Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Doma nebo do školky? Studie.
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
pet p
13.9.22 19:00
- Citovat
- Upravit
13.9.22 19:05
@Lama Lama píše:
No, zas na druhou stranu, je fajn se inspirovat přírodou, jak to tam funguje, ale… žijeme prostě ve společnosti, ve společnosti, kde jsou určité rnormy, určitý standard. Takže možná nějací hipísáci vychovají vnitřně spokojené dítě, které nakonec bude mít problém reálně docházet pípat i na tu pokladnu do supermarketu. Taže ono to chce od tud po tud.
Mela jsem za to, ze se resi psychicka pohoda.
K dalsim metam je toho pak potreba trochu vic, to jo, ale ono se to prece nevylucuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.22 19:31
Nemyslím si, že by existovala skutečně relevantní studie, která by obsáhla to, co chceš vědět. Protože bys musela oba modely sledovat ve stejném prostředí, ale včetně socioekonomického statusu, a to moc nejde. Když v nějaké zemi není možnost být za štědré příspěvky doma, tak tam těžko hledat vzorek rodin s průměrným výdělkem, kde je matka 3 roky doma, a zároveň vzorek rodin s průměrným výdělkem, kde šla matka po půl roce do práce, a mít od nich souhlas s dlouhodobým sledováním a vyhodnocením.
Stejně tak v ČR těžko porovnávat. Většina žen, která jde do práce třeba v půlroce dítěte, se vrací na lukrativní pracovní pozici s nadprůměrným výdělkem, případně má partnera s výdělky, díky kterým si mohou dovolit jesle, chůvy, kroužky, rozvoj dětí obecně. Žena s podprůměrným výdělkem, která má doma chlapa s exekucí, si nevydělá ani na tu chůvu, tak se jí v podstatě finančně i víc vyplatí sedět doma s dítětem co nejdéle. A potom srovnáváš dítě, které má anglicky mluvící chůvu, hudební a taneční kroužky, a maminka přijde z práce a je z něj vydřená a 2h se mu plně věnuje, s dítětem frustrované zadlužené matky, která sedí na lavičce s mobilem v ruce a dítě jen tak existuje poblíž. No tak to je jasný, že to druhý dítě ani dlouhý kontakt s matkou nijak neobohatí. Protože aktuálně psychologové upozorňují na to, že děti často nemají pozornost svých rodičů, že mají jejich přítomnost, ale ne plnou pozornost. Já toto zažila u Covidu na home office - sice jsem byla pořád doma, ale pořád jsem lítala mezi počítačem a dětmi, děti frustrované, že na ně nemám čas, já frustrovaná, že nemám čas na práci. Když vypadnu do kanclu a tam se plně soustředím na práci, tak se pak doma můžu plně soustředit na děti.
Pokud by se srovnalo opravdu porovnatelné - děti ze stejné příjmové skupiny, kde rodiny žijí podobným živnotním stylem, a dítě A by bylo po ústavech už od roka a dítě B by šlo do školky až ve třech lidech, ale obě děti by měly pozornost svých rodičů a okolí by se jim věnovalo, tak si nemyslím, že mezi nimi budou nějak výrazné rozdíly. Základ spokojených dětí jsou spokojení rodiče, a jestli je někdo spokojený, že je s dítětem doma a vaří mu domácí přesnídávky, a druhý je spokojený, že ty přesnídávky vařit nemusí a koupí je cestou z práce, tak za mě cajk…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.22 19:32
@pet p píše:
@Lama Lama Ale tak to tady nikdo nepíše, a snad si ani nemyslí, že jde o hipísáky, kteří vychovají vnitřně spokojené dítě neschopné fungovat ve společnosti. Ta příroda má být inspirace ve smyslu, jak by ty věci mohly být přirozené nebo přirozenější. Jsme tak přetechnizovaná a moderní společnost, že už jsme mnohdy odpojení od své intuice a citu pro to, co je a není přirozené - tak to ta inspirace přírodou není špatná. Jo a nemluvím o bizárech jako např. že samice sežere po páření samce.Ještě bych k tomu, co jsem psala, dodala, že „studený odchov“ (chladná matka, dítě v jeslích) není 100% záruka narušeného jedince (v psychologii se tomu myslím říká, že někteří lidi jsou resilientní, prostě je to do budoucna nepoznamená). Stejně tak bude nejspíš platit, že ani když bude dítě dostatečně dlouho u milující a láskyplné matky, není to 100% záruka vnitřně spokojeného jedince. Takže i s ohledem na toto si nějakou studii, po které se zakladatelka ptá, fakt moc nedokážu představit.
Vědecké studie se (obvykle) zabývají velkým vzorkem a jejich cílem není, aby byly aplikovatelné na konkrétní jedince. Fungují jinak - v podstatě stanoví statistickou pravděpodobnost, jestli je mezi dvěma (nebo více) skupinami signifikantní rozdíl. Já si naopak takovou studii představit dokážu. I s těmi proměnnými. A proto se ptám, jestli někdo o podobné neví. Vlastně ani nehledám pro sebe odpověď, co je správné - děti už jsou velké a způsob, kterým jsme kdysi fungovali se osvědčil. Jen mě prostě zajímají vědecká data. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.22 19:34
@Lucie_Sx @pet p ale psychická pohoda je úzce spojená s pohodou ekonomickou, fyzickou. Ti jedinci konec konů mohou být dost dlouho spokojení sami se sebou. Tam, dke pěstují takový ten pohodový život, za ničím se moc nehonit, práce na pohodu, životspíše nenroční, klid, bez honby za hmotnými statky, majetky, konzumním životem…Ano, těm lidem je fajn. A pak tomu fandím. Jen to pak může narazit na život v soužití s partnerem a zejména na úskalí schopnosti uživit rodinu. Důležité je pak si najít podobný protějšek.
Nicméně, co jsem celým svým původní příspěvkem chtěla říct. částečn souhlasím, jak jsem psala, já školky akt nemám ráda. Souhlasím, že je jejich „nutnost“ pro sociální vývoj dítěte zejména u dětí okolo 3 let často přecenován, často jsou ty kolektivy na ty prtata moc velké, prostředí i přístup soudružek neosobní..
Na druhou stranu, se vymeuji proti absolutnímu odsuzování, že někdo dá dítě do školky i před třetím rokem. Jde to i velmi citlivě, bez toho, že by to měla nějaký významný negativní dopad na psychiku dítěte.
Neám ráda zas extrémně alternativní přístupy, kde se dítě chrní před jakýmkoli strádáním, at už je to fakt, že matka neodejde od dítěte do roka či dvou ani na krou, kojí se klidně hodiny nebo desítky kojení denně i přes to matce není příjemné, nevyspí se nebo jinak strádá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.22 19:41
@Jahru píše:
Vědecké studie se (obvykle) zabývají velkým vzorkem a jejich cílem není, aby byly aplikovatelné na konkrétní jedince. Fungují jinak - v podstatě stanoví statistickou pravděpodobnost, jestli je mezi dvěma (nebo více) skupinami signifikantní rozdíl. Já si naopak takovou studii představit dokážu. I s těmi proměnnými. A proto se ptám, jestli někdo o podobné neví. Vlastně ani nehledám pro sebe odpověď, co je správné - děti už jsou velké a způsob, kterým jsme kdysi fungovali se osvědčil. Jen mě prostě zajímají vědecká data.
SOuhlas. Vstupy bych neřešila, musí to být jen dost velká skupina, aby se extrémy naředily. Prblém bych brala spíš výstupy. A samotný design studie.
design myslím to, že to neuděláš randomizovaně - tedy rozházet náhodně děti mezi ty, které dáš do školky roce, které ve třech a ty, co v pěti.
V momentě, kdy to vezmeš retrográdně, tak fakt, kdo chodil do školky a kdo ne, bude nebude náhodný, ale ovlivněný rodiči. Ta ti se budou ve vzorku A B C významně lišit ve svých výchovných přístupech a tím pádem těžko odlišíš, co mělo na výsledek efekt větší - samotný věk zařazení do školního zařízení nebo způsob výchovy rodiči.
