Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Domácí vzpoura
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
22.11.16 13:58
domácí vzpoura
Ahoj! už jsem na pokraji sil…mám dcerku 2,5 roku a už si nevím rady. Pořád přemýšlím, zda někde dělám chybu nebo jsem ji v minulosti udělala či se jen jedná o velmi bouřlivé období vzdoru.
Jedná se o to, že vše je u nás problém…jít si vyčistit zuby obrovský pláč, oblíct se do pyžama, talíř, ze kterého jí, lžička kterou jí dám, sklenička nebo láhev, kterou vyberu…všechno se musím ptát tohle chceš tohle a když něco dám tak obrovský pláč že toto ne. jídlo, které se jí nelíbí obrovský pláč, má se jít spát obrovský pláč že se jde spát, když něco dovolím, zakážu prostě pořád jen pláč…už prostě nemůžu. nevím co dělám špatně, jsem vysvětlovací typ a ke všemu mám pohádky a vysvětluji proč tak a ne jinak nebo naopak snažím se pochopit, říkám jí že chápu že se zlobí, když něco provede jde při už fakt něčem velkém do kouta na chvíli a když mě (vyjimečně) třeba zkusí plesknout tak jí to vrátím. opravdu si s ní hraju, objímám ji, říkám jak ji mám ráda, fakt dělám co můžu, ale je to všechno špatně. jsem z toho mateřství vyčerpaná opravdu 
kolikrát si říkám, že bych se na to nejraděj vykašlala pustila jí televizi na celý den a prostě se vůbec nestarala jako to dělá určitě mnoho rodičů a třeba by to bylo lepší…já nevím, čím to je, je to vzdor nebo je rozmazlená či co??? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.11.16 14:02
@Me2304 Klid je přesně ve věku, kdy se jí začíná formovat osobnost. Seber zbytky sil, věnuj se jí, ať si to jednou nevyčteš.
Bylo by dobrý, kdyby ti někdo pomohl, pohlídal, dal ti oddych, ať máš prostor zregenerovat a vyrazit zpět na mateřské bojiště.
Zvládly to mnohem slabší lidi než ty, zvládneš to i Ty!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.16 14:08
@Me2304 ......já bych se takhle šikanovat od malého dítěte nenechala. Při neodůvodněném pláči bych jí dala na zadek. Vím, že mě za to odsoudíš, ale nervy máš jenom jedny. Hodně často vidím kolem sebe trucující rozmazlené děti, kterým maminka jen polehoučku domlouvá a krčí rameny. Tím samozřejmě nechci říct, že zrovna tvoje dcerka je rozmazlená, to vůbec ne, říkám to spíš obrazně. Možná si něco špatného prožila a pořád se jí to vrací.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.16 14:10
Děkuju, úplně mě to rozbrečelo je to strašně složitý ale jestli se jí zformuje osobnost takto jak se chová, tak z ní vyroste hrozný člověk..bývá agresivní i v noci při spaní a já už nevím jakou cestou na ni jít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.16 14:11
Chapu te, taky sem si obcas uzila, maly je ted 3,5 pryc a je milionova. VYDRZ! Prejde to, kzdopadne obcas ji klidne k ty televizi soupni, no a co.Jsme preci jen lidi, nic si nevycitej, venujes se ji dostatecne. Drzim palce, at se brzy srovna 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.16 14:13
Já zásadně na tohle vymrčování nereaguju a syn to ví moc dobře. Když něco chce, tak to řekne normálně a domluvíme se, pokud ne, udělám to podle sebe a může se vztekat jak chce. Nepomůže mu to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.16 14:13
Ano, vysvětlovat, pozitivní kritika, pohádky, mám tě ráda jaká jsi, ano, ano, ano, to všechno ano, ale někdy - souhlasím - lépe jedna jasná výchovná než tisíc zbytečných slov. Vytýčit jasné hranice, přes které prostě nejede vlak.
Edit - ale souhlasím, že jsou to nervy neskutečné a hlavně sebekázeň dospělého v tom neuhnout a někdy to ani moc nejde (v obchodě, když jede autobus, atd atd.) Mysli hlavně na to, že to, co do tý hlavinky zaseješ nyní, už nikdy jindy nepůjde. A věř si i ve chvíli, kdy si myslíš, že to nemá účinek, nevidíš výsledky - ony přijdou, až bude starší!
Příspěvek upraven 22.11.16 v 14:16
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.16 14:14
Nejspíš bych zkusila Ignorovat pláč. Nevnucovat se jí. Pak přijít až přestane plakat, jestli už si to rozmyslela - vybrala atd… a v klidu řešit..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.16 14:14
Jak to myslíš něco špatného prožila? v jaké souvislosti? nevím o ničem co by se jí mohlo stát..:/
ono pohledů na výchovu je strašně moc..když je nejhůř taky dostane plesknutí přes zadek, ale snažím se tomu vyhnout, možná jsem to podcenila já nevím…prostě si říkám, že když má dobré rodiče musí z ní vyrůst dobrý člověk…ale nějak se mi to neslučuje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.16 14:15
Malej se taky občas vzteká, dřív asi víc. Ale jednou jsem nějak nastavila, že ubrečený dítě nechci a jestli něco chce tak musí nejdřív přestat brečet, že si o tom „promluvíme“ občas se mě taky snaží plácnout, když něco nechce - ale jen mě klepne a většinou si to i rozmyslí než to udělá a na cizí si to nedovolí.
