Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Čerstvý rozchod, mám mu napsat?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Prostě Vodnář
16.8.22 10:30
Pokud se neozve sám, tak nemá smysl s ním navazovat další komunikaci.
- Citovat
- Upravit
16.8.22 10:31
Zkusila bych mu napsat, že si chceš ještě naposledy promluvit a vše si vyříkat… Mezitím si opravdu připrav co mu chceš říct a až ti skončí covid, tak to na něj vybalit… Když to nepomůže, tak bych mu už poté vůbec nepsala…
Hodně štěstí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.22 10:36
Jakožto člověk který taky není na tom s psychikou dvakrát nejlépe můžu ti říct svoji zkušenost. Ačkoliv to možná vyzní drsně, ale je to tak. Musíš se dat do pořádku ty sama, a až potom začni hledat vztah. Nikdo jiný tě šťastnou neudela, než ty sama. Hodně pomůže když se za chvilku odstěhuješ od rodičů, do té doby zatnout zuby a vydržet. On nemá povinnost tě zachraňovat a lecit, co víc, mladý kluk to vůbec nemá zapotřebí - v mladí chceš sex a pohodu, a ne řešit tahanice po psycholozích hned zkraje vztahu.
Můj ex mi kdysi na ferovku řekl - nikdo vedle sebe nechce hromádku neštěstí. A sice to není dobry člověk a zachoval se otřesně, ale měl svým způsobem pravdu. Taky jsem doufala, ze přijde princ na koniku, který zázračně vyřeší všechny moje potíže a vyléčí svoji láskou. No omyl. Vidím to zpětně, zatím co ostatní holky žily v pohodě život, já řešila opravdu kravoviny, fakt jsem to měla v hlavě pomotané strašně. Proto jsem skakala ze vztahu do vztahu a pochopitelně nalepil se na mě jen nějaký exot, protože to proste zdravý člověk ve vztahu nechce. A proto ti radim neřešit vztahy dokud nevyřešíš svůj vlastní psychický stav.
Taky obrovský red flag je to, že měl schizofrenii, může se to opakovat ve vlnách, můžou to zdědit deti atp. Podle mě si neuvědomuješ, že to není sranda nemoc a nestačí dojít k psycholozce a jsi zázrakem vylecen.
Tohle je proste celé špatně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.22 10:40
Nebylo vám ještě ani 18 a ty jsi první holka, se kterou to myslí vážně? Kolik jich měl před tebou?
Jinak, nemyslím si, že by sis až tak moc musela sypat popel na hlavu. To, že partner skáče podle kamaráda, by vadilo každé. Přesně tak, jak jsi to popsala-ne to, že s ním tráví čas, ale že kvůli němu ruší vaše dohodnuté schůzky, že tě staví před hotovou věc. Tohle člověk nedělá, když má rád. Jasně, může to být i povahový rys, i takové znám. Ale je s nimi těžké žití. Manželka musí počítat s tím, že kolikrát nebude na prvním místě, třeba ani na druhém, ani na třetím. 
Jinak to, že on má schizofrenii a ty máš také psychické problémy, je dost mínus pro váš vztah.
Zdáš se jako rozumná holka a abys byla spokojená, potřebuješ k sobě vyrovnaného člověka. Nemyslím to špatně, ale ukočírovat tohle ve vztahu(=každý partner nějaký psychický problém), je velmi složité. Život se schizofrenikem je neuvěřitelně těžký i pro psychicky odolného člověka.
Myslím si, že určitě najdeš kluka, který tě bude víc podporovat a bude tě mít rá i činy, nejen slovy.
Akorát to teď chce čas. Nevracet se k němu. Byli jste spolu půl roku a hádali se. Myslím si, že dobrý vztah by měl být první rok určitě bez hádky-to je člověk fakt maxi zamilovaný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.22 10:42
A jen dovětek: souhlasím se someargue: schizofrenii nevyléčíš, jde ve vlnách.
Napsat, že měl a je vyléčen, je totální úlet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.22 10:44
Psychicky nemocní jste v podstatě oba, to není moc dobra kombinace. Schizofrenie není ryma. A zdravý člověk vedle sebe psychicky nemocného delší dobu nesnese, aniž by sam psychicky neonemocnel. Takže radim dat si od vztahů klid a řešit prioritně své potíže. Když nebudeš v tomhle směru v pohodě, potkas zase někoho podobne postiženého nebo ho z nej uděláš, tak to proste je. A to ti píšu jako člověk, který s tím má osobni zkušenost, muj expartner bral léky, které měly nežádoucí účinky tohoto typu, a nedalo se to vydržet a odešla jsem, jinak bych asi sama skončila na práškách.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Silverine247
16.8.22 10:59
@Anonymní píše:
Zdravím všechny, potřebovala bych poradit nebo spíš, slyšet názor od „zkušenějších“
V neděli se se mnou rozešel přítel po skoro půl ročním vztahu (předtím jsme byli 2 roky nejlepší kamarádi, mě to k němu táhlo dlouho), rozchod byl podle mě jen tak z ničeho nic a bylo to z afektu toho, že byl naštvaný. Jelikož to byla moje první láska, tak to moc prožívám, hodně slz noAni jednomu z nás nebylo ještě 18, proto píšu, že bych chtěla názor od starších a zkušenějších.
Ale abych Vás konečně zahrnula do toho, co se stalo. Jsem psychicky nemocná, bývá to se mnou dost těžké, mám dny, kdy nevstanu ani z postele a pak mám dny, kdy funguju normálně. Doma to mám těžké, nevycházím s rodiči a ani mě nepodporují, na tom se také odvíjí moje psychické zdraví, neschvalují psychology, proto mi ho před 2 měsíci zařídil přítel. On sám k této paní psycholožce docházel, léčil se se schizofrenií, nyní je v pořádku. Jeho rodiče se ke mně chovali lépe než moji a strašně mě to mrzelo, jeho maminka mi říkala, že me bere jako vlastní a že nechce, aby její syn byl s někým jiným, dokonce se mnou plánovali dovolenou na příští rok
Ale zpátky k dotazu, přítel se ke mně choval moc hezky, říkal mi, že jsem první holka, se kterou to myslí vážně a bylo to vidět, byl přede mnou otevřený, bral ohled na moji psychiku, kdykoliv si na mě udělal čas, vídali jsme se téměř každý den, občas býval i s kamarády, k tomu se taky potřebuji vyjádřit. Jenže poslední 2 týdny to mezi námi, jak se říká, „skřípalo“ a hádali jsme se. Viděla jsem, že se přítel změnil, že se mnou nechce tolik trávit čas. V pátek jsme se večer sešli a ptala jsem se ho, co se děje, v slzách mi řekl, že to přestává zvládat skrz moji psychiku, že je toho na něj moc, ale že měl s tím počítat, protože věděl, do čeho jde, potom mi ale řekl, že to se mnou nechce vzdát, že to zvládneme a já si myslela, že má pravdu. V sobotu odjel přespat k nejlepšímu kamarádovi, kvůli kterému vznikala většina hádek, nechtěl si to přiznat, ale ex přítel skákal, jak si kamarád pískal, měli jsme být třeba spolu, napsal mu kamarád a hned zrušil plány, nebo mě stavěl před hotovou věc. Nevadilo mi, že s ním tráví čas, ale vadilo mi, že udělá vše, co mu řekne. V sobotu jsme se pohádali hodně a on mi z naštvání řekl, že se bojí, že se mnou zůstane z donucení, ale že mě miluje. Hodně jsem tu hádku prožívala, napsal mi až v neděli, v onen osudný den. Po obědě jsme šli ven, kde mi nedal pusu a ani mě neobejmul. 10 minut jsme mlčeli a potom řekl, že neví, jestli má cenu pokračovat, protože ho hádky unavují, že ví, že má na tom převážně podíl on, protože otáčí věci proti mně a že ví, že se ke mně nechová poslední dobou tak, jak by měl, ale že už nemůže. Nakonec mi řekl „pokud spolu máme být, tak spolu budeme“, že ho to mrzí, ale že se nedá nic dělat. Odešla jsem v slzách domů a zhruba po hodině mi napsal, že se střašně omlouvá, že to tak nechtěl. Psali mu i kamarádi, včera, jak je na tom, řekl, že nechce s nikým mluvit, že mu není dobře. My dva jsme si psali naposledy včera ráno, kdy ze mě vypadlo, že by bylo dobré, kdybychom si to vyříkali opět z očí do očí, protože já v tu neděli byla tak zaskočená, že ze mě nic nevypadlo, pouze to, že hádky bývají ve vztahu normální, my se hádali kvůli blbostem. Ex přítel mi napsal, že si od sebe teď odpočineme a že to bude lepší. Pořád tomu nerozumím, v sobotu mi říkal, že ode mě nechce odejít a další den udělá pravý opak..
Uvědomila jsem si svoje chyby, vím, co jsem dělala v tom vztahu špatně a chci to napravit a moje otázka zní: je dobrý nápad se s ním sejít a vyříkat si to? Bohužel si chvilku počkám, mám covid
Omlouvám se, že je to delší, ale bohužel to zkrátit nešlo, děkuji, přeji hezký den
Chce si odpocinout a srovnat si bordel v hlave, tak to respektuj. Kdyz ho ted budes tlacit do nejakeho povidani, reseni, vyrikavani si… tak ho odezenes uplne. On ten rozchod nebyl z niceho nic, z afektu, ale proste uz toho na nej bylo moc. Ty si taky nejake veci potrebujes srovnat v hlave, predevsim nebyt na nem zavisla. Pises, ze si na tebe delal cas temer kazdy den a ve vsem ti byl oporou. Pak udela neco pro kamarada a je ohen na strese - on si taky potrebuje obcas odfrknout, vztah s psychicky nemocnym clovekem je dost vycerpavajici, kdyz si obcas dobije baterky s kamaradem, neni to neco, co bys mu mela vycitat, nebo snad na kamarada zarlit. Nepis mu nic, pockej, az se ti ozve. A pokud neozve, tak spolu proste byt nemate. On schizofrenik taky neni zadne terno, myslim, ze kombinace dvou nemocnych lidi je dost nestastna. Drz se. 
- Citovat
- Upravit
16.8.22 11:16
Neozyvej se mu. Pravdepodobne mu casem budes chybet a ozve se sam. Kdyby ses mu ted ozvala, pripravila bys ho tim o moznost, aby se mu po tobe zacalo styskat.
Kdyz se potom ozve, nemela bys mu ihned zase skocit do naruce, jen at se chvilku snazi a vi, ze te nema jistou. Pokud k tomu dojde, dej mu klidne najevo, ze ho mas porad rada, chybi ti a jsi pripravena na sobe i na vztahu pracovat. Ale at se snazi i on.
Pokud se ti neozve, tak je to celkem jasne.
Mozna by ses mu casem mohla ozvat sama, ale ted rozhodne ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.8.22 11:22
@someargue Psychologa mi nabízel už před více než rokem, zamítla jsem to, protože jsem doufala, že se ze všeho dostanu bez odborné pomoci. Tato psycholožka měla být ze začátku zatajená před rodiči, bohužel se to provalilo a byl oheň na střeše. Vím, že být se schizofrenikem není sranda, projevovalo se to na našem kamarádství. Docházel i k psychiatričce, jenže on si myslel po nějaké době, že se cítí už dobře, tak vysadil prášky, bez svolení doktorky. Všem tvrdil, jak prášky bere, když tam byl naposledy, cca 3 měsíce zpátky, tak psychiatrička řekla, že prášky vysadí, protože vidí výrazné zlepšení, jemu to bylo jedno, poněvadž je už nějaký čas nebral, tvrdil i rodičům, že je bere. Do teď o tom nikdo z nich neví, kromě mě. Ta nemoc se na něm projevuje pořád, jen si to nechce přiznat, hlavně na spánku. Navíc se léčí s migrénami, takže když nespí více než 8 hodin, tak nemůže fungovat. Pokaždé, když jsem se ho zeptala, jak se cítí, řekl mi, že fajn, že občas na něj něco spadne, ale jinak s ničím problém nemá, po čase jsem zjistila, že mi lže, že sám ještě není pořádně psychicky srovnaný.. děkuji za názor 
- Citovat
- Upravit
16.8.22 11:28
@Anonymní píše:
