Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Druhé dítě - moje zlost
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
6.8.06 20:22
Druhé dítě - moje zlost
Ahoj rodičové, mám takovou děsnou zlost na sebe. Narodilo se nám druhé mimi a já i když jsem si předsevzala, že musím Aňu chránit od toho, aby se cítila bokem tak se mě to nedaří. Většinou večer, když už jsme obě unavené, tak ona když bezdůvodně plače, nebo mrčí (což mimochodem před tím než se narodil malej nedělala), tak já nevydržím a po tom co ju neúspěšně konejším a vyhrožuju tak jí dám na zadek. Je mě to pak děsně líto, zvlášť když snad nedostala na zadek za ty tři roky tolik co teď za ten týden co jsme doma z porodnice. Nevím jak se mám ovládnout, je mě jasný, že si to bude spojovat s tím, že se narodilo nový mimi a ju už nemám ráda. Je mě to děsně líto. Měli jste to někdo tak? A co jste dělaly? Díky Blanka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.8.06 20:39
Ahojky
Tak se dívám, že máme mezi dětmi skoro stejný věkový rozdíl.
Taky jsem si myslela, že vše bude v pohodě, že je starší dcerka již natolik „rozumná“ a pochopí, že starání se o mladší miminko jí nehází na vedlejší kolej.
Snažím se jí zapojovat do péče o sestřičku, vyhrazuji čas,který je určen pro hru s oběma, tvořením se starší holčičkou apod.
Ze začátku jsem nesledovala, že by Barunka žárlila, ale poslední dobou se začíná chovat jako malé mimino. Volá máma máma, taky pofňukává. Snažím se to přecházet, protože nějaké vysvětlování, že ona je velká a má se chovat jinak by asi nemělo smysl. Snad jí to brzy přejde.
Hlavně teď, když je Johanka větší si spolu dohromady hodně hrajeme, mazlíme se a děláme blbiny a Barunka ji bere jako parťáka /i když někdy mi vlasy hrůzou vstávají na hlavě, co ty dvě spolu vyvádějí/.
Vše se jistě zlepší, až bude miminko větší a budou spolu moci řádit.
Xenie
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.06 20:42
Děkuju za útěchu, ona se malá snaží, je moc hodná taky pomáhá, jen ty večery, začne vyvádět chovat se přesně jak píšeš jako mimino a já prostě vylítnu, je mě to tak líto a strašně si nadávám, že jsem kráva, ale nemůžu to ovládnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Missorka
6.8.06 20:53
Verbascum,
zapomeň an to, že jsi kráva, ono je toho někdy na hlavu.
Zkus jednu věc - poučka pro sourozence - starší vždycky první. Ona byla první, měla by být první i teď (i když to samozřejmě budeš regulovat). Připravuješ jí jídlo - mimi pláče, bude muset chvilku vydržet, ale to jídlo jí dodělej. Zkus si vyhradit 20 minut denně, které jsou jenom tvoje a její - mladšího může mít muž nebo bude spinkat nebo co já vím, v tom čase neuklízej, je jenom tvé starší holčičky.
Mluv na miminko, že teď musí počkat, protože pomáháš jeho sestřičce, nebo s ní něco děláš. Miminko tomu nebude rozumět, ale ona ano.
Zlepší se to, věř si!
