Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@BohunkaP ee, soustřeď se na zakladatelku, já se zeptám časem, pokud to v diskusi nevyplyne
už je na mě pozdě, dobrou noc.
Jinak stejně reaguje i na dědu. Někdy i na některé cizí lidi, třeba děti na hřišti, ale to jen někdy, když se jí někdo vyloženě nelíbí.
@Anonymní píše:
Babička bydlí s námi v jednom domě, jdeme k ní třeba na kafe. Přijdeme tam, malá ani nepozdraví a hned jí vynadá, viz výše. Řekneme jí, že takto s babičkou mluvit nebude, ať jde domů, když se neumí chovat slušně a ona jde. Doma si hraje a je jí to fuk. Pak třeba potká babičku venku na zahradě a jen tak vypálí, to samé, nebavím se s Tebou… Nevím proč, babka jí dá první poslední, pokud zlobí tak ji i pokárá.
A tohle dělá opravdu jen vůči babičce?
Co jiní lidé? Další prarodiče… tatínek…?
Můj syn tohle dělá vůči prarodičům. Ne až tolik - protože já ho nenechám - ale chtěl by to dělat, to je hlavní. U něj je tím hlavním problémem fakt, že prarodiče dělají něco, co on nechce. Konkrétně:
Dědeček z jedné strany - přehnaně ho vzdělává. Je jeho jediný vnuk (od dvou dcer), tak se ho snaží tvarovat k obrazu svému, má na něj příliš velké nároky. Vídá ho 2-3× týdně, odmalička, dýchal by pro něj… a syn to vnímá, to lepší i horší. Má dědu rád, nebojí se ho, rozumějí si, protože jsou si v jádru podobní a reagují na podobné situace stejně… ale nechce být testován, nechce dokazovat a ukazovat, co umí nebo neumí.
Dědeček s babičkou z druhé strany - jsou mu cizí. Neví, jak se v jejich přítomnosti chovat, neví, co očekávají a i když je má rád, trochu se jich bojí. A podvědomě cítí, že mu nerozumějí - nechápou jeho duševní pochody.
Tvoje dcera má určitě taky nějaký důvod, proč zrovna babičce tohle říká… Prvořadá záležitost - nesmí jí to projít jen tak. Ale druhá věc… ten důvod…?
No ten právě nevím, ale zhoršilo se to po tom co musela u babičky spát, když se nám narodila druhá dcera. Do té doby jí odmítala méně a nebyla na ní tolik zlá. Pak tam musela dvě noci spát a od té doby nechce o babičce ani slyšet. U druhé babičky občas udělá scénu a vynadá jí, ale to je třeba když už odjíždíme a je unavená a nezvládá to, ale není to tak časté.
Narodilo se Ti miminko, dcera spala dvě noci u babičky a pak začal problém… chápu správně?
Jak moc byla dříve zvyklá samostatně u babičky spát? Spávala u ní sama pravidelně nebo to bylo poprvé bez rodičů?
Jak stará je druhá dcera? Resp. jak velký rozestup je mezi dětmi?
Přesně tak. Spala tam před tím sama cca. 2×, max 3×. Mladší je 9 měsíců. Jsou od sebe tři roky a kousek.
Dětská žárlivost je nevyzpytatelná. Jestli se dcerce ve třech letech narodil sourozenec, klidně si to mohla takto spojit. Narodilo se mimino, odložili mne k babičce = babička se o mne starala, když se narodilo to mimino = babička je špatná, nechci k ní, budu na ni hnusná.. a vím to už dopředu, CÍTÍM TO, že budu hnusná, jenom to neumím pojmenovat, protože je to moc složité.
Ale samozřejmě nemusela, nemám křišťálovou kouli, to je jen jedna z mnoha, mnoha možností.
A opakuju, bez ohledu na důvod - resp. S RESPEKTEM K MOŽNÉMU DŮVODU - nepřijatelné chování jí nesmí projít bez důsledku.
Díky Pokusím se být ještě důraznější, ale jak říkám, zkusili jsme po dobrém, po zlém, hraní na city jako že je babička smutná a nic. Babka už to chudák i obrečela. Budu nad tím přemýšlet, ještě jednou děkuji.
