Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
My máme 2 roky a 9 měsíců. Hodně nám pomohlo nosítko - abysme mohli dál chodit do lesa, do přírody, na odrážedlo - tam, kde kočár neprojede. A v našem případě i sourozenecký kočár (bydlíme trochu z ruky a starší nebyl moc velký chodec).
Je jasné, že trochu se starší přizpůsobit musí vždycky, stejně jako mimčo. Co se týká návratu z venku v létě - miminku je jedno, kde spí a koupat se taky nemusí každý den ![]()
Spali jsme všichni v jednom pokoji, děti se navzájem nikdy nebudily.
Do školky starší nechodil - na jednu stranu je to jednodušší, nemusíte se nikam furt vypravovat na čas, na druhou stranu je to na budku ![]()
@PeBe24 máme děti od sebe 2 roky a 8 měsíců. Od začátku se snažím napasovat oba do rytmu staršího. Teď to je náročnější, protože mi většinu dne spí aspoň jedno dítě (10-12 malý, 13-16 velký, 14:30-16:30 malý). Večer chodí spát v rozpětí asi 20 minut. Malý usne, velkému přečtu pohádku a jde spát velký. Spíme všichni v ložnici a mně to naprosto vyhovuje. Nerušíme se a spíme pěkně celou noc.
Starší do školky nechodí.
Muž je často pryč a hodně často uspávám sama. Teď co nekojím to je o něco snazší.
@PeBe24 láhev dá i tatínek a celkově mi to přijde jednodušší a rychlejší, kojil se i hodinu, láhev zdolá do 10 minut. Kojila jsem půl roku. Mladší je uplakánek, v noci brečí denně a dost často i hodinu a víc. Ale starší se nebudí a spí. Asi tak týden mi hlásil, že mám jít kojit, ale pak si zvykl a od té doby prostě spí. Funguje to tak, že malý brečí, já to řeším a muž s prvorozeným nerušeně spí.
My máme rozdíl 2 a půl, mám to rozdělené tak, že dopoledne se mimčo přizpůsobuje starší, dopo máme aktivní program, buď jdeme do zoo, k sousedům, na hřiště a pod., pak oběd buď v terénu nebo doma a po obědě se mimčo budí, je mu 10 týdnů, dcera má po o. klidový režim, kdy jí chvilku pustím pohádky a věnuju se miminku, pak jde zase spinkat většinou do kočáru a zase se věnuju starší, většinou jdeme zase ven, aspoň na zahradu, kolem 18h mám vyhrazený čas pro mimčo, dávám ho bez pleny na hrací deku a povídáme si a mazllime se, pak véča, koupání obou dětí, dcera chodí spát kolem půl 10, a před spaním mám čas zase výhradně pro ní, muž hlídá mimčo a já si s dcerou v posteli čtu pohádky, povídáme si, mazlíme se, pak jdu uspal mimi, mimčo usíná nejdřív kolem 11, ale jsem s ním v ložnici už dřív, aby se zklidnil. Spíme v ložnici vśichni 4, je fakt, že někdy je tam těsno
Občas se stane, že se děti vzbudí navzájem, ale většinou je to bez problémů a když se vzbuděj vzájemně ráno, tak je to jedno…
Tak já mám nejmenší děti tři roky od sebe a přijde mi to jako ideální věkový rozdíl. Starší dítě už je relativně samostatné a přitom až mimi povyroste, ještě se můžou společně zabavit. Když se narodila ta nejmenší, měli jsme starší asi měsíc u sebe v posteli, mami v postýlce. Jenže jak jsem v noci vstávala, kojil, přebalovala, občas svítila, shodli jsme se, že tu starší to ruší. Takže jsme se v klidu domluvily a spinká v pokojíčku.
No a režim? Podle toho, co víc „hoří“. Když mimi pláče hlady, má samozřejmě přednost - nebo rychle udělám, co potřebuje starší, aby byl na kojení klid. Ale je to o organizaci, nic víc.
A spaní přes den? Když máte zahradu, je to ideální. Mimi dáš na kočárek, většinou rychle usne a ty se můžeš věnovat staršímu. Nebo třeba vařit a obě děti kontrolovat z okna.
