Děti v Norsku

27
25.1.15 11:51

Děti v Norsku

Nazdar maminy, jsem na chvilku v Česku a jsem úplně zděšená případem paní Michalákové :( Snažila jsem se k tomu najít víc informací a na dnešek jsem z toho skoro nemohla spát. Nejdřív jsem na Rodině v diskusi našla tohle http://www.dotyk.cz/…polska-cesta o tom, jak stejně odebrali dítě polským rodičům, kteří si ho pak unesli zpátky do Polska. Je to úplné šílenství. Dítě jim odebrali proto, že:

  • rodiče se někdy hádají, nekřičí na sebe, ale potom spolu nějakou dobu nemluví. Třeba dva dny. Mlčení ale vyvolává deprese, emočně poškozuje celou rodinu.
  • matka zakazuje Nikole stýkat se s kamarádkou ze sousedství, protože ta Nikole rozbila počítač a nasypala jim doma do pračky piliny, což považovala za nesmírně zábavné. Nikolina matka si však na opravu pračky a notebooku musela vzít půjčku. Zakazováním styku s onou dívkou prý matka porušila základní lidská práva.
  • no a do třetice, ze všeho nejhorší důvod - psychické deptání dítěte. Škola nahlásila, že Nikola je smutná a dokonce při vyučování pláče. Pokud dítě pláče, znamená to, že potřebuje akutní komplexní pomoc. Pláč dítěte o přestávce znamená krizi. Nikolina babička je v nemocnici, vysvětlovala Helena, proč její dcera pláče. Je těžce nemocná a už se asi z nemocnice nevrátí. Úřednice nechápala. Kvůli umírající babičce se přece nepláče. Vždyť smrt je jen finále života. 8o 8o 8o

No a pak jsem našla tohle a to už jsem nemohla dokoukat https://www.youtube.com/watch?…

Manžel mi říká, proč na to koukám, když mě to takhle rozhodí, ale já fakt nemohla uvěřit tomu, že by se něco takovýho dělo :zed: Připadá vám fakt to, co dělali rodiče s tou polskou holčičkou jako týrání? 8o Jak to vůbec takhle můžou někde vnímat?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
72725
25.1.15 11:54

@Eliiie tady zase někdo objevil ameriku.. projeď diskuze, za posledních pár dní je tu na toto téma asi 10 podobných :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
172
25.1.15 16:53

Jsem na tom podobně jako ty. Ze začátku jsem ten případ paní Michalákové brala s rezervou s tím, že k tomu mám jednostranné informace a nemůžu vědět, jak to bylo, byť mi hodně věcí nesedělo či přímo vadilo (např. rozdělení chlapců, ochota norské policie, která případ tehdy prošetřovala, svědčit ve prospěch biologických rodičů, a tak podobně). Ale během víkendu jsem se do toho neplánovaně ponořila, pročetla i viděla spoustu svědectví (včetně přímo např. norských novinářů, psychologů, právníků), desítky podobných případů rodin různých národností, které se týkají právě odebrání dětí rodinám žijícím či jen dočasně pobývajícím na území Norska, případně ještě Velké Británie, a je mi z toho nanic. Taky jsem nemohla spát, mám z těch výpovědí dětí i rodičů noční můry, vůbec nemůžu pochopit, že se něco takového děje, je to zvěrstvo.
Ten dokument, na který jsi dala odkaz, je sice dost tendenční, ale ty výpovědi rodin jsou naprosto šokující. Je tam třeba scéna ze schůzky jedné maminky s jejím synem, kde syn říká mamince, že chce být s ní. Maminka pak popisuje, jak se jí držel kolem krku a ona ho musela plačícího pod tlakem té sociální služby sama naložit do jejich auta a nechat odvést…je mi z toho zle.
Nejhorší je, že většina těch případů se táhne léta s tím, že se děti se svými rodiči většinou můžou vidět jen jendou nebo dvakrát za rok, a tento čas jim už nikdo nikdy nevrátí. Celou tu rodinu to nenávratně poškozuje. Je to tragédie.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová