Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Doma nebo do školky? Studie.
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
14.9.22 05:04
@Lucie_Sx píše:
Ano, do tri let se pry formuje zpusob fungovani celeho organismu.
Prirovnala bych to k tomu, ze se telo „formatuje“ a pak podle toho jede.
Zni to logicky.
Myslím že to byl Matějček, kdo prohlásil, že polovina cesty mezi dětstvím a dospělostí je právě ve 3 letech.
To, co dítě v té době prožije, ho ovlivní na celý život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.22 06:31
@pet p vedci no 
Na seznamu byl asi pred rokem clanek, jak by deti mely nastupovat do skolky ve trech letech. Hodnotila se tam delka rodicovske. Podle studie, ktera trvala nekolik let, opoustely casteji rodne hnizdo ve dvaceti nez ty, ktere nastoupily do skolky ve 4 letech. Nevim, jak ve studii resili, ze dite nejde do skolky presne ve trech nebo ctyrech letech 
No potrebovali dokazat, ze trileta rodicovska je pro dite prospesnejsi, tak to dokazali. Penize za ty roky nicnedelani ehm vyzkumu byly taky urcite hezke. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.22 06:45
Tak tady je clanek: https://www.seznamzpravy.cz/…yzkum-173829
A vite, nac vedci jeste prisli? „S nižším vzděláním matek šance na studium dětí klesají.“ To by bez vyzkumu urcite nikoho z nas nenapadlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.22 09:32
@Capelucia píše:
@Lucie_Sx tak ale v přírodě je to teprve rozmanité, ani v rámci jednoho druhu se různé rodiny nechovají tak isto, ani nejdou stejným modelem. Většinou záleží od povahy a vidění světa „vůdce“, alespoň tedy u koní - jediný druh, který mám opravdu napozorovaný v divoké přírodě. Tady jsou ty rozdíly přímo propastní od standardně polygamního uspořádání až po monogamní páry, reakce celých rodin se hodně liší v závislosti od toho, či se hlavní kobyla spíše plaší nebo ne, nebo jestli skupina nějakého „vůdce“ vůbec má… Když mluvíš o opicích, ty taky žijí všelijak.Nevím proč by to u jiných druhů včetně lidí mělo být jinak. Prostě příroda je rozmanitá a proto by bylo nejoptimálnější řešení taky dostupnost rozmanitých možností podle potřeb konkrétního dítěte/rodiny.
@pet p podle mě trochu nemáš pravdu s tou intuicí. Tedy máš i nemáš. Spíše to vidím tak, že intuice mámy hodně společenského dítěte bude napovídat, že dítě potřebuje kolektiv a intuice mámy dítěte více navázaného na mámu bude napovídat, ať je s ní co nejdéle. Obojí je v pořádku, nikdo si nic nemusí okecávat. Okecávání začne v případě, že život mámu tlačí do méně optimálního řešení. Ale k tomu jsem četla jeden názor, který se mi moc líbil (nepodložen studií, ale dlouholetými zkušenostmi jedné učitelky). Že děti jsou doopravdy moc adaptabilní a zvládnou ledacos, ALE za předpokladu, že jsou ukotveny v důvěře a stabilitě rodičů. Tedy nejdůležitější je, aby byla máma přesvědčena, že opravdu dělá pro dítě to nejlepší, pak jsou schopny pozitivně akceptovat i náročnější situace. Pokud je ale máma plná pochybností nebo dokonce pocitů viny, dítě to dokonale cítí, je zmatené, neisté a bude se bát a špatně reagovat i na vcelku normální situace.
A taky myslím, že první 3 roky jsou zásadní. Četla jsem, že děti si sice nic nepamatují, ale formuje se pocit bezpečí, který pak formuje celý jejich vztah ke světu. Stejně myslím, že nejdůležitější je to, jaká je maminka a celkově atmosféra v rodině, že tohle má mnohem větší vliv než pár hodin hlídání nebo nehlídání. Tady by mohlo být výhodou, že máma do 3 let s dítětem má pořád kontrolu nad tím, co dítě prožívá.
