Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Čas roztáhnout křídla a letět
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
7.12.13 21:21
Kolik je ti let, jestli to teda není tajný, ono to s tím taky souvisí.
Já odešla v 19 letech, protože jsem měla panovačnou matku, která mi diktovala jak se mám oblékat, kdy mám chodit domů atd. Měla jsem práci a šla na ubytovnu.Taky jsem byla v tu dobu bez přítele.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.13 21:25
Vyrovnala jsem se s tím celkem dobře, protože jsem čekala na první příležitost, kdy to jen trochu slušně půjde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.13 21:26
Odesla jsem vicemene v 15..bydlela jsem na intru a domu jezdila jen velmi malo. Chtela jsem doprat babicce klid.Nicneme.kdyz odejdes, najdes v sobe necekane moznosti, co a jak delat atd atd.Je to fajn a je fajn, ze jsi sama. Naucis se mnohemu lip, nez kdyby to bylo kvuli lasce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.13 21:27
Tak pokud cítíš, že je čas jít, tak to udělej
já odešla v 19-ti letech bydlet jinam společně se svym tehdejším přítelem, který je dnes mým manželem a jsem takhle spolu už přes 14 let a tehdy jsem nad tím vůbec nepřemýšlela, prostě jsem šla kam mě srdce táhlo a k našim tak jako tak chodim dost často…a furt jsem tam doma…nejsem tam jak na návštěvě i když ted´už vím, že kdybych se rozvedla nebo něco tak tam bych už bydlet nechtěla, né že by to nešlo, ale už má člověk vybudovaný takový to svoje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.13 21:28
Jestli nemáš stálou práci a rodinné vztahy jsou v pořádku, není čas to hrotit a odcházet násilím. Zatím si šetři peníze, hledej pořádnou práci, jak to budeš mít, možná do toho přijde i nějaký přítel, tak odchod bude přirozený.
Proč něco překonávat, máš vzor v dobré rodině, tak dělej všechno pro to, abys takovou rodinu vytvořila i pro svoje budoucí děti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.13 21:30
@zuzouš
omluva zakladatelce..jsem mimo téma..ale ten tvůj podpis nemá chybu…děkuju..právě jsem si polila triko čajem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.13 21:36
Já odešla ve 20 letech, do bytu 10 minut pěšky od rodiny, takže jsem se s tím vyrovnávala velmi dobře - doma jsem byla tak 3× do týdne
Ale pokud se ti nechce, nechoď. Ségře bude 30 a je furt doma, však proč ne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.13 21:36
@brumdinka píše:
Tak pokud cítíš, že je čas jít, tak to udělej
Přesně. Já se taky u našich pořád cítím doma, jak kdybych nikdy neodešla, ale bydlet stabilně už bych tam nechtěla. Člověk si zvykne na svůj režim a tak to má být.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.13 21:39
Já když si stěhovala věci na svůj první privát, taťka mě vezl autem, tak jsem půlku cesty probrečela a to jsem měla po týdnu hned zase přijet na víkend domů Zvykla jsem si strašně rychle… spousta věcí mi teď doma u našich hrozně vadí, rozčilují mě věci, které si sama teď dělám po svém, už mám svůj systém a nastálo už bych se nevrátila… je to jen přirozený strach z neznámého 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nejhodnější
7.12.13 21:42
Já odešla v 17 bydlet k příteli a pak v 18 ti po rozchodu do 60km vzdáleného města, ale hlavně z toho důvodu, že jsem vyrůstala v pěstounské péči u babči a dědy a chtěla jsem se osamostatnit a živit se sama. Ulehčit jim rozpočet, jelikož v pěstounské péči byly i o 3 roky mladší sestry dvojčata.
Teď vydělávám dost a snažím se babičce všechno vrátit, jak péči tak finance, nebýt jí jsme v děcáku. 
Děda už bohužel nežije před dvěma lety měl vážný úraz hlavy 
- Citovat
- Upravit
7.12.13 21:43
@zuzouš píše:
@jdukolem čoveče proč to děláš, musíš bejt mokrá, ne?
když jsem musela prskat smíchy.. kvůli toběěěěě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.12.13 22:07
Já jsem odjížděla v 19letech k příteli do města, kde jsem studovala VŠ. Při nastupování do výtahu jsem brečela 
Byla jsem doma každý víkend. Po rozchodu jsem byla zase doma a našetřila jsem si na auto. Beru to jako velký plus. Jinak bych platila nájem a další a další blbiny. Doma je doma.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Nezlobte se za anonymitu je to pro mě lepší.
Chtěla jsem se zeptat jak se vyrovnavali s odchodem z domů když jste odešli od rodiču?
Vím čeka to každého, ale už několik měsícu citím potřebu že je čas se dát svou cestou a začit nový život jinde a poté i založit rodinu. Jsem hodně citlivě založená a rodina pro mě znamená všechno. Mám ráda ty chvíle kdy přijdu domu a jsou tam jak rodiče tak sourozenci, ale vím že je načase jít. Ono to sice hned tak nebude díky tomu že nemám stálou práci, ale nevím jak se s tím vypořadat že už to nebude můj domov kde budu každý den, ale budu jezdit pouze na navštěvy. A k tomu ještě ze začatku bych jsem bydlela sama neboď jsem momentalně svobodná, ale přesto citím že je čas jít. Sice si říkam že pak až bude partner a dětí že bude líp, ale je to ještě daleko než to přijde a budu přemyšlet nad jiními věcmi. Tak jak překonat ten začatek z domu?