Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dvojčátka
- Fotoalbum (29)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
oren
9.2.07 17:41
- Citovat
- Upravit
9.2.07 21:07
Ahoj holky 
Oren , tak to vám gratulujeme k měsíčním narozeninám..... Naše holky je „oslavily“ v neděli. Já si ani neuvědomila, že jsou ti naši prcci jen jen 5 dní od sebe!
Ivuško , když už se tu počítají kila, tak já jsem přibrala v těhu 15 kg, ale kompletně jsem je nechala v porodnici. Zůstalo mi ale šílené břicho, nicméně v posledních dnech už to nevypadá tak totálně zoufale, tak snad mám ještě naději, že zase někdy budu vypadat normálně.
Jsem teď nějaká žravá - jak kyselina. Váhu si ale držím, zachraňuje mě asi jen to, že plně kojím. Taky si občas připadám jak výkonná dojnice… 
UTZ mně taky dělal Dr. jen na začátku, pak mně UTZ dělali v 17.tt při amniocentéze (díky které jsem věděla pohlaví dětí zcela jistě), pak jsem byla v 19.tt na podrobném UTZ v nemocnici a taky na prenatální kardiologii v dětské nemocnici. No a nakonec můj Dr. zjišťoval polohu asi ve 32.tt. Toť vše. Kamarádka mi říkala, že prý gynekologovi hradí pojišťovny 3 UTZ za těhotenství pokud není nějaký problém… Nevím, jestli je to pravda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.07 21:08
Ahojky,
Ivuš - já sice rodila už v 33+4,ale stihla jsem nabrat 16 kg. Hned v porodnici jsem nechala 10,5 a těch zbylách 5,5 už jsem taky postupně shodila, šlo to nějak samo v tom každodenním kolotoči. Ale břicho jak vytahaná pneumatika je pořád. 
Holt bez cvičení to nepůjde.
Včera jsem byla s Nikolkou znovu na kontrole - na převážení kvůli tomu, jak minule málo přibrala. Tak nám, kočička naše, nabrala za 14 dnů celých 100 g. 
Ale za 6 týdnů narostla o 4 cm, což je dost. Tentokrát tam byla zase naše doktorka a ne její manžel (zaplať pánbůh) a ta mi řekla, ať to vůbec neřeším, že to je zřejmě její tempo přibírání a že rozhodně nevypadá jako hubený a neprospívající dítě. Tak mi spadl balvan ze srdce. Škoda jen, že tam nebyla minule, nemusela jsem si půjčovat mono kočár od kámošky a trávit včerejší odpoledne v čekárně. 
A musím se pochlubit - Lukášek začal plazit i dopředu, oba se houpají na kolínkách a Nikolka dneska začala lézt na čtyrech - dozadu! A krásně se rozpovídala, celou dobu jen výskala a pištěla a teď najednou během týdne začala krásně povídat „bababa a papapa“. Povídá to pořád dokola, je na ní vidět, jak je šťastná, že jí to jde. 
Tak papapa, krásnou noc!!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.07 21:20
Helli , to je paráda, když sleduješ ty pokroky u dětí, že jo.
Já zatím prahnu aspoň po úsměvech našich holčiček. Občes se jim nějaký uhnízdí na tváři, ale nejsem si jistá, že vědí, co jim ta pusinka dělá. Každopádně větší úspěch s úsměvy má manžel. Holt máma je pro holky „jen“ zdroj potravy 
, táta je zdroj zábavy 
. 
Každopádně jsme na tom lépe než u Báry, u ní prvním objektem, na který se vědomě naplno smála, byl laciný kýčovitý barevný kačer.....
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.07 21:45
Helli , s tím přibíráním u Nikolky… říkaly jsme Ti, ať to neřešíš, když je spokojená a šikovná. Konečně máš zase tu svou rozumnou doktorku!
Holky, já včera absolvovala první samostatný „výjezd“ s mimčama autem z domu. ..... No zpocená jsem ještě teď. Snad si to časem nacvičíme a budeme akčnější, ale nevím, nevím. Při nejlepší vůli jsem nebyla schopna opustit domov dříve než za hodinu a čtvrt od začátku kojení. Než jsem dojela, kam jsem měla, byl už zase pomalu čas kojit…
V úterý budeme mít reprízu, pojedu sama s mimčama na poradnu v 6 týdnech! A ještě ke všemu to musím načasovat na určenou hodinu.
Budu muset taky ještě na gyndu po šestinedělí! Nezbude mi, než že si to tam přihrčím i s holkama… v každé ruce jednu autosedačku…
Jinak si už ale tvrdě zvykám na péči o holky bez pomoci. Manža už opět chodí do práce - aby se vyspal, tak se odstěhoval z ložnice, takže noci jsou také plně v mojí režii. Bára byla na jarních prázdninách na horách… No nějak mi zničeho nic chyběly pomocné ruce! A holky si občas pěkně pořvou, když je nemůžu „obsloužit“ obě najednou v dané chvíli .
Holky, co kojíte a ještě ke všemu stereo, máte nějakou zaručenou techniku, jak si samy podat děti do správné polohy na kojící polštář??? Poraďte. Já je tam vždycky nakonec nějak dostanu, ale je to boj a tahám je, chuděrky, jak kočka koťata…
Mějte se hezky, PAPA
Zuziko , Míšo , máte to za pár… Myslím na vás a moc držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.07 13:30
Ahoj holčiny,
tak mám chvilku klidu. Děti dřímají na balkoně ve starých kočárcích, pusinky zašpuntované dudlíkama a je klídek. Na balkóně se jim líbí. Možná se i dnes dostaneme ven s kočárkem. Přijede mi maka a ségra a snad to nějak ze 4. patra stáhneme dolů. Už se nemůžu dočkat, až budeme mít kombíka a kočár a vše bude tam. Já si vždy snesu „jen“ holky v taškách…
Dituš, ten vozík za kolo je parádní, taky jsem o něm uvažovala. Manža hodně „koluje“, ale on má takové závodní kolo (jezdil dřív triatlon), tak nevím, nevím, myslím, že by asi vozík za svým „exemplárním“ kolem nestrpěl. Ale já mám kolo normální, do přírody, tak možná že by já? Ale jinak ti závidím lyže! Já bych si taky tak zalyžovala! Chybí mi to moc! Snad příští rok.
Helli, tak to je fajn, že Nikolka je tak čilá, vidíš, co doktor, to jiný názor!
Zuzi, tééda, já úplně valím oči na tvůj metřík! 
Pár dní tu člověk není a ty už máš skoro před porodem! Já rodila 37+5, tak to už bys mohla rodit třeba za 2 dny! Moc na tebe myslím a držím palečky!
Míšo, tobě taky držím pěsti!!!! Hodně štěstí, už to máte se Zuzkou za pár!
Jani, já se tě chtěla zeptat, jak se pozná ten rozestup bříšních svalů? Mně přijde, že to mám. Břicho mi tento týden nějak závratně splasklo oproti předchozím týdnům (ovšem zůstalo kůže jako na kabát!), ale mám uprostřed břicha takovej obrovskej kráter, prostě takovou propadlinu a velikou. Vypadá to šíleně. Snad to nějak vycvičím. CO se s tím dá dělat? Můžu už cvičit? A mám začít asi těmi postranními břišními svaly?
Ivuško, já tě taky uklidním. Já za celé těhu měla snad 3 ultrazvuky a to většina z nich byla na začátku těhu, kdy se u mě vyskytl ten hyperstimulační syndrom, ale potom už skoro žádný UTZ a v životě mi nikdy Dr. nedělal takový to, jak se poslouchá srdíčko miminek. To jsem nikdy neabsolvovala! Dokonce jsem až do konce těhu chodila na kontroly po 3 týdnech a i po měsíci!!! U dvojčat! TO je co??? ALe já byla docela ráda, protože to pro mě znamenalo, že mě neumístí do nemocnice. KDybych chodila každý týden, furt by Dr. hledal nějaký mouchy. ANi mi nikdy Dr. neměřil pánev tím pelvimetrem a ani velikost dělohy a břicha. Prostě já jsem mohla ještě ve finále porodit doma a byla bych ukázkový případ, jak to jde i bez medicíny a ještě bych mohla pojmenovat dítě „Půlnoční bouře“. Prostě Dr. se se mnou nijak nepáral. Já si vždy myslela, že dvojčata jsou víc hlídaná a prdlajs! Já byla míň hlídaná než monotěhulka! Takže klid. Ono je fakt, že čím míň se člověk pozoruje, tím možná líp. Kdybych na konci neměla tu blbou vyrážku, snad bych vydržela i do 40.tt a nakonec byly holčičky i hlavičkami dolů, takže snad i spontánní porod by byl možný. Ten ovšem v naší varský nemocnici nepraktikují!
Co se týče kilogramů, přibrala jsem nějakých 19 - 20 kg. Ale hodně z toho byla ke konci voda, protože jsem nenazula jediný boty a nenatáhla jedinej prstýnek a všechny ponožky se mi fest zařezávaly. No a nakonec jsem nějakých 18 kg nechala v porodnici. Teď mám nějakých 53 kg. Před těhu jsem měla 51 kg. No, ale zase si říkám, že mám teď o dost větší prsa a děloha se ještě svinuje, tak ty 2 kg navíc, to bude v tom. Protože já obleču všechno a něco mi je naopak ještě volnější než před těhu, když jsem do sebe musela cpát hormony. Holky mě prostě vyžraly pěkně. A vlasy teda fest padají. Už jsem se nechala ostříhat úplně nakrátko! Jinak moje břicho vypadá taky hrozně. Taková vytelená kůže a stále tam mám tu pigmenotovu čáru, kdypak asi zmizí. No a mám tam jizvu po peercingu a ta taky zpigmentovala a vypadá to hrozivě. Musím nakoupit nějaká delší trička, ta co jsem nosila před těhu, to nebudu riskovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.07 13:34
Ahoj holky,
já už chci taky prďolky!!! Ten konec se mi neuvěřitelně vleče Dneska jsem byla na kontrolním UTZ, protože měl včera dr. na kontrole podezření, že se jeden přetočil, ale naštěstí je všechno v pořádku. Jsou oba hlavičkama a čeká se na to až se jim bude chít na svět . Což se jim zatím evidentně nechce .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.07 13:34
Jinak ten můj metřík to nějak divně počítá. Já měla za to, že šestinedělí mi skončilo tento čtvrtek, pak jsem to přepočítala na sobotu a teď koukám, že až v pondělí? No to je divný…
Holky, co jste už porodily… Jak dlouho jste se „čistily“ v šestinedělí? Já se pořád čistím a docela fest. Nějak to moc neustává. Teda není to nic hroznýho, ale mělo by to světlat a u mě pořád nic. A dá se říct, že šestinedělí mám za sebou. Jinak na kontrolu na gyndu jdu až 27. 2.! Vůbec neměli volnej termín dřív. 
Ve čtvrtek jsme byly v poradně, tak holky už OBĚ váží 3, 60 kg!!!! Za 14 dní přibraly každá téměř 750g. Ovšem kojíme + dokrmujeme. Alexka je dlouhá a hubená (má 53 cm) a Domča je spíš baculatější a menší (má 51 cm).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.07 13:36
Zuzi, tlačím čas s tebou!!! Já to znám, ten konec je úděsnej! Tak šup šup, klučíci k mamce!
Jinak jizva po císaři - mám naprosto úžasnou jizvu. Malinkou, tenkou a rovnou jako pravítko. Až vybledne, nebude vůbec vidět. Opravdu krásná a decentní jizva a vůbec nebolí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.07 16:02
Hlasim se k vam.
Ahoj holky,
diky tem, kdo me nasmeroval na tuto diskusi o dvojcatkach. Uz hodinu si tady procitam, a je mi lip, uz se necitim tak sama s „tak tezkym ukolem“ – mit dvojcata.
Hned na prvni kontrole mne doktorka zdelila tu „dvojitou radost“, tak par dni uz to vstrebavame. Jsem v 7+2, za dva tydny jdu na dalsi ultrazvuk, kde by se pritomnost dvojcat mela potvrdit. Ale uz ted mam fotku a je docela dost evidentni. Ach jo, to docela dost meni a komplikuje nase plany, ale co se da delat…
Mam spoustu otazek, ale zatim zkusim to tady vse procist, pravdepodobne spousta odpovedi najdu tady, a ani nebudu muset se ptat.
Jen mozna takovy dotaz – je tady nekdo s kombinaci kluk + holka? To bych si asi prala nejvic, ale ta pravdepodobnost je asi o hodne mensi? Pry mam dvovajecne dvojcata, ktere vznikli s dvou spermii a dvou vajicek, tak si sama v myslenkach spekuluji, ze ta sance tady je…
A pak jeste – co jsem stihla precist, tak vsichni tady rodite cisarskym rezem, je to u dvojcat castejsi? Proc? Kvuli poloze miminek? Logicky by se meli rodit snaz, protoze jsou mensi…nebo to tak neni?
Za jak dlouho dvojcatka „dohani“ vahu a vysku mono deti? Napiste treba i nejake vahy a miry?
Je super, ze je tato diskuse a spoustu sympatickych a optimistyckych maminek s dvojcatkama, ktere urcite rady radi a deli se zkusenostma.
Tak zatim se mejte pekne, zvladejte svoje dvojcatka a briska!
Alina
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.07 17:28
Ahoj Alino,
tak tě u „nás“ vítám . Určitě tady najdeš zpětně spoustu odpovědí, ale klidně se ptej, holky-maminy a my těhulky určitě poradíme když budeme vědět Vždycky je lepší na to nebýt sama… ostatně proto tady tato diskuse vznikla
Mám pocit, že jsi z toho trošku v depresi , ale ten pocit se určitě velmi brzy změní na velkou radost. Já se budu asi opakovat - určitě to najdeš i zpětně, pokud dočítáš - ale pro nás to byl taky docela šok (první UTZ v 4+5 tt ukázal jedno a v 5+5 tt už dvě…), první den jsem probrečela v domnění, že to snad nemůžeme zvládnout. Pak se čekalo na srdeční akci… pak zase jestli se udrží… (do konce třetího měsíce - riziko syndromu mizejícícho dvojčete). A pak to člověk začal brát vážně .
Co se týče kombinace holka+kluk - tak je tady myslím Sabri a Helli. Ta šance je jen u dvojvaječných. My jsme si přáli zpočátku taky holku a kluka jako jistý kompromis, ale můj otec je z dvojčat (holka a kluk) a ten mi celou teorii vyvrátil… takže teď jsem docela ráda, že to u nás vypadá na dva kluky… ale v tomhle jsme každá jiná a ve finále je to úplně jedno
K porodu ti možná napíšou více holky-maminy. Ale základní pravidlo je, že jednovaječná dvojčata by se měla rodit vždy císařem z důvodu velkého rizika pro druhé dvojče (společná placenta, riziko vykrvácení…). U dvojvaječných hodně záleží na porodnici. Například Lio rodila v KV, kde prostě dvojčata rodí císařem. U nás, pokud jsou oba plody hlavičkou a jedná se o dvojvaječná, a nejsou žádné komplikace, tak se rodí spontánně. Všechny ostatní polohy se většinou rodí císařem. Jako u mono-těhotenství si myslím, že s váhou je to různé. I normálně se rodí prostě menší a větší děti. U dvojčat je prostě jenom problém, že se rodí zpravidla dříve, takže nemají tak velkou váhu. Mimča ke konci těhotenství přibírají až 200g týdně, což je strašně moc, takže každý den a týden je dobrý.
My jsme byli na posledním UTZ kde se prckové měřili v 33 tt a měli odhadem každý 2,2 kg. Pro srovnání moje švagrová před rokem čekala jedno mimčo a ve stejné době měl prcek na UTZ 2 kg a narodil se v termínu s váhou 3,95 kg. Nedokážu odhadnout jak velcí budou ti naši… to se ostatně snad už brzy dozvíme ale rozhodně nevypadají, že by strádali . Je to ale asi individuální. Navíc měření z UTZ bývají občas velmi nepřesná .
Pokud si ale pročteš celou diskusi, zjistíš, že není pravidlem že by se musela dvojčátka rodit předčasně, zvlášť pokud jsou dvojvaječná.
Jestli se ti bude chtít, napiš nám něco o sobě - kolik ti je, odkud jsi, jestli máš už nějakého prcka… a tak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.07 18:22
diky za privitani
Zuziko , diky moc za privitani, moc me to potesilo, jak vidim, jste tady vsichni moc fajn.
Tak napisu par info o sobe, Je mi 27. Bude to moje prvni miminko, pardon…miminka teda… . Moc jsem si prala ditko, a pritel chtel jeste tak rok pockat (uz totiz ma dve deti, tak nema takovou potrebu). Ale pro:,–(ila jsem svoje! Takze jsem parkrat slysela neco typu :ty jsi chtela, tak se budes starat! byl to napul zert, protoze jsem videla, jaky je tatinek, jak mu na tech detech zalezi, jak se o ne soudi, jak sikovne umi i s miminkem, mozna i lepe, nez nektere maminy. Na to jsem odpovidala, ze jsem vzdy byla a jsem nezavisla, samostatna, rychla , sikovna, chytra… nebudu se dal chvalit, ale on vlastne stejne vi, jaka jsem. Takze vse zvladnu levou zadni i sama, a taky bez rodicu a bez jakekoli pomoci. (jsem cizinka, takze rodinu mam daleko). Byla jsem hrda na takovou svoji jistotu, ikdyz jsem vedela, ze tak to nebude, a ze urcite budeme se o mimi starat 50 na50. Ale proste vedel, ze mam svuj byt, svoje pohodli, svoji dobrou praci, nasetrene penize (na nove auto a na motorku, ale ty tak nejak odpadavaji, tak jsem pocitala, ze na mimco na tu kratkou dobu, co budu uplne doma melo by stacit). To byla asi tak trochu zdlouhava odpoved na otazku, jestli jsem v depresi. V depresi sice nejsem, ale vsechny tyhle predstavy o snadne zvladatelnosti, o rychlem navratu do prace, o tom, jak budu porad upravena usmevava stihla a sebejista blondyna s kocarkem tak nejak pomalu mizej. Vubec nejsem si jista. A dochazi mne, ze dvojcata sama nezvladnu, a ze to nebude takova pohoda. Mam kamaradku, ktera mimco s sebou taha uplne vsude, pripadalo mne, ze se jejich aktivni zivot skoro nezmenil. uplne stejne cestuji, jezdi na kole, chodi do kavarny, uz par tydnu po porodu pracovala z domova a tak. A to byl muj vzor. A ted zjistuju, ze to budu nejspis mit jinak… Do prace se jen tak nedostanu… Pohlidat jedno mimco by se naslo asi vic ochotnych, nez dve… Zjistila jsem, ze se nevejdeme vsichni do auta (pritel s dvema detma+ja + dvojcata)… To me stve zatim nejvic (asi proto, ze jsem neprisla jeste na dalsi nepohodlnosti). Takze i nejobycejnejsi rodiny vylet byde muset se jezdit dvema auty, a ja tak rada neridim, kdyz nemusim… A jen predstava kojeni dvojcatek me desi. Jak se to vubec dela? A manipulace s nima? Premyslim uz ted na spevneni svalu patere, vzdyt to noseni a zvedani pak pry dava zabrat? Proste takove myslenky se mne ted honi hlavou. Budu muset se nasmerovat myslenkove na nejaka pozityva, urcite tech taky je dost. A prave tady u vas hledam napovedu a podporu.
Dotaz – je bricho s dvojcatky „dvojite“? Je vetsi? Pozna se to na prvni pohled? Vim, ze je to individualni, ale asi ta stejna maminka ma s jednim ditkem mensi bricho? A o kolik?
Trapi me nevolnost, a to tak, ze 24 hod denne. Sice nezvracim, ale je to strasne neprijemne, nepohodlne, kazi to naladu, nemam chut na jidlo, na pohyb, na milovani, na zadne aktivity, hur to zvladam v praci… Je pravda, ze v dvojcatovem tehotenstvi muze nevolnost byt silnejsi, nez by byla v mono? A jestli mate nejake rady, tak sem s nima! Zatim piju studenou Colu a jim zmrzlinu, ani jedno mne nechutna. A zhubla jsem kilo..
Nejak jsem se rozepsala.. Tak pro dnesek budu koncit.
Alina.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.07 18:51
Ahojky Alino ,
vítám Tě tady mezi námi.
Vidím, že jsi těch svých pocitů plná. A nedivím se Ti. Dvojčata zaskočí v první chvíli asi každou maminu. Ale nelam si s tím hlavu. Uvidíš, že té radosti bude nakonec víc, než těch omezení. Je to krásné - mít dvojčata . Já mám dvě holčičky, s tou starší celkem tři a neměnila bych..... když už mi to tak osud nalinkoval…
Ale s těmi omezeními si to maluješ celkem reálně. A nemá cenu si to lakovat nějak na růžovo. Můžu srovnávat. První dceru jsem měla ve 28 letech a dalo se s ní skutečně žít velmi aktivně, všude ji s sebou brát a všecko zvládat. S dvojčaty je to prostě horší, ale žádné drama. I když mé zkušenosti jsou zatím jen sporadické - holkám je měsíc. Nicméně s Bárou jsme vyrazili na první dovolenou, když měla 3 měsíce, s dvojkama se chystáme na první dovolenou za tři týdny - na lyže. Já si samozřejmě zalyžuju jen hodinu, dvě mezi kojením…
Když potáhnete s přítelem za jeden provaz, uvidíš, že to půjde líp, než si teď myslíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.07 18:52
Ali , na začátek: úplně chápu Tvoje rozčarované pocity, já to samé prožívala nedávno-před Vánocema, ted jsem o trochu napřed než ty (17tt). Zatímco okolí dvojčátka přijalo vesměs s nadšením, tak mě trvalo skoro měsíc, než jsem se s tím srovnala, hlavně kvůli tomu, že mě mudr. frknul rovnou na neschopenku hodně plánů jsme museli změnit skrz dvojčátka, ale teď už se na ně jen a jen těšíme … Chce to si v klidu všechno promyslet, vždycky se najde nějaké řešení (existujou auta s 6-8 místama) atd.
Jinak my čekáme jednovaječné, takže bohužel optimální varianta kluk+holka odpadá … za necelý měsíc se snad už konečně dozvíme, jestli se bude víc radovat manžílek nebo já Strašně se těším, ať to bude, co to bude, hlavně že budou zdravé. Bříško není dvojnásobné (aspoň doufám), je to individuální, ale co jsem měla možnost vidět fotky, tak je větší než u monotěhu. Mně vůbec špatně nebylo, ani ze začátku, jen jsem neměla chuť k jídlu, ze začátku jsem taky kilo shodila, ale ted už jsou zase 3 nahoře, chuť k jídlu se vrátila mrška. Ale jak mě tady všechny holky uklidňovali, váha prý jde s dvojčatama rychle dolů po porodu, tak se tím nestresuju a jím co mi chutná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.07 19:08
Zuziko ,
Kuželka by nebyla ráda, kdybys zapomněla na její smíšenou dvojku Anetku a matýska…
Lioness ,
dlouho jsi tady nebyla. A já vím, co jsi mezi tím dělala. Vykrmovala jsi otesánky!!!!
No teď už vážně. Ty váhy máte krásné, je vidět, že se holky mají čile k světu. Jsem strašně zvědavá, kolik váží ty naše - při plném kojení, ale zdá se, že přibírají a rostou. Teda Eliška víc. Je to normální tlusťoch, má tři brady a pusu jak křeček. To Aduš, to je dáma, ta i pije při kojení jako dáma, Eliška doslova chlemtá a občas se tím mlíkem i zalyká. Prostě živočich.
V úterý jdeme na poradnu, tak jsem zvědavá…
Jinak Lio, Ty jsi o týden „napřed“, ale já se taky ještě čistím. I když teda tmavé to není. Spíše světlé.
O tom rozestupu břišních svalů a cvičení si něco přečti tady: http://www.dvojcata.kat.cz/Cviceni.html.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky,
Ivuško - já přibrala kolem 23 Kg z původních ani ne 55 Kg. Ke konci těhu to bylo tak 6 - 8 kg jen nabraná voda. Teď měsíc po porodu mám ještě 5 kg navíc, ale doufám, že taky zmizej.
Břicho už mám dobrý, ale mám pneumatiku, která se musí prostě už jen posilováním stáhnout. Jenže mne pořád trošku bolí ta jizva a tak si cvičit ještě netroufám… kolem jizvy nahoru i dolů to mám tak 10 cm úplně necitlivé. No doufám, že se to spraví… uvidíme.
Jinak máme dneska maličké narozeninky - našim holkám je jeden měsíc!!! Holky toto letí…!!
Jo a s UTZ v těhu, taky mi je nedělali, jen pak u Apolináře.
Když jsem chtěla vědět pohlaví, nebo prostě mimi jen vidět, tak jsem se vždy objednala na soukromou placenou prohlídku. Např. v Kolíně jsem za ni platila 300 Kč. tak to se dalo ne??
No a jinak jsem holky moc ráda, že už mám celé těhu i porod za sebou. Bohužel u mně nešlo o nejlepší životní prožitek, ale o největší horor, co jsem v životě mohla zažít. A to nejsem žádnej cimprdlík. Ještě v 33 tt jsem normálně pracovala, jezdila do Prahy každý den autem do práce.
Pak to šlo rychle.!!
No prostě jsem ráda, že jsou holky venku… a že na to všechno mohu konečně pomalu zapomenout.