Chtěla bych od života více??

Tučnič
412
3.6.14 13:43

chtěla bych od života více??

Vím, že každý máme nějaké problémy. Já až tak velké problémy nemám, ale stále mi něco v životě chybí. Připadá mi, že jsem od všeho co jsem udělala čekala víc. Mám dvě zdravé děti (7 a 8 let), sice jsou velmi živé a neposlušné a tím si nosí poznámky ze školy, jeden má i důtku třídního učitele, (i když neví za co a já taky ne – připadá mi že je na něho zasedlá). Mám manžela, který je přes týden pryč, takže výchova byla vždycky na mě, on když přijede na víkend tak si dá radši pívo se sousedy, dívá se na TV nebo dělá něco kolem baráčku. Máme novostavbu, takže zahrádka, pergola, zahradní domek, a vše okolo, atd. Práci mám druhým rokem dobrou (předtím jsem byla i chvíli nezaměstnaná), dobře placenou, i když teď není tak časově náročná, tak jsem i hodně na netu a ten čas moc neutíká. Koupila jsem si crossový trenažer, protože se mě nelíbí moje postava (chtěla bych shodit 5 kg), tak dodržuji jídelníček a cvičím 3 – 4 x do týdne (po večerech od 22 -23 hodin). Na cvičení jsem nikdy nemohla dojíždět protože hlídání nemám. Na návštěvy jezdíme jenom občas, protože kluci jsou velmi hluční a ne každý to má rád. Takže spíš pobíhají po venku, kde je občas sleduju, aby se něco nestalo. Sousedy máme přátelské, ale jsou tu kupy dalších sousedů, kteří teďka na dětský den dělali akci pro všechny baráčky v ulici, my jsme ale 3 baráky v nižší ulici se stejným názvem ale pozvání jsme nebyli. Klukům to bylo líto a mě to urazilo.
Prostě tím vším chci říct, že se nedaří …….. nebo si to moc beru
Mám v práci kolegyni se kterou probíráme úplně všechno, mám kamarádku s dětmi a navštěvujeme se. Jezdím každý týden k našim rodičům, ale oni se mezi s sebou hádají, tak to je vždy na chvíli……
Potřebuju nějakou vzpruhu, začala jsem brát prášky magnesie lactici – hořčík, protože se mě zdá že jsem stále nespokojená a jenom na děti křičím. Plánujeme dovolenou v Chorvatsku poprvé s dětmi, za hezké vysvědčení mají dostat tablet – ale nevím nevím.
Proč nemůžu být spokojená a šťastná, vždyť mám všechno. Nebo jestli se nudím? jezdíme na kolách, na kolečkovkách i když ne tolik kolik bych chtěla. Nebo jestli bychom měli někam vyšlápnout hory, být na čerstvém vzduchu, vyvětrat si hlavu.
Máte to taky někdo? Nebo se v tom svým mozku moc hrabu a přemýšlím co by ….. takhle už je to pár let a já jsem stále nespokojená.
Jen mě připadá, že jen vařím, uklízím, peru, žehlím, a křičím na děti, protože jsem unavená….. z nic nedělání..??
Vyrůstala jsem na vesnici, furt jsme někde lítali, rozhodně jsme neseděli doma, pak jsem žila 4 roky v Anglii kde jsem pracovala studovala a kterou jsem procestovala, pak jsem byla 4 roky v Praze – pracovala, a teď jsme v končinách menšího města u lesa, kde nemám moc soukromí, protože máme dokola baráky.
Taky jsem přemýšlela, že než mi bude 40 let bych chtěla holčičku, mám dva kluky. Jenže mi nikdo nezaručí že to bude holčička. Ale byla bych doma, měla víc času na kluky. Takhle jezdíme domu z práce a ze školy v 17 hodin, pak už jenom úkoly, najíst a spát. Takový sterotyp. A mě z toho brzy praskne hlava.
Máte někdo nějaký recept jak z takovéhle depky ven..?? Mě připadá že jestli to půjde takovýmhle tempem až do důchodu, tak já si vlastně ten život neužiju …
JSEM VLASTNĚ NA VŠECHNO SAMA… :zed: i když mám dvě děti které miluju :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anael
7797
3.6.14 13:52

@Tučnič
promiň, nechci být zlá, ale podle mě se nudíš a přemýšlíš nad hloupostma. Zkus si najít nějaký koníček.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
bamba
3.6.14 13:52

Máš to moc dlouhý, ani jsem nedočetla. Usměrni si děti a hned se ti bude život zdát lepší. Nezlob se, ale nedivím se, že na rozjívené děti nemá nikdo náladu.

  • Citovat
  • Upravit
NeonN
26833
3.6.14 13:52

No, myslíš si, že když budeš mít mimino, tak to nebude stereotyp? Přijde mi, že toho děláš celkem dost. Podnikáte s dětmi výlety? Manžel tráví s klukama o víkendu čas? Jinak říct, že děti jsou rozjívené…můj dvouleťák taky a rozhodně to není důvod s ním nikam nechodit a hlavně - nic s tím nedělat. Jasně, dítě může být živé, ale taky vychované. Nevím, co ti chybí :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
andelka83
32913
3.6.14 13:57

Takový je život, má to tak většina. Ale nedepkují z toho. dost lidí by ti i závidělo. Myslím že je to ve tvé hlavě, tvém nastavení, že se nudíš, jsi nespokojená, připadá ti všechno stereotypní..na všechno si stěžuješ..sama sobě to děláš, tenhle negativismus. Zkus se zaměřit na to co ti dělá radost, a na to co je bohužel nevyhnutelné se neupínej (každý chodí do práce, pozdě domů, děti málo vidí, jen kolotoč, a o víkendu se musí stihnout všechno, jak čas pro sebe, tak pivko, výlet, děti..) Myslím že máš trochu moc požadavků. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
martina.se
72725
3.6.14 13:59

@Tučnič nevím, co bys chtěla. Ať se Ti něco podělá a musíš řešit problémy? dle mého si nevážíš toho, co máš :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
LenaNell
984
3.6.14 14:02

Když od života čekáš míň nebudeš pak zklamaná. Asi bych si na tvým místě pořádně probrala sama v sobě, co vlastně od života chci, Připadá mi, že toho děláš dost, ale pokud tě to nenaplňuje, tak proč v tom pokračovat? Proč nedělat něco co tě bude bavit. Co od života čekáš? Život sám o sobě je stereotypní a někteří lidé ač mají vše, nejsou spokojeni. Odpověď hledej v sobě: Co je pro tebe priorita? Co k životu potřebuješ? Zkus chvíli nepřemýšlet o tom co máš, ale co chceš? Co tě v životě baví a naplňuje?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
alviola
2249
3.6.14 14:06

To, co popisuješ mi přijde jako normální vyhoření. Někdo to tak prostě má, že je spokojený třeba i smálem a někdo má všechno a skončí z toho v depresích. A myslím, že takových je nás taky dost. Chce to opravdu nějaký koníček, něco, na co se budeš těšit a co tě nadchne. Někdy třeba pomůže i pár sezení u psychoterapeuta, který tě třeba někam nasměruje.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Dracunculus
3731
3.6.14 14:11

Chápu tě, taky jsem měla občas takové pocity, měla jsem sice super partnera, vcelku fajn práci, pořád jsme něco podnikali, ale stejně tam „cosi“ chybělo, cítila jsem se tak nějak zbytečná. Teď máme tříměsíční miminko a i když je to vlastně mnohem větší stereotyp, cítím se konečně potřebná a nenahraditelná. Je tu pocit, že i když únavou padám, má to všechno smysl.
Ovšem když ty už děti máš, na rozdíl od nás i bydlení, tudíž nevím, co je to „cosi“, co ti v životě chybí. Chtělo by to něco nového, co tě nadchne a budeš se tím realizovat. Něco, co probudí vášeň, nadšení, které je už nějakou dobu pohřbené pod sutinami stereotypu. Práce ani děti to očividně nejsou. Zkus hledat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Valerie83
375
3.6.14 14:13

A co zkusit rozjet nějaké podnikání? nebo se uč cizí jazyk, něco tvoř… je důležitý stanovit si cíle, za kterými jdeš

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
AdaAda
971
3.6.14 14:23

Zkusila bych si užívat maličkostí, procházku, čas strávený s dětma, sednout si ven na chvíli, dýchat čerstvý vzduch, zasmát se… A nebrala bych, že právě dovolená, trenažer, brusle, sešlost se sousedy, super práce atd jsou ty nutné činnosti ke štěstí.
Přestala bych žehlit a zjednodušila chod domácnosti (méně věcí doma i na zahradě = méně starostí) a snažila se méně křičet na kluky, jít příkladem, ty řveš-oni řvou, ty nevíš coby oni taky.. trochu srandy apod. Pokud by byl manžel doma - zapojila bych ho do péče o kluky a ty můžeš na procházku nebo na vínko posedět, číst na zahradě..
A ten stereotyp - jak píšeš - úkoly, najíst, spát to nemusí být stereotyp, je to jak to vnímáš, vždyť to je jen pár hodin denně strávený s dětma, stačí maličkosti - příprava jídla společně, trochu si s těma dětma pokecat, pomazlit, kouknout na hvězdy, být s nima - tak se dozvíš i nenápadně třeba nějaké jejich problémy atd..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
alviola
2249
3.6.14 14:23

Jenomže někdy je hrozně těžký vůbec začít, člověk už většinou nemá ani sílu ani chuť.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Aries6
25179
3.6.14 15:54

Taky jsem nedočetla… dneska všude prší nebo jsou erupce? To už je 3. diskuze podobného rázu :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
mybaby
1088
3.6.14 15:57

Vyměním tvé „problémy“ za své :) A ještě ti zaplatím :) Holky, co dneskam n blbnete??? 8o :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
11.7.14 18:49

Ahoj holky,

obnovuju diskuzi a jsem ráda, že jsem tady podobný téma našla. Vím, že zrovna teď u nás venku prší, ale moje pocity tím vážně nejsou způsobeny (trochu zlehčuju : )

Jde o to, že mi stejně, jako zakladatelce, chybí ten smysl. Tak tomu říkám. Prostě chci víc. A zároveň mám výčitky, že mi nestačí to, co mám a uvědomuju si, že zítra můžu všechno ztratit. Protože mám hodně. Jsem mladá, mám bydlení, práci, rodiče.. Ale pořád mi něco chybí. Ano, nemám přítele, ale jsem z trápení s láskou tak ztrhaná, že budu radši sama. A ano, chybí mi podobně smýšlející lidé. Ti, který by mi neříkali „podívej se na to, co máš“. Ale ti, co by mě chápali. Došlo to tak daleko, že se někdy cítím sama i mezi lidma. Takže se pořád cítím sama. Někdy je mi líp, někdy hůř, ale zájmy, práce.. to všechno mi přijde jako záplata na pocit „uniká mi smysl života a tohle přece nemůže být všechno - práce, pak muž, děti…“. Jaký je váš smysl? Jak jste ho hledali a je tady někdo, kdo myslí podobně jako já? Prý moc myslím, slýchám třeba od našich. A mám se zaměstnat. Ano, aktivita pomůže, ale já stejně uvnitř sebe cítím, že to něco není ono. A nevím co. Děkuju, že jsem se mohla vypsat. Je to pro mě osobní a stydím se za svoje pocity, proto anonymně.

  • Citovat
  • Upravit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď