Druhé dítě, nevím zda mít či nemít

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2377
17.1.23 21:27

Já bych nejdřív hodila řeč s manželem na téma péče o děti, s tím jedním to maminka ještě zvládne sama, ale jestli budou dvě, tak už se prostě bude muset víc zapojit. Jinak se dvěma dětma je to úplně stejný jako s jedním v tom, jak píšeš, že jeden den jsi ráda, že je máš a druhý samozřejmě taky :mrgreen:, ale zároveň přemýšlíš, že bys nejradši zdrhla. Já měla druhé spíš rozumově, ale teď jsem za to hrozně rada, je to krásné a paráda, teď začíná to pravé mateřství. Ale! Té práce kolem je dvakrát víc, už je to celkem hukot. Občas si říkám, jakou bychom měli pohodu, kdybychom zůstali u toho jednoho. Ale šťastnější jsem teď se dvěma. :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
34322
17.1.23 21:31
@hospodki píše:
Děti mají přesně 4 roky a je to super. Kluk je opatrovatelsky typ. Má segru fakt rad a ta na nej obdivne visí očima. Zabavi ji, pomůže, strašně se s ni chlubí a je rozumný. Nezarli a chová se k ni hezky. Jasný, neodhadne občas co je a není vhodne, ale děla to v dobre víře a nechce ji ublížit. Jedine v čem vidím problem je zábava. Když ona bude chtít na pisek, tak on zas na prolejzacky pro velké. Ona ujde 10 kroku a on by jezdil jak blázen na kole nebo běhal. Ji bude stačit klacik a on by rad na výstavu nebo do kina na film. Je to víc o dělení času a přizpůsobeni se jednomu nebo druhému. Ale neměnila bych. Dcera byla až čtvrté těhotenství ( před ni 3 potraty). Zas mám i na ni plno času a to jsem mezi detma víc jak 2,5 roku dělala

Zrovna vcera jsem videla dva tak 10 lete kluky, jak sli odnekud z fotbalu, kecali spolu, a jeden vedl za ruku tak 3 letou segru (mama sla za nimi, sli smerem od skolky). Presne takhle obdivne na nej koukala a on ji hezky drzel :).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
18580
17.1.23 21:44
@Lucie_Sx píše:
Zrovna vcera jsem videla dva tak 10 lete kluky, jak sli odnekud z fotbalu, kecali spolu, a jeden vedl za ruku tak 3 letou segru (mama sla za nimi, sli smerem od skolky). Presne takhle obdivne na nej koukala a on ji hezky drzel :).

Tak já mám děti 4r8m a skoro 8m takže ještě mu věci nebere a nenici, tam očekávám třecí plochu dost velkou, ale třeba když krmim, tak chce sedět vedle ni a ona taky lépe jógu když je syn doma a u ni. Vždycky ho sleduje jak had mys a jakmile se na ni koukne tak se na nej směje a je tak strašně šťastná. No stojí to za to :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
34322
17.1.23 22:01
@hospodki píše:
Tak já mám děti 4r8m a skoro 8m takže ještě mu věci nebere a nenici, tam očekávám třecí plochu dost velkou, ale třeba když krmim, tak chce sedět vedle ni a ona taky lépe jógu když je syn doma a u ni. Vždycky ho sleduje jak had mys a jakmile se na ni koukne tak se na nej směje a je tak strašně šťastná. No stojí to za to :srdce:

U nas tolerovali i to hrabani do veci.
Proste byla mala a roztomila, tak ji to prominuli :). Ted uz je vetsi a je zvykla, ze vsechno je jeji, jak ji to driv prochazelo, tak uz se objevi i slzicky, kdyz ji neco fakt nechteji pujcit. Ale porad dobry.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.1.23 22:15
@Anonymní píše:
To je právě to, že jsou dny, kdy mi chybí miminko a chtěla bych druhé, ale pak jsou dny, kdy jsem ráda, že mám jen jedno dítě :roll: manžel by chtěl, ale je starší než já a tam už taky moc čekat nechce, protože nechce prý být „starý fotr“. :lol: Zatím jsem to na, kdo to brzdí, protože prostě stále nevím… :roll:

Samozřejmě, že mám kolikrát dny, kdy padám na pusu, jsem nervózní a jsem ráda jen za to jedno dítě. :) Ale upřímně představa, že bych to podobné, co s dcerou měla prožívat třeba za 3 - 4 roky, tak je pro mě šílená a to bych radši zůstala v práci a s jedináčkem.
Ale já mám takový vnitřní nastavení, že jsem vždy chtěla dvě děti a nechtěla jsem děti později jak v 30 letech. Stejně tak když se mi nebude dařit otěhotnět, tak zůstane naše dítě jedináčkem. Je fakt, že to asi beru z trochu sobeckého hlediska, kdy si mateřství „odbudu“ jako relativně mladá a pak budu mít takový ten klid a nebudu muset řešit malý děti. První rok byl pro mě celkem za trest a teď už je to pro mě mnohem lepší období. Jak všichni říkají, že budu vzpomínat na to, kdy byl prcek malý, tak já jsem ráda (i za cenu toho vztekání, řvaní, třískání věcma apod.), že už je starší. :lol: Ale tím neříkám, že s dětma starosti nebudou vůbec. Jen mám na to takový názor, no… Ne všichni mají stejné psychické rozpoložení, možnosti, příležitosti atd. ;)

  • Citovat
  • Upravit
Ou
24138
18.1.23 11:17

Pokud sis před dětmi něco představovala - jako že musíš do 31 let mít dvě děti a pak to narazilo na realitu života, tak příčetné řešení je upravit původní představy, než se snažit předělat realitu, kde se ti to stejně nepovede.

Nemusíš mít děti do 31 let. Nemusíš mít dvě děti. Pokud jsi teď spokojená tak jak to je a chce se ti do práce, alespoń třeba na pár dní, tak proboha jdi do práce a zasměj se sama sobě, jak si byla naivní a chtěla si něco, co je teď jinak. No a pak uvidíš. Jinak to tvoje „já to tak prostě cítím“ není žádná zázračná intuice či vnitřní moudrost, ale panika že potřebuješ mít kontrolu a když jsou věci jinak, než jak sis předstvovala, tak je to konec světa. Tedy symptom…

Být jedináček není postižení a opravdu otho děti do konce života nelitují.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3219
8.10.25 14:46

Ahoj, je tu někde prosím ješte zakladatelka? Zajímalo by me, jak jsi to vyřešila? Jsem na tom ted dost podobně, vlastně mimo věk (bude mi 40) naprosto doslovně. I jsem si rikala, nepsala jsem to já?😀 Ja teda navíc řeším jeste jestli bysme to utahli finančně, stavíme dům a máme vysokou hypo. Bojím se, abych nelitovala až to nepůjde, ze syn nema sourozence a já 2 děti, jak jsem vždycky chtela. Neteším se na těhotenství a porod a děsím se, aby druhe nebylo taky takový vztekloun jako prvni, ale prostě mi to nedá. Diky jestli mi odpovíš.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
11.10.25 02:12

Jsem šťastná, že jsem jedináček. Fakt nevidím jedinou výhodu mít sourozence.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová