Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj. Poslední dobou mám pocit, že doma jenom děti upomínám, aby už vstaly, aby se už konečně oblekly, aby se najedly, abychom už vyšly do školky a školy, aby si čistily zuby. Aby si vážily věcí a hraček. Docela je rozbíjí teď, ale schválně. Řeknu jim, aby mi pomohly si poklidit. A nakonec to dodělávám sama. Mám holky 6 a 8 let. Docela se hádají a hašteří, bijí se. Jak na ně? Aby byly dobré, spokojené a samostatnější.
Doporučuju pár knížek. Mě tady byla doporučena Výchova bez poražených. Je hodně zajímavá.
No a s jinou maminkou více dětí jsem se bavila o knížce Sourozenci bez rivality. Mám v plánu si ji taky koupit.
Naše děcka neničí teda nic cíleně, spíš neopatrností. Hadají se a rvou pořád - to jsem dělala i já s bráchem před 30 lety ![]()
Raní vstávání a vypravování je taky děs běs ![]()
@klárka14 tak to si počkám na rady
já si myslím, že právě jak je napomínáme a pořád připomínáme, aby tamto a tohke, tak vlastně nemají potřebu nic udělat od sebe… prostě jsme tam my, uděláme… popřípadě připomeneme. Zajímavý je, že když je má na starosti manžel, tak fungujou normálně!!!
Toho nevažení si ničeho znám a vyloženě z toho rostu. První zkušenost s manželovo synem. Co se mu dalo pod nos nic mu nebylo recht. Ať jsem vyvářela a pekla jak blbá ponimral a nechci. Kupovala jsem mu co jsem mu na očích viděla, ať má u nás taky nějaké hračky a po pěti minutách ležely bez povšimnutí a přitom to byly věci, které řekl že chce. Pak jsem se nervla, místo stehýnek, svíčkových atd.jsem udělala čočku nebo volské oko, místo bábovky rohlík s máslem, hračky pouze k narozeninám, Vánocům apod. A strašně se divil když přišel a nečekalo ho nic dobrého nebo autíčko atd. Teď mám to samé s dcerou. Sladkosti rozpatlá, okouše a nechci. Tak prostě dostane pouze lentilky a šmitec. To samé hračky. Dostala album Šmoulů, kupovala jsem jí do něj nálepky. Roztrhala si ho tak nemá. Dostala tabulku na kreslení, rozbila jí a přišla, že chce koupit novou. No nedostala jí. Ono je to tím, že my jako rodiče se někteří snažíme těm dětem dopřát a ony to pak berou jako samozřejmost. Takže prostě nevážíš si? Tak máš smůlu. Jak tak koukám na ty rozvojové země tak tam děcka mají boty z petek a jsou za ně šťastný, tady mají batolata Adidasy. A co se uklízení hraček týče neuklidíš? Fajn, nemusíš, ale nemáš. Vzala bych pytel, naházela tam před ní ty hračky a odnesla jakože k popelnici a třeba dva týdny jim to nedala.
Taky by me zajimalo. Hlavne s 8letym porad neco resim a neni schopny nic udelat sam. Samozrejme nase chyba
no. I kdyz se snazim tak je mu to putna.
@klárka14 píše:
Ahoj. Poslední dobou mám pocit, že doma jenom děti upomínám, aby už vstaly, aby se už konečně oblekly, aby se najedly, abychom už vyšly do školky a školy, aby si čistily zuby. Aby si vážily věcí a hraček. Docela je rozbíjí teď, ale schválně. Řeknu jim, aby mi pomohly si poklidit. A nakonec to dodělávám sama. Mám holky 6 a 8 let. Docela se hádají a hašteří, bijí se. Jak na ně? Aby byly dobré, spokojené a samostatnější.
Moje teta delala brantrancum to, ze kdyz si nepoklidili, tak ty veci nahazela do krabice a odnesla pryc. Postupem casu se naucili, ze co si neuklidi, zmizne. Zacali uklizet jako divi…
To je asi všude stejné
Já taky kolikrát hračky radši uklidim sama, než to furt opakovat.Ale vim, že to je chyba
Tak samostatnost se nebuduje napomínáním. Já teď nacvičila postupně krok za krokem s osmiletým ranní vstávání a odchod do školy, mám novou práci a bude se muset vypravovat sám. Já nikdy takto sama vstávat nemusela a tahala mě máma z postele ještě na střední ![]()
Pokud mají potřebu věci rozbíjet, nekupovala bych nové, mají jich moc. V tomhle věku mají děti často potřebu něco rozmontovat, rozebrat, tak třeba i brát na tuhle přirozenou zvídavost ohled, možná by jim víc jak další nová hračka udělal radost budík z bazaru a sada šroubováků ![]()
Tak u osmileté to bude asi pubertou-prespuberta. Synátor je to stejný. taky mu bude 8.jediná páka je vyhrožení zákazem na tablet, mobil atd…snad z toho vyroste, dřív než já
![]()
Já hračky uklízím tak, že je zametám na hromadu (mladší zatím uklízím) a co se z hromady nevyndá než přijdu s lopatkou a smetáčkem. Jde do koše, nekompromisně. Několikrát šlo i oblečení. Pořád se neuklízí pravidelně, ale když jdu pro koště, tak má uklizeno během chvíle. Co se týče ranního vstávání, tak to záleží jak se vyspí. My jsme v rodině všichni sovy, takže s tím máme občas problém všichni.
@petra79 Tohle mel manzel jako dite a pretrvava to v nem dodnes, i kdyz je to jinak sikovny a pomahajici chlap. Ale proste byl cely zivot, ze maminka prikazala, donesla, zaridila, pripomnela, vyresila. Co mu nepripomenu, na to si sam nevzpomene. Nejvic me vytaci, jak se porad na vsechno pta. Treba neco hleda a misto, aby teda sel a podival se na par mist, tak se milionkrat zepta me a ceka az ja zvednu zadek a budu to hledat.
Kdyz se ke me nastehoval na vysoke, tak byl na pest. To bylo porad: „kde mame, proc nemame“. Ted je to zas „co mam, kde mam, jak mam“.
Nekdy uz mi tecou nervy, je to jak s malym deckem. Je na nem hrozne videt, ze si nedokaze sam poradit a sam si neco pohlidat, byl proste zvykly ze mu porad nekdo stal za zadkem. ![]()
Doporucuju omezit upominani na minimum a na tom si ale trvat. Nic za ne nedelej. Ja mam 2 holky 2 a 4,5 a nic za ne teda neuklizim. Pomuzu jim, to jo, kdyz je potreba. Ale zacnou ony a primarne uklizi ony.
Vypravovani do skolky je teda taky boj.
Jinak pokud nici hracky, nekupovala bych jine. Pripadne bych rekla, ze jim je seberu a dam jinemu diteti, ktere si s nimi bude hrat a ne je nicit. Toto u nas funguje, kdyz treba necim zacnou mlatit, neznicili jeste nic.
@klárka14 u nas jednou vecer prisel skritek uklizicek, vse co nebylo uklizene odnesl a od te doby nez se jde spat je vsechno v pokojiku. Myslim, ze je to o povaze deti, moje deti dostanou vse na co si ukazou, presto nic zamerne neničí. Nekdy by se mi hodilo, kdyby něco zlikvidovali, aby toho nebylo doma tolik ![]()
Vyprava do skolky, byl boj, kdyz jsme vstavali tak, jak jsem si myslela, ze to stihneme, ale bylo to hrozne. Nyni vstavame o pul hodiny dřív, ja si v klidu vypiju kafe, deti se nasnidaji, maji cas se rozkoukat a fungujeme celkem v pohode. Treba maji malo času.
U nas kdyz neco schvalne znici, musi jit a vybrat svou vec, kterou „prodame“,abychom zaplatili to zniceni, kolikrat donesla drobnost, tak jsme ji vraceli, ze to ma malou hodnotu, aby si uvedomila, ze veci maji urcitou hodnotu. Stejne jako desna zabava poustet vodu, porad rozsvecet lampu, tak rekneme, ze to bylo tolik penez jako bychon sli do cukrarny, ale ted nemuzeme, protoze musime dat do obalky na vodu a elektrinu.
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.