Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, pocitovali jste své dcery kolem 10 let změny v chování? Různé nálady?
Ano, mám 10letou dceru a nálady má děsné, přičítám to nastupující pubertě ![]()
Já mám sice 10leteho syna, ale jsem na tom podobně. Uráží se, vzteká se, je furt nepříjemný, pořád v očích slzičky jak si myslí, že mu všichni ubližují. Myslela jsem, že puberta přijde dýl, ale asi je to tady.
@reny14 píše:
Já mám sice 10leteho syna, ale jsem na tom podobně. Uráží se, vzteká se, je furt nepříjemný, pořád v očích slzičky jak si myslí, že mu všichni ubližují. Myslela jsem, že puberta přijde dýl, ale asi je to tady.
Přesně, stále se nám uráží. Všechno ji vadí. Se vším má problém.
@reny14 píše:
Já mám sice 10leteho syna, ale jsem na tom podobně. Uráží se, vzteká se, je furt nepříjemný, pořád v očích slzičky jak si myslí, že mu všichni ubližují. Myslela jsem, že puberta přijde dýl, ale asi je to tady.
To je jak u nás. Naše je nejstarší ze 4 a má pořád pocit, že těm menším nadržujeme a ona je největší chudák. A jaké dělá scény, když s něčím nesouhlasí, je úplně hysterická. Ona už jde do puberty i fyzicky, takže mě to až tak nepřekvapuje, ale ty nálady jsou fakt děs. Taky tomu nepřidává tato situace, kdy děti vypadly ze svého zaběhnutého režimu a nechodí do školy a na kroužky.
@TomPitlik ano u nás vše a všichni mu vadí. Se vším problém. Furt se zavírá do pokoje a chce být sám. Je lítostivý a urážlivý a na druhou stranu drzý, vše musí byt po jeho, neposlouchá.
@Mufina přesně tak, ta doba tomu nepřispěla. Šíleně zlenivel a ta nastupující puberta se pěkně rozjela, zvlášť po tom, co teď byl týden u babičky. Přijel a je na zabití. Má taky mladšího sourozence a šíleným způsobem na něj žárlí. Zlobí ho, přesně má pocit, že malého protezujeme. Přitom jako malej byl zlaté dítě.
Jinak je chytrej a šikovnej, ale nečekala jsem, že to s ním bude takhle mávat ![]()
U jedné z dcer to začlo tak v deseti a půl.. zároveň s hormony (a bohužel i menzes.,), je prostě drzejší, převrací oči, odsekává… mluvím s ní o tom, snažím se vysvětlit, že i když je už velká, tak se prostě budeme k sobě pořád chovat hezky..
je citlivější -mnohem - na sebemenší kritiku… Holt, to je jen začátek
musíme se obrnit..
naštěstí má pořád chvíle, kdy se ještě přitulí a přijde pomazlit ![]()
@Tools píše:
Já myslela že to mám doma jen já
Syn 10 let, to samé
Já taky myslel že něco takového máme doma jen my 😄
A jak se snažíte udržet nervy na uzdě? Já se přiznám, že občas vybuchnu…jako dnes na kole…už při prvním kilometru scéna, že nikam nejede, je unavený, celou dobu ho předjížděl 5lety brácha a on celých 40km jen remcal a byl nepříjemný 😬
@TomPitlik dceři bude 10 v říjnu, ale nervy mám na pochodu hodně často, její nálady a chování jsou hněkdy příšerné, asi opravdu nastupující puberta a hodně i hormony…
Dcera má čerstvě deset a docela z ní rostu. Hlavně, jak se furt hádá s kamarádkama, jeden den je BFF jedna, na druhý den jsou na nože a je BFF druhá. Hádají se i po messengru, nevím, jak moc se mám do toho vkládat, snažím se to ignorovat, ale na druhou stranu chci z ní vychovat slušného člověka, co se slušně chová ke svým kamarádům a ona je někdy docela k nim rozkazovačná a manipulativní, nevím, jak moc to patří k věku, syn takový nebýval. Mně i odsekává, manželovi moc ne, protože ten by ji za to pleskl. Už se těším, až začne škola.
@Anonymní píše:
Dcera má čerstvě deset a docela z ní rostu. Hlavně, jak se furt hádá s kamarádkama, jeden den je BFF jedna, na druhý den jsou na nože a je BFF druhá. Hádají se i po messengru, nevím, jak moc se mám do toho vkládat, snažím se to ignorovat, ale na druhou stranu chci z ní vychovat slušného člověka, co se slušně chová ke svým kamarádům a ona je někdy docela k nim rozkazovačná a manipulativní, nevím, jak moc to patří k věku, syn takový nebýval. Mně i odsekává, manželovi moc ne, protože ten by ji za to pleskl. Už se těším, až začne škola.
Tak hádání s kamarádkama zatím neznám, to bude spíš povaha, než puberta. Dcera měla takovou kamarádku, která neustále všem velela, ale už to nevydržela a odstřihla se od ní. Dcera je právě vůči kamarádkám spíš submisivní, zatímco doma mezi sourozenci je zvyklá velet. Dělá zas to, že se třeba s jednou kamarádkou domluví, že se sejdou a mezitím jí napíše jiná, a ona to s tou první odvolá, protože se jí za ní najednou nechce. Tak jí vždycky jenom popíšu svoji zkušenost, když jsem něco takového udělala, že si ta odmítnutá kamarádka našla jinou a mě to bylo líto a nechvávám ji ať to sama zváží. Ona je zkušenost stejně nepřenositelná, takže si na to nejspíš bude muset stejně přijít sama.
Mám pocit, že přestávám zvládat chování 10leté dcery. Často odmlouvá, neplní si povinnosti typu domácí práce, nachystání věcí do školy.. Ptám se, zda má nachystanou tašku a řekne ano, přitom to není pravda. Chtěla by jen chodit ven a kvůli všemu se rozbrečí. Dneska ale už mě vážně vytočila. Poslala jsem ji vykoupat protože měla zpocené vlasy (běhala) a ona že nejde, že byla včera. Tak říkám, že půjde i dnes ať jí to sluší na předávání vysvědčení a že nepůjde spát zpocená, že se to na holku nesluší. Do toho začala brečet a to docela, že proč, že ji nebaví si mýt hlavu atd. Prostě hrozně mě to mrzí, zase doma rozpoutala akorát špatnou náladu takhle před spaním. Chovám se k ní vždy co nejlíp a mám pochopení pro kdejaké nálady, ale tohle uzzse mi zdálo přes čáru.
Je takové chování normální, abych musela PROSIT aby se šla vykoupat? To je skoro u všeho, nebaví ji nic, v pokojíčku nehorázný binec.. Jak to máte vy?
Tak s těmi vlasy to máme stejné taky se jí nechce, má hodně husté vlasy a nebaví ji fénování. Dcera má dvanáct a tu pubertu má cca od 10 let, to dostala i menzes.Je to s ní sranda, člověk musí přemýšlet, aby ji něčím neurazil a ona se potom nemusela zavírat na celý den do svého pokoje
Mám ještě dvě mladší dcery, prostřední má 8 let a už to začíná a benjamínek má 3 roky no a ta má pro změnu období vzdoru:)