A pak ten endopoint- můžeš měřit úspěšnost v první třídě, v páté třídě, střední škole… Ale podle mě je nejvýznamnější ukazatel až reálný život ( tedy třeba věk okolo třicítky), úspěšnost a spokojenost. ( zož jsou zas dva rozílné výsledky).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.22 20:05
@Lama Lama píše:
SOuhlas. Vstupy bych neřešila, musí to být jen dost velká skupina, aby se extrémy naředily. Prblém bych brala spíš výstupy. A samotný design studie.
design myslím to, že to neuděláš randomizovaně - tedy rozházet náhodně děti mezi ty, které dáš do školky roce, které ve třech a ty, co v pěti.
V momentě, kdy to vezmeš retrográdně, tak fakt, kdo chodil do školky a kdo ne, bude nebude náhodný, ale ovlivněný rodiči. Ta ti se budou ve vzorku A B C významně lišit ve svých výchovných přístupech a tím pádem těžko odlišíš, co mělo na výsledek efekt větší - samotný věk zařazení do školního zařízení nebo způsob výchovy rodiči.A pak ten endopoint- můžeš měřit úspěšnost v první třídě, v páté třídě, střední škole… Ale podle mě je nejvýznamnější ukazatel až reálný život ( tedy třeba věk okolo třicítky), úspěšnost a spokojenost. ( zož jsou zas dva rozílné výsledky).
No jasně, rozhodně by to nebylo jednoduché a mělo by to spoustu „ale“. Možná by šla udělat retrospektivní studie, systematické review apod. - jak vypadá dospělá populace teď (míra spokojenosti - to už se vyhodnocuje, psychické a fyzické zdraví obyvatelstva, výskyt závislostí, sociální systém - míra péče o slabší jedince podle mě hodně o společnosti vypovídá, HDP…) v závislosti na způsobu péče o děti před 40 lety např. To podobné by šlo udělat s různými věkovými kategoriemi dětí - tam by se samozřejmě vyhodnocovalo něco jiného (psychické a fyzické zdraví, výskyt závislostí, školní úspěšnost…).
Podle mě to realizovatelné je 
Tak šup, kdo se toho ujme v rámci diplomky? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.22 20:08
@zrcadlo Mně ani tak nejde o výstup pro konkrétní jedince, jako pro populace/společnost/země. Jak všeobecně rozšířený způsob v té dané zemi ovlivňuje (nebo taky možná právě vůbec neovlivňuje) to, jak se lidem následně v životě daří (a tím rozhodně nemyslím jen ekonomicky).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.22 21:18
Když jsem žila v Kanadě, často a několikrát jsem narazila na článek nebo nějaký zdroj ze studiích, ze dcery pracujících matek jsou častěji karierne orientované, mají vyšší šanci na to, ze budou úspěšně v práci a dosahují lepších výsledků už ve škole a téměř se nestanou ženou v domácnosti. Synové pracujících matek dělají mnohem víc domácích prací a jsou rodiněji orientovaní, více se pak starají o děti a manželku.
https://edition.cnn.com/…s-kids-study
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.22 21:22
@Jahru píše:
@Alušáček ano, myslím si, že je to důležité. Z frustrovanych dětí s větší pravděpodobností vyrostou frustrovaní dospělí. Naopak, pokud jsou dospělí spokojení, zdravě sebevědomí a společnost úspěšná (nejen ekonomický, ale třeba i sociálně), tak možná to nasdílení péče o mláďata nebude úplně špatné
Otázka je, jestli je správné, aby o dítě pečovala jen matka, jak se často děje. Dřív ty děti byly od malinka součástí tlupy/vesnice/velké rodiny. Na jejich výchově se podílelo víc lid8 než dneska u nás.
A za mě je třeba to období do 3 let precenovane a dítě z něho ví prd. Pak nastupuje naše zkostnatele školství a full time obou rodičů a to už průšvih být může.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
13.9.22 21:44
@Jahru píše:Ano, já vím. Ale…
Vědecké studie se (obvykle) zabývají velkým vzorkem a jejich cílem není, aby byly aplikovatelné na konkrétní jedince. Fungují jinak - v podstatě stanoví statistickou pravděpodobnost, jestli je mezi dvěma (nebo více) skupinami signifikantní rozdíl. Já si naopak takovou studii představit dokážu. I s těmi proměnnými. A proto se ptám, jestli někdo o podobné neví. Vlastně ani nehledám pro sebe odpověď, co je správné - děti už jsou velké a způsob, kterým jsme kdysi fungovali se osvědčil. Jen mě prostě zajímají vědecká data.
@Jahru píše:…obávám se, že vědu a studie a statistiku přeceňuješ. Ta komplexnost reality se nedá zjednodušit dostatečně na to, aby výstupy té studie byly relevantní. Dlouhodobě ti do toho potom polezou vlivy jako např. pokrok v technice, technologiích, víc času stráveného ve virtuálním světě atd. Těch „ale“ by bylo tolik, že to celé můžeš rovnou zahodit
No jasně, rozhodně by to nebylo jednoduché a mělo by to spoustu „ale“. Možná by šla udělat retrospektivní studie, systematické review apod. - jak vypadá dospělá populace teď (míra spokojenosti - to už se vyhodnocuje, psychické a fyzické zdraví obyvatelstva, výskyt závislostí, sociální systém - míra péče o slabší jedince podle mě hodně o společnosti vypovídá, HDP…) v závislosti na způsobu péče o děti před 40 lety např. To podobné by šlo udělat s různými věkovými kategoriemi dětí - tam by se samozřejmě vyhodnocovalo něco jiného (psychické a fyzické zdraví, výskyt závislostí, školní úspěšnost…).
Podle mě to realizovatelné je
Nevyselektuješ z toho jenom způsob péče o děti a to, v kolika šly do školky.
- Citovat
- Upravit
pet p
13.9.22 21:48
@Jahru píše:
@zrcadlo Mně ani tak nejde o výstup pro konkrétní jedince, jako pro populace/společnost/země. Jak všeobecně rozšířený způsob v té dané zemi ovlivňuje (nebo taky možná právě vůbec neovlivňuje) to, jak se lidem následně v životě daří (a tím rozhodně nemyslím jen ekonomicky).
Jak všeobecně rozšířený způsob toho, kdy jde dítě do školky, (ne)ovlivňuje to, jak se lidem následně v životě daří…
Prosím tě, vždyť odborníci se na základě vědeckých studií nejsou schopní shodnout ani na tom, jestli jíst máslo (vejce, pít kávu) je nebo není zdravé.
- Citovat
- Upravit
pet p
13.9.22 21:50
@Bubla Bůčková píše:
A za mě je třeba to období do 3 let precenovane a dítě z něho ví prd. Pak nastupuje naše zkostnatele školství a full time obou rodičů a to už průšvih být může.
Psychologové tvrdí, že vědomě z toho opravdu ví prd, nepamatují si nic. Ale že psychika už je tím, jak se k nim matka (blízcí lidé) do tří let chová, nesmazatelně ovlivněná (říkají tomu tuším vtisky).
- Citovat
- Upravit
13.9.22 23:16
@pet p píše:
Psychologové tvrdí, že vědomě z toho opravdu ví prd, nepamatují si nic. Ale že psychika už je tím, jak se k nim matka (blízcí lidé) do tří let chová, nesmazatelně ovlivněná (říkají tomu tuším vtisky).
Ano, do tri let se pry formuje zpusob fungovani celeho organismu.
Prirovnala bych to k tomu, ze se telo „formatuje“ a pak podle toho jede.
Zni to logicky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Capelucia
14.9.22 00:13
@Lucie_Sx tak ale v přírodě je to teprve rozmanité, ani v rámci jednoho druhu se různé rodiny nechovají tak isto, ani nejdou stejným modelem. Většinou záleží od povahy a vidění světa „vůdce“, alespoň tedy u koní - jediný druh, který mám opravdu napozorovaný v divoké přírodě. Tady jsou ty rozdíly přímo propastní od standardně polygamního uspořádání až po monogamní páry, reakce celých rodin se hodně liší v závislosti od toho, či se hlavní kobyla spíše plaší nebo ne, nebo jestli skupina nějakého „vůdce“ vůbec má… Když mluvíš o opicích, ty taky žijí všelijak.
Nevím proč by to u jiných druhů včetně lidí mělo být jinak. Prostě příroda je rozmanitá a proto by bylo nejoptimálnější řešení taky dostupnost rozmanitých možností podle potřeb konkrétního dítěte/rodiny.
@pet p podle mě trochu nemáš pravdu s tou intuicí. Tedy máš i nemáš. Spíše to vidím tak, že intuice mámy hodně společenského dítěte bude napovídat, že dítě potřebuje kolektiv a intuice mámy dítěte více navázaného na mámu bude napovídat, ať je s ní co nejdéle. Obojí je v pořádku, nikdo si nic nemusí okecávat. Okecávání začne v případě, že život mámu tlačí do méně optimálního řešení. Ale k tomu jsem četla jeden názor, který se mi moc líbil (nepodložen studií, ale dlouholetými zkušenostmi jedné učitelky). Že děti jsou doopravdy moc adaptabilní a zvládnou ledacos, ALE za předpokladu, že jsou ukotveny v důvěře a stabilitě rodičů. Tedy nejdůležitější je, aby byla máma přesvědčena, že opravdu dělá pro dítě to nejlepší, pak jsou schopny pozitivně akceptovat i náročnější situace. Pokud je ale máma plná pochybností nebo dokonce pocitů viny, dítě to dokonale cítí, je zmatené, neisté a bude se bát a špatně reagovat i na vcelku normální situace.
A taky myslím, že první 3 roky jsou zásadní. Četla jsem, že děti si sice nic nepamatují, ale formuje se pocit bezpečí, který pak formuje celý jejich vztah ke světu. Stejně myslím, že nejdůležitější je to, jaká je maminka a celkově atmosféra v rodině, že tohle má mnohem větší vliv než pár hodin hlídání nebo nehlídání. Tady by mohlo být výhodou, že máma do 3 let s dítětem má pořád kontrolu nad tím, co dítě prožívá.
@Jahru určitě jsem četla i studie dělané na několik tisíc dětí s rozdělením do stejných socioekonomických skupin a tak. Já myslím, že nějaké trendy jdou zobecnit i když je tam hodně proměnných, jenom je potřeba pořádně kouknout co přesně kdo dělal na jakém přesně vzorku a jaké omezení studie z toho vyplývají.
@Bubla Bůčková no to je další věc. Systém později děti prostě semele 
.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
@Lama Lama Ale tak to tady nikdo nepíše, a snad si ani nemyslí, že jde o hipísáky, kteří vychovají vnitřně spokojené dítě neschopné fungovat ve společnosti. Ta příroda má být inspirace ve smyslu, jak by ty věci mohly být přirozené nebo přirozenější. Jsme tak přetechnizovaná a moderní společnost, že už jsme mnohdy odpojení od své intuice a citu pro to, co je a není přirozené - tak to ta inspirace přírodou není špatná. Jo a nemluvím o bizárech jako např. že samice sežere po páření samce.
Ještě bych k tomu, co jsem psala, dodala, že „studený odchov“ (chladná matka, dítě v jeslích) není 100% záruka narušeného jedince (v psychologii se tomu myslím říká, že někteří lidi jsou resilientní, prostě je to do budoucna nepoznamená). Stejně tak bude nejspíš platit, že ani když bude dítě dostatečně dlouho u milující a láskyplné matky, není to 100% záruka vnitřně spokojeného jedince. Takže i s ohledem na toto si nějakou studii, po které se zakladatelka ptá, fakt moc nedokážu představit.