Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
Roky fakt roky, jsem skákala na kulaté kanály
když byl někde na chodníku. A bylo mi jedno, že trápčím ze strany na stranu. Na SPZ vyhledávám 77. Dřív na to byly lepší značky. Knoflíky, zipy na peřině musím mít nahoře. Většinu obcesi jsem odbourala, ale přeci mi zůstalo něco zásadního. Když jsem byla dlouhodobě nemocná, těhotná a pod. Při každé kontrole, která dopadla dobře mám nutkání si vzít na sebe, to samé pro štěstí. A naopak, oblečení, které jsem měla při špatných zprávách, už si nebrat.
Něco už bylo vyjmenováno (peřiny), ale u mě je to např. zarovnávání knížek (i v knihkupectví, v knihovně a na návštěvách). A vždy začínám levou nohou - nasazování ponožek, bot, nohavic… když jsem při oblékání zamýšlená a nemůžu si pak vzpomenout jakou nohou jsem začala, raději si zase svléknu.
@lachtanice86 píše:Žvýkačky rovnám taky.
Já jich mám. Třeba lžice v priborniku musí být v sobě, vše musím mít srovnané na hrany přesně. A třeba v obchodě u pokladny rovnam žvýkačky v krabičkách.
@Burj Chalifa píše:
nesnesu promáčklá volná místa na platíčcích léků.Okamžitě odstřihuji.
Kontrola žehličky, zda je vytažena ze zásuvky.Ráno už raději vůbec nežehlím…
Já pro jistotu nezehlim vůbec
a to s těma lekama dělá manžel a nejvíc ho naštve, když odejdeme z domu a já se nevinně zeptám „Zamknul jsi?“ Vždy se chudák vrátí zkontrolovat. ![]()
Toaletní papír. Vždycky musí být tak, aby ta odmotaná strana vicela v prostoru, aby se nešmatalo po zdi. Otočím to i u kámošky, která má tuto obsesi opačnou.
Jinak peřina - zip, knoflíky u noh a nesmí se dotýkat země. To aby po ní nemohli vylézt ti pavouci.
Počítám na přejezdech vagóny a prý když sem byla malá, tak jsem nutila naše čekat u přejezdu na vlak. Nepamatuju si to, ale toto nutkání ve mně je i teď.
Když jsem chodila do školy, tak byl dlouhý chodník, kde byly příčné praskliny. Musela jsem štělovat krok, abych prasklinu vždycky překročila. No a dělám to i těď, po 25 letech.
já mám úchylku na zavírání dveří od vchodu a výtahu.nějak mi děla dobře to sledovat
ale odbouravám to a neotáčím se, jen si to představím
jsme tu všichni pošahaní neurotici
![]()
Vozím v autě hromadu věcí, co kdyby náhodou…že jo. Mám tam deku, troje boty, batoh s oblečením, svíčky, hodně různého trvanlivého jídla (sušenky, chipsy), pití, spacák, pár lahví alkoholu atd…
Je fakt že jsem cestovatel a chatař a občas se nečekaně vyvrbí akce v přírodě, ale to tak 10× za rok a většinou na jednu noc, s tím arzenálem co vozím v autě bych bez problémů přežila týden uvězněná v závěji.
Mám tendenci tento systém zdokonalovat a auto různě dovybavovat, naštěstí je to jen kombík a já mám ještě zbytky sebereflexe, jinak už bych si musela koupit dodávku. Ale stejně je to můj sen, žít v karavanu na trvalo....... ![]()
@alisekR píše:
Roky fakt roky, jsem skákala na kulaté kanálykdyž byl někde na chodníku. A bylo mi jedno, že trápčím ze strany na stranu. Na SPZ vyhledávám 77. Dřív na to byly lepší značky. Knoflíky, zipy na peřině musím mít nahoře. Většinu obcesi jsem odbourala, ale přeci mi zůstalo něco zásadního. Když jsem byla dlouhodobě nemocná, těhotná a pod. Při každé kontrole, která dopadla dobře mám nutkání si vzít na sebe, to samé pro štěstí. A naopak, oblečení, které jsem měla při špatných zprávách, už si nebrat.
Tak ja se kanalum vyhybam jak cert krize. Predstava, ze na nej slapnu. Brrrr
![]()
Mam taky spousty uchylek
aperina jedine knofliky u nohou.
Nemam rada v byte zavrene dvere v jednotlivych mistnostech.
Vzdy si sedam tak, abych nebyla zady ke dverim. To me uplne desi.
V buse mam rada svoje misto
![]()
@Big boss píše:
Vozím v autě hromadu věcí, co kdyby náhodou…že jo. Mám tam deku, troje boty, batoh s oblečením, svíčky, hodně různého trvanlivého jídla (sušenky, chipsy), pití, spacák, pár lahví alkoholu atd…
Je fakt že jsem cestovatel a chatař a občas se nečekaně vyvrbí akce v přírodě, ale to tak 10× za rok a většinou na jednu noc, s tím arzenálem co vozím v autě bych bez problémů přežila týden uvězněná v závěji.
Mám tendenci tento systém zdokonalovat a auto různě dovybavovat, naštěstí je to jen kombík a já mám ještě zbytky sebereflexe, jinak už bych si musela koupit dodávku. Ale stejně je to můj sen, žít v karavanu na trvalo.......
@Jaa-aa píše:
Tak ja se kanalum vyhybam jak cert krize. Predstava, ze na nej slapnu. Brrrr![]()
![]()
Mam taky spousty uchylek
![]()
aperina jedine knofliky u nohou.
Nemam rada v byte zavrene dvere v jednotlivych mistnostech.
Vzdy si sedam tak, abych nebyla zady ke dverim. To me uplne desi.
V buse mam rada svoje misto![]()
U mě to vzniklo podle mě z toho, že někdy někdo vymyslel, že kulaté kanály nosí štěstí. Hranaté smůlu ![]()
@alisekR píše:
U mě to vzniklo podle mě z toho, že někdy někdo vymyslel, že kulaté kanály nosí štěstí. Hranaté smůlu
Fakt?
me jako diteti rikali nestoupej na kanaly nebo jima propadnes a uz te nikdo nikdy nenajde…a ve me to zpusobilo uplne hruzu a nikdy bych na kanal nestoupla.
![]()
@aiwwa píše:
Já pro jistotu nezehlim vůbeca to s těma lekama dělá manžel a nejvíc ho naštve, když odejdeme z domu a já se nevinně zeptám „Zamknul jsi?“ Vždy se chudák vrátí zkontrolovat.
Z deníku obsedantního neurotika:
Teorie říká,že věci, které děláme automaticky, už neregistrujeme. Tzv. dynamický stereotyp.Pak se ptáme sami sebe - udělala jsem to?Zavírání dveří na klíč jsem si tedy moc nepamatovala a jako správný racionální člověk jsem k tomu přidala něco nového, co se pamatuje.Tlesknutí.Za pár týdnů pochybnosti: zamknula jsem a tleskla?Přidám tedy k zamčení, tlesknutí ještě dřep.A tak dál…Za dva měsíce už cvičíte spartakiádní sestavu… ![]()