Černé ovce - hlaste se!

Anonymní
15.5.23 07:58

Černé ovce - hlaste se!

Ahoj, myslím, že tohle si zaslouží vlastní téma! A myslim, že nás - „černých ovci“ rodiny není zas tak málo. Hodně se v poslední době pise treba o narcistech a tohle je taky celkem vážná věc.
Ve stručnosti muj příběh. Narodila jsem se nevhod. Povahou i vzhledem spíš do otce. Pak přišel bratr, v kterém se zhlédla celá rodina. Jemu vše odpouštěno, já bita a kritizována za kazdou pseudoblbost. Táhne se to celým životem. On věří na svou vyvolenost a na to, že jsem skutečně póvl. Podobné jsem tomu donedavna věřila i já. Co dál? Vytěsňování moji rodiny z celé široké rodiny pomocívysmechu, intrik a pomlouvání.
Pište, prosím, jen ti, kdo s tím máte zkušenosti nebo vás toto téma zajímá.

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
ropucha 02
3796
15.5.23 08:02

Tak já jsem se propíchla už v minulé diskuzi, tož se hlásím do stáda!
(A chci místo někde vepředu!)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Scarlet81
92
15.5.23 08:22

Tak trošku mi to něco říká. Byli jsme 4 holky v jednom domě, 2 sestřenice, segra a já. Byla jsem nejmladší, vždy poslouchala ty 3 starší a snažila se jim vyhovět, aby mne vzali do party. Za každou špatnost jsem před rodiči mohla já. Zůstala mi nálepka podhodek. Dodnes nechápu proč.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Kriss Tina
37132
15.5.23 08:30

Ja jsem taky taková černá ovce, mam segru a ta byla vždy na prvním místě. Mě drželi zkratka, ji vše dovolili, šla do stejného oboru jako mamka, tak tím si ještě pojistila náklonnost :D teď v dospělosti vše co udělá segra je super, její muž je podle našich super a co udělám já mi vždycky zkrituzuji. Ale třeba s rodici mám vztahy takové chladné, s otcem se nestýkam, otcima nemusim, s mamkou se schazim, ale není to takový ten vztah plný důvěry, kde bude mamka prvni komu zavolám, když se něco semele nebo když se nudu chtít pochlubit. Se segrou mame ale vztah hezky, jako kamarádky a jedna pro druhou bychom dychaly. Precejenom za přístup zbytku rodiny ani jedna nemůžeme a většinou to bereme s humorem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
marinka5
10486
15.5.23 08:36

I já jsem odmala černá ovce rodiny a druhou černou ovci jsem si i našla jako svůj protějšek 😃 rodiče se rozvedli, když jsem byla malá. A od té doby se to vezlo. Další sourozenci, byli na tom vždy líp i když nedodělali ani žádnou školu. Ty rozdíly byly obrovské, já si vše musela zasloužit a oni nemuseli ani hnout prstem, aby něco měli. Stejně to bylo i u manžela. Prostě dvojí metr ze strany rodičů. Trešinka na dortu je to, že ani já ani manžel jsme nedostali nic z dědictví a všechno za nás slízli ostatní sourozenci :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Perníček22
1292
15.5.23 09:04
@Anonymní píše:
Ahoj, myslím, že tohle si zaslouží vlastní téma! A myslim, že nás - „černých ovci“ rodiny není zas tak málo. Hodně se v poslední době pise treba o narcistech a tohle je taky celkem vážná věc.
Ve stručnosti muj příběh. Narodila jsem se nevhod. Povahou i vzhledem spíš do otce. Pak přišel bratr, v kterém se zhlédla celá rodina. Jemu vše odpouštěno, já bita a kritizována za kazdou pseudoblbost. Táhne se to celým životem. On věří na svou vyvolenost a na to, že jsem skutečně póvl. Podobné jsem tomu donedavna věřila i já. Co dál? Vytěsňování moji rodiny z celé široké rodiny pomocívysmechu, intrik a pomlouvání.
Pište, prosím, jen ti, kdo s tím máte zkušenosti nebo vás toto téma zajímá.
  1. Přiznat si, jak to je(to už jsi udělala)
  2. utnout vztahy a jít i vlastní cestou - je to těžké, ale uleví se ti. :think:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
manoli
262
15.5.23 09:04

Taky jsem černá ovce rodiny.
Nechtěná a celỳ život si musím poradit sama.
Má to výhody, spoléhám se sama na sebe.
Vyrůstala jsem v narcistické rodině, od jesliček jsem trpěla pocity bezmoci a trpím nejistotou do dnes.
Bezpečí neznám.
Ve skole jsem byla šikanovaná.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
ropucha 02
3796
15.5.23 09:11

@manoli Šikanu mám za sebou taky, chodila jsem do elitní základky pro talentované děti, ještě za komančů. Talentovaných nás byla tak max pětina, zbytek potomci elitních rodičů, takže samý Tuzex, a já neměla ani džíny, a víte, jak umí být děti zlé…
Fujtajksl, dodnes by se mi z toho ježily chlupy, kdybych nějaké měla🤨

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
amalka3455
1984
15.5.23 09:27

Nevím, jestli jsem přímo černá ovce, ale pocit nepovedeného dítěte se se mnou táhne celý život. Mojí první a největší chybou je, že jsem se narodila jako holka, ale máma chtěla kluka. Nároky byly vždy vysoké a podpora 0, ať jsem se snažila sebevíc, nikdy to nebylo dost, tak jsem pak rezignovala. Doteď cokoliv udělám, je špatně. Už je mi to jedno. S matkou se stýkám jen proto, že jí dcery mají ještě rády, ale i tam už pracuje na tom, aby se s ní přestaly bavit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
ropucha 02
3796
15.5.23 09:37

@amalka3455
Promiň, ale zase jako pracovat na tom, aby děti neměly rády babičku… takový ambice jsou mi teda docela proti srsti…
Jako, černá ovce jsem, ale černá fvině nee.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
amalka3455
1984
15.5.23 09:47

@ropucha 02 Na tom, aby jí neměly rády pracuje ona, já do jejich vztahu nijak nezasahuju a umožňuju jí návštěvy, kdykoliv si vzpomene.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Takco
5379
15.5.23 09:58
@ropucha 02 píše:
@amalka3455
Promiň, ale zase jako pracovat na tom, aby děti neměly rády babičku… takový ambice jsou mi teda docela proti srsti…
Jako, černá ovce jsem, ale černá fvině nee.

Chápu to tak, že babička sama na tom pracuje?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Takco
5379
15.5.23 09:59

Pardon, musím dočítat. :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
15.5.23 10:01

Taky, ale dopracovala jsem se k tomu, že už je mi bio rodina ukradená :think: ani nevím jak

  • Citovat
  • Upravit
Abbynka15
234
15.5.23 10:05

Také sem patřím :?
Vlastního sourozence nemám žádného, rodiče si po rozvodu (byly mi 4 roky) každý založili svou novou rodinu. V případě otce se jednalo o rodiny dvě.
Já jsem nikdy nebyla oblíbená, máma byla hodně přísná (opravdu moc) a táta neměl zájem. Mě se nic neopouštělo, s ničím nepomáhalo, nedávalo nic zadarmo…
Byl by to hodně dlouhy příběh.
Mám ale občas pocit, že tyhle děti (zanedbávané, týrané, z nefunkčních rodin) jsou tak nějak silnější než ostatní… Hodně vydrží a jsou samostatné. :think: prostě obouchane životem :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď