Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@annaei píše:
@Anna766 oni je maji radi, ale chapu, ze mit pul den volna a dite je vyzity a spokojenejsi je pro ne lepsi volba. Syn doma se uvi nejake veci, ale v jeslich se toho naucil spoustu. Poznam rozdil mezi jeho kamarady, co nejsou z jesli
to za mě neexistovalo, aby děti, pokud maminka nepracuje, chodily do jeslí nebo do školky.
@mojmira píše:
Moje děti chodily všecupřímě jeslí, první dva proto, že jsem ještě studovala a třetí, že to tak nalajnoval chlap. Chodily hned od roku.Pak do školky. Je pravda, že byla jiná doba a prostě to tak bylo, jesle, školka.
To chápu,naprosto.Byla taková doba.Ale řekni si, a upřímně, kdybys mohla, dělala bys to jinak, a byla s nima dýl?
@Anna766 on si clovek mnohem vcic pak uziva chvili kdy je snima, protoze vi, ze je to omezeny. Taky na ne ma mnohem vic sily
@annaei píše:
@Anna766 onjsem clovek mnohem vcic pak uziva chvili kdy je snima, protoze vi, ze je to omezeny. Taky na ne ma mnohem vic sily
Já jsem si užívala i tak. Neměla jsem potřebu od nich odpočívat. Ale opakuji, to jsem já.
@Anna766 píše:
To chápu,naprosto.Byla taková doba.Ale řekni si, a upřímně, kdybys mohla, dělala bys to jinak, a byla s nima dýl?
jasně, že bych to dělala všechno jinak. Nejmladšímu jsem to vynahradila tím, že když jsem marodovala a pak dostala ID, byl se mnou doma, do školky nechodil.Moc jsem ho rozmazlila, hlavně v jídle, je vybíravý. V tom vidím problém.
@mojmira píše:
a jaké máš trauma z toho, že jsi chodila do školky? jak se to projevuje?
Netuším, jestli to na mě zanechalo následky ve formě nějakých úzkostí, každopádně dodnes mám na školku jen negativní vzpomínky. Dlouhé řvaní u vchodových dveří u školky se zaplaceným zeleným lístečkem od obědů, na které jsem nechtěla chodit, protože nás učitelky tenkrát nutily vše dojídat, já z toho pak neustále blila. Dodneška nemůžu chodit na obědy do školní jídelny (jsem učitelka na ZŠ)- jen uvidím to prostředí a ucítím pach školních obědů a je mi blbě
Dozory tam byly za trest. Často jsem taky někde brečela v koutku na záchodě, že mi chybí mamimnka
Prostě nemůžu najít nic pozitivního a z té doby si pamatuju jen permanentní stres. Je fakt, že to byla socialistická školka, dneska to už bude jiné, ale myslím, že prostě některé děti, nejsou na to ani ve věku 3 let připravené a svého syna bych teda takových zážitků chtěla ušetřit. Nevidím nic špatného na tom, třeba klidně ten rok počkat a do školky až od 4 let. Jesle a různé chůvy už v kojeneckém věku je teda pro mne úplně tabu, ale nikoho neodsuzuji, pokud třeba kvůli zaměstnání dá dítě do jeslí nebo má chůvu. Některé děti to mohou zvládat bez újmy, ale v tom mladším věku bych byla tedy hoooooodně opatrná.
A ještě jednu příhodu na odlehčení ze školky - na hlavu mi tam tenkrát spadl obraz Gustáva Husáka
Stála jsem tam se zakrvácenou hlavu a učitelky se dohadovaly, kdo to řekne mý mámě. Nakonec vyslaly kuchařku. Takže opravuji, i nějakou pozitivní vzpomínku na školku mám.
Budiž Gustovi země lehká, on za to fakt nemohl. ![]()
@annaei píše:
Podle me idealni je dat dite do jesli tak v roce cesky zvyk byt doma s dotetem 3-4 roky mi prijde prilis
Neexistuje něco jako ideální. Každé dítě je jiné. Nevidím důvod proč stresovat tak malé dítě, pokud na to není připravené (a v roce na to není připravné žádné dítě). Mám téměr ročního chlapečka a představa, že ho ted svěřím cizím lidem do jeslí je pro mě nepřijatelná. Mohu se zeptat, proč Ti příjde příliš být s dítětem 3-4 roky doma? V čem mu to uškodí a co mu naopak přinesou jesle od 1 roku?
@dextera měla jsi asi smůlu na školku a v ní učitelky. Určitě jsem starší než ty, ale s tímhle jsem se nesetkala.
já na školku vzpomínám nerada. K těm protivným vychovatelkám (jednou, když jsme nechtěli po obědě spát, nám přelepila pusu izolačkou) ještě hnusné jídlo, které jsme museli dojídat (takže já chleba s česnekovou pomazánkou strčila do kapsičky a s mamkou jsme to házeli doma slepicím). A navíc jsme každý den dostávali lžičku rybího tuku, kterou jsme museli sníst - tohle do smrti nezapomenu.
naproti tomu mamka byla (a ještě pořád je) učitelkou v MŠ a teda její vztah k dětem i tenkrát byl úplně jiný. Takže záleží na tom, na koho se natrefí ![]()
No týdenní jesle to už je trochu prehnane, ale ty denní asi měli něco do sebe. Já jsem tím taky prošla a kdyz ted vidím svoje děti tak musím uznat že dřív byli ty děcka lepší vychovanejsi a šikovnější.
@vlastikc píše:… a ordinace klinických psychologů pro dospělé dnes praskají ve švech…
No týdenní jesle to už je trochu prehnane, ale ty denní asi měli něco do sebe. Já jsem tím taky prošla a kdyz ted vidím svoje děti tak musím uznat že dřív byli ty děcka lepší vychovanejsi a šikovnější.
Vliv na ty děti to určitě mělo. Relativně častý problém je u nás porucha vazby na matku. Pak tu máme ty jedince, kteří se bojí závazků, a nebo přehnané úzkostné žárlivce. A tohle je častá příčina. Dítě do 3 let potřebuje především matku. Přípdně hlavní pečující osobu, která pro něj představuje jistotu. Později se začíná zdravě osamostatňovat.
@SlečnaDahlia píše: … a ordinace klinických psychologů pro dospělé dnes praskají ve švech…
ty dětské taky
@Venetia píše:
ty dětské taky
Mno, v drtivé většině je to důsledek nefunkční rodiny, což není vždy. Pokud dáš mimino do jeslí (nedej bože do těch týdenních), tak mu ten problém téměř jistě vytvoříš.