Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Byl jsem online gamer. Je to životní rozsudek?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
24.4.23 17:35
@Razer9111 píše:
To že bych si neměl vymýšlet vztahovou minulost je podle mě minimálně diskutabilní, ale poznámka o těch očekáváních je velmi trefná. Právě kvůli nim si vymýšlet budu muset. Naprosto chápu, že se lhaní ženám příčí (to mě taky), ale není na výběr. Upřímnost je v tomto případě určitě na škodu.Vezměte si dvě hypotetické situace z pohledu ženy, se kterou jsem se dostal na rande. Žena je se mnou na rande, konverzace je docela fajn, ale na mě je vidět očividná nervozita, plachost, nezkušenost a můj typický strojový projev (tak to určitě ze začátku bude). Jí určitě bude zajímat, proč to tak je, tak se zeptá se moji vztahovou minulost. Nemusí se ptát úplně napřímo, může se ptát kde a s kým jsem bydlel, jak trávím dovolené atd. Moje reakce může být:
1. Upřímná - řeknu jí, že jsem vztah ani nic s holkou nikdy neměl. Přidám tak na seznam svých red flags další a možná nejzásadnější položku. Vždyť tady z těch reakci je to jasně vidět, že přiznání je prakticky sebevražda. Proto jsem v úvodu s velkou nadsázkou psal, že ženy by mi spíš odpustily, kdybych byl bývalý kriminálník, ale zkušený se ženami.
2. Lživá - řeknu, že jsem vztahů moc neměl a do své poslední holky byl velmi zamilovaný, ale dopadlo to špatně a já se z toho dlouho vzpamatovával. Proto jsem teď byl dlouhodobě bez přítelkyně a nerad o tom mluvím. Vůbec nebudu zabíhat do detailů, jen lehce nastíním vymyšlenou minulost. Dál to nebudeme rozebírat. Tohle bude úplně stačit, navíc tento příběh výborně dokresluje moji plachost a malé sebevědomí z toho plynoucí.
Myslím, že varianta číslo 2 je pro ženy daleko atraktivnější a vyjdu z té situace lépe. Upřímný být nemůžu, totálně bych se pohřbil. Nejsem fanoušek lží, ale vezměte v potaz ženské předsudky a jejich „zkoumání protějšku“, podle toho co tady čtu, tak v tomto hledu nemám na výběr.
Nesnáším lhaní a promiň, ty tu předem vymýšlíš scénáře, co ženám nakukáš, místo toho bys měl řešit, jak se s ženou normálně bavit a jak si čas s ní užít a být přitom přirozený.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.23 17:37
Mně by byl chlápek co je dlouho po tak děsném rozchodu, že o tom nechce mluvit větší red flag, než verze 1.
To totiž ve spojení s tvým vystupováním bude ještě divnější, ženská si řekne, že máš beztak bývalou mumifikovanou ve sklepě, když si zapřeháním.
Verze 1 ti taky dává možnost najít rovnou nějakou spřízněnou duši, pro kterou je to taky třeba poprvé a nové. Neposloužila by jen jako trenažér randění, který tě rychle prokoukne a v lepším případě odkopne a v horším vyghostuje.
K začátkům s druhým pohlavím zákonitě patří trapasy, přešlapy, kýble trapnosti, neodhadnutí vlastních sil a poučení z chyb.
Je jedno, že ti je přes 30, žádný důkladný plán tě toho neušetří.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.23 18:38
no ta tvoje verze 2 by mě taky trochu vylekala,
prostě to rovnou do toho inzerátu na seznamku napiš, že nemáš zkušenosti, odepíše ti jenom taková, které to nevadí a vyřešeno.
pro mě by to třeba překážka nebyla a určitě nejsem jediná na světě.
pak poreferuj, jak se daří, a hlavně se do toho už koukej pustit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.23 19:50
Rozhodně máš co nabídnout a život jsi vážně nepromrhal, jak tu někteří píší.
Když jsi před ženami nervózní, tak co najít nějakou, která bude taky trochu nerd a gamer? Já bych za gamera ve tvém věku platila zlatem, a určitě nejsem jediná…Napadají mě třeba Comic con, nebo kluby hráčů deskovek…prostě tam, kde najdeš spřízněné duše.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.23 19:51
@jita22 píše:
Nesnáším lhaní a promiň, ty tu předem vymýšlíš scénáře, co ženám nakukáš, místo toho bys měl řešit, jak se s ženou normálně bavit a jak si čas s ní užít a být přitom přirozený.
Přesně tak.
Lepší říct pravdu a vysvětlit proč (asi jako v úvodním příspěvku), než vymýšlet takové scénáře 
a kdyby se povedlo, zakladatel s tou ženou by začal chodit, a za pár měsíců by vyšla najevo pravda.. to by asi pro ni nebylo moc příjemné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.23 20:16
Pokud nechceš seznamku přímo… (Tinder bych možná zkusila, nevypadá tak zle), tak můžeš zkusit různé Discord servery o hrách, jsou plný holek, RPG hry, Facebook skupiny o hrách atp… Dokonce jsou primo gamer / otaku seznamovaci skupiny. Holek ve hrách už je hafo a možná by tobě bylo milejší začít tam, kde byste měli stejné zájmy a třeba se i trochu otukas.
Jinak ano, jak někdo psal. Všichni jsme si nabili papulu a nejspíš ta první nebude zrovna matka tvých dětí 
Jediné, co musíš udělat je taky trochu úsilí. A uvidíš, že to nějak půjde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.4.23 00:16
@Razer9111 Ahoj, já mám třeba přítele, který taky moc zkušeností nemá, minimálně s partnerskými vztahy. A je to pro mě vlastně hezký, že všechno co spolu zažíváme (nebo skoro všechno ) je pro něj vlastně nové.. je to fajn pocit exkluzivity, nebo jak to říct. Jak tu někdo zmiňoval, mě by teda taky ani trochu neodradilo, že nemáš zkušenosti s ženami, a to bych asi spadala věkově do skupiny holek, která by se k tobě hodila - a určitě bych nebyla jediná. Fakt bych nelhala - v tom vztahu se potom i o těch zkušenostech dřív bavíš a velká zlomená srdíčka jsou taky tématem, přece jen to chceš sdílet, chápat, pochopit, třeba taky trochu zahojit. Jakože dobrá, nevím úplně, jestli by to pro mě byl dealbreaker pro rozchod, zjistit takovou lež, ale rozhodně by to byla větší red flag než nezkušenost.. a výhodou navíc pro vztah je - žádné bývalky, nedořešené vztahy, nic takže to má i svou fajn stránku!
Anonym kvůli zmínkám o příteli:)
- Citovat
- Upravit
Birds
8.5.23 16:30
@Razer9111
Mě náhodou přijdeš zajímavý právě tím, že jsi ve třiceti takový nezkušený exot, myšleno pozitivně. Kdybych neměla partnera, klidně bych se s tebou sešla na pokec a rozhodně bych byla radši za pravdu. A to říkám jako holka, co má za sebou vztahů šest. Prostě by mi nevadilo si najít nezkušeného partnera. To přece není žádná vada. Jsi to jen ty, kdo si z toho dělá v hlavě kovbojku, vidíš to jako průšvih a nesmyslně ti to zatemňuje mozek. Ještě jsi se pořádně s žádnou nesešel a už vymýšlíš brikule. Přitom vidíš, že jsou na světě holky, kterým to nevadí. Tak se na takovou kovbojku prosím tě vyprdni, to si vymaž z hlavy 
… A přesně jak tu říkají jiní, nezkušenost v posteli neokecáš, to nenapasuješ na žádnou variantu.
Muž bez zkušeností taky znamená, že nejsi zatížený například patologickými vztahy, názory a předsudky, které si taháš do dalších vztahů. Muž bez zkušeností taky znamená (a to je poměrně důležitá věc pro nás holky), že jsi bez pohlavních chorob. Žádná s tebou nemusí mít strach, že bůhví v kolika klínech jsi už byl. Velmi pravděpodobně nemáš HPV, nemáš chlamydie a podobně. Čili kdybyste se v budoucnu někdy případně snažili o dítě, holka už teďka ví, že na ni nepřeneseš něco, co by mohlo těhotenství bránit. V tomhle jsi růže mezi trním 
Takže se na to podívej z tohohle úhlu pohledu. Nezkušenost není katastrofa, s tím se dá náhodou velmi dobře pracovat, dokonce snad i lépe, než v muži přenastavovat špatné vztahové vzorce z minula. Když půjdeš s pravdou ven, bude to rozhodně normálnější než vymýšlet ptákoviny.
