Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Podle mě si v pubertě každý musí něčím takovym projít, nemyslim šikanu, ale takové ty pochybnosti, přijetí apod. Poslala bych každého jiného do pr…, protože cizi názor jsem slyset nechtela (a beztak mu nevěřila), nebyla jsem ochotna něco takového s rodiči řešit (trapas) a už vůbec bych nechtela, aby se v tom někdo babral. Myslím, ze cesta není umetat deckam cestičky a naslapovat opatrně okolo nich. Ať si to proste odzije ne? Pokud ji nikdo nesikanuje, nevidím duvod ji obelhavat stylem, jsi trochu obezni, ale nohy mas krásne či co.
Tak ať nosí leginy, když se v kratasech necítí dobre
nemusí je nosit ![]()
S bolavou dušickou neporadím, ale než holčina získá dostatečné sebevědomí a cizí komentáře a pohledy jí budou šumák, zkusila bych do šatníku zařadit sukně a šaty. Co se týče stehen, tak jsou mnohem lichotivější než kraťasy. Dělají se i sukně se všitými nohavičkami. Moje dcera je nosí raději než kraťasy. Vím, že to neřeší problém, ale mohlo by to usnadnit život. ![]()
Rozhodně nejsem psycholog, ale něco ti povím - tyhle řeči jako „ježiš já mám břicho!“ vede i moje prvňačka, která je štíhlejší a vysportovanější než většina spolužáků
Myslím, že do určité míry je to normální a nám maminkám nezbývá, než láskyplně ujišťovat, že jsou dokonalé takové, jaké jsou. Na mě to spíš působí jako když ve školce chodily s tím, že „fůůůj, podívej, jak se mi ten obrázek nepovedl“ - a chtěly jen pochvalu
A dej pozor, ať nejsi moc kritická k ostatním lidem, nebo sama k sobě, toho si holčičky hodně všímají ![]()
Nejsi kriticka ty k ostatnim lidem nebo sama k sobe a dcera to slysi?
Jinak uplne neporadim, dcera si bude muset probudovat cesticku sebevedomi. Mozna zkusit sukne/saty? V nich nebude videt stehna a treba se bude citit lepe ![]()
Tak to řešíme to samé, moje 11 léta je taky taková větší. Přitom jíme zdravě. Ona ještě ke všemu závodně plave, takže má i silné svalnaté ruce i nohy. Má v rukou fakt sílu, plave tři roky. Má trochu břicho. Má silné nohy. Ne rozkydlé, prostě masité.
Ve škole ji před půl rokem spolužák řekl, že je buřt. Plakala, kamarádky se jí zastaly, učitelka po něm vystartovala, musel se ji omluvit, dokonce ji poslal dopis.
Moje dcera je jinak velmi hezká, tmavý snědý tip, má velké hnědé oči a husté řasy. Hlavně má krásný dlouhý, hustý vlasy do pasu. Takže jí říkám, že je krásná. Že má věci, které jsou na ní krásné a dokonalé. Taky jí říkám, že z toho vyroste, jako jsem z toho vyrostla já. Byla jsem ve 4 třídě oplácaná a v 16 už jsem předváděla spodní prádlo.
Takže chválit, chválit. Upozorňovat na to krásné. Moje dcera se špičkově opaluje, chytá se jí slunce a tak od jara vypadá jak od moře. I to jí chválím. Až závidím
a to se opaluji dobře.
Taky často řeší, co si obléct, aby v tom nebyla moc velká. Snažím se jí nechat volnou ruku. Koupím jí cokoliv, co si vybere. Ale ona je skromný hodný dobrák, co si to zaslouží.
Když tak písní soukromou zprávu. ![]()
A nema nejakou kamaradku, ktera prehnane resi vzhled? Nebo konicek, kde se vzhled resi? Jinak mi to prijde v 9 letech fakt hodne brzo… to se jeste snad ani neda svadet na pubertu?
Díky za dosavadní rady!
Určitě si z toho něco vezmu.
@Prosimklid Je pravda, že jim nelze úplně ušlapávat tu cestičku. To máš fakt pravdu. Ale už jsem jí i říkala, že prostě podobné věci posilují charakter a každý si něčím podobným projde. Že to není na škodu, zamyslet se nad chováním lidí ostatních, i chováním svém.
@Jahru Sukně jsou super nápad. Nějaké doma máme, nedávno jsme koupily, vytáhnu je a zkusím navrhnout ![]()
@unuděná Mi přijde, že u tvé dcery je to něco jiného - jak píšeš, je vysportovanější a štíhlejší než ostatní - tak ta si asi tímto spíš říká o tvou pochvalu. Takové to jak např. holka, co zrovna vylezla od nehtařky a má dokonale čerstvě upravené nehty, A VÍ TO, na to chce jen upozornit ostatní a prohlásí: „Ježiš já mám tak škaredý nehty.“ a očekává za to řeči typu: „Néééé, máš je kráásnýýý.“ U mé dcery to tak ale opravdu není
@kaja00 Díky za rady. Oběma! I unuděné… ![]()
Ale kritická k ostatním lidem 100% nejsem. Naopak… jsem ten typ člověka, který na každém hledá to dobré/hezké a chválí. Snažím se to právě učit i dceru. Na to si opravdu dávám pozor. ![]()
Gábina
@alisekR
Díky moc! ![]()
Já dceru právě taky hodně chválím, ale zaměřila jsem se asi až příliš na její vědomosti (je opravdu moc chytrá a má samé jedničky). To jí chválím do nebes… asi jsem ten vzhled upozadila. S opalováním to má moje holka stejně jako tvá… je dobré to vypíchnout. Taky je okatá a má husté krásné vlasy. Díky, to mi asi unikalo. Zaměřím se na to
![]()
Gábina
Ale i “hledání hezkého na každém” je určitý druh hodnocení a to i v tom negativním smyslu ![]()
@Agrion
Máš pravdu, jednu takovou „chlubivku“ za kamarádku má. ![]()
Nojo, jenomže… co s tím? Vysvětlit, že se nemůže srovnávat s ostatními? Děti v tomhle věku bohužel nic jiného nedělají ![]()
Upřímně mě děsí sociální sítě. Tik Tok, Instagram apod., kde všichni puberťáci přidávají nereálné vyfiltrované fotky a čekají na lajky. Dcera samozřejmě zatím žádné nemá, ale i na Youtube Kids se zobrazují videa z Tik Toku a dcera na tom docela frčí. Společně se svými vrstevníky… už mají oblíbené Youtubery apod.
Osobně jsem z toho úplně hotová. Nesnáším sociální sítě a ty dopady, které na křehké dětské duše má. ![]()
Gábina
@Anonymní píše:
@alisekR
Díky moc!![]()
Já dceru právě taky hodně chválím, ale zaměřila jsem se asi až příliš na její vědomosti (je opravdu moc chytrá a má samé jedničky). To jí chválím do nebes… asi jsem ten vzhled upozadila. S opalováním to má moje holka stejně jako tvá… je dobré to vypíchnout. Taky je okatá a má husté krásné vlasy. Díky, to mi asi unikalo. Zaměřím se na to
Gábina![]()
Taky máme samé jedničky, taky chválím. Dcera je takový vzorňák. Ono je skutečně třeba je chválit i co se vzhledu týče. Moje dcera je třeba moc šikovná v keramice, takze taky chválím. Já mám ještě 8 letého klučíka, to je atlet, postava sportovní samý sval, s ještě k tomu vzhled modela
to je modrooky blonďák, snědý. Oba mají stejného tátu a přesto jsou každý jiný. Mají stejné čumáčky, ale barva jiná. ![]()
Zdravím ve spolek,
není zde nějaký psycholog/psycholožka, která by mi zvládla (klidně do SZ) poradit?
Dcera (9 let, 3.třída) - je lehce oplácaná (ne obézní, váhově v limitu vzhledem k věku). Poslední dobou má ze své postavy komplexy. Občas se jí někdo ve škole posmívá, na narážky ohledně postavy jsme se naučily reagovat, slušně, ale důrazně odpovídat a myslím, že toto jsme dostaly pod kontrolu. Nestydí se do plavek před spolužáky, nestydí se ani nahatá (např. při převlékání), před vrstevnicemi (kamarádkami - když jdou do bazénu na zahradě). Toto se mi zdá OK.
Nicméně poslední dobou řeší své nohy. Je vedro, nosí kraťasy a po ránu je nešťastná, že vypadá hrozně, že jí to nesluší, že má hrozný stehna, že se jí nelíbí jaké má modřiny na lýtkách (z venkovních her, klasika). A je úplně nešťastná…
Dle mého má nohy v pohodě, ano, stehna trochu má (ale pevná, ne rozkydlá, je to dítě), a modřiny také, ale nohy má dokonce i trochu delší než je standard a je hezky snědá/opálená. Za mě nohy ideal, ale já to samozřejmě můžu vidět jinak.
Jako maminka jí samozřejmě říkám, že vypadá úplně normálně, a že jí to sluší. Jenomže jsem maminka, že ano. Úplně vážně mě už nebere. Vždy jsem k ní přistupovala citlivě, maturovala jsem z psychologie (zdrávka/volitelný předmět), a vím, že v jistém věku je úplně jedno co říká rodič. Důležitější je, co říkají vrstevníci a youtubeři.
První na co jsem se dotazovala bylo, jestli ji někdo něco neřekl - prý ne. Také jsem se ptala jestli to není kraťasama, třeba se jí nelíbí - také ne, vybrala si je sama.
Vím, že vstupuje do toho složitého věku… a nerada bych ji něčím nějak podkopla sebevědomí nebo ji jen chlácholila jak je krásná. Vím, že se na toto musí velmi citlivě a opatrně, abych si zachovala její důvěru a nebyla jen ta matka, co tomu vůbec nerozumí. Ona to prožívá jako problém a je z toho nešťastná, nechci to snižovat mávnutím ruky a slovy typu „prosimtě, vždyť jsi krásná, nohy máš super“… to si myslím, že jako úplně nezabere. Resp. podnítí to ten pocit, že „máma tomu nerozumí“
Není zde nějaký odborník, který by mi poradil jak na to? Citlivě, ale účinně? Jaká slova použít, jaká naopak v žádném případě a na co se zaměřit?

Děkuji
Gábina
P. S. Anonym prosím, z důvodů citlivých údajů o dceři.