Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@annaei píše:
@eva valoi jdou do práce a překvapivě děti netrpí
Tady fakt jde o to, že se ta žena v té vyspělé děti, nevrátí do třísměnného provozu, jako je zvykem tady.
Např: http://finance.idnes.cz/…dnikani.aspx?…
Takhle to prostě je a my se dohadujeme zbytečně.
Osobně jsem byla (a jsem) s dětmi taky doma.
Netvrdím, že týdenní jesle neexistivaly, ale bylo jich minimálně. Moji rodiče jsou poválečné ročníky, já „husákovo dítě“.Neznám ani z vyprávění nikoho, kdo by tam chodil. I naši říkají, že prý asi byly, ale ani oni je neznají.
Ani naši ani já nejsme citově deprimovaní. Oba mí rodiče pocházejí ze tří dětí a měli milující maminky.Taky přísné otce, ale zase si jich vážili. Ano, chodili jsme do jeslí, ale času na nás bylo dost.Za doby mých rodičů určitě méně, protože práce v domácnosti byla nesrovnatelná s dnešní. A přesto babička vychovala tři slušné, vzdělané lidi.Asi právě proto, že od dětsví byli svědky běžného života, museli se přizpůsobovat požadavkům rodiny a podle svých možností se na nich podílet. A an lásku byl taky čas.
Dneska to máme těžší. V podstatě není doma do čeho píchnout, tak celou svoji činnost směřujeme na děti. Tím v nich budujeme představu, že jsou středobodem světa. A podle toho se chovají. I když se snažíme to tak nedělat, je to pouze snaha a je to umělé. Protože mimo vlastní zábavy nemáme nic jiného na práci.
Já jsem šla do práce od dětí v jejich dvou letech.Ale ony šly do školky po čtvrtém roku. A jsem tomu ráda doteď i když už jsou velcí. Našla jsem si práci po večerech a dělala jsem tak že jsme se s chlapem střídali. Vím ale že každá maminka to takhle mít nemůže.
@annaei píše:
@Talitha projde mi to nervonatrlne s dnesni situaci, kde ziju jdou deti do jesli ve 3 mesicich a zadne trauma nemaji.
Jsi si tím jistá? Dneska ti spousta lidí řekne „bonding a rooming-in jsou módní výstřelky, nám nosili prvních pár dní v porodnici děti jen na kojení a nikdo z toho žádné trauma nemá“ nebo „já jsem nechávala dítě vyřvat, a žádné trauma nemá“ nebo „mně máma dávala od tří měsíců guláš a svíčkovou a přežila jsem to ve zdraví“ - chci tím říct, že každá v nějaké době běžná praxe má své zastánce a málokdo ti zpětně řekne jo, dělali jsme to tak a tak a našim dětem jsme tím dost ublížili.
Četla jsem na toto téma pár dost si navzájem protiřečících studií. Podle některých má být dítě minimálně do tří let s jednou pečující osobou (nejčastěji s matkou), dávat ho dřív do jakéhokoli kolektivního zařízení je téměř týrání. Podle jiných se nepodařilo prokázat, že by děti v jeslích, například, strádaly ve srovnání s těmi, které jsou doma s matkou. Ale ono také záleží na tom, kdy a v jakých podmínkách takové studie vznikají. Tak třeba v těch padesátých letech v Československu, kdy žena měla být superženou, která se po porodu během šestinedělí oklepe a pak si jde zase stoupnout někam k soustruhu, asi těžko mohl někdo říkat, jak je důležité trávit s malým dítětem maximum času, kojit dle jeho požadavků a podobně - on i ten film byl vlastně na svou dobu dost odvážný, také proti němu některé soudružky protestovaly. Možná to braly jako útok na ženskou nezávislost, možná si prostě nechtěly přiznat, že to leckteré se svými dětmi prostě dělaly blbě. Nemyslím si, že je to dnes zas tak jiné, ačkoli motivace odejít od malého dítěte zpět do pracovního procesu je jiná než budování kultu silné socialistické ženy.
Řekla bych, že pravda bude někde uprostřed a hlavně bude záležet na konkrétním dítěti. Souhlasím s tím, co tu někdo už psal, že situace v ČR je skvělá v tom, že si můžeme vybrat, jestli budeme s dítětem doma do čtyř let, jestli nastoupíme do práce po roce a půl nebo jestli „za nás“ na celou rodičovskou půjde otec dítěte. Nicméně za sebe se přikláním k názoru @eva valoi - na rodičovské se dá duševně rozvíjet i jinak než prací a pracovat budu stejně až do důchodu, jestli vůbec ještě něco takového bude ![]()
Jinak sama jsem měla to štěstí, že jsem se narodila v době, kdy už se mnou máma mohla bez problémů zůstat až do tří let doma, nicméně úderem třetího roku jsem šla do školky (což dnes spousta dětí také už nezažije, protože není, alespoň u nás, moc školek, kde by nabírali během roku). A ještě teď si pamatuju tu úzkost, když jsem si nebyla jistá, jestli se rodiče ještě někdy vrátí, a když jsme šli po obědě spát, přišlo mi to strašně definitivní. Líbit se mi ve školce začalo až cca o rok později, nemyslím si, že to byla otázka zvyku, spíš nějaké zralosti. Ale tak taky jsem ten rok nějak přežila, co mi zbývalo ![]()
@mojmira píše:
Mám dojem, že jen v Česku je tak dlouhá rodičovská, kdy matky mohou být až do 4 let dítě doma. Jinde to tak není, jak to ty maminky dělají? automaticky jde dítě do jeslí. To by potom musely být v ostatních zemích všechny děti poznamenané jeselní výchovou.
To není tak úplně pravda, dost rodičů zůstává s dětmi doma a táhnou to z jedné mzdy a možná nějakých úspor. Také jsou v leckterých zemích častější zkrácené úvazky, možnost práce z domova apod. A třeba využití služeb au-pair v některých západoevropských zemích nebo v USA se také v 90. letech nerozmohlo proto, že by rodiny chtěly dát příležitost dívkám z východního bloku, ale proto, že si nemohly dovolit profesionální chůvu a zároveň nechtěly dávat malé děti do jeslí.
Jinak si myslím, že dítě je poznamenané vším možným, takže klidně i jeselní výchovou, ale lidská psychika vydrží hodně a člověk v sobě to negativní ve vlastním zájmu zpravidla neživí.
@blobfish tak me prijde sileny sok pro dite, aby najednou ve 3 letech bum a do skolky, kdyz do 3 let nepotkalo pomalu nikoho jinyho. samozrejme zalezi na povaze ditete, ale abych byla uprimna kdo je schopen 100 procent sveho casu venovat v klidu diteti. Ja mam mirne hyperaktivni dite a kdyby byl do, a mame z bytu kulnicku na drivi
@annaei Ale ono samozřejmě do těch třech let nesedí jen s matkou a otcem doma mezi čtyřma zdma. Chodí na hřiště, mezi lidi, na návštěvy, setkává se s příbuznými, s jinými dětmi, prostě učí se fungovat se společnosti. Takže to rozhodně není ve třech letech BUM samo do školky..
A nehledě na to, v jednom roce jesle ti tedy přijdou pro dítě snažší, než ve třech letech školka? ![]()
@annaei píše:
@blobfish tak me prijde sileny sok pro dite, aby najednou ve 3 letech bum a do skolky, kdyz do 3 let nepotkalo pomalu nikoho jinyho. samozrejme zalezi na povaze ditete, ale abych byla uprimna kdo je schopen 100 procent sveho casu venovat v klidu diteti. Ja mam mirne hyperaktivni dite a kdyby byl do, a mame z bytu kulnicku na drivi
To už je ale věc přístupu rodičů, dítě se může socializovat i jinde než v jeslích nebo ve školce. A učitelky také jednomu dítěti nemohou věnovat sto procent času. Já si za sebe neumím představit, že dám roční dítě do jeslí, ale asi by to bylo jiné, kdyby to kolem mě dělali všichni. A taky asi záleží na pracovním vytížení, kamarádka je učitelka, má dvouletého syna v soukromé školce, ale dává ho tam v půl osmé a ve dvanáct ho zase vyzvedává. V mém oboru je prakticky nemožné chodit z práce dřív než někdy mezi šestou a sedmou ![]()
@Klementyna tak zalezi jak se to tomu diteti poda. Podle me je pro dite lepsi, kdyz se ten cas prodluzuje a dite si postupne zvyka v danem prostredi,
Jinak u nas v jeslich chteji slyset zvyky kazdeho dite a snazi se to respektovat. Dokonce me prekvapilo, ze jsem videla, ze u jednoho ditete latkuji, coz me prijde, ze pro ne musi byt strasna prace navic
@annaei A taky většina dětí nejde ve třech letech do školky „na plný úvazek“, většinu ve třech ani do školky nevezmou, takže rodiče hledají různé alternativy, třeba soukromou školku na dvě nebo tři dopoledne v týdnu, kdy se dítě může aklimatizovat. A když pak jde třeba za půl roku do běžné školky, je už zase trochu jinde co se týče zralosti. Navíc rodiče v té „tréninkové“ školce uvidí, jak dítě školku snáší. Kdyby tříleté dítě pravidelně proplakalo celé dopoledne, mělo by před školkou nevolnosti a podobně, budu hodně zvažovat, jestli ho do školky na pět dní v týdnu dám, nebo to budu dočasně řešit jinak, než dítě do školky nedozraje.
@Ashia píše:
Brrr, mám z toho docela mrazivý pocity, těch dětí mi bylo hrozně líto. Týdenní jesle? To jsem ani nevěděla, že existovalo, dát dítě na 6 dní do zařízení a přijít si pro něj jen na neděli? Otřesný, nedokážu si to představit
To existuje i dnes. Jen to bude asi dražší.
@Ashia píše:
Brrr, mám z toho docela mrazivý pocity, těch dětí mi bylo hrozně líto. Týdenní jesle? To jsem ani nevěděla, že existovalo, dát dítě na 6 dní do zařízení a přijít si pro něj jen na neděli? Otřesný, nedokážu si to představit
To existuje i dnes. Jen to bude asi dražší.
@annaei To bysme se nikdy neshodly. Já mám nejmladší devítiměsíční a představit si, že ji za tři měsíce dám do jeslí je pro mě absolutní sci-fi.
Nechat si ukrást ten čas, který s ní můžu strávit, to by mě mrzelo celý život ![]()
@Klementyna píše:
@annaei To bysme se nikdy neshodly. Já mám nejmladší devítiměsíční a představit si, že ji za tři měsíce dám do jeslí je pro mě absolutní sci-fi.
Nechat si ukrást ten čas, který s ní můžu strávit, to by mě mrzelo celý život
Třeba nemrzelo, dostala bych emiminí plaketu za titul: MATKA ROKU a bylo by to.
![]()
Každý to máme nastavený jinak. Mám pár přátel, kteří jsou na vyšších postech. A o tu práci nechtějí přijít. Tak buď pracují po večerech nebo mají chůvy, babičky a ústavní zařízení. Ústavní zařízení jsou na posledním místě, když to jinak nejde.
O mě zas přátelé ví, že jsem rodinný typ a budu s dětmi doma. Každý na to nemá. Do práce nespěchám. A nemyslím si, že ten nebo ten, je špatný kvůli tomu, že odešel na čas od dítěte.
Např. na Maltě mi vyprávěla kamarádka, že tam jsou ženy doma v domácnosti. Když už jde žena do práce, jsou svobodní bez dětí, závazků nebo na vysokých postech.Je tam běžné, že ženy jsou doma.To jen v Čechách na ženu koukají skrz prsty pokud je v domácnosti. A každého věc jak se zařídí.