- Citovat
- Upravit
6.8.06 21:03
Zkus víc popsat situaci. Co v té době dělá mimi? Spí, kojí se, pláče a řve taky? Zdá se mi, že jsi moc unavená. Jestli tě mimi nechá, zkus se v té chvíli chovat i ke starší jako k miminu. Nám hodně pomáhalo se v krizi zašít na manželskou postel u které jsem měla z jedné strany zábranu aby mimi nespadlo (postýlka, křesla nebo zeď) a z druhé položit prvorozenou a tulit se a odpočívat, i kdyby to znamenalo usnout spolu do rána. Pokud je mimi hodně neklidné a uplakané a fakt tebe a možná ani holku nenechá chvíli vydechnout třeba kvůli kolice. Tak sežeň někoho kdo chvíli povozí a urvěte si s prvorozenou aspoň čtvrt, půl hoďky denně na odpočinek se vzájemným nerušeným mazlením nebo čtením pohádky, nebo poslechem pohádky pokud nemáš sílu číst ty. Jo a mimochodem, je to možná i trochu k věku protože někteří tříleťáci taky pěkně kňourají a o všechno si říkají pláčem místo slovy jak mimina i když jim nepřibyl sourozenec a předtím mluvili jako kniha. Zkus kdyžtak juknout do deníčku špuntíku, je tam prima parta brňaček a pár jich má taky k tříleťákům nové mimi a určitě tě podrží 
Jo a taky je dobrý držet se hesla prvorozené vždy první. Takže když například chystáš jídlo tak prvně starší a pak teprve nakojit mladší i když si třeba trochu pobrečí. U sourozenců dodržovat vždycky pořadí v kterým se narodili.
Bludička
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.06 21:07
Zkus víc popsat situaci. Co v té době dělá mimi? Spí, kojí se, pláče a řve taky? Zdá se mi, že jsi moc unavená. Jestli tě mimi nechá, zkus se v té chvíli chovat i ke starší jako k miminu. Nám hodně pomáhalo se v krizi zašít na manželskou postel u které jsem měla z jedné strany zábranu aby mimi nespadlo (postýlka, křesla nebo zeď) a z druhé položit prvorozenou a tulit se a odpočívat, i kdyby to znamenalo usnout spolu do rána. Pokud je mimi hodně neklidné a uplakané a fakt tebe a možná ani holku nenechá chvíli vydechnout třeba kvůli kolice. Tak sežeň někoho kdo chvíli povozí a urvěte si s prvorozenou aspoň čtvrt, půl hoďky denně na odpočinek se vzájemným nerušeným mazlením nebo čtením pohádky, nebo poslechem pohádky pokud nemáš sílu číst ty. Jo a mimochodem, je to možná i trochu k věku protože někteří tříleťáci taky pěkně kňourají a o všechno si říkají pláčem místo slovy jak mimina i když jim nepřibyl sourozenec a předtím mluvili jako kniha. Zkus kdyžtak juknout do deníčku špuntíku, je tam prima parta brňaček a pár jich má taky k tříleťákům nové mimi a určitě tě podrží Jo a taky je dobrý držet se hesla prvorozené vždy první. Takže když například chystáš jídlo tak prvně starší a pak teprve nakojit mladší i když si třeba trochu pobrečí. U sourozenců dodržovat vždycky pořadí v kterým se narodili.
Bludička
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.06 21:07
Ahojky, neblbni, ono je to obcas narocne 
A ty jsi urcite supermatka, o tom nepochybuju.
Hele, nam se oplatilo nechat mladsiho az jako druhe mimi v poradi - tedy to strasi melo prednost - par mesicu to fungovalo, pak se upravilo a je to v pohode. Miminu je celkem putna, jetli place o minutu dyl, ale starsi sourozenec to nese tezko…
L.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Missorka
6.8.06 21:07
Bludičko,
koukám, že máme stejně nastudováno, což?
Moc zdravím!!!
- Citovat
- Upravit
6.8.06 21:10
Ahojky,
já teda zatím s 2 dětma žádné zkušenosti nemám, teprve mě to čeká za pár týdnů. Jenom si pamatuju, že když se malá narodila, tak jsem byla prvních pár týdnů dost nervózní, podrážděná a měla jsem všelijaké nálady a taky jsem měla chuť to malinkaté mimčo plácnout 
kvůli neustálému pláči, i když jsem pro ni dělala první poslední. Bylo to podle mě z toho, že to byla obrovská změna, já jsem ještě nerozpoznala, proč konkrétně pláče, neměla jsem v sobě zaběhnuté „hodiny“, kdy co malá potřebuje a taky mi chyběla ta současná rutina. Teď předpokládám, že to bude to samé, protože nějakou dobu bude trvat, než si najdeme určitý režim, systém provádění jednotlivých povinností a hlavně nějakou tu „spolupráci“ s oběma dětma. Prostě se to musí utřepat. Z večera mám taky strach, přece jenom malá už bývá unavená, tak třeba tak trochu zlobí (i když je to jinak moc hodná holčička - většinou). Budu si muset znovu zvyknout na to, že nejsem moc vyspaná, že nemám klidný večer, když jde malá spát, a myslím, že i pro ni to bude velká změna, kterou bude muset vstřebat. V našem věku to ale moc rozumem pochopit ještě nepůjde. Dávám nám tak 3 krušné měsíce, pak to snad bude jenom lepší a lepší.
