Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
Co jste dětem provedli? :)
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.9.10 11:22
makina píše:
S Klárkou jsem dělala kraviny ve vaně a ona mi v ní spadla a rozsekla si bradu na tři stehy.
Petulce jsem zkracovala vzadu vlasy a střihla jsem ji do zad.
Manžel nesl sotva roční Petku ze schodů a spadnul s ní, ona dobrý, on vymknutý kotník
AUUU!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.10 12:08
Terrad píše:makina píše:AUUU!
S Klárkou jsem dělala kraviny ve vaně a ona mi v ní spadla a rozsekla si bradu na tři stehy.
Petulce jsem zkracovala vzadu vlasy a střihla jsem ji do zad.
Manžel nesl sotva roční Petku ze schodů a spadnul s ní, ona dobrý, on vymknutý kotník
auauauauauauauau 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.10.10 21:16
makina píše:
S Klárkou jsem dělala kraviny ve vaně a ona mi v ní spadla a rozsekla si bradu na tři stehy.
Petulce jsem zkracovala vzadu vlasy a střihla jsem ji do zad.
Manžel nesl sotva roční Petku ze schodů a spadnul s ní, ona dobrý, on vymknutý kotník
Ou, to je nemilé… hlavně, že všechno dobrý, konec dobrej … 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.10.10 21:23
Teda, nevím jestli se mám smát, nebo mít husí kůži. Já jsem klečela na zemi, na klíně oblíkala 10timěsíčnímu nejstaršímu bundu. Kolem pobíhaly dvě větší děti. Zapnula jsem mu bundu, postavila ho na zem, říkám „běž“ a pustila jsem ho 
. No nešel, havaroval 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.10.10 21:49
marcelka88 píše:makina píše:Ou, to je nemilé… hlavně, že všechno dobrý, konec dobrej …
S Klárkou jsem dělala kraviny ve vaně a ona mi v ní spadla a rozsekla si bradu na tři stehy.
Petulce jsem zkracovala vzadu vlasy a střihla jsem ji do zad.
Manžel nesl sotva roční Petku ze schodů a spadnul s ní, ona dobrý, on vymknutý kotník
Ale to zase jo… Klárka má jizvičku dole, není vidět, mazali jsme ji 50 ochranným faktorem.
Petulka útok mými profesionálními kadeřnickými nůžkami přežila bez jizvy.
Manžel kotník rozdýchal a zvládnul následující týden aj nějakou tu procházku lesem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.10.10 21:56
Teodora píše:
Teda, nevím jestli se mám smát, nebo mít husí kůži. Já jsem klečela na zemi, na klíně oblíkala 10timěsíčnímu nejstaršímu bundu. Kolem pobíhaly dvě větší děti. Zapnula jsem mu bundu, postavila ho na zem, říkám „běž“ a pustila jsem ho
Tak přítel to měl naopak. Moji synovci jsou rok od Lukyho, takže když Luky teprve začínal obcházet nábytek, tak oni už s přehledem chodili. No, přítel zblbnutý tím našim odmítal jedno z dvojčat pustit, aby neupadlo a malý Peťulka z toho dostal záchvat vzteku až se vyškubl a stejně sebou o tu zem flákl
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.10.10 21:56
Na grilovačce s kamarády jsem Myšáka svěřila drahoušovi, který postával a bavil se v debatním kroužku. Postavil si ho mezi nohy, aby mu neutekl a bavil se dál. Jen co se otočím, tak řev, Myšák samosebou chtěl utéct, táta mu místo toho, aby ho chytl jak se za ním otáčel podrazil nohu a Myšák sebou fláknul na betonový chodníček, takže měl sedřené čelo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.10.10 22:23
NO, mi dneska do smíchu moc nebylo. Seděla jsem na zemi, Kačulinku v náručí, chtěla jsme se zvednout, už jsem klečela na 1 koleni a druhou na chodidle, ona se prohnula dozadu, škubla sebou a vysmekla se mi. Pád teda rovnou na hlavu - a vypadalo to,že na temeno 
Valily jsme s holkama na chíru, naštěstí vše OK: tam, se jí začala dělat modřinka na rohu čela (už zmizela)a rtg OK. pak už byly i vidět , že reakce jsou OK… sledovala odkud jí zní mobil, hledala ho očima… no, ouzko mi teda bylo fest.
Manžel pak doma prohlásil, jestli kterou z nás (myšleno mě a Kity )má zabít 
a po vysvětlení, že je vše OK dodal s úsměvem „Tak už ani malá není normální ale padlá na hlavu.“
Dodám jen, že ta starší jako mimčo to vzala po hlavě z přebalováku (ex ji přebaloval) a loni si po držkopádu z kola vylámala zuby a ležela 3 dny na JIP.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.10 20:36
Dneska jsem dostala email od známé, při kterém jsem brečela smíchy a patří do této diskuze, ale nevím jestli se to opravdu někdy stalo, ale věřím, že určitě ano 
:
Jednou, to byly děti opravdu malé, jsem si pěkně naběhla. Ráno mi manžel oznámil, že přijde z práce dřív,protože se u nás po poledni zastaví jeho šéf.
ŠÉF??? Nastala mela. Vygruntovala jsem celý byt, všechno muselo být v pořádku. Nikde ani smítko. O šéfovi bylo známo, že je to pedant a neodpustí žádnou chybu. A taky jsem se chtěla vytáhnout…Zápolení s hadrem připomínalo desinfekční maratón, na sporáku syčela voda na domácí knedlíky a v kastrolu se tetelily ptáčci. Děti až těsně před obědem dostaly gala oblečky a v jídelních sesličkách, vypadaly jako andílci. Ovšem jen do té doby, než jim začala být dlouhá chvíle a ony se začaly hlasitým vřískotem a mlácením lžiček do stolečků dožadovat svého papůů.
Knedlíky potřebovaly ještě nějakou tu minutku k dokonalosti, když v tom se ozval u dveří zvonek.
V poklusu jsem loktem otevřela dveře a v domnění, že je to manžel, houkla přes rameno:
„Vyzout a uklidit boty! Já to po tobě, ty dobytku, uklízet nebudu.“
Kmitala jsem po kuchyni za vydatného řevu hladových ratolestí, když mi padl pohled na postavu stojící ve dveřích. Nebyl to manžel, ale starší elegantní pán v obleku.
„Mladá paní, jmenuji se Dvořák a mám zde počkat na vašeho pana manžela.“ Polilo mě horko a honem mě nic vtipného nenapadlo. V obličeji rudá jako rajče jsem se omlouvala. Pan Dvořák jen mávl rukou a doporučil mi nakrmit dítka, než zboří barák. Jako správná paní domu jsem nabídla oběd i hostu, a ten se slovy, že domácím ptáčkům neodolá, pozvání ke stolu přijal.
Já byla tak vystresovaná ze šéfa i řvoucích dětí, že jsem asi úplně vypnula mozek a dělala vše automaticky. Až po nějaké době mi přišlo divné, proč šéf tak vytřeštěně zírá do talíře a nejí. Já v první chvíli vůbec nic závadného na jeho porci nenašla. Ale hned v té druhé chvíli, kdy mi zřejmě opět myšlení naskočilo, bych byla nejradši na druhém konci světa. Zmohla jsem se jenom na to stát a tupě zírat na stůl před šéfa. Před sebou měl rozprostřené gumové omyvatelné prostírání s kačenkou, na něm místo příboru lžíci a na talíři dokonale pokrájené knedlíky i maso, a to celé rozhňahňané v omáčce. Přesně jako děti ve svých stoličkách.
Když mi stud dovolil zvednout oči k panu „Nejvyššímu“, byl v obličeji rudý jako rak od zadržovaného smíchu. Nakonec se tak rozchechtal, až mu tekly slzy. Když jsem se mu sápala po talíři, abych vše napravila a dala mu novou porci oběda, odmítl. Tou polévkovou lžící tu „šlichtu“ snědl a ještě zdvořile poděkoval.
Když přišel manžel z práce, šéf neřekl o tom, co prožil, ani slovo. Já mu to vyprávěla, až když návštěva odešla. Seděl u stolu a přemýšlel s hlavou v dlaních, jaký asi bude mít na výpovědi uvedený důvod. A já už viděla miláčka ve frontě na pracovním úřadě a mě s dětmi žebrající u kostela.
Celá historka se samozřejmě roznesla po firmě a následně po všech stavbách v širokém okolí. Šéf prý to líčil na poradě takhle:
„Zazvoním, otevřou se dveře a než stačím pozdravit, už jsem dobytek. Řev mi drásal uši, ale vůně oběda mě donutila zůstat a neprásknout za sebou dveřmi. Když se všechno vysvětlilo s tím, že dobytek nejsem já, ale Martin, přijal jsem pozvání na oběd. Chlapi, já myslel, že je po mně, když jsem dostal dětský prostírání - asi abych paní domu neupatlal ubrus -polívkovou lžíci - nejspíš abych si příborem neublížil - a vrcholem všeho byl umělý talířek s předkrájeným obědem. Fakt jsem chvíli čekal, že dostanu plínu pod krk, abych si neumazal sako, a že mě tou lžící i nakrmí. Ještě že se všechno včas vysvětlilo, jinak bych dostal dudana a skončil bych v posteli jako ty děcka. Proto bacha, až půjdete k Martinovi! Vyzout už před vchodem a ničemu se nedivit!“
Je fakt, že si dlouho chlapi ze stavby - když u nás obědvali, neodpustili narážky typu:
Můžu jíst sám, nebo mě nakrmíš?
Hele, chlapi, už jsem velkej, dostal jsem příbor!
Prostírání s kačenkou by nebylo?
A už od dveří řvali: „Já vím, jsem dobytek a mám si uklidit boty!“
Přesto na vyzouvání návštěv trvám, i když už je nenazývám dobytkem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.10 21:16
janak88, díky za článek, už jsem ho četla, ale asi vymazala a pak už nenašla I kdyby se to nestalo, tak geniální ten, kdo by to vymyslel 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.10 22:34
Kakika píše:
janak88, díky za článek, už jsem ho četla, ale asi vymazala a pak už nenašla
Mně se to zdá celkem reálné , já někdy v autě volám „dívej vláček“ i když děti nevezu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.10 22:50
Teodora píše:Kakika píše:Mně se to zdá celkem reálné
janak88, díky za článek, už jsem ho četla, ale asi vymazala a pak už nenašla
Tuhle jsem šla se svým o rok starším bráchou naproti do zeleniny. Malého mi hlídala mamka. A jdeme, on povídá a já ho přeruším a říkám, podívej, to je hezký pejsek (fakt se mi líbil) a úplně automaticky…a jak dělá pejsek? A brácha pohotově haf haf má dvouletá dvojčata, takže mě chápe 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.10 14:57
Teď jsem si vzpomněla…
Když jsem malýmu poprvý stříhala nehtíčky, tak jsem ho střihla…tak jsem se bála, že se mi asi klepaly ruce a najednou krev, ale asi nic vážnýho, protože spokojeně chrupkal dál.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zvětšená nosní mandle u školkového dítěte
- 26.05.26
- Anonymní
Homeopatická podpora během IVF
- 20.05.26
- Anonymní
Jak urychlit hojení po operaci nosní mandle?
- 20.05.26
- Anonymní