A agresivita v noci, asi se jí to zdá
Příspěvek upraven 22.11.16 v 14:19
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.16 14:17
@padesátikoruna píše:
@Me2304 ......já bych se takhle šikanovat od malého dítěte nenechala. Při neodůvodněném pláči bych jí dala na zadek. Vím, že mě za to odsoudíš, ale nervy máš jenom jedny. Hodně často vidím kolem sebe trucující rozmazlené děti, kterým maminka jen polehoučku domlouvá a krčí rameny. Tím samozřejmě nechci říct, že zrovna tvoje dcerka je rozmazlená, to vůbec ne, říkám to spíš obrazně. Možná si něco špatného prožila a pořád se jí to vrací.
Pro tebe to může být neodůvodněný pláč, ale pro ní to může být zrovna hodně důležitá věc, kvůli které pláče. Touto cestou bych nešla. Protože bych častokrát po celém dni necítila ruku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.16 14:17
Určitě jí nebij… je to taková první puberta, dítě samo neví, co se sebou… chce to pevné nervy - vím, o čem mluvím, sama mám kluka 2 a 3/4 roku… u nás funguje společné vyrábění (malování, modelování atd.) a pak nejraději pomáhá při opravdové práci - vyklízet myčku, utírat prachm nosit mi po jednou kousku vyprané prádlo k pověšení a tak… všechno trvá strašně dlouho, ale zabaví se tím… drž se…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.16 14:26
@Me2304 píše:
Děkuju, úplně mě to rozbrečelo
si to trochu bereš… máme dvouletou, nemluví a předpokládám, že ani ještě nechápe… až kolem 6let děcku dozrává mozeček, zatím těžko odhadnout, co jí tam běží a ona mě to nepoví… takže pokud je neoduvodněnej pláč, lehce jí obejmu(pokud to jde), řeknu jí, že chápu, jak to má to miminko těžký a nechám jí se s tím vyrovnat… vybrečí se a fungujem dál… krom zubu jí do ničeho nenutím a to bylo jen chvíli, jinak nás napodobuje sama… jinak taky co jde vysvětlím, a pokud to (většinou) nepochopí, tak po vysvětlování přesunu pozornost na vhodnější podněty… i když taky mám jen jedny nervy a občas mi to ujede, ale nebudu se navíc stresovat, že pláče, když ona sama neví proč a nelze nic udělat aby přestala…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.16 14:28
Syn také nemá rád, když mu všechno linkuju. A tak mu dávám na výběr, např. večer se zeptám, chceš kaši nebo oběd? A ukážu, ať si vybere. Dáš si k pití vodu ze sklenice nebo z brčka? Oblečeš si tyhle kalhoty, nebo ty druhé? Chceš modrý nebo červený svetr?
Když je čas jít spát, ale evidentně není ještě unavený, řeknu mu, že můžeme ještě chvíli svítit a být v posteli jen tak.
Opravdu to hodně pomáhá, děti v tomto období začínají mít potřebu svůj život také alespoń trochu ovládat, mít možnost o sobě rozhodovat.
Příliš linkování jí ubírá na samostatnosti, dala bych jí větší možnost volby, samozřejmě v mantinelech pro tebe přijatelných.
Jinak teda můj bratr je vychován autoritativně a v pubertě se chytl špatné party. Namísto rodičů teď poslouchá své hospodské kamarády a nemá tu vůli se tomu vzepřít, protože to v něm bylo v raném dětství úplně potlačeno. Nikdo s ním o ničem nediskutoval, když nebylo po vůli rodičů, dostal na zadek nebo jiný trest. Já jsem to tak silně jako on naštěstí neměla, přesto mám kvůli mamčině direktivnímu přístupu do dneška problém s autoritami, nedokážu být vůči nim dostatečně asertivní. A pro svého syna chci rozhodně víc. Samozřejmě aby byl slušný a morální člověk, ale aby se také uměl prosadit a myslet svou vlastní hlavou, ne jen tím, co mu někdo přikáže.
Příspěvek upraven 22.11.16 v 14:33
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.16 14:32
@Me2304 na nektere veci byh se neptala a proste ji je dala a tecka (talir, lzicka..). At si zvyka, ze nebude vzdy po jejim. Jinak mam doma neco podobneho 22 mesicu, taky se mi vzteka i ze spani, vstane a vyhaze najednou z postylky vsechno vcetne periny a polstare, nesmim na ni sahnout, vyvzteka se a za pul hodky spi dal… 
a hulaka nenene, vylozene vidim, ze se ji neco zdalo a hada se se mnou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
