Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dojímá vás, jak roste?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
25.2.11 11:17
Dojímá vás, jak roste?
Holky, nezlobte se za zvláštní téma, ale včera jsme s manželem řešili jak je „hrozné“, jak ta naše malá šíííleně rychle roste. Vzpomínali jsme, co říkala a už neříká, protože to už prostě umí líp a „mrzelo“ nás, že už to tak hezky umí! Třeba: sama sobě říkala Káka,a přišlo nám to děsně rozotmilý. Dneska už ví, že je Kája a říká si i Kájinka atd…Je mi jasný, že je to prostě normální vývoj, jsem vděčná, že je tak šikovná, jak je…Jenže to všechno tak letí a nikdy se to miminko nevrátí 
Cítí to někdo stejně? Dojímáte se taky nad svým rostoucím batolátkem a vzpomínáte s nostalgií na jeho „miminkovské“ časy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.2.11 11:26
No jasně ! Mám to taky tak. Nejradši bych tenhle věk kluků zastavila - 4 a 1rok 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.11 11:29
A ještě k tomu dodám, že to druhé mimi si užívám ještě víc než první 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.11 11:31
No jasně, každý den mi připadá, že jsou mnohem starší a šikovnější. Když jsem prodávala výbavičku, tak jsem to ořvala. A moje sestra teď v týdnu obrečela první vypadnutý zoubek u svého klučíka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.2.11 11:32
Jsem asi divná, ale nemám 
Občas proberu v počítači miminkovské fotky, ale nějak mě nostalgie nebere… Možná i tím, že jsem prvních 10 měsíců měla poporodní depresi a čas od času depresím míň nebo víc i teď.
- Citovat
- Upravit
25.2.11 11:33
Mě na to upozornila kamarádka, která měla šest dětí, když přišla „do kouta“. Říkala, že u prvního se člověk pořád těší až bude umět to a tamto, kdežto u dalších jí už došlo, že nejlíp je si užívat co umí právě teď protože to a tamto bude tak jak tak někdy umět 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.11 11:34
Když si vzpomenu, jak jsem obrečela první narozeniny Fakt hrozný, jak to letí! Nedokážu si představit, že půjde do školky, do školy, na první rande a já o tom třeba ani nebudu vědět Ani si neumím představit, že budu mít další dítě…a Kájinka půjde na druhou kolej…jsem švihlá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.11 11:34
Ahoj,
mám to úplně stejně..dojímá mě to a opakuju jako moje babička před lety, jak to všechno strašně letí 
už bych chtěla mít bříško a čekat druhé, snad se zadaří 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.11 11:36
Mafina5 píše:
Mě na to upozornila kamarádka, která měla šest dětí, když přišla „do kouta“. Říkala, že u prvního se člověk pořád těší až bude umět to a tamto, kdežto u dalších jí už došlo, že nejlíp je si užívat co umí právě teď protože to a tamto bude tak jak tak někdy umět
No, vidíš a tohle těšení se až bude umět to a to jsem já ani u první neměla! Chtěla jsem si užívat každý den, i když byla „náročná“ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.11 11:38
Já jsem vždyčky ořvala všechno-když byli starší tak nástup do školky,do školy,úspěšné zvládnutí pobytu v přírodě,první lásku i první rozchod,narozeniny,když těm mím „miminkům“ bylo 18…
A to jsem jinak pragmatik,ale tohle mě dojme vždycky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.11 11:50
Týja píše:Starší dítko novým sourozencem nesmí jít na druhou kolej !!!!! Pozor na to. Jinak sourozence nebude mít ráda.
Když si vzpomenu, jak jsem obrečela první narozeniny
Máme to štěstí, že synové se milujou, nežárlí a je to krásný na ně koukat, jak se objímají
, jak jsou spolu rádi… Je to štěstí 
Opravdu bych si je nechala takhle jak jsou, růst už nemusí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.11 11:51
Ahoj, můj manžel byl teď u své sestřenky, která má pár týdnů mimi, a když jsem se ho ptala, co miminko, říká: no, je takový maličký, leží a spinká. A to naše bylo taky takový?! Bylo a ještě o kousek menší, a je to jen „chvíle“, 7 měsíců, 3 roky. Všechno se tak rychle zapomíná a strašně to všechno utíká. Taky se pořád u dětí dojímám. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.11 11:58
Mě to připadá spíš naprosto neuvěitelný než smutný. Nedávno jsem třídila fotky z Jájina prvního roku a chvilkama jsem fakt zírala, jak se měnila - co měsíc, to úplně jiný dítě. Prostě to nechápu, jak strašně ten čas letí a jak je možný toho za tak krátkou dobu zažít tolik.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.11 12:06
Já se dojímám nad starýma fotkama, když byl mimuško Ale zvláštní je, že si ty časy ani moc nevybavuju, spíš si vybavuju pár měsíců zpět, ale takové ty začátky cca do půl roku strašně útržkovitě.
Asi to mám tak, jak někdo psal, že prožívám to, co je teď a těším se, kdy přijde něco nového. Teďka třeba před 14 dny začal konečně chodit po bytě, krátké trasy, ale čím dál víc a dál, je to hrozně fajn a těším se na jaro na ven, na capkání A tak podobně. Ale jak říkám, z minula si moc nevybavuju.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.2.11 12:09
Týja píše:Švihlá neksi,úplně stejně to mám i já.Z jedné stránky mě ty její pokroky těší,a z druhé mi je smutno po tom miminku
Když si vzpomenu, jak jsem obrečela první narozeniny
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