- Citovat
- Upravit
8.5.23 21:26
Jsi životní lama. Jako gamer se za tebe stydím. Nepiš na emimino a vygoogli si jak se stat chlapem. Jsi mimino
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.5.23 21:33
To ase nedá číst, takže AI:
Byl jsem online gamer, je to životní rozsudek? Někdy mám pocit, že být vrahem je lepší než se věnovat gamingu, takové je to stigma. Můj vztah s PC gamingem začal v útlém dětství a byl pro mě vždy největší vášní. Na základní i střední škole jsem se věnoval jen hrám a mé introvertní povaze to stačilo. Na střední škole jsem se stal velmi dobrým hráčem a hrál jsem v TOP československých i evropských organizacích. Na vysoké škole jsem však narazil na silnou konkurenci a sen o profesionální kariéře se rozplynul.
Začal jsem si všímat holek a uvědomil si, že nemám sociální dovednosti kvůli svému životu před PC. Chci tradiční život, ale nevím, jak začít. Cvičím sám, kamarádi se žení a já začínám cítit potřebu změny. Chybí mi žena, ale nemám zkušenosti. Mám pocit, že jsem v pasti svého života před PC a cítím se nejistě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.5.23 22:10
@Razer9111 píše:
Zdravím,Nejdříve odpovědi na otázky, které zde určitě padnou.
1. Proč tohle píšeš zrovna sem?
Protože je to zde méně zamořeno trolly a člověk se zde na rozdíl od jiných českých diskuzích občas dočká nějaké kvalitní zpětné vazby.
2. Co je účelem tohoto příspěvku?
Prvním (více sobeckým důvodem) je získání zpětné vazby a relevantních názorů na svou situaci. Druhým je poskytnutí určité sondy do života člověka, který bude pro mnohé zde nepředstavitelný.Byl jsem online gamer, je to takový zločin? Zasloužím si doživotní opovržení?
Někdy mám pocit, že bývalí kriminálníci jsou na tom ve vztahu se ženami lépe, že je lepší být vrahem, než se věnovat gamingu, takové je to stigma.PC gaming byl pro mě vždy tou největší vášní, jakmile jsem v útlém dětství k němu přičichnul, bylo jasno, tohle je má životní cesta. Celou základní školu jsem strávil s několika kamarády u PC a řešil jen hry. Má introvertní povaha nic jiného nevyžadovala, jen několik kamarádů a PC gaming. Nepotřebovala být populární ve třídě, jen školu v klidu přežít a věnovat se své vášni, jen na tom záleželo. Za celou základní školu jsem na své spolužačky téměř nepromluvil, nepotřeboval jsem, byly to pro mě podivná stvoření, kterým jsem nerozuměl. Na střední školu jsem se tedy dostal bez jakékoliv zkušenosti s dívkami.
Na střední škole nastal zlom v mé gaming kariéře. Vzhledem k tomu, že jsem studoval technickou školu s IT zaměřením, tak mě v čistě chlapeckém kolektivu nějaké holky nerozptylovaly. A já začal být v gamingu dobrý, jakože opravdu dobrý. Hrál jsem v době, kdy se začínal pomalu rozvíjet esport a já byl u toho. Dokázal jsem si svou vášní vydělat při studiu peníze, hrál jsem v TOP československých i evropských organizacích a hlavou létal v oblacích. Nic jiného mě nezajímalo, žil jsem svůj sen a prožíval ho naplno. Ego mi vyletělo do oblak a já byl úplně mimo realitu, opovrhoval jsem svými spolužáky, kteří měli chodili na párty a balili holky, já byl přece úplně jinde, byl jsem vizionář, který si razil novou cestu k hvězdám esportu. Žil jsem jen pro to. Škola mi šla sama, i přes velké absence mi nedělala problém.
Nadšení mi vydrželo i na vysoké škole, opět jsem studoval technickou VŠ, kde jsem o holky nezavadil. V posledních ročnících ovšem nastal problém. Konkurence v esportu vyletěla s jeho vzrůstající popularitou do nebes a já se spoustou svých spoluhráčů byl velkou konkurencí převálcován. Sen o profesionální kariéře se rozplynul, neměl jsem na to a začínal být pro esport příliš starý. Zbyly mi jen oči pro pláč, protože mi věřte, já to miloval.
