Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nechápu, proč chceš být s primitivem, za kterého se budeš akorát stydět. Doufám, že s ním nemáš děti.
Nemáte děti, viď. Protože pak by ty „jasně nastavené hranice“ padly. Ale ty žádné hranice ve skutečnosti nemáš. Máš jen ty vnější „tohle uděláš a končím s tebou“. Nemáš ale ty opravdové „tenhle člověk mi za vztah nestojí“, které máš mít uvnitř sebe. Máš hodně posunuté hranice co se týče tolerance násilí a nevhodného chování. To ber jenom jako konstruktivního kritiku, ne jako urážení.
Něco jako „pouč“ se z mých chyb. No už bych s takovým nebyla, spíš se divím, že jste spolu tak dlouho
@Anonymní píše: Více
a víš, jak se to buranství a choleričnost léty stupňuje!???
fakt to chceš vědět?
tak si pust Pelíšky
jak řve po své nemocné ženě
zas a znovu - že Hypochondr tu hekáááááááááá
a jak řve po holce, ať dělá sedy - lehy, řekl jsem Pět, myslel jsem Deset!! ![]()
jak ječí
jak je odporný
jak prohodí ty prosklené dveře!
fakt to chceš!???.
vydržela jsem to 18let, ke konci už ani nebyl vtipný, už urážel i před lidmi, strašně ho to bavilo shazovat mne, že prej Paní magistra a bl-blá jak tágo (nedostal se 5× na vš, nikdy jsem mu to nepředhodila, zato on mně často)
takže - Choler - bič a pryč
je to horší a horší
umí se sami vznítit, nas-rat sami sebe… řvát– kliidně v noci.. pár věcí doma rozbil
NIKDY VÍCE…
Prchej, dokud je čas.
@Acinore
děkujii, občas to moc bolelo
ale jako táta se fakt staral, pletl culíky, moc rád vodil holky do škoky, páč tam šarmil s učitelkama a rád se účastnil i různých besídek jako princ/král
a doma ráno po promilované noci (cholerici bývají dobří v sexu) na mne klidně při mém vstávání v šest zařval na celý byt : Okamžitě zhasni a táhni do pi-če!! (svítila jsem si mobilem)
jdeš v slzách do práce, držíš face… rok za rokem, počítáš pro a proti…
naštěstí to rozhodl sám
myslím, že bych se utrápila.
@JancaS84 píše: Více
Chápu, že to možná na první pohled nedává smysl, ale přesně jak píše Lucy75, je to prostě alfa, vtipný, veselý, má spoustu historek, kterými dokáže pobavit davy a získat si tím pádem lidi, ale jakmile není po jeho nebo se mu něco nelíbí, tak je zle…
@Lucy75 píše: Více
Přesně, jak píšete – takový alfa (i když on zrovna žádný krasavec není, ale dohání to humorem). Jenže ke mně se právě chová hezky (až na tu pomoc v domáctnosti), ale je pravda, že mám možná podvědomě strach jít s ním do manželství. Takhle mám pocit, že můžu kdykoliv odejít. Už jednou se mě ptal na prstýnek a řekla jsem, že máme ještě čas…asi mám právě z toho, co popisuješ strach.
@Anonymní píše: Více
přesně
i po dvou letech od rozvodu mám z toho husinu
a dokáže šarmit furt, umí být fakt zábavný, lidi ho mají rádi… když se mu trefím do nálady, tak i po rozvodu je rozverný, NIC není přece problém ![]()
a pak se do nálady netrefím, rozmrzele vezme mobil a místo Ahoj řekne : Lucino, neser ![]()
věřím tomu, že kdybych nebyla aktuálně šťastná s Kliďasem (to byl můj hlavní požadavek na dalšího případného partnera
), tak jsem v blázinci žít s Kodetem z Pelíšků může být velmi obohacující (fakt není hloupý a cestovali jsme a uměl třeba parádně jako závodní tanečník tančit a vymetli jsme každý ples a zábavu), ale tyhle extrémy vždy jsou Něco za Něco a už nikdy a za žádnou cenu bych to nechtěla.. ani zvedlej hlas.. to už Nikdy
@hanka.br. píše: Více
Děti s ním nemám. Jsem s ním asi proto, že jsme spolu od střední. Je to můj první přítel i sexuální partner. Do té doby o mě nikdo ani nezavadil pohledem, prostě nic, při tom nejsem nějaká ošklivka, jen jsem hrozný introvert a uzavřený člověk. Asi mám strach, že už bych si nikoho nikdy nenašla a zůstala bych sama.
A ano je pravda, že když má být nějaké rodinné setkání, trnu hrůzou, ať se něco nesemele.
Potřebovala bych se poradit. Jsem s přítelem 9 let a v poslední době si říkám, jestli to neukončit. Není to úplně chlap do života, když má s něčím pomoc, dělá to takovým stylem, aby se to po něj už víckrát nechtělo. Hygienické návyky má strašné, že mi nad tím rozum někdy zůstává stát. Ale hlavně je to cholerik a docela dost magor. Ke mně se chová pěkně, mám jasně nastavené hranice, takže ví, že zvýšit na mě hlas nebo ruku, tak končíme, miluje mě, ale chování k jiným lidem je úplně jiné kafe. Hned se na*sere, s každým se hned pohádá, k násilí nemá daleko. Těhotné kolegyni, která v práci udělala chybu, například řekl, že ten plod má víc inteligence než ona, a doufá, že upadne na břicho. Často říká věci jako: …jsem jednu blbou větu od toho abych někoho hospitalizoval a za ten vyhazov mi to bude stát…, …bych tam akorát někoho sundal…, …rád bych ho poslal na JIP… Na okolí působí jako milý sympaťák, je vtipný a bavič davu. Nějak si říkám, že kdyby takové věci říkal kdokoliv jiný, tak si řeknu, že ten člověk je psychopat a vyhnu se mu obloukem. Tak si říkám, proč to vůbec toleruji? Chci s takovým člověkem být i další roky?