Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, dle mého je to naprosto okej, děti poznávají a rády si hrají na to, co vidí ve svém okolí. Ty pro ni taky děláš to, co si řekne, tak si to chce vyměnit a hrát si na maminku, nevidím na tom nic divného:-) Jinak my si teď hrajem se synem (2r3m) na kapitána a námořníka, super hra třeba při oblíkání, řeknu jen: „Kapitán říká póóóózor!“ A malý stojí jak přibitý, jindy je to hrozné šídlo ![]()
Ježíši, vždyt je to 2,5 leté dítě! Jasně, že si s ní máš hrát. Já bych si to užila, odpočívala, říkala mamince, že ten binec v pokoji se mi nelíbí, ona by ho uklidila. No to by byla paráda.
Bohužel u nás je na miminko fronta, všichni chtějí být miminko nebo pacient, nikdo maminka ani doktor.
Co bych za to dala
Mám taky dcerku 2,5 roku a ta pořád chce, abych byla pejsek a snaží se mě vycvičit ![]()
Dcera se při úklidu nepředře, ale když si hrajeme na Popelku, tak já jsem macecha nebo zlá sestra a máte vidět, jak kmitá. Je to moje oblíbená hra ![]()
Buď ráda, že má fantazii ![]()
To je normalni, se 3letou si musim hrat na dinosaura. Nejradsi ma kdyz ji muzu sezrat a nebo rvat jako dinosaurus. ![]()
@weyky píše:
Co bych za to dalaMám taky dcerku 2,5 roku a ta pořád chce, abych byla pejsek a snaží se mě vycvičit
Dcera to na mě taky zkoušela, ale já odmítám celé odpoledne aportovat ![]()
@Ignácie píše:
Dcera to na mě taky zkoušela, ale já odmítám celé odpoledne aportovat
Tak to po mě naštěstí zatím nechce
Ale povely sedni, lehni a dej pac odměňuje piškotem ![]()
@weyky píše:
Co bych za to dalaMám taky dcerku 2,5 roku a ta pořád chce, abych byla pejsek a snaží se mě vycvičit
Tak to mě fakt pobavilo
chodíte i do parku třeba? ![]()
Můj 3,5 letý si občas hraje na kočičku, mňouká, leze po čtyřech a olizuje mě. Nedá si to vymluvit. Přijde mi to úplně normální.
U nas ted frci hrani na doktora (vcetne operaci typu uriznout nohu) a chce vozit na slonovi. A dneska chodil po byte s kosikem, hazel tam vlacky, ze sbira houby.
To ti závidím. Naše dcera pořád chce, abych hrála mámu.
Vždy jí říkám, že máma jsem, tak chci hrát dítě, ale kdepak, to ne. ![]()
Jééé, hry na jako…
Moje nejmilejší role byla, když jsem měla hrát mrtvolu ![]()
Holka nejraději hraje na kočku a na myš, kluk na války a vojáky.
Zrovna nedávno jsem je po očku pozorovala, jak si hráli na pacienta a doktora. Šestiletý prováděl oživování čtyřleté…dokonce s dýcháním z úst do úst… ![]()
Jo a taky musím hrát dítě…ale bohužel školou a úklidem povinné. To mi asi dávají sežrat to, že po nich chci tolik věcí. Naoplátku já jim mám možnost ukázat, jak jsou občas protivní
![]()
Uplne normalka
u nas je zase syn (2 a ctvrt) porad pejsek, leze tu po ctyrech a ja mu musim házet ‚kost‘. pak je zase dinosaurus a kouse me. pak pritahne lekarsky kufrik a ja musim byt doktorka, vyšetřovat ho a operovat. anebo jsem tatinek a posila me do prace
deti si ruzne hraji a vymysli.
@Ver-Ab píše:
Tak to mě fakt pobavilochodíte i do parku třeba?
neee proboha
![]()
Maminky, dcera skoro 2,5 roku teď má takovou hru, že se mě zeptá jestli jsem miminko a když náhodou řeknu, že ne, tak je šílenej histerák, tak si s ní tak prostě hraju. Jde o to, že když začnu být to miminko, tak na mě začne úplně jinak koukat, jak kdyby uvěřila, že jsem opravdu někdo jiný a udělá cokoliv ji řeknu. Normálně mi strašně vzdoruje, ale jakmile dělám miminko, tak by se rozkrájela. Teď když to tak popisuju, tak to vypadá normálně, asi to neumím tak dobře popsat, ale moje otázka zní, jestli si tak s ní mám stále hrát nebo ne. Jde mi o to, abych ji nějak nezblbla, když hned začne věřit, že to nejsem já.