Začal jsem si v životě náhle všímat i jiných věci mimo gaming, konkrétně holek. Jenže vzhledem k tomu, že jsem se s nimi dosud v životě téměř nesetkal, byly pro mě něco jako pohádkové bytosti, neuměl jsem si ani představit na nějakou promluvit. Moje vášeň mě ale neopustila a já se v menší míře věnoval gamingu nadále, jen občas přemýšlel o tom, jaké by to bylo mít přítelkyni. Ta představa byla ovšem tak absurdní a pro mě naprosto abstraktní, že jsem pochopitelně zůstal jen u snů a představ. Odpromoval jsem tady jako veterán esportu a zkušený gamer, ovšem v romantické/vztahové oblasti jako zelenáč.Roky uplynuly jako voda a já se jako třicátník stále věnuji vedle svého IT zaměstnání gamingu. Jak ale postupem času uvadá moje nadšení pro tento obor, stoupá má touha po „tradičnějších“ životních hodnotách. Ale jak na to? Myslím, že klasický člověk žijící průměrných životem si to asi nedokáže představit. Jako člověk, žijící prakticky celý svůj pracovní i soukromý život před PC, nemám pochopitelně žádné sociální dovednosti. Z těch několika výprav do společnosti jsem zjistil, že ani neudržím v kontaktu s ženami základní oční kontakt. Nedokážu v běžném životě normálně vést konverzaci, všechno na mě působí totálně nepřirozeně, nevím o klasické sociální interakci vůbec nic.
Mnohokrát v minulosti jsem měl pocit, že ani nejsem člověk. Nikdy mi nechyběly tolikrát zmiňované pocity lásky, to že na mě někomu záleží atd. S přibývajícím věkem ale zjišťuji, že se odněkud z mého nitra derou na povrch myšlenky a pocity, kterými jsem jako mladý gamer opovrhoval a já si s tím neumím poradit, nejsem na to stavěný. Kamarádi se postupně žení a odcházejí z mého života, nejsem si jistý, jestli chci to samé, znamenalo by to totální otočku v mém životě. Zcela upřímně, chci být jen zase mladý a užívat si gaming života na střední, ale moje vášeň postupně uvadá a já začínám cítit potřebu změny. Zkrátka úplně narovinu, začíná mi v životě chybět žena.
Ale co teď? Bez jakýchkoliv sociálních dovedností a zkušenosti? Prohodit pár slov s vdanou padesátiletou sekretářkou dokážu, ale to je asi maximum. Už před pár lety jsem začal cvičit a běhat, ale tyto aktivity provozuji zásadně sám nebo s kamarádem. Nevím, přemýšlím co dál. Je PC gaming skutečně životním rozsudkem? Nikdy jsem nikomu neublížil, ani se ničím neprovinil a teď mě přepadající pocity, že mě přesto život za mé „hříchy“ pořádně vytrestá.
Můžu si za to samozřejmě sám, nikoho neobviňuji. Věřte, že mužů jako já je spousta, nejde o ojedinělý jev. Ve společnosti se o tom moc nemluví, ale mám pocit, že se to brzy změní.
Díky za trpělivost při čtení
Já četla gambler …hele neprozivej se tak… Nevidím v tom žádnej zádrhel a ani by mě to nenapadlo…myslím, že normálni babu najdeš, když se budeš chovat normálně přirozeně, začni seznamkama tam se otrkas…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.5.23 22:17
Na tvém místě bych asi primárně nehledala holku na vztah, ale kamarádky. Sama jsem si totiž prošla něčím podobným, první líbání a sex jsem měla až po třicítce. Byla jsem hodně ostýchavá a nesmělá a měla problém mluvit s kluky. Kamarádky mě pak přivedly na to, ať nejdřív hledám kamarády a naučím se s chlapama normálně mluvit. A ono je to skutečně jednodušší, když si chceš jen popovídat, prostě ti o nic moc nejde. No a nakonec mi to vyšlo. Ne s prvním, ne s druhým, ale se třetím jsme teď spolu přes pět let a klape nám to. Dali jsme se dohromady přes společné kamarády a myslím si, že právě kamarádství v našem vztahu hraje značnou roli. Ona ta erotická fascinace časem přejde, ale protože jsme kamarádi a máme pár společných zájmů, je na čem stavět pořád. To je ve vztahu taky moc důležité, nepočítat s tím, že už jsem si toho chlapa ulovila a teď půjde všechno samo. Myslím si, že když tam není to kamarádství a cit k tomu druhému, vztah pak zákonitě jde do háje. Podle toho, co píšeš, si myslím, že se časem taky otrkáš a někoho si najdeš. Jo, a ani jeden z mých partnerů nechtěl řešit mé minulé vztahy a jejich dopady na mě. Moc jsem o tom nemluvila a oni se neptali. Jasně, ten první věděl, že jsem panna, ale problém to pro něj žádný nebyl, spíš byl rád. Myslím si, že klidně najdeš takovou holku, mně by taky nevadil přítel panic. Důležitější by pro mě bylo jaký je, jak si mě všímá a jak si rozumíme.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
