Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Kakika píše:
Jééé, hry na jako…Moje nejmilejší role byla, když jsem měla hrát mrtvolu
Bože tohle mi nedělejte… Jsem při čtení vyprskla smíchy a rechtala se jak kobyla a trosku jsem si pobrecela.
Muž jen kroutí hlavou ze co to mam za emocionální výkyvy a nechápe
Diky za pobavení ![]()
Taky jsem se pobavila, tesim se, ze za dva roky budeme mit to stejne doma
![]()
Já mám zase zkušenost, že když držím v ruce nějakého maňáska a mluvím jako by za něj, tak děti dobře reagují. Daleko lépe, než kdyby mluvili jen se mnou. Takhle z nich dostanu i to, co by mi jinak neřekly ![]()
A myslíš si, že když honím děcka se slovy jsem medvěd a sežeru vás, že fakt vidí medvěda? Neblázni a hrajte si.
U nás jsou obdobíčka podle pohádek, které má zrovna rád. Hrozně dlouhou dobu jsme byli Josef a Václav (Kosí bratři),to v noci často znělo z postýlky „Josefeee, mě se zdál ošklivej sen že mi utíkají žížaly!“.Pak frčel Kartček, myška a další zvířátka, pak pejsci a kočičky a zdaleka nejlepší byl Bob a Bobek.Tam mě jen uvádělo do rozpaků, když na mě někde mezi lidmi volal „Bobkuuuu!“