mobilem
Už několikrát jsem s ním o tom mluvila a nikdy mi nebyl schopen nic kloudného říct. Posledně jsem mu položila dvě zásadní otázky: 1) Miluješ mě? 2) Chceš s námi zůstat? Na obojí mi odpověděl NEVÍM
A já teď taky nevím. Zažila jste některá něco takového?
anonymka
Gratuluji, máš opravdu typického muže, nelam si nad tím hlavu. Možná se na mne ztrhne kritika, ale dnešní trend je jasný - pokud je manžel v určitém období chladnější, tak je jasné „nemiluje tě, má jinou, nutná pauza, apod…“ Nenech se nabádat tím, že u muže je normální přílišná přízeň, je normální nosit dárky, kytky, supermuž neexistuje. Taky mám doma tabletového muže, chladnějšího, i přesto, že mě štve, tak mu dám pusu když přijde, když se jde spát, když odchází. Mám toho po krk, věř mi, ale ženské zbraně jsou od toho, aby se použily. Ty jsi doma krkem rodiny, takže to vem do svých rukou a buď v pohodě. Kdyby tě nemiloval, byl by už fuč. Jsou to jen citlivé a málo sebevědomé bytosti
, které potřebují spíše tu mateřskou péči, než tu manželskou. U nás mám zjištěno, že vždy jsem musela začít změnou u sebe. Štve mě to, ale co už. Hlavně, že fungujeme.
My to meli podobne ale vim ze me miluje
od doby co jsem otehotnela jsme spolu prestali spat
bal se o mimi a byl u porodu a i po nem se to nezlepsilo
prislo mi ze mu vadilo i kojeni ze se o me porad deli i s malou a po skonceni kojeni c 17m se to o neco zlepsilo a naposled nase nejdelsi pauza (tento rok) byla od kvetna do pulky srpna
a v tom srpnu jsme zacali zkouset dalsi mimi a je to jine
jen doufam ze se to uz nebude opakovat ![]()
@Voltiček Právě jsem sundal klobouk a musím dát virtuální poklonu.
Ty musíš být ale opravdu vyrovnaná sebevědomá ženská!
Takové ledové království… znám to a také mi to vadí. Človek má pocit, že už druhého nezajímá. A bohužel, asi to tak i často je.
Roztáčí se tím citová spirála. Ten citlivější to vnímá jako nezájem o sebe. Snižuje mu to sebevědomí a radost ze života. Postupně ztrácí zájem o vztah. Ten méně citlivý si tu ztrátu zájmu o vztach vysvětluje po svém - často tak, že se partner změnil. Ten citlivější rezignuje a začně potlačovat své potřeby. A už to jede…
Nevěřím tomu, že komunikace na toto téma vždy pomůže - zpravidla se to změní jen krátkodobě. Protože se řeší jen projev něčeho dlouhodobějšího.