Necetla jsem diskusi - to ma skoro urcite ze skolky, nekdo ji tam rika „nebavim se s tebou“… radila bych zmenit skolku.
@umea píše:
Necetla jsem diskusi - to ma skoro urcite ze skolky, nekdo ji tam rika „nebavim se s tebou“… radila bych zmenit skolku.
to jako myslíš vážně? prosím tě v každé školce se něco najde a to bude pokaždé měnit školku? to je tedy výmysl.
No jestli nebude problém už v tom, že něco cítí z tebe. Tvůj vztah s onou „babkou“ asi taky nebude zrovna best off, když o ní mluvíš jako o babce. Děti jsou vnímavé. Takové malé houby, co do sebe natáhnou opravdu vše, dobré i špatné.
Já teda nevím, ale moje do školky nechodí a přesto je to asi 14 dní, co se začala taky takhle projevovat. A přísáhám, že u nás doma se fakt takhle nemluví. Předevčírem už mi ujely nervy a dostala na zadek. Přitom to začalo tak nevinně. Koupila si bonbony, ale roztrhla pytlík, tak jsem jí řekla, že jí to schovám a dám jí to doma do mističky. Celou cestu v pohodě, přijdeme před barák a už na mě spustila: Dej mi ty bonbony! Tak jsem jí opět řekla, že dám, ale až doma a do misky. A ona na mě vybafla: Nesnáším Tě a trhni si nohou!!! Tak dostala…Fakt by mě zajímalo, kde k takovým slovům přišla, ale úplně mi vyrazila dech ![]()
Náš syn (4r) se taky takhle občas chová. Tuhle jsme přijeli k našim, a on začal zostra na mého tátu, kterého jako vždy ani nepozdravil. Táta mu říká „co Ty, Jeníku, mě ani nepozdravíš“. A syn na něj začal „Ty na mě nebudeš mluvit, dědo“, a nějaké další průpovídky.
No ale situace je taková, že můj táta si se synem nikdy nehrál, ani moc nepovídal, syn nemá k němu skoro žádný vztah, přesto, že tam jezdíme pravidelně 1-2× týdně. Ke všemu táta si ho skoro nevšimne a kolikrát na něj jen začne křičet, že něco nemá dělat. Vím, že ho syn nemá rád.. Upřímně se mu ani nedivím. Ale když se chová ošklivě, pošlu ho pryč, s tím, že se uklidní, nebo jedeme okamžitě domů.
A pak byla 2× situace, že jsme stáli ve frontě v obchodě, a důchodkyně začala na syna mluvit, mile, hezky.. A on na ní začal křičet, „vy na mě nebudete mluvit, paní“.
Důrazně jsem ho napomenula, po zaplacení jsme venku měli rozhovor, co to mělo znamenat. Říkal, že neví. Pak se to stalo ještě jednou. Ale to mi při našem následném rozhovoru slíbil, že už to neudělá. To zatím drží.. ale nevím nevím.. Má všelijaké nálady, hrozné období.. Někdy, když se naštve na manžela, chce ho kopnout.. přitom tatínka miluje, ten se mu věnuje, čte pohádky, uspává ho.. O to to člověka víc mrzí…
Chce to zjistit prvotní příčinu toho chování, jinak se toho člověk nezbaví.. zjistit, proč se dítě zlobí nebo tak zachovalo.
An. W.
@umea píše:
Necetla jsem diskusi - to ma skoro urcite ze skolky, nekdo ji tam rika „nebavim se s tebou“… radila bych zmenit skolku.
No, jestli bude měnit školku (a po čase školu) pokaždé, když se objeví náznak toho, že dítě možná zaslechlo výraz typu " nebavím se s Tebou", tak to potěš koště… ![]()
@sunshinegirl píše:
No jestli nebude problém už v tom, že něco cítí z tebe. Tvůj vztah s onou „babkou“ asi taky nebude zrovna best off, když o ní mluvíš jako o babce. Děti jsou vnímavé. Takové malé houby, co do sebe natáhnou opravdu vše, dobré i špatné.
to muze byt cits eotazka oblasti nebo zvyku. my kdusi rikali prababicce „babina“ a meli jsme ji vsichni radi. proste se to tak drive u nich rikalo.