Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj maminky co máte doma hypotonika, chtěla jsem se zeptat, jak jsou na tom vývojově vaše děti. Moje dcerka oslavila na začátku prosince druhé narozeniny, zhruba od půlky listopadu začíná zkoušet samostatné krůčky, momentálně ujde cca 1-2 metry samostatně (když se jí chce). A jak jsou na tom vaše děti s řečí? Ona skoro vůbec nemluví, pár slabik dokáže jako mama, nene, baba, mam apod, ale většinou celý den hlavně vrčí. Něco i rozumí, ale když jí řeknu, kde máš dudu, botičky apod., tak většinou nereaguje. Může i toto souviset s hypotonií? Jinak už máme v papírech PMR ![]()
Ahojky,
tak o tomhle něco vím, mám doma čtyřapůlletou hypotoničku. Chodit teda začala v 19 měsících, ale taky vždycky jen kousek. Ale teď už na ní nikdo nic nepozná
Mluvila teda brzo a dobře, ale to je u nás dané asi i tím, že je zároveň taky autista (někteří mluví hoooodně, aniž by je někdo poslouchal
. Jo, a má teda pořád špatnou chůzi po schodech - nahoru dobrý, ale dolů to je horší, musí jít za ruku a ještě se držet zábradlí. To je ovšem taky spojené s autismem - ona nevnímá nebezpečí, takže nekouká, navíc nevnímá nerovnost terénu, takže jí nedochází, že poslepu může stoupnout do prázdna a srolovat schody odshora dolů. A když k tomu přidáš, že kvůli hypotonii přecejen není tak pevná jako zdravé dítě, tak je na průšvih velmi rychle zaděláno. Ale jak říkám - kdo neví, že je hypotonik, nepozná to na ní. Jezdí s námi dokonce i na trampy, ušlápne toho fakt už dost. Akorát je pozadu oproti vrstevníkům co se týče třeba jízdy na různých „přibližovadlech“, teď teprve začíná na koloběžce, nikdy ji nebavila třeba motorka. Kolobrndu jsme koupili takovou tu se sedátkem, pořádnou kovovou, a udělali jsme dobře, to sedátko je fakt vychytávka, jezdí de facto jako na odrážedle. Kolo plánujeme koupit v květnu k narozkám. Tříkolku jsme taky měli, ale než Barunka stihla přijít na princip šlapání, tak se milá koloběžka rozpadla (čínskej šmejd, no
).
Jinak co se týče cvičení, tak Vojtovku jsme skončili někdy v 15 měsících, ale pod kontrolou rehábky jsme pořád. Cvičíme na míči, ale největší pohyb má momentálně Barča venku - takové to přirozené lození po kopcích apod. A na jemnou motoriku jí hodně pomáhá ergoterapie, pokud ti můžu poradit, doporučuju
Hradí to pojišťovna a je to opravdu velmi účinné a Babu to má moc ráda (v podstatě si hodinu hraje s rehábkou a já si mezitím skočím na kafe
.
Myslím, že to souvisí celkově s opožděním pohybu, že chyběly podněty, taky máme doma hypotonika, je mu 21 měsíců, ted poslední 3 týdny udělal docela pokrok, ale jinak je stejně na úrovni těch 18 měsíců.
Náš do 10měsíců jen ležel, pak se začalo cvičit, chodí od 16m, ale prostě si myslím, že ty 4 měsíce, kdy on se měl pokoušet o nějaký jiný pohyb, tak tam prostě chyběly ty podněty, kdy zkoumá okolí. Když na něj koukám jako na 18m dítě, tak mi odpovídá ve většině dovednostech, taky jen brblá nene, baba, dlidli.
Rozumí některým věcem-jdeme dozadu(do pokoje),jdeme koupat, dáme pejskovi granule atd ale jinak jako nevím, někdy mám pocit, že je prostě fakt mimo.
většinou, když vidím jeho vyspělejšího vrstevníka
Ono je to těžký. Jednak každé dítě je jiné, jednak ten celkový vývoj určitě může souviset s hypotonií (@ínid - myslím, že máš pravdu). Prostě jedno souvisí s druhým a jakmile děcku chybí podnět, vyvíjí se pomaleji i v jiných oblastech než je hrubá motorika. U nás to navíc bylo ještě asi od začátku zkomplikované autismem, malá zřejmě o podněty zájem neměla a už vůbec ne o plyšáky apod. (autistům je dotyk s plyšovou hračkou nepříjemný, až bolestivý), takže já mohla tancovat po bytě s plyšákama jak jsem chtěla a nebylo to nic platné, ona prostě byla ve svém světě.
@petull.a1
My jsme vývojově pozadu prakticky už od narození. ze začátku to bylo spíš kvůli VV srdce, ale bylo nám řečeno, že po operaci děti vše rychle dohánějí. My jsme po návratu z nemocnice (ve 4 měsících) byli úplně na začátku, malá nedržela ani hlavičku (a to před operací držela, krásně žvatlala, smála se), první úsměv se objevil asi po 10 dnech pobytu doma. v 6 měsících začala pást a trošku se přetáčet a na to jsme se zasekli. Do 9 měsíců žádný posun, návštěva neurologie a doporučená rehabilitace. Od tý doby cvičíme. Bohužel letošní rok byla malá hodně nemocná, taky se jí dost dlouho a bolestivě prořezávali zoubky a hodně ji to vyčerpávalao, takže jsme měli dost pauzy. Každopádně sedět začala někdy před prvníma narozeninama, pak začala lízt a obcházela někdy v 18 měsících. takže pokroky máme, pomalé ale plynulé. Jen ta řeč a komunikace s ní. Nedokáže si o nic říct, obtížně se s ní dorozumívám. Doufám že se to taky časem zlepší, ale v některých věcech má dost miminkovských návyků - např. vše strká do pusy ![]()
Ale jinak je to moje sluníčko, pokud ji zrovna nebolí zoubky tak prakticky nezabrečí.
@ínid
My jsme ji do operace vůbec nesměli pokládat na bříško, neudýchala by to a i po operaci dost dlouho trvalo než si na tuhle polohu zvykla. Neurolog mi řekl, že se s hypotonií už mohla narodit, ale taky že ji mohlo způsobit nízké okysličení mozku před operací a dlouhé tlumení (byla 10 dní v umělém spánku)
Jinak to co popisuješ mi Adélku připomíná. Ví co znamená když řeknu jdeme dělat cáky cáky, chceš bumbu, dej pusinku, ale jindy je jak ve svým světě, můžu na ni mluvit jak chci a nereaguje.
Jo, a holky, jestli můžu trošku radit - zkuste co nejmíň srovnávat s ostatními dětmi. Je to těžké, já vím, ale zkuste to. Z toho srovnávání byste se mohly zbláznit. Vaše děti vše doženou a pokud se nenajde nějaký další problém, tak na nich záhy nepozná, že měly nějaký problém. Těšte se z každého pokroku a snažte se vydržet, když zrovna pár týdnů/měsíců žádný pokrok neuvidíte. Je to těžký já vím - kolikrát já brečela… jéje. Jenže v momentě, kdy jsem myslela, že už je vyhráno, přišly nápadnosti v Barunčině chování a nakonec padla diagnóza, kterou jsem tušila a zároveň se jí strašně bála - porucha autistického spektra. Takže průser na celej život. Ale i s tím jsme se srovnali (co nám taky zbývá, že?), pracujeme s tím, přizpůsobili jsme tomu svůj život a snažíme se dělat co je v našich silách. A tady nám pomohly zkušenosti z boje s hypotonií - vážíme si každého pidi krůčku ve vývoji, radujeme se z maličkostí. A malá to cítí, je úžasná, neznám hodnější a dobrosrdečnější dítě
N oprostě - je to zlatíčko, láska, je nej nej nej… no je prostě naše a nedali bychom ji za tisíc zdravých dětí
![]()
Taky J. strká hodně do pusy, ale spíš kvůli zubů, taky ho hooooodně trápily zuby, ted už ho čekají poslední 4 stoličky.
Pokud ho netrápí zuby, tak je taky zlatý, nebrečí, krásně si sám hraje, drobnou motoriku si trénuje na psích granulích, zvedá třeba drobečky ze země atd
Když něco třeba chce, tak se pod to postaví a říká-nenene.
Ukazovat začal asi tak před měsícem.
Petulo, jasný, to je pravda, nesmí se srovnávat, ani třeba nesrovnávám, ale pak když jdu ke kámošce, která má mladšího o půl roku a jsou bych řekla na stejné úrovni, tak to trošku roztřese srdíčko, ale jinak mi to nevadí, je to náš brouček šikovný.
@klaraB - teda to si chuděrka taky užila a vy s ní. Ona ta operace samozřejmě mohla mít vliv, přecejen narkóza atd. mozku nepřidá, že. Taky to mohl být „jen“ spouštěč a hypotonie by se projevila i bez operace, jen po jiném impulsu, to už bohužel nezjistíš a nakonec je to vlastně asi jedno. Naše malá byla jasný hypotonik od narození, vojtovku jsme začali cvičit v necelých 6 týdnech.
Jinak ohledně té komunikace - tvoje malá je ještě maličká, takže se může během jednoho dvou dnů rozjet, že budeš koukat. Moc bych ti to přála
Ale napadlo mě, jestli by tě nezajímala komunikace formou obrázků, proto hodím link na eshop svojí kamarádky: www.oskola.cz Jsou tam i různé skládačky pro starší děti atd., my tam nakupujeme a jsme moc spokojení, můžeš si nechat udělat i věci „na míru“ (z vlastních fotek nebo přidat i svoje nápady…).
@klaraB píše:
@ínid
Ví co znamená když řeknu jdeme dělat cáky cáky, chceš bumbu, dej pusinku, ale jindy je jak ve svým světě, můžu na ni mluvit jak chci a nereaguje.
Tak přesně takové pocity máme taky, manžel vždycky říká-No on je hluchej, vždyť na mě vůbec nereaguje ![]()
@klaraB Ve dvou letech se nám o chození může tak maximálně zdát, dcera si vyvinula takové píďalkování na boku, v chodítku couvá, komunikuje kompletně neverbálně a ani moc nežvatlá.
@ínid píše:
Petulo, jasný, to je pravda, nesmí se srovnávat, ani třeba nesrovnávám, ale pak když jdu ke kámošce, která má mladšího o půl roku a jsou bych řekla na stejné úrovni, tak to trošku roztřese srdíčko, ale jinak mi to nevadí, je to náš brouček šikovný.
To znám, člověk se prostě neubrání. Ale já vždycky říkám, že ty naše dětičky jsou ještě šikovnější než ty druhé, protože odmalička se potýkají s problémy a přesto se dokáží vyvíjet a navíc být taková sluníčka ![]()
Jo, a add strkání všeho do pusy - tak přátelé, to my máme i teď ve 4,5 letech. Ale u nás to souvisí s autismem - autíci takhle „poznávají“ svět. No máme holt ten život takový barevný
Tuhle ochutnala venku i odpadkový koš
To prostě nestihneš zasáhnout
Ale bavila jsem se o tom s kamarádkou - lékařkou a ta pravila: „A víš, jak je takovej koš čistej? Prší na něj, svítí slunce… nejlepší desinfekce! Zlatej koš oproti např. košíku v hypermarketu!“ ![]()
@petull.a1 A kdy se u vaší malé projevil autismus a jak?
S tím cvičením, ano čím dřív se začne, tím je prý učinější a rychleji zabírá. My jsme bohužel dřív začít nemohli, museli jsme mít jistotu, že je srdíčko v pořádku a malá to zvládne. Teď je naštěstí srdíčko už v pořádku, takže v tomhle omezení nemáme. Spíš, co ji ještě asi dost brzdí ve vývoji, je nízká váha. My jsme totiž díky nemocem prakticky 3/4 roku stáli na váze - v roce měla 7,14 kg, ve 20 měsících 7,16 kg. Takže bída s nouzí. Doktorka nám už udělala všechna možná vyšetření, vše je v pořádku, nakonec nám nasadila nutrini drinky a konečně jsme se odrazili, na posledním vážení před vánoci měla 7,5, což je za 3,5 měsíce nárůst o 340g. Ale stejně nás čeká ještě gastroporadna, i když si myslím, že už na nás nic dalšího nevykoumaj.
Tak vám musím napsat, jak mě momentálně to moje zlatíčko dostalo: Povídá, že chce zazpívat „to o vůni, jak to zpívá pan Suchý“. Myslela Purpuru
Tak zpívám a ona se taaaak blaženě usmívá
Takže sice hypotonik a autista, ale zlatíčko naprostý ![]()