Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Downíci
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
23.6.11 07:38
Downíci
Najde se zady nějaká maminka Downíka? Já mám 14měsíčního klučinu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.6.11 08:05
Ahooj, já sice downíka nemám, ale smekám před tebou 
Obdivuju každýho kdo se stará o takové děti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.11 08:08
Já jsem nevěděla jestli psát, ale taky bych chtěla říct že Tě obdivuju 
a přeji ať je malej co nejvic v poho, aby to byla nějaká mírná forma.....mám pocit že jsem od Tebe četla v jedné diskuzi že jsi se to dozvěděla až po porodu ale nejsem si jista… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.11 08:32
Jojo, o malém jsme se to dozvěděli až po porodu. Ale naštěstí nemá žádnou přidruženou vadu,srdíčko a tak. Je to náš miláček, šikulka…No prostě úžasné dítě:-) Zatím si myslím, že na mě není nic obdivuhodného - je to moje dítě, které miluju . Ale jak už jsem v jedné diskuzi psala - postižené dítě matka miluje tak nějak jinak,víc… Nemám srovnání, další dítě nemám,ale tohle jsem četla,že to říkají psychologové a myslím, žeje to obrovská pravda. Díky té „jiné“ lásce jste schopni to dítě přijmout ať je jakékoliv. Já Edíčka miluju od první vteřiny a ani mě nenapadlo, že bych ho „mohla“ někam odložit. Tuhle variantu mi řekla asi měsíc po porodu jedna známá…jen se ptala jestli jsem ho nechtěla dát do ústavu a až tehdy mě napadlo, že mě to vlastně vůbec nenapadlo. Ale myslím, že taková je většina maminek postižených dětí… Nebo aspoň doufám.
Ale moc holky děkuji!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.11 08:37
Ahoj, moje segra ma dve dcery, starsi je zdrava, mladsi ma take Dawna. A zjistilo se to, kdyz ji byly asi 3 mesice. Take ji miluje, dnes je ji 21, je relativne samostatna, ale chce to opravdu hodne casu a trpelivosti. Nebudes to mit lehke, ale zvladnout se to da.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.11 08:44
Ahojky taky tě moc obdivuju. A sou láskou máš nejspíš pravdu. Já byla v těhu na amniu, kvůli špatným triplům a riziku Downa. Sice to nebylo tak zlý, ale dr. mi říkal, že je to hraniční hodnota. Ajá věděla, že kdyby mělo mimiko Downa, že si ho nenchám. Ale na druhou stranu, přijít na to po porodu, asi bych se zachovala jako ty. Když teď na malého koukám, tak si říkám, jak ho šíleně miluju a milovala bych ho tak, i kdyby byl postižený. Je dobře, že Edík nemá žádnou další vadu a koukala jsem i do tvého fotoalba a řeknu, že třeba na těch prvních dvou fotkách to ani není znát. Musí to být šikulka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.11 10:33
Holky, moc děkuji za reakce. pro mě je Edík nádherný, jakse říká, tělem i duší:-) Je pravda, že když tu teď je tak se to těžko říka,ale asi kdybych se to dověděla v těhotenství tak bych asi šla na potrat. Ale zas jsem ráda, že jsem se to nedozvěděla třeba až z toho tripple testu, protože si myslím, že bolest z toho že jdu rodit mrtvé dítě, které jsem vlastně já zabila by byla asi větší než ta co jsem zažívala když se narodil. No nevím…zpětně se to hodnotí špatně. Navíc teď už jsem se situací naprosto smířená a jsem šťastná.
Občas říkám - downíka jako miminko bych svým NEpřátelům nikdy nepřála-tak hodného kojence si nezaslouží:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.11 10:35
ahoj, já taky zkušenosti nemám, a myslím že máš pravdu v tom, že kdybych se to dověděla v těhotenství, nenechala bych si ho, ale pokud by se mi postižené dítě narodilo, nechám si ho a budu ho milovat stejně, možná více než zdravé..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.11 10:42
Brokianaa máš krásného chlapečka a věřím, že je úžasný a Tvoji lásku Ti vynahrazuje každým dnem.
Hodně zdraví a štěstí do společného života!!!
Sama mám „snad geneticky zdravé“ (blbější označení mě nenapadlo) dítko, ale vím jak tenká je ta hranice zdraví a nemoci..a že co je pravda teď, za minutu být nemusí:/ i když si to nikdo z nás většinou nechce připustit.
Jen mě napadlo jak to nese tatínek chlapečka - pokud je to příliš osobní nebo o tom jen nechceš mluvit, klidně to přejdi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.11 12:15
Nene, vpohodě. Tatínek to nese od začátku mnohem lépe než já. On řeší věci až nastanou, já zas přemýšlím moc dopředu a to byl u mě problém… Teď se snažím žít součastností a max.nejbližší budoucnosti a je mi tak dobře…stejně nikdo neví co bude…ať má dítě zdravé, nebo s postižením…všechno je hrozně pomíjivé:-(
Fuj, to je takové depresivní… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.11 12:33
Tak to je úžasný tatínka zdravíme 
ať jste krásná a spokojená rodinka jako dosud a někdy třeba i o dalšího člena větší.
To není deprese, jen realita života..snažím se na to pořád někde v koutku duše myslet, abych se nepozastavovala nad nedůležitýma kravinama a nemusela si pomyslně „nafackovat“ když se někomu stane něco zlýho, že já vůbec nemám nač si stěžovat. 
Hodně i přemýšlím co jsi tu psala i mnohé další, vědět v těhotenství asi si to dítko nenechám…vůbec nevím, co bych v takové situaci dělala, možná je někdy lepší nevědět…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.11 14:04
No to jo… Já jsem celkem ráda, že jsem se nemusela rozhodovat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.11 14:11
Edik je krasny kluk! nikdo nevime, co nam zivot prinese, i kdyz mame treba zdrave deti, takze nema smysl se trapit!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.11 17:33
Máš krásný a spokojený mimčo…
Přeji ti do života jenom radost a žádný smutek…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
