Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
To jo, ale fakt na to čtu pobouřlivé reakce od nás, tak to chci taky vidět a udělat si vlastní názor..:)
Tak jsem na to mrkla. Jako ty děti jsou tam teda na pěst, ale anglické děti jsou prý vesměs takové. Výchova je tam jiná. Nechápu těhoutnou ženskou, co říkala, že dítě půjde od začátku do svého pokoje, protože s nimi spí kočka a pes. A rozhodně bych kvůli jednomu živějšímu dítěti nehnala manžela na vasektomii. ![]()
Ale jinak se přiznám, že jsem občas přikyvovala. Taky závidím manželovi, že jde do práce a vypadne z toho kolotoče plínek a krmení. Že se tam potkává s dospělými lidmi, se kterými může promluvit. Že se nemusí bát dojít si na záchod nebo že nemusí vykonávat potřebu na třikrát. Že se cestou z práce může zastavit v kterémkoli obchodě, aniž by musel přemýšlet, jestli to stihne do příštího krmení. Taky si připadám před odchodem jako pilot: pleny? mám, náhr. oblečení? mám … a taky vždycky něco zapomenu
O tom, že si připadám jako chodící lahev a sterilizátor v jednom ani nemluvím. A taky se těším, až bude dítko větší. Protože už to nebude jen „ležák“, i když pak budu muset mít oči i na pr…
Taky si říkám, jaký byl život před tím snadný a že si opravdu nejde představit do čeho člověk jde, dokud do toho nespadne. Že porod je proti tomu, co přijde potom tak úžasně krátkej. Že kolikrát, když bylo plačící období bych jí dala prvnímu kolemjdoucímu a ani si nevzpomněla, že mi chybí.
Ale nakonec jako v tom dokumentu jí mám stejnak moc ráda a jsem ráda, že je tu s námi ![]()
Ale prostě je pravda, že jak třeba herečky říkají, že dítě je naplněním jejich života a že nikdy nic lepšího než mateřství nezažily. A že si naplno užívají každičký den. Kecaj. Se jim to říká, když frknou dítě chůvě, kdykoli se jim zamane.
Dovolím si oponovat - dvě herečky znám (tady v Česku) a na zaplacení chůvy si nevydělají. Tak jim dítka mezi hraním hlídá manžel.
Jinak Angu, docela mě pobavilo na NoKids, že jsme tady všechny na palici. No já asi teda taky, když jsem podle klasifikace „ukecaná baba“…
![]()
Mě to teda tak hrozný nepřišlo, já nevím
Od začátku bylo vidět, že ty děti mají rádi, ale povídají o té druhé straně mateřství a rodičovství. Myslím, že to chtělo velkou odvahu to přiznat.. Trapnej je akorát tatínek, který říká, že s jeho dětma je nuda. To nechápu - já se teda fakt nestíhám nudit. No a rodiče co říkají před svým děckem, že ho neměli mít jsou trhlí. Fajn, dobrý si to přiznat, ale před ním? Chůdě malé. Manža na to koukal se mnou a hrozně u toho nadával. „Tak jste je neměli mít, když si na ně stěžujete..“ atd. Jsem se mu to snažila vysvětlit, ale on mi tvrdil, že já to mám přece jinak
Snad jsem chtěla, aby viděl, jak jsou na tom ostatní maminy - i s únavou, sexem, nedostatkem času pro sebe.. Asi jsem chtěla slyšet - vážím si tě za to, že máš takovou náročnou práci /páč dovolená vypadá podle mě jinak/..
Ale těm chlapům to asi nedochází no..Pak dopadnou jak táta od těch dvojčat co pomalu neuměl děcku utřít prcku. Je fakt, že Anglie je trochu jiná liga, ale děcka v obchoďáku jsou stejná všude
Každopádně co jsem nakoukla na stránky těch „Nemilovníků dětí“ chodím a koukám, kdo by to mohl být a kam asi takový lidi chodí, páč děti jsou všude.
Asi do hospody, to mě jediný napadá
Chtělo by to malou statističku, kolik z nich má nějakou neurotickou poruchu, špatný zážitek z dětství nebo třeba kolik z nich se pak stane milujícími rodiči
No tak jsem se vykecala a hybaj něco dělat dokud bejby spí ![]()
Tak jsem ten dokument konečně zkoukla a nepřišlo mi to zas tak přehnaný.Bylo vidět že mají své děti rádi,jen mluví i o odvrácených stranách mateřství.Já sama ještě stále cizí děti nemusím a to jsem si myslela,že mě to v těhu přejde,ale na naší malou se šíleně těším,i když si nedělám iluze,že to bude dokonalé.Snad mě tady neukamenujete.
kathystar píše:
Tak jsem ten dokument konečně zkoukla a nepřišlo mi to zas tak přehnaný.Bylo vidět že mají své děti rádi,jen mluví i o odvrácených stranách mateřství.Já sama ještě stále cizí děti nemusím a to jsem si myslela,že mě to v těhu přejde,ale na naší malou se šíleně těším,i když si nedělám iluze,že to bude dokonalé.Snad mě tady neukamenujete.
Taky jsem cizí děti v těhotenství nemusela a moje mamina nechápala, jakto, že ještě týden před porodem nejsem unešená z pohledu na miminka. Prostě mi to nic neříkalo. Ani po porodu se mi cizí miminka nelíbila, všechna mi přišla divná a ošklivá. A jejich pláč naprosto nesnesitelný. Jenom ta naše princezna pro mě byla krásná a dokonalá a tekly mi slzy vždycky, když jsem se na ni podívala.
A když brečela? I ten pláč byl ve srovnání s ostatními naprosto snesitelný. Ale teď tři měsíce po porodu už se mi líbí i některé cizí děti.
Jo a první tři měsíce těhotenství mě zase rozbrečelo každé cizí dítě. Jo hormony.
Jo a největší masakr byla v šestinedělí reklama „nemyslíš - zaplatíš“, jak nedali miminko do autosedašky, že je to kousek a pak měli nehodu. Já řvala jak malá holka.
![]()
Vlastní je opravdu něco jiného.Ještě minulý rok v lednu jsem se s kamarádem bavila že já děti nikdy mít nebudu.Tak mi říkal,že až potkám někoho koho budu skutečně milovat,že obrátím i co se týče dětí.A měl naprostou pravdu.Teď jsem v 34tt,mám milujícího přítele a na mimi se neskutečně těším.Největší šok asi měla moje mamka,celý roky jí říkám že ode mě se mimi nikdy nedočká a pak jí v lednu nadšeně volám,že bude babička ![]()