@someargue Psychologa mi nabízel už před více než rokem, zamítla jsem to, protože jsem doufala, že se ze všeho dostanu bez odborné pomoci. Tato psycholožka měla být ze začátku zatajená před rodiči, bohužel se to provalilo a byl oheň na střeše. Vím, že být se schizofrenikem není sranda, projevovalo se to na našem kamarádství. Docházel i k psychiatričce, jenže on si myslel po nějaké době, že se cítí už dobře, tak vysadil prášky, bez svolení doktorky. Všem tvrdil, jak prášky bere, když tam byl naposledy, cca 3 měsíce zpátky, tak psychiatrička řekla, že prášky vysadí, protože vidí výrazné zlepšení, jemu to bylo jedno, poněvadž je už nějaký čas nebral, tvrdil i rodičům, že je bere. Do teď o tom nikdo z nich neví, kromě mě. Ta nemoc se na něm projevuje pořád, jen si to nechce přiznat, hlavně na spánku. Navíc se léčí s migrénami, takže když nespí více než 8 hodin, tak nemůže fungovat. Pokaždé, když jsem se ho zeptala, jak se cítí, řekl mi, že fajn, že občas na něj něco spadne, ale jinak s ničím problém nemá, po čase jsem zjistila, že mi lže, že sám ještě není pořádně psychicky srovnaný.. děkuji za názor
Ty jo, tak toho fakt chceš. Už vím, proč to mamku tak sebralo-ten váš rozchod. Myslím, že si uvědomuje, jaký má doma dáreček a vztah s ním bude očistec.
Utíkej, co ti nohy stačí. Lhát všem, že prášky beru a sám si je vysadit. Při schizofrenii. Dobrej týpek.
Sama jsi psala-stále se na něm ta nemoc projevuje.
Nebezpečný je to v tom, že schizofrenik si ty ataky nemoci fakt neuvědomuje-to je na tom to nejhorší. A ty sama vidíš, že to dobrý není.
Rychle od něj pryč.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.22 11:29
On sám jako schizofrenik by měl mít k sobě někoho vyrovnaného, to je první věc. Druhá věc je, že by ses měla naučit být sama, nebýt závislá na vztahu. Je to těžké, zvlášť, když nemáš porozumění od rodičů. Ale teď je na to správný čas další věc je, že na mě působí zvláštně jeho náhlá změna chování. Skoro bych za tím viděla nějakou jinou 
Prožij si to, zbav se věcí s ním spojených, dej si zmrzlinu a nějaký filmy, zavolej kamarádkám. Rozchody jsou moc těžký vždycky, ale moje zkušenost je, že slepený vztah nikdy nefunguje dlouho dál. Ten důvod rozchodu možná ty nevíš, ale je tam. A nezmizí jen tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.8.22 11:33
Netvrdím, že to musí být případ zakladatelčina ex, ale znám ze svého okolí 3 případy, kdy schizofrenik nebral předepsané léky a bohužel to skončilo ve dvou případech vraždou rodinného příslušníka a v jednom vraždou dítěte sousedů 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.8.22 11:34
@Rosebery Kolik jich měl přede mnou? Dost Toto je střašně složité. On lítal za holkama převážně ve věku 13-14 a nechoval se k nim nejlépe. Prostě puberťák no. Sám to ví a uvědomuje si to. Každý týden měl jinou. Pak s tím za rok a něco seknul a začali jsme spolu. A moc děkuju .
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím všechny, potřebovala bych poradit nebo spíš, slyšet názor od „zkušenějších“
Ani jednomu z nás nebylo ještě 18, proto píšu, že bych chtěla názor od starších a zkušenějších.
ex přítel mi po rozchodu psal, že jeho maminku ten rozchod vzal taky.
