Čůrá schválně?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Čůrá schválně?
Ahoj, mám problém. Malá mi chodí už asi půl roku na nočník. Naučila se sama a celkem bez problémů. V poslední době mi dělá to, že řekne, že chce čůrat. Když ji vemu, že ji chci dát na nočník nebo záchod, tak tvrdí, že nechce a pak se mi počůrá vedle. Např. včera jsme byli venku. Malá šla ke skluzavce a hlásí, že chce čůrat, tak ji chci vzít na záchod a ona, že ne, že čůrat nebude a pak počůrala celou skluzavku. Nevím, co mám dělat, jak reagovat, aby mi to nedělala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Reakce:
A kolik je malé?
Já zkušenost nemám, ale někde jsem četla, že se některé děti kolem 2 - 3 roku, v období vzdoru, začnou znovu počurávat, tzn. dělat naschvály, jaké popisuješ. Stává se to hlavně u dětí, které se brzy zbavily plen.
U staršího se mi to nikdy nestalo, jeho nehody bych spočítala na prstech jedné ruky a nebyly „schválně“.Je bez plen od dvou let.
Mladší - 20 měsíců, je bez plenek asi 2 měsíce, doma si říká sama, venku ji musím trochu hlídat, aby v zápalu hry nezapomněla, ale zatím žádné problémy tohoto rázu nemáme.
Nevím, v článku, kde jsem to četla, psali nenutit, prý je to normální. Ale já bych dítě prostě vzala stranou a vyčurat dala. Přece nebudu jednou odplenkovanému dítěti vracet pleny, když je schopné..
Zkušenosti maminek jsou různé. Zrovna nedávno mi jedna známá vykládala, jak její syn ve 2 letech nechtěl ani za nic chodit kakat na nočník, záchod, ale jedině do rohové vany, kde měl pohodlí
Prý mu to půl roku trpěla, nešlo to zlomit.
Nechci moralizovat, obě moje děti se odplenkovaly sami od sebe, bez problémů..Ale nevím, jestli bych zvládla, aby mi dítě kakalo do vany
Bych byla minimálně vzteklá jak čert.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pokud je to tím vzdorem, tak bych asi počůrání vůbec nekomentovala, dělala bych jako že nic a nosila náhradní převlečení. Počůrá se, převleču, nekomentuju. Jsem zvědavá na rady a zkušenosti ostatních maminek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kaczenka píše:
Pokud je to tím vzdorem, tak bych asi počůrání vůbec nekomentovala, dělala bych jako že nic a nosila náhradní převlečení. Počůrá se, převleču, nekomentuju. Jsem zvědavá na rady a zkušenosti ostatních maminek.
Myslím, že rozumná rada. Ale já bych taky nebyla dvakrát nejšťastnější, kdyby moje nebo cizí dítě počuralo v parku veřejnou skluzavku a pak to maminka setřela jen vlhkým ubrouskem - pochybuju, že s sebou někdo nosí kýbl s vodou
![]()
Není to narážka, jen jsem si vzpomněla, že jsem s dětmi byla jednou na novém hřišti, asi dvouleté dítě se tam počuralo a jeden dědeček se rozhořčil, že psy sem nesmí a dítě tam bude čurat do písku. Že si ho má maminka víc hlídat ![]()
Samozdřejmě chápu, že dětem se nehody stávají ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ahoj, já bych se jí neptala. Vždycky jednou za čas bych jí vzala na záchod a prostě oznámila, že teď se vyčůráš. Posadila bych jí na něj a pak bych odměnila. Pohlazením, bonbonkem, bude mít motivaci a bude chtít čůrat správně. Já tyto zkušenosti mám. Moje dítě taky odmítalo čůrat až se prostě počůrala. Upozorňuji, že rok chodila bez problémů. Byli jsme i u psycholožky, naše malá má problémy s ledvinama, tak se to muselo vyřešit rychle, a ta nám právě poradila, že pokud letí na sladké, tak kousíček párkrát za den jí neublíží naopak pěkně namotivuje. Ale fakt člověk musí vydržet být důsledný a když se dítě pak naučí, že dostane odměnku, tak postupně snižovat dávky, vynechat nebo dát ještě menší kousek… no my teď v tomto už naschvály neděláme a když cítím, že už zase překračujeme 4 až 5 hodin jenom řeknu, běž se vyčůrat, dítě se zeptá, jestli dostane medvídka, já řeknu že ano, že medvídci jsou za vyčůrání a dítko se jde vyčůrat. Výhoda je, že si mimo tolik nevynucuje sladkosti, zafixovala si, že sladkosti jsou za vyčůrání (((-: tak snad jsem dala nějakou inspiraci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kloárka mi dělala něco podobného, ale spíš proto, že měla moc práce a neměla čas se dojít vyčůrat. pak běžela na poslední chvíli a už to nestihla. já dělala spíš smutnou a domlouvaly jsme se, že to příště stihne. bylo i vidět, že to Klárku samotnou mrzí. teď se už většinou neptám, jestli chce nebo ne, ale nekompromisně posílám na záchod…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj. Ta moje 23m opice mi naschvál čůrá po bytě, když ji dám třeba za trest na chvíli do kouta. Dnes si tam šla sednout, protože skákala po sedačce a opakovaně si nedala říct. Máme stůl z masivu a já se bojím, že si o něj rozbije hlavu. Tak jsem ji v klidu, mile umístila na chodbu do kouta s tím, že až se uklidní, ať přijde. A ona za chvíli volá, že čůrala. Bez plen je chvíli, období znovu počurávání máme za sebou. Max si cvrnkne do kalhotek. V tom koutě mi ale vyloženě počůrala podlahu. Stalo se mi to už potřetí
. Já bych ji i v klidu převlíkla, jenže ona v poslední době dělás převlékáním strašné scény a nechce a nechce. Takže místo klidu vznikla hysterická scéna, kdy mě v afektu při převlékání kopla do zubů a dostala jednu po zadku
.
