Chci být jiná

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
2.2.12 12:44

Mě hodně pomohlo, zjištění, že kritizovat neznamená nemít rád.

Že sama sebe můžu kritizovat a přitom se mít ráda.

Jestli tomu nevěříš, tak si představ třeba rodiče, manžela, děti, kamarádky. Kritizuješ je někdy alespoň v duchu za něco? Určitě jo. A máš je přesto ráda? Máš. Tak není důvod, proč nemít ráda i sebe.

A hle … můžeš se mít ráda už ode dneška, i když máš pocit, že máš tisíc chyb.
Samozřejmě jsou chyby, na který to tak zázračně nepomáhá - jako nevěra, alkoholizmus, dluhy apod.

  • Citovat
  • Upravit
Black_Orchids
3839
2.2.12 12:55

psychologové občas radí jednoduchý trik - denně se na sebe v zrcadle usmívej několik minut (i když ti není do smíchu). Už samotné svaly kolem pusy když se stáhnou do úsměvu vyvolají v mozku vyšší produkci endorfinů (hormonů štěstí) a hned máš lepší náladu. Časem si zvykneš usmívat se i normálně… prý to funguje.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Lenkaamimi
2.2.12 14:40

jééé ty jsi milá :-) myslím, že jsi jaká jsi..

  • Citovat
  • Upravit
Terez85
755
2.2.12 15:00

doporučuji knihu http://knihy.abz.cz/…siho-rozvoje

je super, dobře a srozumitelně se čte… žádný bláboly… a hlavně - pomáhá… :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
tterka
5532
2.2.12 15:07
Anonymní píše:
LeaZbrna píše:
Láska? Jsi zamilovaná?
Do 2 mužů :oops: , manžela a milence.

No, tak mám pocit, že asi právě tady je největší kámen úrazu :nevim:

Jinak, mě hodně pomohlo číst motivační knihy a moje povaha se změnila o 360°

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
2.2.12 17:02
Terez85 píše:
doporučuji knihu http://knihy.abz.cz/…siho-rozvojeje super, dobře a srozumitelně se čte… žádný bláboly… a hlavně - pomáhá… :palec:

Díky za ten odkaz, to vypadá dobře :palec: Hrozně ráda čtu podobné knihy, ale je fakt, že většinou jsou to právě ty bláboly o ničem a nic mi to nedá :roll:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
2.2.12 19:37

Ahoj,
tak já bych také chtěla přispět svojí troškou do mlýna. Já teda nemám milence a v podstatě mi nic nechybí (mám hodného manžela a zdravé děti), ale poslední dobou jsem protivná i sama sobě.
Jsem na manžela hrozně protivná, pořád ho kritizuji, … vím že je to špatně a potom si to hrozně vyčítám, ale já opravdu nevím jak na to. Jakou dobu se koušu do rtu a říkám si, že musím být milá a podporovat ho, jenže pak příjde nával zlosti a já nevím čeho ještě a jsem zas tam, kde vždycky (teda tak poslední půl rok). Jsem si vědomá toho, že by se na mě mohl vykašlat (což opravdu nechci, jelikož ho miluji, ale zatím s tím hrozně bojuji).
Zrovna dnes jsem nad tím přemýšlela a mám pocit, že snad na něj i žárlím. Žárlím, že chodí do práce, že po cestě potkává lidi, že si v práci popovídá a já nevím na co ještě…a že já sedím doma a možnosti skoro žádné. Jasně, dá se vypadnou na kafe, do fitka…ale to je krátkodobé a já nejsem povaha, abych chodila pařit a děti nechávala doma. …neláká mě to :nevim: .
Nemá někdo radu jak z tohoto „ven“? jak si mám dát přes ústa a začít se chovat normálně? :nevim: Nejhorší je to, že si to všechno uvědomuji, ale co s tím? :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
2.2.12 20:08
Anonymní píše:
Ahoj,
tak já bych také chtěla přispět svojí troškou do mlýna. Já teda nemám milence a v podstatě mi nic nechybí (mám hodného manžela a zdravé děti), ale poslední dobou jsem protivná i sama sobě.
Jsem na manžela hrozně protivná, pořád ho kritizuji, … vím že je to špatně a potom si to hrozně vyčítám, ale já opravdu nevím jak na to. Jakou dobu se koušu do rtu a říkám si, že musím být milá a podporovat ho, jenže pak příjde nával zlosti a já nevím čeho ještě a jsem zas tam, kde vždycky (teda tak poslední půl rok). Jsem si vědomá toho, že by se na mě mohl vykašlat (což opravdu nechci, jelikož ho miluji, ale zatím s tím hrozně bojuji).
Zrovna dnes jsem nad tím přemýšlela a mám pocit, že snad na něj i žárlím. Žárlím, že chodí do práce, že po cestě potkává lidi, že si v práci popovídá a já nevím na co ještě…a že já sedím doma a možnosti skoro žádné. Jasně, dá se vypadnou na kafe, do fitka…ale to je krátkodobé a já nejsem povaha, abych chodila pařit a děti nechávala doma. …neláká mě to :nevim: .
Nemá někdo radu jak z tohoto „ven“? jak si mám dát přes ústa a začít se chovat normálně? :nevim: Nejhorší je to, že si to všechno uvědomuji, ale co s tím? :nevim:

Najít si kamarádku (třeba přes emimino) a stýkat se s ní přes den i s dětmi? :nevim:

  • Citovat
  • Upravit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď