Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Domácí vzpoura
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.11.16 15:20
@Me2304 Na některé věci bych se prostě neptala a dala jí je (např. ten talíř a lžičku). Rozhodně bych ji nebila, ale ani jí neustupovala. Starší syn měl taky vymrčovací období a jediné, co mi pomohlo bylo to jeho vymrčování ignorovat. Možná se jí věnuješ příliš - umí si i sama hrát a sama se zabavit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.16 15:27
@Tichošlápek píše:
Já jsem přestala dávat vybrat. Protože nervy mám jen jedny. Proste k svačine je jogurt a jablko na červeném talíři. Nechceš? Nejez. Koupat, spát, čistit zuby - proste oznámim a jdeme. Když řve je odnesen. Když je zlý na mne, miminko nebo kočky - plácnu ho. Ale naopak neustále ho chválim i za drobnost, kterou udělá dobře a ňuchmam ho. A když už fakt nemůžu, tak mu napustim skopek vody, dam mu kelímky, udělám si kafe a potopu neřeším
voda a kelimky frci vsude jo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.16 15:46
@blumen zda se ale chtělo to se narodit v tropech a ne někde, kde muze běhat nahaty jen tři měsíce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.16 16:06
@marmelada78 píše:
No jasne, a co dál? Jako fakt jsou děcka, kterým neuhneš, a oni tak jedou furt furt furt. Synovi jsem taky nikdy neuhnula, a přesto, to co popisuje zakladatelka dělá ještě ted v 5 letech. A můžeš se na hlavu postavit, reagovat, nereagovat..
Asi bude někde chyba. V komunikaci? V ustupování? Jelikož jsem ze 4 sourozenců a každý má dvě, tři děti, takže dětí mám kolem sebe hodně. A ani jedno toto nepředvádí, protože mají nějaké mantinely. 
A to je opravdu ani já, ani sourozenci nebijeme, ani nekřičíme. Vychovávala nás takhle naše maminka, která nás taky nikdy nebila, ale zároveň ksme jí nemohli skákat po hlavě. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.16 17:40
Ja teda nevim, mam stejne starou dceru a tohle predvadi, kdyz ji treba rostou zuby. Chci kolobezku, tady mas, neee, nechci kolobezku, tak ji vezmu, chci kolobezku a tak dokola! 
A pak to zase prejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.16 19:45
@marmelada78 píše:
@Lychee13 Máš recht. Chyba ve výchově
To nee. Ale děti jsou vyčůraní, stačí jednou polevit a už toho zneužívají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.11.16 20:07
@Me2304 píše:
Ahoj! už jsem na pokraji sil…mám dcerku 2,5 roku a už si nevím rady. Pořád přemýšlím, zda někde dělám chybu nebo jsem ji v minulosti udělala či se jen jedná o velmi bouřlivé období vzdoru.
Jedná se o to, že vše je u nás problém…jít si vyčistit zuby obrovský pláč, oblíct se do pyžama, talíř, ze kterého jí, lžička kterou jí dám, sklenička nebo láhev, kterou vyberu…všechno se musím ptát tohle chceš tohle a když něco dám tak obrovský pláč že toto ne. jídlo, které se jí nelíbí obrovský pláč, má se jít spát obrovský pláč že se jde spát, když něco dovolím, zakážu prostě pořád jen pláč…už prostě nemůžu. nevím co dělám špatně, jsem vysvětlovací typ a ke všemu mám pohádky a vysvětluji proč tak a ne jinak nebo naopak snažím se pochopit, říkám jí že chápu že se zlobí, když něco provede jde při už fakt něčem velkém do kouta na chvíli a když mě (vyjimečně) třeba zkusí plesknout tak jí to vrátím. opravdu si s ní hraju, objímám ji, říkám jak ji mám ráda, fakt dělám co můžu, ale je to všechno špatně. jsem z toho mateřství vyčerpaná opravdukolikrát si říkám, že bych se na to nejraděj vykašlala pustila jí televizi na celý den a prostě se vůbec nestarala jako to dělá určitě mnoho rodičů a třeba by to bylo lepší…já nevím, čím to je, je to vzdor nebo je rozmazlená či co???
Tohle všechno teď prožívám se svou 85 letou matkou. Jen nebrečí, ale vzteká se a nepleskáme se. A kouká mimo televizi, ani ta ji nezabaví. Asi ti to nepomůže, ale věř, že dítě to přejde a bude líp. To u nás už bude jen hůř.
- Citovat
- Upravit
22.11.16 21:56
@Anonymní píše:
Tohle všechno teď prožívám se svou 85 letou matkou. Jen nebrečí, ale vzteká se a nepleskáme se. A kouká mimo televizi, ani ta ji nezabaví. Asi ti to nepomůže, ale věř, že dítě to přejde a bude líp. To u nás už bude jen hůř.
Smutné, ale bohužel realita. Má babička je teď také taková, je jí 90. Navíc je to stáří hrozně osamělé, plné smutných myšlenek o vlastní nepotřebě a zbytečnosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.16 20:16
Věnuju se jí dost…mám nějakou utkvělou představu, že ji nechci zanedbat v ničem, ale prostě ty scény jsou táááák strašný že minimálně v celým baráku ji slyší a to několikrát denně…já opravdu nevím jak to všechno udělat..kdy polevit a v čem ustoupit a v čem ne a držet se jinak mluví všechno je hrozně šikovná a všechno, ale toto je její jediné mínus. nemám moc možnost hlídání a manžel je také hodně v práci tak se to těžko koordinuje a zvládá když jsem na vše víceméně sama…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.16 20:17
@Lychee13 a jaká je to tedy ta výchova? poradíte mi? nechci ji bít a ani křičet, ale bohužel se to kolikrát bez zvýšení hlasu nedá…a to at se jedná o jakoukoli činnost
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
