Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No ono možná by nebylo do věci hlavně přestat dělat vuolala z přítele a rozejít se s ním. Pokud jsi dokázala rozjet něco, co ti po lidské stránce jinak vadí, tak vztah nemáte v pořádku. Jasně, je vtom dítě. Ovšem to si myslím že bude hodně utrapene, pokud ty se budeš dál chovat tak jak jsi začala a tvůj ofiko rádoby přítel k tobě taky. Nebo zkusit nějakou poradnu a zkusit to zachránit. Otázka je, jak jsi potom schopna být upřímná a jít s kůží na trh, aby ti přítel něco nenatrh…a jestli on je schopný si uvědomit i důsledky svého chování vůči tobě a vašemu vztahu. Tam prostě musí chtít maknout oba. Nevim, neznám vás, ale otázka je, jestli na něčem maknout ještě lze.
Promiň, je mi z Tebe docela šoufl. Na to, aby ses rozešla s někým, s kým to evidentně nefunguje, nemáš.. Ale svádět chlapa na dovolené, kde je s rodinou ![]()
Až zase tak moc věrná zřejmě nejsi, jak je vidět…
Protože, opravdová a upřímná láska, nezná žádný důvod k jakékoliv pomstě. ![]()
A nedoufáš tak trochu, že kdyby ta nevera praskla ta buď ze přítel odejde, anebo, že se chytne za nos.?
Spíš nechápu, proč sis dělala děcko s chlapem po letech ukrutných hádek, kdy na tebe byl hnusnej 😁 🙈 nevěru flirt balení chlapa od rodiny já neodsoudím, on kdyby nechtěl, nestalo by se… Ale nevidím nic složitýho na rozchodu s chlapem, se kterým je život na prd.
@Asta135 @Lojzísek @Vyzvědačka @biedronka105 přítel mě uháněl rok. Manželství mu doma nefungovalo a chtěl jinou ženu. Nevím, jestli je tak miloval nebo jestli jsem ho z toho Kela jen vytahnout…každopádně oba jsem opustili vše, abychom mohli být spolu. Za normálních okolností bych s ním už dávno nebyla. Ale nechtěla jsem sklopit usi a vrátit se zpět k našim a do prace.
Teď už se tak nežádáme s přítelem ale to je proto, že mě už nic nezajímá. Jen malá. Jinak žádné problémy už neřeším a nehadam se o nic
A ano, to co jsem udělala na dovolené byl teda masakr. Nikdy jsme to nedělala ale prostě to bylo silnější než já
Ani chtíč, ani láska, prostě jsi citově vyprahlá, zamilovala by ses i do dubu, kdyby projevil zájem.
No jo, zakladatelko, u tebe je to celý úplně špatně…
Já myslel, že aspoň o tom svém současném příteli napíšeš, ze začátku to bylo krásný, ale pak… A ty píšeš první čtyři roky hádky… A ty se chceš nebo chtěla ses pomstít?
Jako když partner stojí za prd, dávno ses měla rozejít… ![]()
„Nechci malé rozbít rodinu“… Tuhle větu taky „miluju“.
A víš, jaký vzor si ta tvoje holčička vezme do života? Že je normální, že muž dělá ze ženy blbce a neváží si jí a ona nejspíš nebude mít tušení, co je to nějaké hezké chování. Jaký vzor si vezme z tebe pro sebe samotnou, no…
Posuď sama!
Fakt tohle chceš? Vůbec není důležité, aby dítě žilo s mámou a tátou, ale bylo s lidmi, co se mají upřímně rádi. Ona ta atmosféra, když se dospělí třeba pohádají a nechtějí spolu mluvit, to je znát, to dítě pozná, sám o tom něco vím!
Já bych ti doporučil vykašlat se na oba chlapy a najít si někoho, s kým ti bude dobře. Tak jednoduchý to je. Jasně, že najít bude trochu věda, ale lepší než to, co jsi tu vylíčila.
Mám trochu obavy z té tvé touhy po pomstě…
Za co se chceš mstít? Promiň, ale fakt si za to všechno můžeš sama, nemusela jsi v tom vztahu vůbec být…
Přiznej si to a zkus všechno znovu a lépe. Držím palce! ![]()
@D. C. Ale to já už vím dávno, že jsem v tom vztahu neměla být. Ale přinesli jsme spoustu obětí, tak jsem se nemohla rozejít a doufala, že si vše sedne. Teď si přítel asi myslí, že je vše v pořádku. Nehadame se. Ale to je proto, že mě už to za to nestojí. Už nebojují a nic neřeším. Jen si říkám, že v průběhu let musím šetřit, ať mám šanci odejít.
Ono odejít s dítětem neni snadne. Nemam na to finančně.
@Parfem_z_hadovky jako je fakt, že to mě taky napadlo. Vzhledem k tomu, že ten chlap není úplně muj typ a myslím si, že mám na víc…a myslím si, že on to má stejné vzhledem k tomu, že mi řekl, že se zamiloval okamzite
Ahoj holky, potřebují se spíš vyzpovídat. Jsem s přítelem šest let. První 4 roky vztahu máme za sebou opravdu hnusné hádky, kdy byl na mě zlý a dělal že mě blbce. Já za nim přišla, kdy jsem vše opustila a starala se o něj a jeho dvě děti a on si toho nevážil. Před rokem jsem se chtěla rozejít ale nakonec jsem zůstala s tím, že se věci změní ale nezměnily. Máme dvouleté dite. Věci se nezměnily a já na křivdy nezapomněla a nosím si to v sobě a letos na dovolené jsem poznala jiného muže. Jsem věrná. Nevěra je pro mě odporná ale tady se nebo změnilo. Ten muž tam byl se svou vlastní rodinou. Se ženou a dětmi a já si řekla, že ho prostě chci. Koukala jsem na něj a on se chytl a flirtoval. Pri odjezdu domu jsem mu nenápadně podstrčila číslo. Nikdy to nedělám. Zachovalá jsem se jako mrcha ale musela jsem. Začali jsme si psát. Mne šlo spíš o s. e. x a pomstu. Myslela jsem, že to zvladnu. Dvakrát jsme se sešli. Jednou líbání, produhe i mazlení. Sex nebyl. Nicmene on se zamiloval a já taky. Hned. Já ale nevěru odsuzují. Je mi že sebe samotné zle. Nemohu se na přítele ani podívat, i když vím, co mě k tomu vedlo. Po té druhé schůzce jsem to ukončila s tím, že prostě nedokážu vést dvoji život. Nedokážu být s přítelem a spát s jiným a nechci malé rozbít rodinu. Jenže jsem se asi opravdu zamilovala. Nebo je to jen chtic? Hodně mi šlo o sex, než jsme si začali psát, tak jsem myslela jsem na to jedno ale ted už ne. Kontakt jsem přerušila ale pořád na něj myslím a asi se zblaznim