Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Důvěra dětí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
25.3.16 22:17
Důvěra dětí
Důvěra a bezbrannost dětí. Často u svých dětí vidím, jak mi věří, tu jejich důvěru a bezbrannost, lásku, obdiv… Jsou to různé okamžiky během dne. Třeba večer u mytí, kdy si s dcerou povídáme a ona mi toho tolik vypráví, oblíká se do pyžamka a zničehonic mi dá třeba pusu… A mě kolikrát píchne u srdíčka, že jsou na světě děti, které měly také důvěru k někomu a ten jim ublížil. Od té doby, co mám děti, tak jsem na takové věci citlivější. Čerstvě po prvním porodu to bylo nejhorší. Nemám žádný problém, jen mě tak napadlo podiskutovat o tom, jestli to má někdo taky tak. Poslední dobou nemám žádný velký podnět o tom přemýšlet - nejvíc asi tu bezbrannost mých dětí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.3.16 22:23
Tak důvěra dětí v okolní svět ke fajn, ale je třeba je pomalu připravovat i na to, že ne každému lze důvěřovat…A že ne všichni dospělí jsou důvěryhodní a dokonalí. Je to potřeba dělat citlivě, v podstatě průběžně, jak se dítě seznamuje s životní realitou. Aby pak nebyly zaskočené ztrátou přehnaných iluzí nebo se nestalo nějaké neštěstí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.16 22:26
Snažím se myslet pozitivně. Dojímá mě, když za mnou syn utíká s odřeným kolenem, volá mámo, pofoukám, dám pusu a utíká si zase hrát. Dnes jsem šla za manželem před dům a syn mě zaregistroval až u branky. začal plakat a volal mámo. Došlo mi, že se bojí, že mu odejdu nadobro. Chci se co nejvíc snažit, aby neměl strach, že ho někde nechám…proto nevyhrožuju, demontrativně neodcházím, když se třeba vzteká.
Sama si z dětství (a vlastně i současnosti) pamatuju ten pocit absolutního bezpečí a jistoty, pokud šlo o mamku. Věděla jsem, že ona je TA, která všechno zvládne, zařídí, vždy se o mě postará, vždy přijde, když je potřeba kvůli naprosto čemukoli. To bych chtěla dopřát svým dětem.
Syn je zatím malý. Na povídání se teprve těšíme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.16 22:43
Od prvního porodu jsem velmi citlivá na cokoli špatného, smutného, dojemného kolem dětí. Při záběrech nemocných nebo jinak ohrožených dětí je mi občas až fyzicky špatně. Nikdy nechci zranit důvěru svých holčiček. Slibuji reálné věci a plním. Vždy s tou starší o všem mluvím. Dojímá mě, když se loučíme před spaním a ona mi říká krásné sny moje nejsladší maminečko a celou cestu po schodech dolů mi posílá pusinky. Mladší je mamánek, občas je to unavující, ale když se na mě podívá těma svýma očkama a udělá ten svůj obličejík, úplně mě dostane. Denně se modlím za to, aby mé holčičky měly krásný život, aby jejich největší bolístkou bylo odřené kolínko. Když si člověk uvědomí, kam svět spěje, je mi opravdu úzko a říkám si, jak se s tím ty naše děti poperou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.16 22:57
@pe-terka Já myslela spíš takovou tu důvěru v nejbližší lidi - mámu, tátu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.16 22:59
@Izzz píše:
Snažím se myslet pozitivně. Dojímá mě, když za mnou syn utíká s odřeným kolenem, volá mámo, pofoukám, dám pusu a utíká si zase hrát. Dnes jsem šla za manželem před dům a syn mě zaregistroval až u branky. začal plakat a volal mámo. Došlo mi, že se bojí, že mu odejdu nadobro. Chci se co nejvíc snažit, aby neměl strach, že ho někde nechám…proto nevyhrožuju, demontrativně neodcházím, když se třeba vzteká.
Sama si z dětství (a vlastně i současnosti) pamatuju ten pocit absolutního bezpečí a jistoty, pokud šlo o mamku. Věděla jsem, že ona je TA, která všechno zvládne, zařídí, vždy se o mě postará, vždy přijde, když je potřeba kvůli naprosto čemukoli. To bych chtěla dopřát svým dětem.
Syn je zatím malý. Na povídání se teprve těšíme.
To je úžasný. Taky bych to chtěla dopřát svým dětem. Snažím se být tou nejlepší mámou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.16 23:21
@Sára 1 píše:
@pe-terka Já myslela spíš takovou tu důvěru v nejbližší lidi - mámu, tátu.
aha…No, tak snažit se dítě vždy vyslechnout, komunikovat, nezklamat 
Aby vědělo, kam se obrátit, když je problém, a nemělo strach.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.3.16 23:25
Pracuji jako soudní zapisovatelka v opatrovnickém oddělení a taky mě často píchne u srdce a někdy i ukápne slza.
Je mi těch dětí tak líto 
Jsem maminka, mám dítě. 
- Citovat
- Upravit
25.3.16 23:33
@Anonymní píše:
Pracuji jako soudní zapisovatelka v opatrovnickém oddělení a taky mě často píchne u srdce a někdy i ukápne slza.
Je mi těch dětí tak líto
No právě. Nevím, jestli bych mohla dělat něco takového. Byla bych z toho asi často dost nešťastná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.16 06:26
@Bobule151 píše:
Od prvního porodu jsem velmi citlivá na cokoli špatného, smutného, dojemného kolem dětí. Při záběrech nemocných nebo jinak ohrožených dětí je mi občas až fyzicky špatně. Nikdy nechci zranit důvěru svých holčiček. Slibuji reálné věci a plním. Vždy s tou starší o všem mluvím. Dojímá mě, když se loučíme před spaním a ona mi říká krásné sny moje nejsladší maminečko a celou cestu po schodech dolů mi posílá pusinky. Mladší je mamánek, občas je to unavující, ale když se na mě podívá těma svýma očkama a udělá ten svůj obličejík, úplně mě dostane. Denně se modlím za to, aby mé holčičky měly krásný život, aby jejich největší bolístkou bylo odřené kolínko. Když si člověk uvědomí, kam svět spěje, je mi opravdu úzko a říkám si, jak se s tím ty naše děti poperou.
Krásné 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
