Bojím se mít druhé dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Já myslím, že čím víc to budeš řešit, tím je větší pravděpodobnost, že k tomu dojde. Když si vsugeruješ, že jednou se to stalo, ale podruhé to bude jinak, že není důvod, proč zrovna u tebe by se to mělo opakovat znovu a budeš prostě v pohodě a basta, tak je veliká pravděpodobnost, že to tak bude 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pokud oba toužíme po druhém dítě neřeš co bylo, ale řeš co pěknýho váš znovu čeká a jak si ty ztracený chvilku u druhýho i s prnvím do budoucna vynahradíš. Řeknu ti můj příběh, třeba ti pomůže se rozhodnout. Já onemocněla když malé byly 4 měsíce - porucha serotinu v mozku, takže jsem se z toho snažila prvně dostat sama, bylo to ze dne na den. Přestala jsem spát, nejedla jsem třeba 4 dny vůbec nic manžel do mně cpal aspon suchý rohlíky a furt tvrdil, že to zvládneme, že se mám pokusit usnout, ale ono to prostě nešlo. A to trvalo měsíc a půl. U toho jsem se starala už o půl roční dcerku. A věděla jsem, že už brzy nepřežiju, že se půjdu zabit. Tak to už manžel věděl, že je to špatný a zavedl nás k lékaři. Tam dlouho trvalo, než mně vyšetřili asi 14dnů takže jsem dalších 14 dnů nespala už jsem teda trochu jedla ale sotva jsem ráno vstala a proležela jsem v posteli. Malá teda se batolila vedle mně, naštěstí většinu času prospala. No a doktorce se nezdálo, že by mně měla předepsat antidepresiva, že mám jen lehkou depresi 
, že to zvládnu bez léků případně mně dá lexaurin, že po něm usnu ihned 
. Nespala jsem další noci. Tak jsme jeli na pohotovost, protože se to fakt už nedalo vydržet. Tam zjistil doktor, že nemám lehkou depresi, ale že mám obsadtní stavy. A že mně určitě pomůžou antidepresiva, ale že to bude trvat a že určitě usnu nepomohl mně ani prášek na spaní Doporučil nám, at najdeme lékaře na internetu našla jsem lékaře na netu který mně byl ochotný vzít 31.12 
. Předepsal mně antidepresiva. Ale nějak to prostě na mně nefungovalo, než zaberou to trvá, takže jsem zas pár nocí nespala. Nakonec jsem skončila na 14dnů i v hospitalizaci. Kde zjistili přesně co mám vyšetřovali mně i mozek. Zda nemám něco jiného. Protože ono se to těžko horko vysvětlovalo ze strachu at nepříjdu o dceru 
v kostce jsem trpěla obsesemi v mozku, je to nedostatkem serotinu je ho ještě ménně než u deprese a mně po chvilkových dobách v průběhu hovoru činnosti před spaním prostě kdykoliv - běželi obrázky který trvali 1 sekundu. A ted vysvětluj . Já myslela, že mám nějaký halucinace, protože ty obrázky jsem jako viděla jako když si vzpomeneš na nějaký záver z filmu nebo si vybaviš nějakou myšlenku. Tak mně se vybavila myšlenka a do toho se mně zjevil obraz . Pak ještě jsem měla jeden problém, že jak jsem jakýkoliv slovo dořekla, jsem slyšela jako v mysli k tomu slovu rým 
a věř, když cokoliv dořekneš a něco slyšíš tak raději nemluvíš at máš klid. A závěr:toto co mám trpí asi 2 procenta populace rýmy jsou velice vzácné mývají to většinou spisovatalé a obrazový vjemi mají malíři. Psychiatr ke kterému chodím se mně ptal zda umím kreslit na rými mně řekl využijte je Z nemocnice mně propustili, že mám dál brát antidepresiva a že časem to přejde jen to bude trvat delší dobu a že se mohu dál starat o dceru, že je to co mně pomůže i když ví že je to těžký v pár chvílích ten obrázek co trvá přesně 1 sekundu nevnímat. Chodím na kbt, kde jsem se naučila ty obrazy nevnímat a jak se to naučíš máš je pryč. Třičtvrtě roku jsem brala stejný ad a nezabrala nic, ale už jsem spala já nemohla totiž usnout z těch obrazu byly po sekundě. A předepsal mi nový a celkově jsem brala 4.5 prášku denně beru a ted beru 2 antidepresiva po půlkách. Takže po roce a půl léčby léky vysazuju za asi 4 měsíce budu zase žít bez léků a užívat si života. A moc mně mrzí, že jsem musela přestat kojit prožila peklo snad rok života, ale prostě nedalo se nic dělat, když človek onemocněl. Ale zvládla jsem to jezdila mezi lidi, s malou si hrála na písku a snažila jsem se. A výsledek je takový, že do 4 měsíců budu bez léků a s lékařem psychiatrem a gynekologem plánujeme miminko. Psychiatr chce abych byla bez léků. Takže bojuju já prostě chci moc druhý miminko musím to znovu prožít. A silně věřím, že už mně to nepostihne a i kdyby postihlo tak vím, už jak to vysvětlit 
A jestli kojit nebo nekojit to mně řekl psychiatr že na tom se nestaví hlavně at maminka je v pohodě! Jinak ta moje diagnoza není vůbec dědičná a nemělo by se to znovu objevit po porodu by to mělo být vše pryč. Tak uvidíme každopadně miminko plánujeme. Takže se neboj
- Citovat
- Upravit
Angua píše:
Já myslím, že čím víc to budeš řešit, tím je větší pravděpodobnost, že k tomu dojde. Když si vsugeruješ, že jednou se to stalo, ale podruhé to bude jinak, že není důvod, proč zrovna u tebe by se to mělo opakovat znovu a budeš prostě v pohodě a basta, tak je veliká pravděpodobnost, že to tak bude
plně souhlasím, vsugerování dělá bohužel hodně, tak o tom zas tak moc nepřemýšlej, až těhu přijde, tak si ho užívej a těš se na mimi a na to hezké…stát se sice může, ale také NEMUSÍ…držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Romuldo, ja myslim, ze hodne pozitivni je uz to, ze s 2 letym capartem uz chces do miminka jit, kdybys na tom byla v podvedomi spatne, nechtelo by se Ti, si myslim (mne se nechtelo hooodne let 
ale to sem ted nebudu tahat).
Preju Ti at si miminko krasne uzivas, ja verim tomu, ze budes!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
nevím jestli ještě něco bereš, každopádně existují i léky (antidepresiva) co se můžou v malém množství i v těhu a při kojení (např. sertlalin), poradila bych se s psychiatrem, že by ses jako „pojistila“ dopředu a pak po porodu co nejdříve vysadit. Bohužel deprese je nemoc co se nedá ovládat vůlí a říkat někomu „vzchop se fakt nezabírá“. A vyšší pravděpodobnost opakování tu bohužel je…
- Citovat
- Upravit
Ahoj
Neboj se 
Já jsem trpěla depresí ještě před porodem.Asi mi trochu „hráblo“ z toho strachu,co vše by se mohlo stát,z těch všech možných komplikací.Potom ještě ke všemu klešťový porod.Já jsem brala antidepresiva v malém množství pár týdnů před porodem a chvilku po porodu.Nemusela jsem přestat kojit,protože lékař - psychiatr uznal,že se u mě nevyvíjí laktační psychoza,ale mám úzkostnou poruchu..
Druhé těhotenství jsem zvládla na jedničku od začátku až do konce.O své první dítě jsem se i v těhotenství zvládla postarat,miminko se narodilo rychle,bez komplikací a žádná poporodní deprese se nedostavila
Neboj se toho,nic si nepřipouštěj.To,co se stalo poprvé,už se podruhé opakovat nemusí.
Dobře to dopadne a Ty si budeš děti užívat.
- Citovat
- Upravit
Ahoj, a je zase plno zen ktere maj deprese z cisarskeho rezu … takze se nedivim, ze se to u nekterych opakuje, protoze stejne tak jak deprimujici muze byt dlouhy porod normalni cestou , stejne tak deprimujici muze byt i „selhani“ v podobe sekce.
Jen jsem chtela napsat ze moje kamaradka bere antidepresiva porad a jeji doktorka ji je upravila tak aby je mohla brat i v tehotenstvi a pri kojeni, urcite je tak klidnejsi a mozna by to tak podobne slo vyresit i u tebe.
Jinak ja prave mam dost deprese ze sekce, strasne se tim trapim, vztah jsem k memu druhemu synovi hledala dlouho a mam stejne pocit ze to neni ono 
, navic je strasne uknouranej a ujecenej, sestinedeli bylo neco strasnyho … No proste jen doufam ze se s tim nekdy srovnam 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
aho j no jsem na tom podobně ,také se bojím mít druhé -ikdyž z úplně jiného důvodu než ty.Jediným povzbuzením ti může být fakt ,že pravděpodobnost opakování je jen 50% a lékaři si na tebe dají větší pozor než po prvé.Ale rozhodnout a vybojovat to budeš muset stejně sama.Tak hodně štěstí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vždy když mám nějaký zdravotní problém a najdu si o tom něco odborného či diskuzi na internetu, tak mám pocit, že do rána musím být mrtvá - to není for, ale vážně je to tak. Cítím se ještě hůř a tím se mi i mé zdr. komplikace zhorší..jsou tam vždy i ty horší případy a to mě úplně dorazí.
Už jsem se zařekla, že nic ohledně zdraví vyhledávat nebudu - a musím říct, že mi to pomohlo.
Věřím už jen svým pocitům a povzbuzuji se.
myslím, že to zvládněš - už víš jak na to.
bude to dobré uvidíš
A hlavně už nic nečti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
deprese ja fakt hnusna nemoc, nedivim se ti, ze si to nechces zopakovat.uz je ti fajn? Cisar urcite pomuze a je dobre, ze o tom vis a budes se hlidat (a budou te hlidat) - a kdyby nahodou, tak nelitovat hned odstavit a zacit brat leky. manzel by si mohl setritz dovolenou a byt s tebou mesic doma, za tu dobu by jiste uz leky zabraly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Přesně jak píše Angua - čím víc se tím budeš stresovat, tím spíš to nastane…
Musela to být strašná zkušenost, neumím si to vůbec představit, ale přesvědčila ses, že máš kolem sebe lidi, kteří Tě podrží v každé situaci. I kdyby se nedejbože mělo něco podobného opakovat, nebudeš na to sama…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lizbeth píše:
Vždy když mám nějaký zdravotní problém a najdu si o tom něco odborného či diskuzi na internetu, tak mám pocit, že do rána musím být mrtvá - to není for, ale vážně je to tak. Cítím se ještě hůř a tím se mi i mé zdr. komplikace zhorší..jsou tam vždy i ty horší případy a to mě úplně dorazí.
Už jsem se zařekla, že nic ohledně zdraví vyhledávat nebudu - a musím říct, že mi to pomohlo.
Věřím už jen svým pocitům a povzbuzuji se.myslím, že to zvládněš - už víš jak na to.
bude to dobré uvidíš
A hlavně už nic nečti
Amen, můj muž si googlením lékařských zpráv přivodil příšerné stavy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sem po 4 letech znovu těhotná a bojím se mít 2 děti jak to zvládnu atd… Myslíte že je lepší mít 2 děti než jedináčka? mimi sme si moc přáli a povedlo se po dlouhém snažení a teď mám nejistotu a strach
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Sem po 4 letech znovu těhotná a bojím se mít 2 děti jak to zvládnu atd… Myslíte že je lepší mít 2 děti než jedináčka?
Nechápu.. Buď si ho přeješ nebo ne.. Jsi těhotná, co silis? Čekám 3.,tesim se.. Možná bude i další.. Děti mě baví.. Nwm, proč se twl bojíš.. Čeho?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Ahoj holky, maminky, už dlouho přemýšlím nad tímto mým problémem !!! Po prvním porodu jsem si prošla poporodní depresí, (viz. deníček )
https://www.emimino.cz/…-porodu-6700, musela jsem užívat antidepresiva, bylo to opravdu hodně ošklivé období. Chtěli bysme druhé miminko, ale já se teď moc bojím, že se to bude opakovat. Vím, že už to budu umět dřív rozpoznat, tak se to bude řešit, ale i tak se bojím, už to nechci nikdy zažít. Moje gynekoložka mi řekla, ať se tím netrápím, že mi bude předepsán preventivně císařský řez (deprese vznikla zřejmě z dlouhého komplikovaného porodu), trochu jsem se uklidnila, ale stejně mi nikdo nezaručí, že se mi to nestane !!! Znám i případy, kdy se to opakovalo podruhé i po císařském řezu. Pořád nad tím přemýšlím !!!! Taky jsem si na netu našla informace, kde psali, že toto se může podruhé opakovat až v 50%, což mi teda moc nepomohlo !!! Chtěla bych znát vaše názory, co si o tom myslíte? Díky moc