Neboj, to se poddá
.
@pe-terka s tou zahradou souhlasím. Starší si hraje na písku, mimčo spí v kočárku na terase a já mám „vegáč“ ![]()
@Billi píše:Že jo? To se s bytem nedá vůbec srovnávat. Když je zahrada, nemusíš řešit ani oblečení, prostě vyjdeš v teplákách, děti taky. Když jsi v bytě a jdeš s dětma do parku, jsou ty výpravy náročnější.
@pe-terka s tou zahradou souhlasím. Starší si hraje na písku, mimčo spí v kočárku na terase a já mám „vegáč“
Já mám rozdíl 2 a 3/4 roku. Léto bylo náročné, novorozenec, dcerka. Ale bylo super, že jsem kojila, miminu se v teplých dnech líbilo. Takže jsme normálně chodily ven a podle potřeby jsem nakojila na hřišti. Oblíkat nebylo moc třeba, to mi taky pomohlo. A od záři dcerka začala pak chodit do školky (do oběda). To bylo super. Mladší spí jen v postýlce při zapnutém bílém šumu rádia. Odhluční to pokojík a starší si tam může hrát. Akorát teda už si někdy říkám, jestli to mladší nepoznamená, bo šumíme už 9 měsíců
.
Jo a doma jsem s holkama chodila na zahradu s šátkem, později s manducou. Což vlastně doteď ![]()
@PeBe24 my nemáme „jinou možnost“, protože máme 2+1, tak jsme to zkusili a jde to.
Pro mě bylo nejhorší šestinedělí. To malý prakticky celé jen prořval. Pak jsme se srovnali a zvládli jsme to i s cvičením vojtovky, pobytem v nemocnici…
Za sebe můžu říct, že další náročné byly a jsou nemoci. Celý leden a únor jsme byli jen doma to bylo na budku, protože marodili oba kluci. Jak se může chodit ven, tak to je pohoda.
@Billi píše:
Za sebe můžu říct, že další náročné byly a jsou nemoci. Celý leden a únor jsme byli jen doma to bylo na budku, protože marodili oba kluci. Jak se může chodit ven, tak to je pohoda.
Tož pod to se podepíšu. Dokonce upouštím od plánu na třetí dítě zas za tři roky. Tři nemocné to bych nedala.
@Genovesa my chceme třetí tak za 5 let. Dřív to nedávám, protože nemocný tříleťák a mimino je fakt masakr. Teď mají oba zase rýmu a malý kašle. Při představě, že příští týden budeme doma mi tiká oko.
@Billi No jo, jenže mně už je 33… U nás to zas tak často nechytá miminko, ale jak kojím, často se mi budila na jídlo a kvůli zoubkům, už má 6 zubů. Nedovedu si představit mít dítě, co v noci rádo pláče. Mazec.
@Genovesa nemysli si, že jsem o moc mladší
Náš je na UM a taky se budí, brečí, trpí pořád na bříško. Tu a tam máme noci, že večer řve 2 hodiny, kolem půlnoci 2 hodiny… Tuhle muž říkal, že kdyby byl první, tak byl jedináček
Ale jak říkám, dávám tomu 5 let, to zafunguje selektivní ztáta paměti a já budu vykládat, že byl to nejhodnější miminko a klidně půjdeme do třetího.
Já jen přidávám zkušenost s odstupem několika let. Mám dnes 15 a 12 syna. Když se narodil mladší, tak od té doby, co vnímal byl pro něj starší brácha strašně zajímavý, neustále za ním lezl, později chodil a tak nějak přirozeně to funguje dodnes. Starší mladšího od malinka ochraňuje, stará se o něj, ale ne že by musel, tak nějak to vyplynulo samo. Dnes jsou nejlepší parťáci, kteří bez sebe nedají ani ránu, starší se nestydí za mladšího bráchu a naprosto to funguje. Jediné mínus vidím v tom, že mladší trochu vynechal věk pohádek a tak, protože se spíš přizpůsoboval se všímm tomu staršímu, ale jinak tento věkový rozdíl hodnotím jako naprosto skvělý.