Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dcera vše ničí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.9.20 13:25
Tomu říkám odvaha, absolutně jsi nezvládla první dítě a prásk, pořídíš si další. Pro tvoji dceru bohužel není podstatné, že jsi za to nemohla. Zlobí proto, že je nešťastná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.20 13:28
No 3 roky deprese kdy nejsi schopná se o ní postarat a hrát si a teď bum druhý dítě a ty se divíš 
s ní byl doma otec a teď jsi ty?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.20 13:32
Tvojí nemoci dcera o hodně přišla a pořád ji to chybí Nic od ní nečekej a chovej se k ní, jako by byla malé batole. Představ si prostě, že jí je 18 měsíců a očekávání úprav podle tohom
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.20 13:34
Dcera volá po lásce a pozornosti. žárlí na sourozence. Ty jsi s ní bohužel nebyla, když byla malinká a teď jsi s jejím bratrem. A ještě jsi měla deprese, chovala ses v jejích očích divně a neláskyplně a teď to vlastně není o nic lepší. Z jejího pohledu i negativní pozornost je pozornost. Holčičí den to fakt nespasí, když je vztah dlouhodobě narušený. Být tebou zajdu do poradny a zkusím nějakou dlouhodobější rodinnou terapii, ale počítej s tím, že je to běh na dlouhou trať. Ale rozhodně to neber tak, že tě trestá, je prostě nešťastná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.20 13:47
Mě to připadá, že malá z tebe necítí tu mateřskou lásku a takhle se dožaduje pozornosti, protože jinak by sis ji nevšimla…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.20 14:01
Podle me je skvele, ze nad tim premyslis - zjevne mas snahu stavajici stav upravit! Libilo se mi, co pise LaPaloma, stravit spolecny den skutecne spolecne. Jednou jsem cetla, ze sotva muze rodic ocekavat v dospelosti pekny vztah s detmi, kdyz ho nezajimalo, s kym si hralo ve skolce.
Poprosit dceru, jestli by donesla plenku, namazala maleho, povidat si, co treba delala ve skolce.
Kdyz byla mladsi kojenec, prisunula jsem si ji v kolebce (pozdeji v jidelni zidli) ke stolu a se starsim jsme treba patlali plastelinu, nebo jsem ji mela na ruce a druhou skladala lego. Neni to vsespasne, ale starsi uvidi snahu a treba se to pomalu zlepsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.20 17:54
Chudak mala, skoro cely zivot se citi nechtena, nemilovana, opustena. Ty si konecne trochu usporadas zivot a cekas, ze pisknes a vsechno bude zality sluncem? Navic si poridis dalsi dite, ackoli nemas vubec vyreseny citovy zalezitosti k tomu prvnimu, tim jsi ji akorat jeste vic potopila. Je nestastna a muzes za to ty, zatim jsi ji drtivou vetsinu zivota zmrvila. Ty potrebujes predevsim terapeuta, abys vedela, co nejlepsiho muzes udelat pro to, aby holcicka konecne citila duveru a lasku. Ona potrebuje spoustu casu, trpelivosti a pochopeni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
shadowbabe
10.9.20 20:20
Obávám se, že vztah jako takový je velmi narušený a měla by ses obrátit na odborníka. Protože mi to přijde jako jasná ukázka protestu a prosby o pomoc od malého děvčátka. Určitě co nejdřív jednej, ať ji neztratíš, protože už teď mi přijde, že je to strašně křehké 
Bohužel si měla poporodní stavy řešit hned, ale tímhle ti teď už nepomůžeme. Hodně štěstí a ať je lépe, posílám trošku té 
- Citovat
- Upravit
11.9.20 15:13
@Maja 2016 ja ji adoptuji, k nam se bude hodit. Vymenou poskytnu chlapecka podobnych kvalit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.20 21:52
Problém děcek v téhle době je že jsou vychování konzumem… Vidí to i u nás… něco se rozbije a hned se kupuje nové. Moji rodiče vždy dlouho na něco šetřili než si to pořídili ale podle toho se k tomu také chovali… Dnes jsou děcka zvyklá že se hned může koupit nové lepší namakanější… Proto to chce až si rozbije nějakou hračku nechat jí v tom nějakou dobu aby si uvědomila že to není jen tak… že to nepadá z nebes. Další výchovná uroven nastane až si začne vydelavat penize a pozna jejich hodnotu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.10.20 00:41
Já si myslím, že problém je ve vztahu mezi tebou a tvou dcerou. A do toho se ještě přidala žárlivost na mladšího sourozence. Řekla bych, že spíš než tresty, zákazy a domluvy by bylo lepší zapracovat na tom vztahu. A vzít si to jako prioritu číslo jedna. Vykašlala bych se na nějaké dívčí dny a spíš bych se snažila jí dopřát to, cos jí nedopřála, když byla menší. Když se nám narodilo mladší dítě. tak k překonání žárlivosti pomohlo se vrátit trochu zpět a i staršímu dítěti dopřát to, z čeho bylo už vyrostlé - např. jsem ho začala občas brát (na žádost dítěte) do kočárku, občas jsem ho ponosila v šátku, před spaním jsem ho zase začala houpat a strašně miluje, když mu před spaním říkám, že je to moje miminko. Taky jsme si prohlíželi spolu fotky toho, jak bylo starší dítě také miminko a vyprávěli jsme si o tom. U toho se vždycky nadšeně směje. Ale ten věkový rozdíl mezi dětmi mám teda podstatně menší. Jedna čtyřletá holčička v okolí teď také nereagovala úplně dobře na narození mladšího sourozence, nevyváděla tak jako ta tvá, ale trochu podobné to bylo. Pomohlo společné spaní s maminkou, vrácení se trochu zpět a hlavně hodně pozornosti. Bude to běh na dlouhou trať, nespraví se to za jeden holčicí den a nespraví se to ani za několik dnů. Ona potřebuje více pozornosti, potřebuje vidět, že ji máš ráda, bezpodmínečně ráda, potřebuje se „domazlit“, prožít si to období, kdy se vše točí kolem ní (protože si ho jako miminko asi úplně neužila). Čímž zase nechci říkat, že máš vyloženě skákat tak, jak ona píská a nedávat jí žádné mantinely. Ale asi by bylo dobré si v hlavě srovnat, jaké činnosti je možné případně přerušit, když si dcera žádá tvou pozornost a jaké ne. A také zvážit slova, jakými ji odmítáš. Nebo třeba zkusit jí v tu chvíli zapojit do činnosti, kterou ty v tu chvíli děláš. A jak píší i další uživatelky, tak by bylo fajn to řešit s odborníkem, protože tady je ten problém hlubší, než obvykle bývá. A asi by nebylo od věci, kdybys řešila s jedním odborníkem sebe a s druhým dceru, protože mi přijde, že ten vztah je narušený oboustranně, takže bys asi měla s někým i pořešit, jak si ten vztah k dceři lépe vybudovat. Což mě přivádí k myšlence, že dcera může vnímat, že si ten čas s ní třeba zase až tak neužíváš. Zkus si to s ní užívat, neřešit blbosti a jen se bavit, každý den alespoň chviličku. Co se třeba dohodnout na nějaké přesné době, kdy budeš s dcerou dělat přesně to, co bude chtít ona (pokud to bude alespoň trochu přijatelné) a uvolnit se u toho a bavit se. Nemusí to být na dlouho, třeba každý den 15 minut před večeří.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
