Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dělám mámu přítelovým sourozencům?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
6.9.20 11:32
Dělám mámu přítelovým sourozencům?
Ahoj, potřebuju se hlavně vypsat. Mám tady účet nově, tak jsem to možná zařadila do špatné kategorie, ale snad to nebude problém. Včera jsem se po dlouhé době viděla s jednou kamarádkou a když jsem jí řekla, jak to u nás chodí, koukala na mě jako na blázna. Je mi 22, přítelovi taky, bydlíme s jeho rodinou. Má tři sourozence, patnáctiletého a dvanáctiletá dvojčata. Před devíti lety od nich odešla máma, našla si nového přítele, na děti jakž takž platí, ale vůbec o ně nemá zájem a nevídají se. Děti byly cca pět let sami s tátou, potom jsme spolu s přítelem začali chodit a já se nastěhovala k nim, abych nemusela do školy dojíždět. Teď u nich bydlím asi čtyři roky, ještě studujeme a nemáme důvod chtít jít do vlastního. Uklízím, peru, žehlím, vařím v podstatě pořád jen já. Ale v pohodě, nestěžuju si, k vš mám jen malou brigádu, tak jsem doma víc než přítel a jeho táta. Když byla karanténa, byla jsem s dětmi sama doma, oba chodili do práce. Byla jsem fakt jak žena v domácnosti. S dětmi jsem řešila školu, domácí práce samozřejmé, do toho jsem se učila i já. Ale taky mi to nijak nevadilo, nepřišlo mi to zvláštní. Včera jsem to vyprávěla kamarádce a ta se úplně zhrozila. Já když skončím školu, jdu na nákup a udělám pro všechny večeři, ráno snídani a svačiny do školy (jasně, děti jsou velké a můžou si to udělat sami, ale když si dělám tousty, proč bych neudělala i jim), o víkendech oběd. Dětem zařizuju školu a kroužky, vozím je na ně, když je potřeba, nakupuju pro ně. Peníze na tohle všechno mi posílá na účet tchán, živit tři puberťáky bych jako studentka fakt nedokázala. To jen abyste si nemysleli, že to platím he svého. Z dvojčat je jedna holčička, která byla v jejich rodině jediná než jsem přišla já. To je miláček, povídáme si, svěřuje se mi, prostě jako bych byla její sestra. Nepozastavila jsem se nad tím vším, dokud to neudělala kamarádka. Dělám těm dětem mámu? Nechci, aby to působilo tak, že si stěžuju, to ne. Spíš mi to teď tak hlodá v hlavě. Co bude v budoucnu? Až se jednou odstěhujeme, budeme mít vlastní děti… jak to ponesou tyhle děti? Nebo co kdyby nám to nevydrželo? Nebojím se, že by to nezvládly, zvládaly to roky i beze mě, než jsem k nim přišla. Spíš po té psychické stránce by to byl pro ty děti hrozný šok. Jinak přítel a jeho táta rozhodně nejsou žádní lemplové, co nic nedělají, takhle to rozhodně vyznít nemá. O děti se starají, pracují, s přítelem se milujeme, s jeho tátou mám taky dobrý vztah. Nic bych neměnila, jen se trošku bojím té budoucnosti. Nebyl jste někdo v podobné situaci nebo neznáte někoho, kdo byl? Jak to bude dál? Prosím, pokud řeším blbost a zbytečně si s tím dělám hlavu, normálně mi to napište, já budu jedině ráda. Děkuju, kdo jste ten román, co jsem tady vyprodukovala, dočetl do konce, když budete mít chvilku něco napsat, budu ráda 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.9.20 11:35
Pokud ses k nim nastehovala, nevidim na tom nic zvlastniho, co delas. Pokud by ti to nevyhovovalo, bezte do vlastniho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.20 11:38
No v te rodine jsi se pasovala do roke matky a hospodynky. To ma kamaradka pravdu. Pokud ty jsi s tou roli ok, pak to neni problem.
Co bude v budoucnu bych neresila. Nicmene pokud by vam to s pritelem neklapalo a chtela jsi jit o dum dal, tak tve rozhodnuti setrvat ci ne by nemelo byt podminivano dopadem na pripadne dalsi cleny rodiny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.20 11:38
Ano, děláš těm dětem mámu.
Jestli to chceš měnit, tak výrazně víc do péče o domácnost zapojte všechny ostatní členy rodiny.
Nejsnáze se to dělá tak, že si společně sednete, sepíšete seznam všech povinností co je potřeba zabezpečit denně, týdně, měsíčně a sezonně - a společně si to rozdělte.
Není nejmenší důvod, proč byste se třeba ve vaření a nakupování nemohli střídat, proč by každý nemohl mít část svých povinností, - včetně praní, žehlení úklidu a podobně.
Jinak čistě z výchovného hlediska je samozřejmě daleko lepší aby dospívající a deti vstupující do puberty měli svůj díl zodpovědnosti za chod domácnosti, aby se učili se postarat o sebe i ostatní. Opravdu jim to nezničí dětství.
A rozhodně chceš aby tvůj partner s tebou povinnosti sdílel, ne aby ty si ho opečovávala. Je to partner, ne pán a vládce…
Příspěvek upraven 06.09.20 v 11:49
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.20 11:40
A za jak dlouho tu vlastní rodinu plánujete? Nejsou už to malý děti, mají svůj rozum a budou to muset pochopit. Jinak teda smekám za to co pro ně děláš, ale myslím že by se měli víc zapojit ostatní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.20 11:48
Tak jestli ti to nevadí tak to neřeš 
mě by to asi vadilo, protože to nejsou děti. Je jím 22,17 a 12. V tomto věku by měli být normálně zapojení do chodu domácnosti. Uklidit, jednou za čas udělat ty tousty i pro tebe, třeba se s střídat a při přípravě oběda a večeře asistovat. Podle mě je to až moc velký full service od někoho skoro stejně starého. Ale jak říkám pokud ti to vyhovuje tak je to ok.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.20 11:48
V podstatě jim nahrazujes maminku. Pokud to děláš ráda a nemáš s tím problém, tak vlastně žádný není 
Děti jsou už ale ve věku, kdy by ti měly pomoci. Je to i pro ně škola do života, aby věděly, že samo se nic neudělá a je potřeba si pomáhat. V jejich věku už mohou zajít na nákup, pomoct doma s úklidem, i s přípravami jídla, třeba oloupat brambory, apod. Tady by měl zasáhnout partner a otec dětí a trochu je zaúkolovat- pokud ale byli zvyklí z dřívějška na full servis, tak možná ani nemají potřebu to řešit. Co mě ale příjemně potěšilo, až vehnalo slzy do očí je, s jakou láskou to píšeš, působí to na mě tak, že i přes to všechno máte spolu velmi pěkné vztahy, a to je za této situace, a v této době mimořádně cenné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.20 11:49
Za mě, jsi skvělá. Bydlis tam, tak pomáháš. Nic špatného na tom nevidím. Jen holky tady mají pravdu, zapojit i ostatní členy rodiny, však jsou děti už velké a několik dospělých lidí, není důvod proč bys měla dělat všechno sama.
A až budete s přítelem plánovat rodinu, tak snad už děti budou zase větší, už teď jsou dost velké, to pochopí, toho bych se nebála.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.20 11:50
Děláš. Ale problém v tom nevidím, pokud ti to tak vyhovuje. S budoucností bych si nedělala hlavu, případný rozchod by děti měly vzhledem ke svému věku zvládnout. V kontaktu s nimi můžeš zůstat. Jinak teda doufám, že se ti dostává dostatečného vděku a kdyby si někdy náhodou vzpoměla jejich máma, tak tě neodkopnou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
aquarian
6.9.20 11:55
@ades15 píše:
Ahoj, potřebuju se hlavně vypsat. Mám tady účet nově, tak jsem to možná zařadila do špatné kategorie, ale snad to nebude problém. Včera jsem se po dlouhé době viděla s jednou kamarádkou a když jsem jí řekla, jak to u nás chodí, koukala na mě jako na blázna. Je mi 22, přítelovi taky, bydlíme s jeho rodinou. Má tři sourozence, patnáctiletého a dvanáctiletá dvojčata. Před devíti lety od nich odešla máma, našla si nového přítele, na děti jakž takž platí, ale vůbec o ně nemá zájem a nevídají se. Děti byly cca pět let sami s tátou, potom jsme spolu s přítelem začali chodit a já se nastěhovala k nim, abych nemusela do školy dojíždět. Teď u nich bydlím asi čtyři roky, ještě studujeme a nemáme důvod chtít jít do vlastního. Uklízím, peru, žehlím, vařím v podstatě pořád jen já. Ale v pohodě, nestěžuju si, k vš mám jen malou brigádu, tak jsem doma víc než přítel a jeho táta. Když byla karanténa, byla jsem s dětmi sama doma, oba chodili do práce. Byla jsem fakt jak žena v domácnosti. S dětmi jsem řešila školu, domácí práce samozřejmé, do toho jsem se učila i já. Ale taky mi to nijak nevadilo, nepřišlo mi to zvláštní. Včera jsem to vyprávěla kamarádce a ta se úplně zhrozila. Já když skončím školu, jdu na nákup a udělám pro všechny večeři, ráno snídani a svačiny do školy (jasně, děti jsou velké a můžou si to udělat sami, ale když si dělám tousty, proč bych neudělala i jim), o víkendech oběd. Dětem zařizuju školu a kroužky, vozím je na ně, když je potřeba, nakupuju pro ně. Peníze na tohle všechno mi posílá na účet tchán, živit tři puberťáky bych jako studentka fakt nedokázala. To jen abyste si nemysleli, že to platím he svého. Z dvojčat je jedna holčička, která byla v jejich rodině jediná než jsem přišla já. To je miláček, povídáme si, svěřuje se mi, prostě jako bych byla její sestra. Nepozastavila jsem se nad tím vším, dokud to neudělala kamarádka. Dělám těm dětem mámu? Nechci, aby to působilo tak, že si stěžuju, to ne. Spíš mi to teď tak hlodá v hlavě. Co bude v budoucnu? Až se jednou odstěhujeme, budeme mít vlastní děti… jak to ponesou tyhle děti?Nebo co kdyby nám to nevydrželo? Nebojím se, že by to nezvládly, zvládaly to roky i beze mě, než jsem k nim přišla. Spíš po té psychické stránce by to byl pro ty děti hrozný šok. Jinak přítel a jeho táta rozhodně nejsou žádní lemplové, co nic nedělají, takhle to rozhodně vyznít nemá. O děti se starají, pracují, s přítelem se milujeme, s jeho tátou mám taky dobrý vztah. Nic bych neměnila, jen se trošku bojím té budoucnosti. Nebyl jste někdo v podobné situaci nebo neznáte někoho, kdo byl? Jak to bude dál? Prosím, pokud řeším blbost a zbytečně si s tím dělám hlavu, normálně mi to napište, já budu jedině ráda. Děkuju, kdo jste ten román, co jsem tady vyprodukovala, dočetl do konce, když budete mít chvilku něco napsat, budu ráda
Proč mámu? Kamarádka asi má malou slovní zásobu, nebo co. Jestli to chceš formálně pojmenovat, tak jsi budoucí švagrová.
Žijete všichni ve společné domácnosti a Ty se podílíš svou prací. Když to všem vyhovuje, tak v pohodě.
Za mámu Tě přece nepovažují ani náhodou, můžete si být blízcí i tak.
Jo, řešíš blbost. 
- Citovat
- Upravit
6.9.20 12:27
@ades15 Mámu ne, to ani nejde. Děláš prostě to, co je potřeba, všem vám to tak vyhovuje, vycházíte spolu dobře, tak bych to neřešila. Děti jsou už ale dost velké a spoustu věcí už můžou dělat taky, není třeba abys vše dělala ty. Do budoucna nevidí nikdo, tak se tím zbytečně nezatěžuj
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.20 12:39
Jsi moc hodná a je skvělé, že spokojenost je na všech stranách. Ale pro budoucnost dětí by určitě bylo lepší je začít zapojovat. Střídat se v chystání svačin, věšení prádla, úklidu,..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.20 13:01
@Božislava píše:
Bylo by lepší, kdyby ses vdala za přítelova tatínka.
A to mělo jako být vtipné? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.20 13:14
Neděláš jim mámu, to by ještě nebyl až takový problém, když by ti to nevadilo.
Děláš jim debila a služku.
Možná ani ne tak příteli a jeho otci, i když ti by se měli dle mého zapojovat více než prací(například nákupy), ale hlavně těm dětem.
Jsou ve věku, kdy by si o sebe mohly a měly postarat samy.
Nevidím důvod, proč by si děti v tomto věku nebyly schopny zařídit kroužky, chystat svačiny nebo se v chystání alespoň střídat, pokud je to dopravně možné, tak se dopravit do kroužků a střídat se nebo dopomáhat s vařením o víkendu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
