Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Kelsey píše:
Ano, o vikendu snidane, obedy, vecere spolecne drzime. To neznamena, ze vzdy vsichni jime stejne jidlo.
Snidane, vecere kazdy podle chuti a obed podle moznosti. Ja treba jim minimum polevek a vseobecne jsem nejvybiravejsi clen nasi domacnosti. Ale sedneme si spolecne u jednoho stolu a jime. Jsem zjistila od deti, ze to dnes neni zcela bezne v rodinach. Pres tyden to chapu, ale o vikendech spolecny rod. obed. Proc ne?
Pres tyden jsme v praci, skolce, skole, takze obed nelze. Ale snazime se spolecne zasednout k veceri. Moje synovecky jsme letos o prazdninach ucili, ze se ji hezky, klidne u stolu, ze za nima nebude nikdo litat a premlouvat je, ze je jidlo.
Klidne jdeme ven na terasu nebo jime doma. Mame i polstare ke konferencaku, takze klidne muze byt vecere u nej, ale spolecna. Ja miluji piknik, takze klidne dame ven deku a najime se v trave. My jsme si to zavedli uz svobodni, kdyz jsme spolu zacali bydlet. Kdyz mame decka, tak proste pokracujeme.
Se nám tady vkrádá poslední dobou takový nešvar, že sestry a tipuju především švagrové mají příšernou výchovu ![]()
@carsa píše:
Dělejte si to jak Vám to vyhovuje. My ve všedních dnech večeříme všichni společně a o víkendech jsou společná všechna tři jídla.
Taky tak ![]()
@Bubla Bůčková píše:
Se nám tady vkrádá poslední dobou takový nešvar, že sestry a tipuju především švagrové mají příšernou výchovu
Ano sestry deti. Stezovala si, ze ji nic neji. Porad za nima lita. Tak u nas byly jine pravidla.
To vis, ze to zkusili, jenze zjistili, ze to neprojde a najednou fongovalo, ze si sednou na zadek, klidne se naji a pak budou litat.
S přítelem dodržujeme společné víkendové obědy u stolu, ostatní jídla během dne jíme každý sám, kdy máme zrovna hlad
osobně mě to baví, protože právě jako malou mě k tomu rodiče nevedli - jedlo se v obýváku u TV.
Obědy jíme spolu (víkendy) a večeře víceméně také…pokud si starší nezaleze do pokojíku
Myslím, že po týdnu, kdy jsme rozlítaní - práce, škola, školka je to hezké ![]()
Jime pospolu jakekoli hlavni jidlo, kdyz se doma vsichni sejdem. Ja obcas, kdyz v lete varim, do toho horko a vypary z jidla, nemam hned tak hlad. Tak nandam ostatnim a aspon si prisednu. Je to pro nas spolecenska udalost, ackoli i jinak spolu travime co nejvic casu. Pokud se ti to vaze ke spatnym pocitum, chapu, ze ke spolecnemu stolovani vztah nemas. Pro me to je samozrejmost, jak to mas ty, bych to nechtela ani nahodou, ale je mi po tom sumak.
@Anonymní píše:
@Hoa Mai no já si totiž dlouho myslela, že je běžný jíst, kdy to komu vyjde a chtít si vychutnat jídlo v tichu a o samotě, ale prý ne, tak jen ověřuju
myslim, ze je to pomerne bezny…povinne stolovani jako takove nucene. kdyz je chut, tak proc ne, ale nemelo by to byt pravidlo
Podobnou diskuzi jsem tu už jednou četla. Za mě, já ráda jím jídlo společně s rodinou nebo přáteli. Večeře jíme přes týden většinou společně a o víkendu máme společné obědy. Snídaně o víkendu jak kdy. Když vám to vyhovuje takto, tak to tak dělejte, ne. ![]()
Večeře většinou ano, protože to většinou vyžaduju i já, že nebudu servírovat jak někde cv bufetu postupně.. Prostě se zeptám, jeslti už mají hlad, mám připravenou večeři a tak nějak se všichni naskládáme v kuchyni. Manžel vyjímečně ne, když má práci…
Ty večeře si myslím, i kvůli prací chlapů a režimu v tydnů bych nehrotila, ale třeba ty víkendové obědy, si nedovedu představit každý jíst jinde, jindy.
Taky jsem vyrostla v tom, ze mam svobodnou volbu, kdy se muzu najist
Pokud bylo neco tepleho, tak bud clovek sel hned, nebo prisel pozdeji a bud to jedl vychladle, nebo si to prihral v mikrovlnce. Normalka ![]()
Ja treba nemam rada hromadne jidlo obecne, protoze me ti lidi okolo rozptyluji, takze ani kolikrat nevim, co jsem vlastne jedla - to plati predevsim v praci, kolegove totiz maji takovy zvyk chodit na obed ve skupine. Prvni tyden jsem s nima chodila, ale pak jsem se trhla a chodim, jak se mi to zrovna hodi. Taky na tom obede stravim mnohem min casu a jidlo si uziju.