Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
V prvé řadě bych plácla po papuli jeho rodiče. To dítě za to nemůže, že je sprosté
Styk se synovcem bych omezila na minimum, protože dokud nebudou chtít rodiče, tak on se sám od sebe nezmění a ty nemáš právo vychovávat jejich dítě. Co z něj vyroste? No, těžko říct ![]()
Totéž dělal syn mojí sestřenice, když mě kousl tak jsem ho bezmilosti nařezala, pak už si to ke mě nikdy nedovolil ![]()
@Kakika píše:
V prvé řadě bych plácla po papuli jeho rodiče. To dítě za to nemůže, že je sprostéStyk se synovcem bych omezila na minimum, protože dokud nebudou chtít rodiče, tak on se sám od sebe nezmění a ty nemáš právo vychovávat jejich dítě. Co z něj vyroste? No, těžko říct
No a jak na to reagují jeho rodiče? Dělat s tím asi moc nenaděláš, jedině se přestat stýkat což asi dost dobře nejde. Vysvětlovat v klidu doma synovi, že tohle není správné, takhle ať on se nechová…
Hroznej spratek. Nepáchnul by mi přes práh. Seřezat do bezvědomí. Tihle dárečkové pak vezmou na rodiče nůž. Dobře jim tak.
Styk s nima bych omezila velice ráda - sama je moc nemusím, ale manžel je co se jeho rodiny týče naprosto slepej, takže omezení styku s nimi nehrozí.
Je mi jasný, že hlavní problém je v rodičích, hlavně teda ve švagrovi, kterej je fakt na pěst. Zase na druhou stranu, když švagrovce řekne, že je blbá a ona se tomu směje a mají z toho legraci, tak to asi taky není zrovna ideální.
Jinak nařezat jsem mu už taky zkusila a nic to s ním nedělá, přijde a začne mě mlátit ještě víc.
@Burj Chalifa píše:
Hroznej spratek. Nepáchnul by mi přes práh. Seřezat do bezvědomí. Tihle dárečkové pak vezmou na rodiče nůž. Dobře jim tak.
Jo přesně to taky říkám, že za chvíli jim bude skákat po hlavě a oni s tím nic nenadělají. S tím spratkem naprosto souhlasím.
Navíc za chvíli se jim narodí další mimčo, takže to ho nejspíš budou odkládat k tchýni a bude to s ním ještě horší.
@Anonymní píše:
Styk s nima bych omezila velice ráda - sama je moc nemusím, ale manžel je co se jeho rodiny týče naprosto slepej, takže omezení styku s nimi nehrozí.
Je mi jasný, že hlavní problém je v rodičích, hlavně teda ve švagrovi, kterej je fakt na pěst. Zase na druhou stranu, když švagrovce řekne, že je blbá a ona se tomu směje a mají z toho legraci, tak to asi taky není zrovna ideální.
Jinak nařezat jsem mu už taky zkusila a nic to s ním nedělá, přijde a začne mě mlátit ještě víc.
v tom případě s tím nic fakt neuděláš, pokud to jeho rodiče berou jako srandu ![]()
@Berousik píše:
v tom případě s tím nic fakt neuděláš, pokud to jeho rodiče berou jako srandu
Ta kudla bude taky jednou moc veselá.
@Anonymní píše:
Styk s nima bych omezila velice ráda - sama je moc nemusím, ale manžel je co se jeho rodiny týče naprosto slepej, takže omezení styku s nimi nehrozí.
Je mi jasný, že hlavní problém je v rodičích, hlavně teda ve švagrovi, kterej je fakt na pěst. Zase na druhou stranu, když švagrovce řekne, že je blbá a ona se tomu směje a mají z toho legraci, tak to asi taky není zrovna ideální.
Jinak nařezat jsem mu už taky zkusila a nic to s ním nedělá, přijde a začne mě mlátit ještě víc.
Tak to je dost blbá situace. On tak mluví, protože neví, že je to mluva kanálníka. Takže s tím mluvením asi nic moc neuděláš. To mlácení…tak to bych mu tedy vážně promluvila z oka do oka, že takhle tedy na mě a moje dítě ne. Já bych už byla tak vytočená, že by kolem mě zřejmě chodil sám od sebe velkým obloukem, jak důrazná bych byla, ale zase aby sis neudělal „problém u manžela“ Co zbytek příbuzenstva? Těm to taky přijde úplně normální?
@Burj Chalifa píše:
Hroznej spratek. Nepáchnul by mi přes práh. Seřezat do bezvědomí. Tihle dárečkové pak vezmou na rodiče nůž. Dobře jim tak.
Spratek? Takové malé batole? Spíš chudák dítě, opakuje co běžně slyší doma.Je to vizitka rodičů…
@Burj Chalifa píše:
Ta kudla bude taky jednou moc veselá.
jojo. To je ta benevolentní výchova, kdy si spratci můžou dělat co chtějí beztrestně. Tady je pár vyjímek, v Anglii a Švédsku už mají sakra problém ![]()
Obracím se na vás s žádostí radu, jak mám přistupovat k chování 2,5 letého synovce? Vím, že to není moje dítě a vychovávat si ho mají rodiče, ale poměrně často se dohromady stýkáme. Já mám zhruba stejně starého syna a nerada bych, aby se choval jako on, což už se pomalu začíná stávat. Jinak teda pro přiblížení situace - synovec kouše a mlátí všechny okolo - to jak svoje rodiče, tak i mě, syna, tchýni nebo i návštěvu, která přijde. Někdy je to v důsledku toho, že mu není něco dovoleno a někdy prostě jen tak přijde a bouchne. Taky celkem dobře mluví, takže tchýni neřekne jinak než bábo, svojí matce řekne, že je blbá, tátovi říká smrade, mluví sprostě.
Když se takhle chová k ostatním, tak se snažím to neřešit, přece jen nejde o moje dítě, ale když si tohle dovolí ke mně nebo k synovi, tak ho okřiknu a někdy teda i plácnu, protože už je to moc.
Jak byste tohle chování cizího nebo i vlastního dítěte řešili vy? Taky mě napadá, co z něj tak může vyrůst, když už teď se chová takhle.
Jinak se omlouvám za anonym, ale mluvím o rodině, tak snad pochopíte.