Nebo mu mám napsat jak mu je a nebo počkat až se ozve sám? Budu ráda za každý názor a radu, rodiče mi s tím bohužel neporadí, řekli mi, že je to moje chyba 
V neděli se se mnou rozešel přítel po skoro půl ročním vztahu (předtím jsme byli 2 roky nejlepší kamarádi, mě to k němu táhlo dlouho), rozchod byl podle mě jen tak z ničeho nic a bylo to z afektu toho, že byl naštvaný. Jelikož to byla moje první láska, tak to moc prožívám, hodně slz no
Ale abych Vás konečně zahrnula do toho, co se stalo. Jsem psychicky nemocná, bývá to se mnou dost těžké, mám dny, kdy nevstanu ani z postele a pak mám dny, kdy funguju normálně. Doma to mám těžké, nevycházím s rodiči a ani mě nepodporují, na tom se také odvíjí moje psychické zdraví, neschvalují psychology, proto mi ho před 2 měsíci zařídil přítel. On sám k této paní psycholožce docházel, léčil se se schizofrenií, nyní je v pořádku. Jeho rodiče se ke mně chovali lépe než moji a strašně mě to mrzelo, jeho maminka mi říkala, že me bere jako vlastní a že nechce, aby její syn byl s někým jiným, dokonce se mnou plánovali dovolenou na příští rok
Ale zpátky k dotazu, přítel se ke mně choval moc hezky, říkal mi, že jsem první holka, se kterou to myslí vážně a bylo to vidět, byl přede mnou otevřený, bral ohled na moji psychiku, kdykoliv si na mě udělal čas, vídali jsme se téměř každý den, občas býval i s kamarády, k tomu se taky potřebuji vyjádřit. Jenže poslední 2 týdny to mezi námi, jak se říká, „skřípalo“ a hádali jsme se. Viděla jsem, že se přítel změnil, že se mnou nechce tolik trávit čas. V pátek jsme se večer sešli a ptala jsem se ho, co se děje, v slzách mi řekl, že to přestává zvládat skrz moji psychiku, že je toho na něj moc, ale že měl s tím počítat, protože věděl, do čeho jde, potom mi ale řekl, že to se mnou nechce vzdát, že to zvládneme a já si myslela, že má pravdu. V sobotu odjel přespat k nejlepšímu kamarádovi, kvůli kterému vznikala většina hádek, nechtěl si to přiznat, ale ex přítel skákal, jak si kamarád pískal, měli jsme být třeba spolu, napsal mu kamarád a hned zrušil plány, nebo mě stavěl před hotovou věc. Nevadilo mi, že s ním tráví čas, ale vadilo mi, že udělá vše, co mu řekne. V sobotu jsme se pohádali hodně a on mi z naštvání řekl, že se bojí, že se mnou zůstane z donucení, ale že mě miluje. Hodně jsem tu hádku prožívala, napsal mi až v neděli, v onen osudný den. Po obědě jsme šli ven, kde mi nedal pusu a ani mě neobejmul. 10 minut jsme mlčeli a potom řekl, že neví, jestli má cenu pokračovat, protože ho hádky unavují, že ví, že má na tom převážně podíl on, protože otáčí věci proti mně a že ví, že se ke mně nechová poslední dobou tak, jak by měl, ale že už nemůže. Nakonec mi řekl „pokud spolu máme být, tak spolu budeme“, že ho to mrzí, ale že se nedá nic dělat. Odešla jsem v slzách domů a zhruba po hodině mi napsal, že se střašně omlouvá, že to tak nechtěl. Psali mu i kamarádi, včera, jak je na tom, řekl, že nechce s nikým mluvit, že mu není dobře. My dva jsme si psali naposledy včera ráno, kdy ze mě vypadlo, že by bylo dobré, kdybychom si to vyříkali opět z očí do očí, protože já v tu neděli byla tak zaskočená, že ze mě nic nevypadlo, pouze to, že hádky bývají ve vztahu normální, my se hádali kvůli blbostem. Ex přítel mi napsal, že si od sebe teď odpočineme a že to bude lepší. Pořád tomu nerozumím, v sobotu mi říkal, že ode mě nechce odejít a další den udělá pravý opak..
Uvědomila jsem si svoje chyby, vím, co jsem dělala v tom vztahu špatně a chci to napravit a moje otázka zní: je dobrý nápad se s ním sejít a vyříkat si to? Bohužel si chvilku počkám, mám covid
Omlouvám se, že je to delší, ale bohužel to zkrátit nešlo, děkuji, přeji hezký den