Co s tím? ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Patrně chce pozornost, protože odvelením do kouta jsi jí sebrala. S principem vina-trast si ještě neumí asi poradit, taky na to má ve svém věku nárok.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@TýnkaK No tak v tom případě - jak donutit dítě, aby nedělalo nebezpečnou věc, když nezabírá odvedení pozornosti, domluva, sundání z gauče? Asi jsem neschopná. Nebo mám málo fantazie.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Genovesa píše:
@TýnkaK No tak v tom případě - jak donutit dítě, aby nedělalo nebezpečnou věc, když nezabírá odvedení pozornosti, domluva, sundání z gauče? Asi jsem neschopná. Nebo mám málo fantazie.
Nabíédnout jinou alternativu -třeba: to skákání je nebezpečné, na gauči se neskáče… pojˇd, budeme dělat něco jiného - a nabídnout možnost - hrát si, stavět, kreslit, cokoli… chvíli s ní být a potom ji nechat o samotě, ať si hraje.
Samotný zákaz skákání nemá smysl - ono ji to totiž pochopitelně strašně baví
a když nemůže skákat, tak zrovna nemá v hlavě hend něco jiného, co by mohla dělat, takže maminka musí ukázat ![]()
jeden psycholog říkal(nevím, který, ale tohle mi utkvělo v hlavě: nezakazovat, ale vysvětlit krátce, proč se to nemá dělat a nabídnout jinou zábavu ![]()
A to počůrávání - s prominutím - když jí zakazuješ něco, co ji tak strašně baví, několikrát denně, tak se chce pomstít nebo si říká o maminčinu náruč - pozornost. ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Genovesa píše:
@TýnkaK No tak v tom případě - jak donutit dítě, aby nedělalo nebezpečnou věc, když nezabírá odvedení pozornosti, domluva, sundání z gauče? Asi jsem neschopná. Nebo mám málo fantazie.
Toť otázka. Už to řeším s druhým dítětem, opět velmi paličatým a jsem v koncích taky
Asi jedině furt opakovat, sundavat, vysvětlovat a čekat, až z telecího věku vyroste ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jo a přesně z tohodle důvodu jsme konferenční stolek už s prvním zrušili. Nic nefungovalo a bylo to o moje nervy a synovu hlavu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Je malá na nějaké velké vysvětlování. Takže dokud nespadne a nebouchne se, nepochopí, že to s ní myslíš dobře, ale tím neříkám, že jí to máš umožnit. Skákala po gauči proč, že se nudila? Cos dělala Ty? Já Tě nechci rozebírat, ale pochop, že děti v tomhle věku jsou ještě pořád prckové a až na výjimky tu pozornost prostě ještě potřebují. Když jsem měla syna malého, uměl se zabavit sám a přesto chtěl dělat všechno se mnou. Když jsem vařila, seděl na lince a pomáhal koukáním, trhal salát, míchal (vychladlý) čaj, míchal těsto, když jsem prala, cpal a vyndaval prádlo, žehlila jsem v noci. Neříkám, že neměl svoje dny, obzvlášť v období vzdoru, ale musela jsem neustále odvádět pozornost. Já vim, že je to někdy na hlavu pořád dokola opakovat nedělej, nesahej, neber to, nelez tam. Ale není to naštěstí na věky a počkej, jak Ti to bude jednou scházet. Já mám 10 letého syna. jsem ráda, že má hodného kámoše, ale třeba včera jsem mu už v půl pátý volala, jestli nezapomněl cestu domů..jojo, stárne a někdy mě napadá, že za chvíli budu už jen zdroj na výrobu jídla a vyprání oblečení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit