Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Co již je ve vztahu k dítěti diktátorství?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.7.14 22:45
@ulice píše:
Zaujalo mě, žes neměla sourozence a přitom jsem od tebe četla, žes chtěla hodně dětíNení důvod, že ti v dětství chyběl?K tématu, připadá mi to na hlavu
Jsem svobodomyslná a ráda tu svobodu dávám i svým dětem. Jíst a pít se musí v sedě(malé děti) kvůli bezpečnosti, jinak jíme buď u stolu nebo na gauči anebo na terase…A to ostatní? Je to mimo moje chápání, nesnáším takovouhle buzeraci dětí
Táta měl taky pedantské sklony(nesnášeli jsme to jako děti),manžel je má taky, ale já se nedám a nedám ani děti. Takže když chce mít myčku srovnanou podle sebe, musí si jí naskládat sám
jo, tak to je, vždyť říkám, že dělám všechno přesně naopak, než ona 
ona jedináčka v 37 letech, tak já s dětma začala po 20, a minimálně 3, spíš 4-5 
ona pedantský pořádek, já bordel 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.14 22:47
@slavuska1 píše:
jo, tak to je, vždyť říkám, že dělám všechno přesně naopak, než ona
Tak držím pěsti ať ti ta pětka vyjde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.14 22:48
@slavuska1 tak teď jsem si poprskala monitor 
jsem si to představila v živých barvách. Ale tebe teda lituju. A to měla ty igelitky ve skříni popsaný??? Nebo jak poznala, co ve který je? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.14 22:49
@Komediantka 1 píše:
to je docela mazec, ještě že to mámu nenapadlo
Nj, ani nesměly moc ven, protože ostatní děti z baráku si hrály a byly špinavé, tak se mohly umazat Zrovna nedávno jsem s jednou z nich mluvila a svého syna sekýrovala, že si nesmí ani sednout, neboť má světlé kalhoty a vyžehlenou košili..ale zase ona extra upraveně nevypadala, to její máma jo
@slavuska1 píše:
tak přendávání jídel, to mi nevadí, alemoje máti měla ještě jednu specialitu, všechno v pytlíkáchoblečení zejména, její skříň? jeden pytlík vedle druhýho, člověk vezme pytlík, z něj vytáhne další pytlík, a teprve z něj halenku
a když jsme někam jeli, tak takovou toaletní tašku byla schopná mít v pytlíku, ten byl v dalším pytlíku, ten byl v malý igelitce, a ta byla ještě ve velký igelitce
než zabalila každou svoji věc do 10 pytlíků, to trvalo hezkou dobu, to bylo šílený. z toho jsme si odnesla takovou úchylku, že svoje oblečení naopak do kufru házím, jak mi přijde pod ruce, pak nikdy nevím kde co mám, pokud jedeme autem, tak co se nevejde, narvu do jedný igelitky, no na recepci na mě koukají občas divně, když jdu s igelitkou. štve mě to, to jo, že se v tom pak nevyznám, ale všechno lepší, než miliarda pytlíků
tohle dělala naše babi, ale tolik vrstev neměla, nejlepší bylo, když nám v NDR nakoupila oblečení a pak to schovávavala v pytlíku proložené mýdly, to nešlo ani vyprat-ten smrad a pravidelně jsme to dostali, když nám to bylo těsné, protože to šetřila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.14 22:52
@berushkacz píše:
Tak to je mazec
netuším, ale dělá to furt, její skříň je stále jeden pytlík vedle druhého..max 2 trika v jednom pytlíku, v některých 2, a v ěkterých jedno, netuším, podle čeho to určuje, ale je, nebo tedy u mých triček to bylo pokaždý stejný…pokaždý jsem věděla, že jedno zelený triko bude v pytlíku společně s jedním modrým(jako konkrétní kusy). ona je jinak celkem normální, rozumná, aktivní čerstvá důchodkyně, co ráda cestuje, cvičí, dbá na zdravou stravu, je abstinentka, nekuřačka(kouřila, než se mnou otěhotněla, pak navždy přestala). jen je přehnaně čistotná, a systematická. jo ještě jedna věc, která ostatním byla k smíchu, když mě někdy viděla, že jsem dveře chytila mimo kliku, tak šla, a inkriminovaný místo otřela hadříkem, samozřejmě za zvukového doprovodu, jestli si nejsem schopná zapamatovat, že dveře se chytají za kliku 
jo a super věc, sbírala jsme kinder figurky, stejně jako mí vrstevníci, oni to měli v krabicích, já vyskládané na poličce, a 1 za týden jsem musela všech cca 300 pidifigurek sundat, otřít poličku, omýt figurky, a naskládat je tam zpátky. půl hodina zábavy. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.14 22:55
@kozisek Je to mela nase babicka taky nakoupila nam veci a povleceni a fakt krasne a videla jsem ho kdyz mi bylo 9 a ona ho skovala do skrine az do nej dorostu ve 13 jsem pochopila ze uz ho asi nikdy neuvidim. Dnes je mi 27 a vim ze uz ve 13 jsem babicku odhadla spravne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.14 22:55
@ulice píše:
Tak držím pěsti ať ti ta pětka vyjde
díky, zatím je 3. na cestě, a další 2 se odkládají na neurčito, min za 7 let
@Popokatepetla píše:
@slavuska1 tak teď jsem si poprskala monitor
ne, ona to má doma v pytlících, takový průhledný..ale ne ty normální na pečivo, takový ty silnější, nevím jak to popsat, už jsou letitý. @kozisek jo, mejdla, na ty jsem zapomněla, v každý skříni 4 mejdla
ale to prý pomáhá proti molům, jako prevence, tak o tom jediném uvažuju, že to budu dělat jako ona
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.14 23:00
@Eliskaxox píše:
@slavuska1 Ty jo mam chut za tebou dojet a obejmout te
díky, ale v pohodě, te´d už se tomu jenom směju, máma je jinak celkem fajn.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.14 23:00
@slavuska1 jedno do skříně, ale ne několik na polici…a jak to bolelo, když mi spadlo na nohu, to byla taková masivní a „voňavá“ v koupelně zase x kusů s jelenem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
quassa
5.7.14 23:07
Jíst pokud možno u stolu, chodit spát v přibližně stejný čas každý den naučit dítko po sobě aspoň trošku uklidit (naházet vysypané kostky zpátky do krabice, atd.).