Míša
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.06 21:13
Missorko, koukám, že i s Lesinou, jestli ono to náhodou nebude ze života
Bludička
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.06 21:20
Holky děkuju strašně moc, já z toho už bulím jak jste na mě hodný
Zítra jdu do toho Aňa dostala k narozeninám Aničku a básničku tak to zítra rozečtem.
Bludičko no právě dnes jsem zrovna kojila, když to dělala, sedím kojím, ona mrčí a ve mě všechno jen vře, taková nervozita děsná.
Taky jsme si udělali teď před barákem dětské hřiště o víkendu tam chlapi instalovali klouzačku, tak mám v plánu tam zítra pěkně pobýt. Já toho tolik přečetla Matějček je můj nejoblíbenější spisovatel hned po Dostojevkim a ono se mě přihodí toto. A nikde jsem se nedočetla to o pořadí, to si snad napíšu zevnitř na brýle 
holky já vám děsně děkuju, jste zaltíčka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.06 21:23
Juuu, koukam, ze vas holky opakuju 
Ale ja vas vazne cetla az ted
Bludicko, ono to ze zivota je - ja to nemam nacteno, ja tom fest ozkouseno Druhe dite je hotl odflaknute a ac neumi v roce paci paci tak ji samo vidlickou (i kdyz bych to radeji naopak ) Je sice odflaknute, ale je desne spokojene…
Lesina
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.06 21:38
Ahoj,
holky ti poradily snad vse, co me taky napadlo. Taky citim, ze to druhe mimi flakam, ale i tak vypada velmi spokojene. Sarlotka nevydrzi dlouho bez miminka, takze se vse srovnalo.
Jsi brzo po porodu, takze na tve situaci nevidim nic nenormalniho. Proste se teprv zajizdite a ucite se spolu vsichni zit a mit se radi.
Drzim palce, at se to brzo srovna…
Terik
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.06 21:42
Blanko, u nás je to hodně podobné, jen máme 3 týdny náskok. Lídina protivnost je pochopitelně přímo úměrná její i mé únavě - mladší sourozenec je „jen“ ten třetí. Jinými slovy -Lída prudí nezávisle na tom, co dělá Jožáno..... v kombinaci s tříletým vzteklením to není nic moc - dcera mnohdy reaguje negativně (piští, trucuje) i když se plně věnuju pouze jí. nemyslím si, že by to primárně souviselo s příchodem Jožky - ona by byla taková i bez mimina v domě, jen já bych to tak nevnímala a „nevypěnila“ bych tak snadno…
prvotní šok z příchodu sourozence už máme za sebou - projevoval se totální ignorací rodičů - při jakémkoli požadavku, nebo jen dotazu (např. co dělá, na co si hraje, kam jde) dcera „ohluchla“. to už nedělá. momentálně umí být negativistická i např. k jakýmkoli pokusům o společné hraní - prostě se navzteká a nepomůže nic… takže se v tom taky plácám. navíc tatínek nám jaksi „nefunguje“ 
, resp. funguje příliš málo.
Snad tě potěším tím, že ted po měsíci doma je to mnohem lepší, než ty první dny - nejsem už tak šíleně unavená a tím pádem se umím líp ovládnout. To byl ten největší problém - ovládat se a netrestat okamžitě, bezhlavě… Jo a ještě se osvědčilo „rozdávat z obou stran“ - takže i když bylo „pár na zadek“, tak pokaždé jsem se snažila, aby následovalo ujištění o tom, že ju máme rádi, že je „naša holčička“.....
a ke špuntíkům nakoukni
elda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
