Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ano, ptám se co vlastně již je a není ve vztahu k dítěti diktátorství a pedanství, zda jste se s tím některá z maminek setkala a co si o tom myslíte?
Proč se tak ptám? Mám zafixováno od malinka, že jsem musela jíst vždy u stolu s talířkem, prostíráním a podšálkem na čaj popřípadě skleničkou. Neexistovalo, že by jsem někdy jedla nebo pila jinde než v uvedeném prostoru. Nikdy jsem si nesměla malovat jinde než v dětském pokojíčku u stolu a musela jsem mít pod papírem na kterém jsme kreslila noviny, aby v případě nehody to neodnesl stůl. Hrát jsem si musela zásadně jen v pokojíčku, neexistovalo si vzít hračku do obýváku. V obýváku jsem musela způsobně sedět a koukat se na televizi. Každý den jsem musela udržovat pořádek v pokojíčku tj. uklízet hračky, luxovat a utírat prach. Prádlo srovnané v komínkách a dle barev. Knihy roztříděné od nevětší po nejmenší dle žánrů a titulů…víte, nikdy jsem se necítila jako doma, pořád jsem musela dávat pozor, aby jsem něco nerozbila…zanedlouho se nám narodí naše princeznička a mě se hlavou honí spousta věcí…nerada by jsem, aby se cítila jako já, chci jí dát volnost ale také by jsem nerada, aby mě to přerostlo přes hlavu.Je mě naprosto jasné, že nehodám se neubráním a také nechci, aby se má holčička bála šlánout mimo ohraničený prostor..Proto zakládám tohle téma, aby jsem se od jiných zkušených maminek dozvěděla co vlastně je ještě v mezích normy a co není. Zda se dá svízelným situacím předcházet i za cenu toho, že moje dítě si nebude připadat jako v kriminále nebo někde na návštěvě. Takže pište své poznatky, návrhy, vtipné i nevtipné situace, dojmy…
Děkuji ![]()
V mezích normy je všechno, co bude vyhovovat tobě. Někoho by z knížek a oblečení srovnaných dle barev hráblo, u někoho je to normální. To si musíš stanovit sama. Ale taková běžná pravidla - jíst u stolu, uklidit si hračky, chodit pravidelně včas spát…taková běžná pravidla jsou pro tebe i proto dítě užitečná.
Jaký si to uděláš, takový to tvoje dítě bude mít…pouč se z výchovy rodičů a dítěti nedělej to, co iritovalo tebe. beztak budeš dělat zas jiný kraviny
![]()
@marrlinka píše:
Jaký si to uděláš, takový to tvoje dítě bude mít…pouč se z výchovy rodičů a dítěti nedělej to, co iritovalo tebe. beztak budeš dělat zas jiný kraviny![]()
Ty jo, věřím že to má své výhody mýt takhle pěkně vychované dítě, ale připomíná mi to všemi obávanou vojenskou internátní školu.
Děti musí vědět že si po sobě mají uklízet, nebo že se jí u stolu, to ano, ale to co píšeš je podle mě moc, ale podle někoho jiného samozřejmě běžný standart. Každá to máme nastavené jinak, a je jen na tobě jak to své dcerušce nastavíš.
Já se vždy řídím tím že nechci dělat to co sem u našich nesnášela, někdy to ale nejde ![]()
Použij selský rozum a svojí intuici, dělej to tak jak to cítíš správně a bude to dobrý. Já jsem celkem benevolentní, ale jídlo u stolečku by mělo být, tam ať si to zaprasí jak je jí libo a s rostoucím věkem jí kreslení a podobné aktivity pakuju z obýváku ![]()
Tyjo a jak to vaši dělali když jsi byla male batole? Jak tak koukam na sveho syna, nevim jak bych ho k něčemu takovemu přinutila.
jako jo, děti potřebují hranice, ale ne extrém. Je to na tobě, jak to nastavíš
@Komediantka 1
Hlavně - gratuluji k mimču
Zbytek asi takhle - jsem na pořádek magor, fakt. Manžel mi říká „Moniko“ - dle seriálu Přátelé
Ale - moje dítě jí oběd sice u stolu, ale svačinky zrovna tam, kde ho popadne hlad. Maluje kde ho zrovna napadne. Hračky jsou neustále po celém domě. Samozřejmě ví, že když jde spát musí je uklidit, ví, že když je na návštěvě, musí si sundat boty…ale upřímně - u nás to neřeším. Sice mě občas berou mdloby, když vidím, jak na čerstvě setřenou podlahu maluje panáka na skákání, ale přežiju to. Druhý den bych stírala tak jako tak, nemá cenu se u toho rozčilovat a stresovat sebe a dítě. Užij si s ním jeho dětství ![]()
@misicka 149 píše:
Ty jo, věřím že to má své výhody mýt takhle pěkně vychované dítě, ale připomíná mi to všemi obávanou vojenskou internátní školu.Děti musí vědět že si po sobě mají uklízet, nebo že se jí u stolu, to ano, ale to co píšeš je podle mě moc, ale podle někoho jiného samozřejmě běžný standart. Každá to máme nastavené jinak, a je jen na tobě jak to své dcerušce nastavíš.
Já se vždy řídím tím že nechci dělat to co sem u našich nesnášela, někdy to ale nejde
Tuším, že umývat se pak zvládala už i sama. Jinak souhlas.
No, to je zajímavý téma. já vyrůstala v podobném prostředí, jídlo nikdy jinde než u stolu, bez výjimek, máti jedla v křesle, a mě nutila u stolu, že jsem „prase“. malování vodovkama u nás neexistovalo, jen pastelkama, a u stolu, všechno nalajnovaný. nejvíc mě štvalo, že nemám sourozence, byla jsme jen já a máma, takže nebylo na koho něco svést, postě když jsem něco podělala, bylo do očí bijící, že jsem to byla já
upřímně řečeno, jak jsem začala bydlet ve svém, tak mám problém jíst právě u stolu, prostě mě to nutí, na gauč, s talířem v ruce, až takový mám k tomu stolu odpor. občas se přemůžu kvůli dětem. oni musí jíst většinou u stolu, ale sem tam jim dám jídlo i na gauč k televizi, takový kompromis. ale obecně, pořádek, a tak, mám pocit, že mám ty otěže až moc povolené, snažím se dělat všechno přesně naopak, než bylo u nás, mámu mám moc ráda, ale ten systém její mě štval, neskutečně ![]()
Demokracie je prezitek, mily Morrisi
(citace z animaku Madagaskar) u nas doma byla volnejsi moralka, ale jidlo bylo zasadne u stolu a snazim se to tak praktikovat i s dcerou, ted ma zrovna patlaci obdobi a je to k zblazneni a mavic si myslim, ze to rodinu sdruzuje. Pokojik jsme taky meli primarne na hrani, ale blbli jsme s brachou vsude. Jako snazim se dodrzovat urcita pravidla, ale co snese jeden druhy uz ne, treba kamaradka povolila detem kreslit na zed, jednou se pry vymaluje, nebo bude vzpominka na jejich prvni kresbicky a druha kdyz to videla malem omdlela
. A ja uvidim casem, jak to bude, dcerka je malinka. Neboj, spolehni se predevsim na svuj instinkt.
Tohle má každý nastaveno asi trochu jinak… U nás doma se jí u stolu v kuchyni, hračky se uklízí před tím, než se odchází z domu a večer před spaním. Hraje se tak nějak rozumně všude, jen v kuchyni ne, je mrňavá, to je u nás pravidlo. Stůl máme takový, aby se dal snadno udržovat, takže zvládne i nějaký ten čmrkanec, stejně si ho děti čistí samy (když byly malinké a pomalovaly ho záměrně jako zábavu, musely si to vydrhnout, aby si pamatovaly, že se to nedělá). Ve skříních jsou komínky, akorát manžel je nezvládá:-) O knížky se staráme hezky, protože je máme rádi. Myslím, že to nepřeháníme, ale určitá pravidla musí být, abychom si neničili naše věci a taky aby nám všem bylo doma dobře.
@Komediantka 1 Ahoj
já mám teprve 5měsíčního syna, takže úplně praxi ještě nemám. Každopádně si myslím, že je to hrozně o rodičích. Tví rodiče nejspíš byli spořádaní, měli ve všem systém, sami udržovali pečlivý pořádek a řád a režim byl jejich kámoš a chtěli to přirozeně i po tobě. Záleží ale jen na tobě, jaká budeš matka
to, že má dítě oblečení podle barev z něj šťastné dítě nedělá
Nic se nemá přehánět. Podle mě je zdravé po dítěti chtít, aby se učilo udržovat si pořádek, já třeba budu dbát na to, že se jí jídlo v kuchyni, ale svačinu si vzít do obýváku - proč ne? taky tu jíme. Prostě - co dělám já, chci, aby dělalo i dítě. Co nemám ráda a nedělám to ani já, budu chtít i po něm, aby to nedělalo. Vše je také na domluvě a sama uvidíš…
Ale - můj táta taky nesnášel, když jsme jedli v obýváku. Fakt, člověk se bál si tam vzít i blbou tatranku, opravdu
Ale co jsem z toho měla? Přišlo mi to stupidní „nařízení“, které mě stejně nevychovalo a dělám si to teď ve svém vlastním bytě jak uznám za vhodné a spíš jsme se tomu jeho „pedantství“ v dobrém smáli.. ![]()
Hele to jidlo u stolu je dobra vec az na ty podsalky
kdyz vidim jak svagrova nahani syna po byte aby ji aspon neco snedl tak me jima hruza. Mimochodem kdyz je u mamky na hlidani tak dostane jen co sni u stolu, jedno jidlo nedoji a pak ma takovy hlad ze si rad u stolu posedi. Jinak neznam dite co by si hralo do 7 let v pokoji, vzdy hracky vytahane po celem obyvaku. Co kdyz se mu povede neco skveleho, jako z ovladace, auticka a sklenky (ukradnute
udelat treba vez, to preci mamka musi hned videt
a pak vzdy pred veceri spolecny uklid, do krabice v rohu do pokojiku. A kdyz bude starsi tak uklid v pokoji ano ale kominky a dle barev a knizky dle abecedy? Tak to je moc
@suik píše:
Tyjo a jak to vaši dělali když jsi byla male batole? Jak tak koukam na sveho syna, nevim jak bych ho k něčemu takovemu přinutila.jako jo, děti potřebují hranice, ale ne extrém. Je to na tobě, jak to nastavíš
Prý jsem byla hodné a poslušné dítě
měli mě pořád na očích a když mamka potřebovala vařit, nebo pověsit prádlo a jiné věci, šoupla mě do ohrádky, aby jsem něco nezaprasila…