- Citovat
- Upravit
5.7.14 23:10
@kozisek píše:
@slavuska1 jedno do skříně, ale ne několik na polici…a jak to bolelo, když mi spadlo na nohu, to byla taková masivní a „voňavá“
tak máti je měla ve skříni..ale zato v koupelně má 3 poličky, na kterých má vyskládané šampony a sprcháče některé tak 10 let po expiraci, ne-li víc jsme to asi 2 krát v životě omylem shodila, to je jako domino, a to bylo panečku hromobití, jak to padalo
a ještě k tomu oblečení, já zase dostávala všechno o 3 čísla větší, ať to unosím, a nemusí se za půl roku kupovat nové
to se ovšem přiznám, že dělám u oblečení pro děti taky, radši vezmu o číslo větší, ať to vydrží, a pořádně to unosí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.14 23:39
Hned musím holkám vytáhnout vodovky Nerada bych, aby si do dospělosti pamatovaly, jak jsem jim je nechtěla dát do ruky.
Jinak se u nás doma prasí všude. Hlavní jídla se jedí u stolu, jinak kdekoli včetně postele. Zmrzlina rozpatlaná po sedačce (sedačka je naštěstí omyvatelná), všude nadrobeno. Na zdi v obýváku máme Picassa, v jídelně banán, hračky roztahané po celém domě. Jsem bordelář a nestydím se za to. Kolikrát i manžel má připomínky. Moje mamka byla taky extrémně pořádná. Teď už ji to docela přešlo, ale u nás doma padá vždy do mdlob. Když jsem byla malá, pořád lezla po bytě s vysavačem, leštila stůl Ironem, všechno se lesklo. Asi mě to odradilo. Bratr je po ní, ale u mě se to fakt minulo účinkem, takže u nás se bordel prostě dělat může a nijak zvlášť mi to nevadí. Třeba to mým dětem bude odporné a zase z nich budou pedanti. Zatím tomu ale nic nenasvědčuje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.7.14 00:31
@Komediantka 1 určitá pravidla ano.. Taky jíme u stolu..žádné běhání s jídlem v ruce nebo naháněním se lžičkou.. od toho stůl je. Kreslí se jen na papír..ale kde ten papír je, už je různé.
Před večerníčkem musí být hračky uklizené, jinak je výhrůžka že nebude večerníček.
Kdo nedojedl oběd, nemá na něj v bříšku místo, nemá místo ani na mlsku.
Po příchodu z venku se napřed myjí ruce, pak běžíme za hračkami.
Hračky nepatří na zem do kuchyně (bojím se abych jednou neupadla a nevylila horké hrajícímu se dítěti na hlavu)..
Jsou pravidla, která mají svůj smysl, patří k nějakému řádu.. U všeho jsou občas výjimky.. Ale musí se tak nějak s citem, selským rozumem.. Moc nad tím nepřemýšlej, řiď se citem i rozumem a vytvoříš určitě pro dítě srozumitelné a láskyplné prostředí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.7.14 07:19
Mě to zase takovým pedanstvím ani obsedancí nezavání - i když oblečení do skříní netřídím podle barev, ale podle druhů, v tom se děti vyznají líp.
Jsem zase „postižená“ opačně, vyrostli jsme v bordelu, neměli jsme ani svoji vlastní skříň, prádlo jsme tahali rovnou z koše nebo v horším případě ze šňůry na dvoře, ze sušáku v zimě, všude a ve vším bordel a chaos, zakopávali jsme o hračky, žádný řád, na zemi drobky i několik dní - matka rozhodně nevysávala a nevytírala denně, jak jsme vyrostli, chtěla to po nás, ale protože neuměla dát řád pravidelnému střídání(formou nějaké tabulky, byly jsme 4 děti),tak jsme se pořád jen hádali, kdo nebude vysávat nebo vytírat..Mám 3 děti a chci žít v bytě, ne v chlívku, takže určitá pravidla máme..Chlap je ze 3 dětí a oni ta pravidla měli, takže jsme se hodně inspirovali tam - nebránila jsem se převzetí, sama jsem neměla vzor.
Jídlo se u nás nekompromisně jí u stolu, respektovat to musí i dvouletá, je k tomu vedená od začátku, je jasné, že když někdy uteče z rohlíkem nebo sušenkou, tomu nezabráním, ale hned musí vzít lopatku a smetáček a aspoň náznakem to zamést..Denně odpoledne nebo k večeru vysávám, vytírám dvakrát týdně.
Na hraní je pokojíček a starší děti(8 a 5,5) to respektují. Nemají s tím problém..Pokud si rozestaví nějakou stavbu z Lega nebo SEvy, jsou ven a potom se chtějí vrátit stavět, nemusí to uklízet, je to jejich soukromí a tam případné návtěvy nemají co dělat. Dvouletá má hračky v kuchyni spojené s obývákem(i starší to tak dřív měli),než se odchází z domu, za mojí pomoci uklidíme.
Prádlo dětí většinou nežehlím(nemá to smysl, celý den lítají venku, jsou špinaví, opravdu nemusí být nažehlení),ale ze sušáku skládám, oni si tu uklízí do skříně, kde určitý systém je - oblečení na ven(toho je nejvíc a rozhodně to nejsou poděděné hadry),pár kousků slušného oblečení, třídíme podle druhu, skříně mají velké a hluboké, takže nijak zvlášť neuklízíme nesezonní oblečení, prostě máme momentálně zimní vzadu a vpředu letní.
Starší děti se podílí na úklidu(pravidelně se střídají) a pomáhají i s velkým úklidem - když na nás vyjde jednou měsíčně, střídavě denně zametou schody, já dvakrát týdně setřu..Za tuto výpomoc dostávají drobné navíc.
Knížky nejsou hračky a tak se s nimi od počátku zachází. Uklízí se do knihovny, repolera do krabice. Ale neexistuje, aby si s nimi děti stavěly třeba domečky pro panenky(jako jsme to mohly my, ale jelikož nám matka neměla čas číst, tak jsme z nich nedostaly žádnou kulturní hodnotu)..I dvouletá musí s knížkou sedět, buď jí předčítám já, tatínek nebo nejstarší a potom ví, kam to má uklidit..Ostatní hračky můžou používat dle své fantazie a dohromady, ale potom přiměřeně roztřídit(nádobíčko pro panenky, stavebnice, gumová zvířátka, koleje, chaos v tom prostě není).
Malůvky na zdi máme taky, i když vedeme od začátku k malování na papír nebo tabuli, to se nedá uhlídat, vědu z toho neděláme, až se dokopeme k malování bytu, vyřeší se to. Stejně tak neděláme vědu z kapky kečupu na stropě, která se povedla jednomu ze starších dětí, když si chtělo stříknout z plné natlakované krabičky.
Tuto svobodu, kterou zakladatelka popisuje, rády dávají maminky prvního dítěte(taky jsem byla tolerantnější),ale jak přibyde druhé, třetí, případně další dítko, s takovým přístupem bychom tu brzy měli nekontrolovatelný svinčík..A to se taky považuju za bordeláře, taky mě nerozhází roznošené oblečení v pokojíčku nebo v ložnici přes židli, krabice s neroztříděnou dokumentací atd.
Upřímně, nemám moc ráda návštěvy s malými dětmi, zvlášť, pokud se jedná o první nebo druhé dítko - ty většinou nejsou zvyklé sedět a se sušenkou nebo jídlem jdou bez rozpaků do pokojíčku a prasí po celém bytě, což mi vadí..Jak se za nimi zavřou dveře, tak musím vysát..A taky nejsou od malinka vedeny pomoct návštěvě uklízet rozházené hračky a hry - které z velké části rozházely ony, protože moje děti ví, že než si něco vytáhnou, musí první uklidit(platí hlavně u her, s hračkami si hrají podle fantazie, ale ve finále uklízí)..A taky mým dětem nejsou jejich hračky vzácné..Takže s kamarádkami, které mají děti vě věku nejmladší dcery, se setkáváme výhradně na hřištích, domů je nezvu, nemám potřebu a taky nemám potřebu chodit někam na návštěvy.
Je důležité najít tu „přiměřenou míru“, vyrostla jsem v bordelu a taky jsem se necítila jako doma..Určitá pravidla by měla být..„Svoboda“,kterou jsou ochotny dát většinou prvomaminky, by se mi velmi rychle „přejedla“ a přerostla přes hlavu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
