Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zdravím všechny,
jako začínající učitelka chci děti motivovat ke čtení. Nechci jim nutit povinnou četbu, ale chci, aby si knihy vybírali sami. Zároveň se chci poradit, jestli jako maminky nemáte zkušenost, co tak nejvíce vyhovuje - záznamy čtení, deníky apod.
Budu ráda za jakoukoliv zkušenost! ![]()
Záleží o jakých dětech se bavíme, zda o malých na prvním stupni nebo o pubertacich. Ty velké už nenamotivujes nijak. Kdo číst nechce, bude to sabotovat - prostě to buď neudělá nebo si to někde vygoogli a vytáhne. U těch malých hodně pomůže takový to: já jsem četl tohle a hrozně se mi to líbilo.. takže nějaký aktivní dítě přitáhne knihu, nejakej vtipnej kousek se přečte před třídou a chtěj to všichni. Hlavně žádný deníky a zápisy, beztak to dělají pak matky… prostě motivovat - prineses knížku, kus přečteš, dám ti jedničku
@Pajaaa1 urcite nic nezapisovat. V Nemecku u nas v prvni tride tretaci predcitali prvnakum. Proste meli jednu hodinu spolecnou v tydnu, kazdy tretak si vybral prvnaka a mel ho na starost, cetli si spolecne knizku, kterou si vybrali. Dceri se to libilo a pak taky vyfasovala na starost prvnaka ![]()
Ucitelka je motivovala, ze si rikali, kde se da vsude cist, ze si muzou cist i na zachode, pred spanim a podobne ![]()
Ve skole maji skolni knihovnu, jednou tydne tam sli cela trida a cetli si tam, chodi i do mestske.
A jednou tydne si kazdy ma donest knizku, co chce, z domu a majj hodinu cteni, kazdy si cte potichu, co chce.
Dceri tento pristup vyhovoval, cte rada. Zapisovani knih i deje by otravilo nas obe …
@Pajaaa1 píše: Více
jen ne záznamy čtení a čtenářské deníky - to otráví i toho nejnadšenějšího čtenáře, a neznám nikoho, kdo by čtenářský deník tvořil sám - opisuje se to, nebo to opravdu u malých dětí diktují maminky
@stinga píše: Více
Moje děcka si je tvoří. Syn teda mají teď první rok online verzi, kde si sdílí. Mají třídní stránku na padlet. Příští rok bude mít jiné učitele, už bude na druhém stupni. Tam čtenářský bude zas v papírové verzi. Ale je to kousek zápisu. Zbytek je třeba 3/4 strany obrázek libovolný.
Také se přikláním k tomu vyhnout se deníkům a zaznamům. Je to těžce demotivační. Raději nějakou jednoduchou a krátkou formu ústního sdělení, co zajímavého děti četly… kdysi jsme v rámci zeměpisu měli prvních 5 minut na začátku hodiny na to, že dobrovolně řekneme ostatním (třeba 10 deti do tech 5min) nějakou novinku ze světa a každý tak za půlrok musel vystoupit 6×? 10×?..a pak z toho vypadla jedna známka. Efekt to mělo takový, že tím, že to bylo rychlé a byl to výběr toho nejzajimavejsiho, tak to snad všechny děti bavilo, prezentující i posluchače. ![]()
@stinga píše: Více
Moje dcery mají čtenářské deníky, starší je v 5.tride a mají to formou hezké hry, mají napsaný seznam různých žánrů a k tomu nějaká zvířata a úplně se třepe až dočte Harryho Pottera, aby mohla číst zase „jiné zvíře“ a posbírala co nejvíce. Je velká čtenářka.
U mladší je to horší, ta je ve 2., teď máme nove čtenářak a má tam 2 knížky. Čteme spolu, po dočtení se jí zeptám o čem to vlastně bylo a pak ji s tím samozřejmě musím pomocí. Baví ji k tomu obrázek
paní učitelka je ale skvělá, pořídila si vlastní třídní knihovnicu a mohou si vybrat co chtějí a hezky je k tomu motivuje. Není to jako my, když jsme dostali oprasené lovce mamutů a četli jeden za sebou, nesnášela jsem to ![]()
Ať knihu vybere dítě, to je základ. Ať čte něco, co ho bude bavit. Pokud jde o malé dítě, tak číst společně, střídat se po částech nebo po stranách.
Prvňákům vytvořit vztah ke knihám. V prvním pololetí jim i číst, pouštět audioknihy. Ve druhém je vzít do knihovny a každému vyřídit průkaz( žádost předem může vyplnit rodič, když se vytiskne). Od druhé třídy bych se klidně inspirovala zdejším čtenářským bingem, jen bych téma zvolila jednodušší( hlavní postava třeba zvíře apod.). Kdo bude mít přečtenou knihu, tak jen řekne kdo ji napsal, jak se jmenuje a o čem byla, ale čtenářský deník bych nedělala, stačí to říct. A kdo by měl splněné bingo( nejen první dítě), tak by dostal odměnu. Od třetí třídy by mohli knížky prezentovat více, aby zkusili zaujmout spolužáky, aby si ji půjčili/koupili. Pravidelně bych s dětmi chodila do knihovny. Často tam dělají i nějaké besedy apod.. Knížky se půjčují třeba na měsíc, klidně bych jednou za měsíc s nimi do knihovny šla, ať si všichni vrátí knihy a půjčí nové, pokud by knihovna byla blízko.
@Fiveone ano, u nas taky chodi do mestske knihovny. Muzou si pujcit max 3 knizky. Pak je tam jdou po mesici zase spolecne vratit. V te k ihovne si vybiraji knihy spolecne s kamaradkami, prijde mi to dobre.
Ty jo, do knihovny. To jsem zvědavá až kluci vyrostou, jak to bude vypadat. Ale nosit sem knížky z knihovny bude jak dříví do lesa. 🤣
Já nesnášela deníky a to jsem knihomol a v době největší kondice jsem četla dvě knihy denně. A povinnou četbu. Z české literatury se to nikdy nedalo číst. Zato jsem přečetla minimálně polovinu všeho ze světové o čem jsme se ma střední učili.
Na ZŠ jsem trpěla při společném čtení. Většina dětí nečetla v první třídě plynule a mě to hrozně nudilo a nebyla jsem schopná dávat pozor. Vždycky jsem četla dál a neposlouchala to. A pak jsem měla problém, že jsem nevěděla kde pokračovat, když byla na řadě moje věta. Nakonec jsem to řešila tak, že jsem si je odpočítávala a podtrhla tužkou. 😁
U kluka vůbec nemají na druhém stupni povinnou četbu. ale pokud chtějí dobrou známku víceméně za nic, tak mají možnost prezentovat přečtenou knížku prezentovat před třídou.
Starší dcera měla na ZŠ asi 2× určenou knihu. A to bylo v Dějepisu. Jinak celou dobu platilo v ČJ, ať si čtou, co je jim libo. Čtenářský deník teda zavedený byl. Teď ho vytáhla na střední. Získala tím i tam 1 k dobru (za prezentaci, co v minulosti četla). Mladší má na ZŠ stejnou učitelku na oba zmíněné předměty, jak měla starší. Takže stejný režim.
@stinga píše: Více
Syn třeťák si tedy čtenářský deník dělá sám. Ani by mě nenapadlo mu to diktovat. Jednou to jistě obšlehne, ale zatím má smůlu.
Děti často baví čtenářské deníky, kam si mohou zapisovat své dojmy nebo kreslit obrázky k příběhu. Také se osvědčuje společné sdílení – například jednou týdně děti představí, co čtou, a navzájem si knihy doporučí. Interaktivní prvky jako odměny za počet přečtených stránek nebo účast v čtenářské výzvě jsou taky skvělou motivací.