Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ale jako podraz si nemyslím… prostě sem otěhotněla přes antikoncepci. To se stává!!:-)
Ano. Chtěla jsem mu to říct, ale měli jsme styk a po něm už jsem se mu to bála říct, protože by se ptal, proč jsem mu to neřekla před tím.
No jo, jsem blbá…
Pokud ale nebudu těhu, tak mě to ponaučilo a už se nestane, abych byla tak nezodpovědná.
Co bych dala za to, abych mohla otěhotnět normálně. Prostě jen tak…:(
Kathuschka píše:
Ale jako podraz si nemyslím… prostě sem otěhotněla přes antikoncepci. To se stává!!:-)
Já bych šla s pravdou ven. Ale až by byl na mimčo natěšený. Kdybych to neřekla, tak by mě tížilo svědomí do konce života. ![]()
Přesně tak.
A hlavně ono všechno chlapům dýl trvá. To vstřebá.
Já říkám, že by mohl… Ale osobně si myslím, že to tak brát nebude. I když co my ženský vidíme chlapům do hlavy? Někdy si tam sami nevidí… ![]()
Příspěvek upraven 30.09.10 v 13:21
přesně v takové situaci jsem byla i já chtěla jsem mu to říct, ale po už jsem nevěděla jak.........nakonec jsem mu tedy řekla pravdu, že neberu prášky, když už jsem to věděla že jsem těhu sice ze začátku lehce naznačil něco v tom smyslu že to byl trochu podraz na něj( toho teda lituju, že jsem se tak zachovala)ale jak řikám za pár dní vyměknul
, ale pokud jste plánovali společnou budoucnost, tak neni problém , ale žádná antikoncepce neni stoprocentní můžeš i třeba zapomenout prášek......
zaleží na tobě jak mu to naservíruješ znáš ho nejlíp, mě prostě se nechtělo už nejak dál kecat že je beru a tak tak jsem radši ho nechala na to jakoby přijít samotného, že je neberu a ihned mu došlo že budu stopro těhu…
můj taky zezačátku nebyl natěšený
a jak řikám trochu mu to jako podraz přišlo ( lehce), ale jak řikám potřebuje čas na to aby to vstřebal a na mimi se bude těšit za chvilku a nebude mít čas vrtat se v tom jestli to byl nebo nebyl podraz.......
Já jsem otěhotněla přes antiko a mám to jak na talíři, že jsem to měla v plánu
Přitom to tak není, ale prostě mi nevěří ![]()
U mě by měl taky pochybnosti, jestli jsem to neudělala schválně. Pořád jsem totiž mluvila, že už chci mimi, že se na to těším, že kdybych byla teď, že mi to nevadí a jsem i ráda…
Jenže teď, když na to došlo a já si nejsem jistá, tak mám trochu obavy. No, spíš pořádné obavy! ![]()
Kathuschka píše:Kati, to jistě ne, mladá matka může být lepší-to nepopírám, ale když její přítel neví, že nebere prášky a jede „naplno“, tak je to od ní podraz!!! A pak se bude mooooc divit, že přítel bude reagovat negativně. Znám pár chlapů, kteří věřili svým partnerkám, že berou HA-což zapřísáhle tvrdili a že zatím nechtějí děti ap…a při tom holky už vysadily a jen čekaly, až se zadaří. Některý odešel, některý zůstal-ale s výčitkou po celý život… Rozhodnutí to má být svobodné a obou. Piskotku co by jsi řekla, kdyby jsi si chtěla užívat života, cestovat, studovat
To co bude slečna řešit za 4 měsíce je jen její věc! Anonyme.
Být mladou matkou neznamená být špatnou matkou!
teda tady toho od poledne přibylo
s tim věkem si nemyslim, že je problém mě je taky 20 a bude i v době porodu, je pravda, že my jsme mimi chtěli, ale řekli jsme si, že zatím nebudeme hrotit když to jeden měsíc nepůjde a ejhle stačilo pár měsíců a mimi je na světě
ne teda tak doslova
já jsem si byla jistá, že mimi chci vždycky když jsem dostala ms byla jsem smutná, že to nejde a teď?když jsem v 8.týdnu?přemýšlím uplně jinak, co se u nás v životě změní, že bude mnohem větší zodpovědnost a malichernosti se nebudou moct řešit hádkou a řevem, ptž už budeme tři takže tvoje pocity chápu.
Co se týše těch prášku asi bych vyklopila pravdu i přes počáteční obavy z přítelovi reakce, přece jenom je mu 30 a podle mě o tom taky už něco ví a když to vezmu ze svýho pohledu a převedu to na mýho chlapa
tak ten můj by se naštval ne kvůli tomu, že jsem nebrala prášky a neřekla mu to, ale proto, že z něj dělám vola a snažim se mu namluvit, že to je „náhoda“. A říct mu pravdu, že sis prostě pro ně nestihla dojet. Ale asi bych se taky bála mu to říct, já to mám o to lehčí, že mi mimi chceme
A já si myslim, že se neboj klidně mu to řekni já sem byla ve stejné situaci sice zezačátku byl na koni, že moralizoval a bla bla, ale ve finále byl rád ani ne tejden pár ní a byl změklej jak brambora v létě, horší by bylo kdyby on byl třeba ženatý nebo tak něco, tak tam je to blbý, ale pokud jste stejně spolu plánovali společnou budoucnost tak to neřeš a dopadne to dobře, ale první co udělej test at víš hlavně na čem jsi a neřeš vůbec jestli budeš mít nějaké výčitky nebo on že ti to bude předhazovat celej život kašli na to to neni pravda nic takovýho delat nebude nakonec bude rád až uvidí toho prcka, tak by musel bejt z kamene, bude cejtit tet s tebou, že je spojenej, protože bude mít kus sebe v tobě a nakonec bude hrdej táta neboj se toho
Denčaa píše:
A já si myslim, že se neboj klidně mu to řekni já sem byla ve stejné situaci sice zezačátku byl na koni, že moralizoval a bla bla, ale ve finále byl rád ani ne tejden pár ní a byl změklej jak brambora v létě, horší by bylo kdyby on byl třeba ženatý nebo tak něco, tak tam je to blbý, ale pokud jste stejně spolu plánovali společnou budoucnost tak to neřeš a dopadne to dobře, ale první co udělej test at víš hlavně na čem jsi a neřeš vůbec jestli budeš mít nějaké výčitky nebo on že ti to bude předhazovat celej život kašli na to to neni pravda nic takovýho delat nebude nakonec bude rád až uvidí toho prcka, tak by musel bejt z kamene, bude cejtit tet s tebou, že je spojenej, protože bude mít kus sebe v tobě a nakonec bude hrdej táta neboj se toho
Ježíši, to jsou kecy… a milé dámy, co všechny ty „chudinky“, co je opustil přítel, protože mimi nechtěl a ty co je posílá na potrat… jak dojde na krájení chleba…tváří se jinak. Neříkejte, že znáte jen chlapi, co vyměkli, když jim bylo sděleno, že ač zcela neplánovaně a nečekaně budou otci…