@Jahru určitě jsem četla i studie dělané na několik tisíc dětí s rozdělením do stejných socioekonomických skupin a tak. Já myslím, že nějaké trendy jdou zobecnit i když je tam hodně proměnných, jenom je potřeba pořádně kouknout co přesně kdo dělal na jakém přesně vzorku a jaké omezení studie z toho vyplývají.
@Bubla Bůčková no to je další věc. Systém později děti prostě semele.
Ale pocituje dite pocit bezpeci, kdyz ho matka odlozi (da na hlidani cizimu cloveku)? Protoze male dite uplne nechape, ze matka se vrati.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.22 09:35
@Kasandra159 píše:
Tak to muzes videt az pozdeji, jak se to na nem projevi.Mám už samostatného puberťáka v sextě s jednoznačným cílem studovat kvantovou fyziku. Jak později by to mělo ještě být?
Jinak mi dítko odmítlo s brekem odejít jak z jeslí, školky, tak první školní den z družiny, že si ještě nestihlo pohrát, tak deprivované vždy bylo.
Nezlob se na me, ale jestli jsi dala dite do ustavu v osmi mesicich, tak je to strasny a neokecas to ani kvantovou fyzikou. Navic inteligence je vrozena, co to s tim ma co delat? Pokud k tobe dite nechtelo ani z jesli, tak tim hur.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.22 09:38
@Lenca27 píše:
Ale pocituje dite pocit bezpeci, kdyz ho matka odlozi (da na hlidani cizimu cloveku)? Protoze male dite uplne nechape, ze matka se vrati.
Proč myslíš, že to nechápe? Takže nenecháš dítě ani s tatínkem nebo babičkou? Nenecháváš dítě cizímu člověku. V jeslích probíhá zvykání, u nás to byly většinou aspoň dva týdny, první dny je tam dítě celou dobu s doprovodem (matka, otec) a vytváří si k tomu prostředí a k vychovatelkám důvěru. Necháš ho tam teprve tehdy, když je pro něj to prostředí a lidé známí a cítí se tam bezpečně. A zezačátku třeba jen na 10 minut.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.22 09:43
@Hibou píše:
Proč myslíš, že to nechápe? Takže nenecháš dítě ani s tatínkem nebo babičkou? Nenecháváš dítě cizímu člověku. V jeslích probíhá zvykání, u nás to byly většinou aspoň dva týdny, první dny je tam dítě celou dobu s doprovodem (matka, otec) a vytváří si k tomu prostředí a k vychovatelkám důvěru. Necháš ho tam teprve tehdy, když je pro něj to prostředí a lidé známí a cítí se tam bezpečně. A zezačátku třeba jen na 10 minut.
Uz jsem to psala, dite do dvou let pry nechape, ze matka se vrati, kdyz odchazi. Ja nechavam dite s tatou i babickou odmalicka. Ale v tom vidim rozdil. To jsou lidi, co zna od narozeni. Hele ja mam ted dite v tom veku, prvni slovo po probuzeni je mama. Musi byt hrozny probouzet se v jeslich a mama nikde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.22 09:49
@Lenca27 píše:
Nezlob se na me, ale jestli jsi dala dite do ustavu v osmi mesicich, tak je to strasny a neokecas to ani kvantovou fyzikou. Navic inteligence je vrozena, co to s tim ma co delat? Pokud k tobe dite nechtelo ani z jesli, tak tim hur.
Ta kvantová fyzika mě taky pobavila, jesle můžou za to, že kluk si přeje studovat fyziku Překvapivě moje dcera minulý školní rok dokončila studium na matfyz, přestože do jeslí nechodila. Do školky az ve 3letech na 4h deně. Nechápu jak si tohle někdo může spojovat, IQ je vrozené.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.22 09:55
@Lenca27 píše:
Ale pocituje dite pocit bezpeci, kdyz ho matka odlozi (da na hlidani cizimu cloveku)? Protoze male dite uplne nechape, ze matka se vrati.
Záleží na jak dlouho, kam a komu odloží a za jakých podmínek. A samo dítě od dítěte. Pokud dítě je často s tatínkem, zná ho, určitě se bude cítit s ním bezpečně, pokud půjde matka na půl den do práce. Věřím, že toho samého lze dosáhnout i v nějakém menším zařízení /školce. Psala jsem výše sovu zkušenost s dcerou, která nastupovala do školky na 2× půl den mezi 18ti-24mi měsíci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.22 09:57
@Lenca27 píše:
Nezlob se na me, ale jestli jsi dala dite do ustavu v osmi mesicich, tak je to strasny a neokecas to ani kvantovou fyzikou. Navic inteligence je vrozena, co to s tim ma co delat? Pokud k tobe dite nechtelo ani z jesli, tak tim hur.
Dítě, tedy puberťák, je spokojené, s brekem neodcházelo pravidelně, ale občas se stalo. To tak bývá, když se dětem líbí s ostatními dětmi a příslušný ústav není vězením. Obvykle dítko ale nutně spěchalo na další aktivity, které si samo vybralo a tak už nemělo čas na další hraní. Já jako krkavčí matka nejen dítě dala do jeslí a byla s nimi velmi spokojená bez jakýchkoli výčitek svědomí, ale dokonce jsem měla dítě v kroužcích před nástupem do školky a od školky překroužkované dle přání dítka, občas bylo nutné něco zrušit, aby se do týdne vešla další aktivita, co dítko nutně chtělo zkusit. Ve školce dítko občas i přespávalo přes noc a strašně se na to to těšilo.
Já nic neokecávám, já jen i malým dítkům přisuzuji nějakou míru inteligence. A hlavně moje akční a zvídavé dítko potřebovalo ke spokojenosti mnohem víc, než celodenní pobyt s matkou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.22 09:58
@Lenca27 píše:
Uz jsem to psala, dite do dvou let pry nechape, ze matka se vrati, kdyz odchazi. Ja nechavam dite s tatou i babickou odmalicka. Ale v tom vidim rozdil. To jsou lidi, co zna od narozeni. Hele ja mam ted dite v tom veku, prvni slovo po probuzeni je mama. Musi byt hrozny probouzet se v jeslich a mama nikde.
Hele, to je naprostá ptákovina. Znovu, lze zařítit, že ve chvíli, kdy bude matka odcházet, bude to dítě považovat školku a hlídací tetu za známou osobu.
Probouzet se tam třeba vůbec nemusí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Capelucia
14.9.22 10:09
@Lenca27 ale ty přeci dítě nikam „neodkládáš“. Uvádíš ho do nového prostředí, po malých krůčcích ho připravuješ. A od jakého věku a na kolik to bude ok - to je přeci právě individuální, můj syn opravdu neměl problém být dost brzy na pár hodin s někým z rodiny, nebo koho znal. Ale taky to je podle mě o přípravě, kterou přeci děláš tak, aby dítě pocit bezpečí mělo, jenom taky současně rozširuješ hranice toho bezpečí, aby to nebyla jenom máma. Aspoň já to takhle vidím. Že když to rodiče nedělají, pak se prcky spíše začínají fixovat a dokonce „zaostávají“ ve vývoji. A je v zásadě jedno jak to děláš, super, kdyby to šlo v rodině - manžel měl takové dětství - babičky, tetičky, sestřenky atd. Ale tohke má k dispozici málokdo. A třeba můj prcek svojí první hlídací tetu (asi od roka) miloval a šíleně se na ni těšil. Rozuměl, že teď si budou hrát a pak bude zase s mámou. Už jí několik měsíců neviděl a stejně se na ni ptá. Přeci lidi jsou tvorem společenským, nežijeme v izolaci.
Tady se snad nebavíme o extrémech, jako jsou odložené děti v kojeňáku, ale každá máma přeci zná své dítě nejlíp . A v zásadě mi je jedno, co kdo říká, i když mě to zajímá, ale když vymyslím něco nového, tak má pak stejně hlavní slovo dítě. Proč by se nemělo cítit v bezpečí?
Já si stejně myslím, že právě pocit bezpečí nejvíc nabourávají rodiče, často nesmyslnými tresty a vyžadováním od batolat něčeho, co vývojovo ani nejsou schopny. Pak právě strácí ten bod ukotvení, ke kterému se vždy můžou vrátit a vědomí, že maminka tady pro ně vždy bude. Když maminka řve a nebo dokonce ještě fyzicky trestá, tak je vším možným, jenom ne bezpečím. A to nejčastěji v momentech emocionálního vypětí, kdy prcek teprve poznávající své emoce potřebuje nejvíc pomoct, aby našel rovnováhu. Aby ztratili pocit bezpečí vůbec nemusí být hlídané nikým jiným než mámou. Alespoň já to vidím takhle .
- Citovat
- Upravit
Capelucia
14.9.22 10:12
@Lenca27 mé dítě ještě v jaslích nespí - pozoruji právě kdy, nebo jestli se tam bude cítit dostatečně fajn, aby to proběhlo hladce.
A český systém máma pořád do 3 let a pak ze dne na den šup do školky se vším všudy se ti zdá v pohodě?
- Citovat
- Upravit
14.9.22 10:16
Mně naopak přijde strašné, když žena považuje za své výsostné právo být do tří let doma s dítětem za každou cenu, i když k tomu nemá dostatečné finanční podmínky, a raději natahuje ruce po různých dávkách a příspěvcích, než aby šla do práce, což je pro to dítě určitě nejlepší vzor do života. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.22 10:21
@Capelucia píše:
@Lenca27 ale ty přeci dítě nikam „neodkládáš“. Uvádíš ho do nového prostředí, po malých krůčcích ho připravuješ. A od jakého věku a na kolik to bude ok - to je přeci právě individuální, můj syn opravdu neměl problém být dost brzy na pár hodin s někým z rodiny, nebo koho znal. Ale taky to je podle mě o přípravě, kterou přeci děláš tak, aby dítě pocit bezpečí mělo, jenom taky současně rozširuješ hranice toho bezpečí, aby to nebyla jenom máma. Aspoň já to takhle vidím. Že když to rodiče nedělají, pak se prcky spíše začínají fixovat a dokonce „zaostávají“ ve vývoji. A je v zásadě jedno jak to děláš, super, kdyby to šlo v rodině - manžel měl takové dětství - babičky, tetičky, sestřenky atd. Ale tohke má k dispozici málokdo. A třeba můj prcek svojí první hlídací tetu (asi od roka) miloval a šíleně se na ni těšil. Rozuměl, že teď si budou hrát a pak bude zase s mámou. Už jí několik měsíců neviděl a stejně se na ni ptá. Přeci lidi jsou tvorem společenským, nežijeme v izolaci.Tady se snad nebavíme o extrémech, jako jsou odložené děti v kojeňáku, ale každá máma přeci zná své dítě nejlíp
Já si stejně myslím, že právě pocit bezpečí nejvíc nabourávají rodiče, často nesmyslnými tresty a vyžadováním od batolat něčeho, co vývojovo ani nejsou schopny. Pak právě strácí ten bod ukotvení, ke kterému se vždy můžou vrátit a vědomí, že maminka tady pro ně vždy bude. Když maminka řve a nebo dokonce ještě fyzicky trestá, tak je vším možným, jenom ne bezpečím. A to nejčastěji v momentech emocionálního vypětí, kdy prcek teprve poznávající své emoce potřebuje nejvíc pomoct, aby našel rovnováhu. Aby ztratili pocit bezpečí vůbec nemusí být hlídané nikým jiným než mámou. Alespoň já to vidím takhle
Souhlasím, až na to zaostávání. Já fakt nemám ráda ten postoj - dítě trpí, pokud to nemá tak, jaká je moje představa ( což z tebe uplně nemám, jen tato věta). Já si prostě myslím, že za určitých podmínek může dítě skvěle prospívat, ikdyž je v jestlich na prá hodin týdně v roce a půl, stejně tak jako když je „s matkou“ „doma“ celou dobu předškolní docházky. ( pííšu do uvozovek, protože pokud je skutečně jen s matkou, nezvládne to s jinou osobou a jsou skutečně doma, tak už je to za mou hranicí, co považuji za „normální“ a prospěšné)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
