Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Už mě přivádí k šílenství - ano, je to smutné - moje dítě!
Jak mu mam říct, že tohle nesmí a že má svoje hračky atp.?
Dělá to schválně a zkouší moji trpělivost. Otvírá skříňky, tahá za závěsy, vše co neni jeho nám bere a čeká co se bude dít. Když mu řeknem, že to nesmí, tak se na nás usměje a dělá to dál, to samé s okřiknutím a nebo plácnutím.
S velkou oblibou nás plácá a to, že docela hodně, pak škrábe do obličeje a nebo mě strašně rád tahá za vlasy, šlape po nohou (má oblíbená poloha je být opřená o postel, takže mi šlape po lýtkách) a štípe. Vůbec neumí pohladit a nebo dát pusinku i když ho to usilovně učíme, jen plácá a někdy i tak, že to hodně bolí. Nebo nás už i několikrát kousnul. JAK mu vysvětlit, že to nesmí? Už opravdu nevím a jsem z toho zoufalá a připadam si jak blbec. To co se nenaučí sám od sebe ho nebaví a novym věcem se učit nechce (jako např. ty pusinky, pohladit, mluvit a nebo si hrát) chtěl by jen chovat, ale to pak začne vyvádět kraviny a je k neudržení, takže se bojim aby mi z náruče nevypadl (je na mě moc velkej, já jsem malá a on vysokej po tátovi, takže má nějakých 80 cm, což je moje půlka!). Poraďte mi prosím ať nezešílím.
myslim, ze je to v 10mesicich uplne normalni, mala to dela doted, porad dokola zkousi, co si muze dovolit a ja porad dokola vysvetluju, zakazuju, „rozciluju se“ … taky nas zkousi mlatit rucickama, ja ji placnu pres prsty, ale druhy den je to nanovo, plati na ni jen kdyz se seberu a odejdu z mistnosti, ze si s ni hrat nebudu, kdyz zlobi
Mě to připadá jako normální chování 10-ti měsíčního dítěte, které poznává, objevuje, zkouší … Stejně tak zkouší vaše reakce.
Zákazy bych omezila jen na ty nejnutnější a životu nebezpečné věci. Vždyť nejlepší hračky jsou právě věci běžné potřeby, které používá máma a táta!
A u plácání, škrabání a tahání nezbývá než milionkrát zopakovat, že to bolí a nedělá se to … Po milionté první to pochopí - někdo dřív, někdo později.
Martina
Ahoj,
u nás je to úplně to samé. Samče je teď 13,5měs. A pusinky a tulení začla dělat před týdnem, ale jen když má náladu.
Nic si z toho nedělej…jsou to děti a poznávájí svět a zkoušejí, co můžou pořád dokola
![]()
Ale to přece nejsou vůbec žádné naschvály..
zeptej se svých rodičů, co jsi kdy dělala ty. ![]()
Naprosto normální chování..Asi jsi měla jiné představy, ale bude hůř, mnohem hůř, takže si užij zatím jen toto..
no právě Liz, já prý byla milionový dítě. Škoda, že malej neni po mě ![]()
Jooo, tak to je pešek
![]()
Ale jen tě chci uklidnit, že nedělá vůbec nic hroznýho a už vůbec to nemá nic společnýho s tím zda to dělá schválně ( i když se tak tváří), nebo vás nemá rád ( ty pusinky)..
jen ho to prostě hroooozně baví a nemá rozum..Asi tak ![]()
no, jsem zvědavá jestli ho vůbec někdy dostane. jinak vim, že mi rozumí, ale asi jak v čem. no budu doufat
Máš desetiměsíční dítě, prokristapána… co od něj chceš? Vychování?
![]()
Neblbni…
Je to těžké, já vím, mám doma to samé. Marek zkouší a šibalsky na mě kouká, třeba škube za kabely, na okřiknutí se děsně chechtá a zaškube znova. Ale v tomhle věku má na tohle všechno absolutní nárok. Prostě zkouší, poznává, objevuje… a pomaličku se mu nastavují hranice.
Vyděržaj, pioněr… ![]()
Já jsem právě myslela nejdříve , že píšeš tak o dvouletém dítěti a pak jsem asi minutu koukala na metřík a přemýšlela co ti napsat, protože mi přišlo úplně divné, že to myslíš vážně..Ale to se neposmívám, prostě to tak cítíš..
Neboj, bude to dobrý ( teda spíš horší, ale ty už budeš vyškolená) ![]()
Co máš dělat ? Bud ráda … bud ráda, že se Tvoje dítě vyvíjí jak má a objevuje svět … je zvídavý a jeví o vše zájem.
Udělej byt takovej aby mohlo co nejvíc věcí vyzkoušet a neublížilo si a věci který jsou nebezpečný a nebo ti na nich záleží atd dej prostě tam kde na ně nedosáhne. My ted máme v bytě všechno pomalu u stropu - malej má 16 měsíců a co nejde máme dětský pojistky na šuplíky a zavázaný úchytky u jedné skříně aby se tam nedostal žádný scény a ani výchova prostě babyfriendly byt .. …10 měsíční šmoulátko prostě ještě nemá buňky pochopit co se smí a co ne… a víš to že se směje ?A udělá ? No aby ne ..vždyt to je jeho výzva ke hře ..on si s tebou prostě chce hrát ..oč lepší než plácnout je sednout si s ním na zem a říct tak co to tu máme ..a co jde vykrámovat společně a co nejde sebrat … podle mě byste si to užili oba a i na to tulčo by došlo ..
A že plácá ? Nooo a kdepak poprvý viděl, že jde plácnout ?? Ty plácneš on plácne ..hra na plácanou bez smyslu a efektu. Hele moc pěkně se o tom píše tady .. http://ona.idnes.cz/…/poradna.asp?…
Jo a ještě k tomu plácání. mě se osvědčilo, když měl malej takovýhle období tu ručičku pevně chytnout, řekla jsem ale ale .. copak to je a dala mu pusu do dlaně a položila si tu jeho ruku na tvář a pohladila se s ní .. totéž když vykopával nohama při přebalování prostě jsem tu nožičku chytla a dala mu na ní pusu a ted mi je už nastavuje pokaždý ..
Hele na každý dítě něco platí a Ty určo přijdeš co na to Tvoje.
To dělam, že si s nim hraju na zemi, ale po chvilce ho to přestane bavit a jde dělat lumpárnu. Z dosahu jsem dala vše co jsem mohla, ale ani to nestačí, začíná být vyčůranej a to tak, že si pod nohy strčí vždy něco aby byl vyšší. Tuhle mi strhnul klávesnici a vycvaknul z ní čudlík, než jsem to zjistila už ho měl v puse a já šílený strach, aby ho nevdechl nebo nespolk. Přemýšlela jsem nad bezdrátovou, ale nemám s ní zkušenost, tak nevím, aby se v takovym případě dala dát někam pryč. Chránítka na dvířka koupím dneska, teda pokud je seženu. On se přijde pomazlit, ale přitom štípe, tahá za vlasy a plácá a nebo škrábe, takže to mu každou chvíli zkracuju ty jeho drápy. No, čekala jsem, že bude mít aspoň něco ze mě a aspoň trochu, to se ovšem nestalo. Mam obavu, že z toho nevyroste (jako moje ségra, tý je teď 13 let a je to pěknej zmetek, ale to je na jiný povídání).
Petul ..hele podle mě po něm chceš věci, na který je ještě malinkej ..hele .. on dýl něž pár minut tu pozornost prostě neudrží -kor jestli je to zvídavej živel .. tyhle živý děcka jdou z jednoho do druhýho ..a navíc v tom věku má prostě nárok a je to přirozený ..
Já ti napíšu, abys neměla pocit, že seš v tom sama ..dnešní ráno jo?
Takže než jsem si zalila ranní kafe a nasypala lupínky do misky tak náš mimís stihl :
vypnout a zapnout PC, otevřít potravinovou skříň a vysypat sáček těstovin(manžel je omylem uložil do nízkýho patra) vylít kočkám misku z vodou na podlahu, ocucat ovladač na Tv … vše doprovázeno andělským úsměvem a radostným smíchem typu-koukni jak jsem mámo šikovnej
…takže tak .. jo a mezi náma rozsypaný fleky poo dlažbě se strašně blbě zametají -kdybyste to někdo nevěděl ..lítá to všude ![]()
Pettulle píše:
To dělam, že si s nim hraju na zemi, ale po chvilce ho to přestane bavit a jde dělat lumpárnu.
Jak „jde dělat lumpárnu“??? Nejde dělat lumpárnu, jde dělat prostě něco jiného. Chce zkoumat, prohlížet, dělat nové a nové věci, hrát si. Neví, že zrovna tohle je „lumpárna“. Klávesnice je přece nejzajímavější, protože si s ní máma taky často hraje… A když mámu štípnu nebo plácnu, krásně sebou škubne a zaječí na mě, zkusíme to znova, třeba udělá nějakou další legraci…
Neber to prosím ve zlém, ale momentálně je problém v Tobě, ne v něm. On je normální mimino chovající se úměrně svému věku. Nechce „zlobit“, nedělá naschvály, to ještě neumí. Dělá legraci, chce si hrát. Zkus malinko přizpůsobit ten prostor a hlavně ho brát s větším nadhledem a menšími nároky.