Poradna na téma jóga pro zdravé tělo
Karolína Racková
to vůbec nezní zle… kombinace brýlí, hezkých vlasů, hruška postava, není žadná tragedie.. vytěžila bych maximum z těch vlasů, dolů spíš tmavší barvy, zvýraznit štíhlý vršek, na tvém místě bych si udělala radost, objednala se k vizážistce VČETNĚ FOCENÍ, fakt do toho pár litrů dej, poradí ti dekorativku a barvy vhodné pro tebe, styl líčení, kup si kvalitní parfém, mysli víc na sebe, zajdi si třeba na solárko-do fitka-zaplavat, ale v té první řadě fakt tu vizážistku!! poradí ti i změnu obrouček, pokud jsou brýle nutné.. nebo zvaž čočky.. i když ženy s brýlemi náhodou mohou být velmi sexy, když jsou brýle dobře zvolené.. jsi ještě mladá, jdi do toho ![]()
PS : a jednu z těch top fotek si pak nech hodit na plátno a udělej si z něj obrázek-obraz domů, uvidíš, jak neuvěřitelně ti to zvedne sebevědomí, věř mi ![]()
nebo na to focení vem pak i děti (pokud nejsi tak sebestředná jako já
) a pak si udělej obraz z vás všech
PS : do doby, než jsem si nechala odopervat uzlíky na hlasivkách, se můj chraplák chlapům líbil a přpadal jim daleko víc sexy, než aktuální tuctovka (takže v tvém hrubším hlase nedostatek ženství fakt netkví)
PS 2 : usmívej se a buď pozitivní.. to, co z ženy vyzařuje, je důležitější, než jestli má pětky kozy..
V té práci děláš asi převážně v mužském kolektivu, že? Chtělo by to být mezi ženami a tak nějak to odkoukat a nasát. Co třeba nějaké ženské cvičení?
Ono jako samozřejmě že líčení a hadry dělají hodně, ale pokud na to nejsi zvyklá, nemáš pro to cit a neumíš to, tak zase nemá cenu to lámat a nutit se, budeš v křeči a bude to vypadat divně. Pro začátek ale určitě nic nezkazíš tím, když navštívíš kadeřníka. Vlasy můžeš mít hezké a kvalitní, ale pokud nemáš vhodný střih, tak to může působit neupraveně. Zašla bych i třeba na kosmetiku, opečovávaná pleť vypadá hned jinak. A ostatní by přišlo tak nějak časem.
A brýle? Jéžiš, teď se dělá takových typů brýlí, že si snad každý vybere, co mu sluší. Já jsem po té laserové operaci očí a někdy mě zamrzí, že už brýle nenosím, teď se dělají krásné. Brýle jsou super doplněk, když to nosíš sebevědomě.
Ja ti nedokazu poradit, ale ty jo, podle toho co pises jsi vic zenska nez ja. Akorat tu praci bych s tebou menila. Jsi si jista ze nejde o zastupny problem, ze nehledas neco jineho?
Ahoj, chápu tě, vnímám to podobné. A myslím, že v účesu a hadrech to úplně není. Je tontakovy ten vnitřní pocit, naplnění ženské role, snaha najít nový směr, když ten starý už nestačí (být mladá). Najít nové místo v životě a nezapadnout do stereotyp a marnosti ještě hloubeji. Takže určitě se koukni po čemkoli, co ukradli zevnějšek, ale dle mne ji více nutné zkrášlovat vnitřek. Pořád dokola hledat své místo, hodnotu, koníčky, co ukážou nový směr. Ale lépe se řekne, než udela😊
Jestli tě to uklidní… je mi 56, hezké vlasy, velikost taky nahoře nejmenší, dole největší, prsa tak do (malé) ruky. brýle využiju výjimečně, ale vybírala jsem si je s chutí, připadají mi cool a líbím se mi v nich. čímž chci říct, že na smiřování se sebou máš podle mě ještě dost času. mně v tom nejvíc pomohl kluk, se kterým jsem byla do 34, kterému jsem se fakt líbila a dával mi to najevo. máš před sebou ještě spoustu let, kdy si můžeš připadat pěkná a mít flirtovní řeči na chlapy, jen se musíš zbavit těch tlustých brýlatých bloků. začni tím, co ti tu radí holky, sestřih, oblečení, makeup, a třeba se konečně začneš líbit sama sobě.
38 přece není žádný věk. Co nějaký taneční kurz, aby sis dala krásné šaty, užila si tu ženskost (možná spíš mužskou galantnost, ktera se s tím pojí), připadala si sexy. ![]()
Spousta chlapu miluje bryle na zenskych!!! Zacni si uzivat, presne, jak ti to pisi holky. Zkousej nove veci, obleceni, uces, proste si uzivej tu zenskost.
A kasli na to, co se libi manzelovi a co ne! Jde predevsim o Tebe!!
@Anonymní píše:
Je mi už 38, mládí odchází. Začalo mi vadit, že jsem nebyla nikdy moc atraktivní, chlapi se za mnou neotáčejí, kolegové se mnou neflirtují… a s dětmi mi to také dře. Doufala jsem, že budu milá, podporující matka, strážkyně krbu a nakonec mě to moc doma nebaví, ta každodenní rutina. S dětmi miluju výlety a cestování, to nezlobí, nedělají po sobě bordel a můžu jim něco zajímaveho vypravovat, předat. Skoro jako chlap:-)Doufala jsem, že v tomhle věku dojdu nějakého smíření se sama se sebou, ale je to úplně naopak. Jako bych cítila nějakou poslední šanci s tím něco udělat. Jako bych cítila, že to není moje přirozenost, ale nějaký blok z dětství (tlusté, brýlaté, chytré dítě), kdy jsem si řekla, že nemá cenu se snažit být „ženská“ protože pro to prostě nemám ty správné atributy. A budu li se o to snažit, dostanu jen výsměch. Několikrát se mi v mladém věku dostalo posměchu od mužů, že jsem namalovaná. Můj muž to nikdy neměl rád.
Jinak pracuji v IT, nosím sukně a šaty, mám hezké vlasy. Ale taky mám hlubší hlas, po dětech nulová prsa (hruška, nahoře 36 dole 40) a stále ty brýle(vada nejde rozumně odstranit). Mám milého manžela, ale s tímto problémem mi nepomáhá. Je mi ho v podstatě líto, že má takovou ne/ženu.
Asi to fakt mas z detstvi. Bryle te fakt ‘nezenskou’ nedelaji, dneska ma bryle tolik lidi, a je takovy vyber, ze si kazdy vybere co mu slusi. Vzdyt jsou lidi co bryle nepotrebuji a nosi je, jako prednost.
Mám brýle, krátké vlasy, nesnáším šaty a sukně. Nemaluju se. Ženská jsem, děti mám. Je to o tvém postoji, věř mi. A ano, ta kulatá s brýlemi ze střední o kterou nikdo neměl zájem… Upřímně, je to v nás. A vážně bys stála o nějakého slintu?
Neporadím, jen ukazuju můj úhel pohledu
Je mi už 38, mládí odchází. Začalo mi vadit, že jsem nebyla nikdy moc atraktivní, chlapi se za mnou neotáčejí, kolegové se mnou neflirtují… a s dětmi mi to také dře. Doufala jsem, že budu milá, podporující matka, strážkyně krbu a nakonec mě to moc doma nebaví, ta každodenní rutina. S dětmi miluju výlety a cestování, to nezlobí, nedělají po sobě bordel a můžu jim něco zajímaveho vypravovat, předat. Skoro jako chlap:-)
Doufala jsem, že v tomhle věku dojdu nějakého smíření se sama se sebou, ale je to úplně naopak. Jako bych cítila nějakou poslední šanci s tím něco udělat. Jako bych cítila, že to není moje přirozenost, ale nějaký blok z dětství (tlusté, brýlaté, chytré dítě), kdy jsem si řekla, že nemá cenu se snažit být „ženská“ protože pro to prostě nemám ty správné atributy. A budu li se o to snažit, dostanu jen výsměch. Několikrát se mi v mladém věku dostalo posměchu od mužů, že jsem namalovaná. Můj muž to nikdy neměl rád.
Jinak pracuji v IT, nosím sukně a šaty, mám hezké vlasy. Ale taky mám hlubší hlas, po dětech nulová prsa (hruška, nahoře 36 dole 40) a stále ty brýle (vada nejde rozumně odstranit). Mám milého manžela, ale s tímto problémem mi nepomáhá. Je mi ho v podstatě líto, že má takovou ne/ženu.